Petr Bystroň je výrazný poslanec německé opoziční strany AfD. Na konci září provázel do Lán bývalého Trumpova stratéga Steva Bannona. Bannon si před pár měsíci v Bruselu najal kancelář, z níž se snaží pomáhat před evropskými volbami stranám, které oponují masovému přistěhovalectví z třetího světa. Proč si americký republikán chtěl o svých představách konzervativní revoluce v Evropě povídat se starosocialistou Milošem Zemanem? A proč utečenec z komunismu Bystroň dnes v Německu zažívá déjà vu?

Na čí popud ta schůzka Zeman–Bannon v Lánech vznikla?

Tak už je venku, že zájem projevil Steve Bannon. Ale prezident Zeman měl hned zájem taky.

Prezident ale v týdnu vyprávěl, že schůzka kvůli Číně a celním válkám Donalda Trumpa skončila v ledové atmosféře.

No, já jsem to tak vůbec nevnímal, naopak. Přijetí bylo velmi vstřícné. Zeman nás pozval do Lán, což je vyznamenání, protože Lány jsou soukromé a hodně intimní. Bylo to v neděli. Absolutně pohodové seznamovací setkání u vína a bábovky. Spousta témat.

A Bannon Zemanovi představoval svůj Movement s nadějí, že by ho pro něj nějakým způsobem získal?

Není důvod. To hnutí je nasměrované na aktivní politiky, kteří budou kandidovat do Evropského parlamentu. A s těmi českými kontakty je to tak: Bannon už se před časem setkal s Václavem Klausem, seděli vedle sebe na večeři a velmi dobře se spolu asi tři hodiny bavili. Víte, jaký je prezident Klaus. Kdyby se mu to nelíbilo, pošťoural by se trochu v jídle a šel by. Ti dva si vyloženě sedli. Steve pak říkal, že s ním měl vyloženě dobrý rozhovor. Bannon to myslím vnímá tak, že se sešel s tím protagonistou na české scéně, což je Klaus. A že tam je ještě někdo, kdo se teď aktivně vyjadřuje k migrační otázce, byť jako sociální demokrat poněkud překvapivě. Tak si říkal: To je dobré, seznámím se i s ním. Jistou roli tu mohla hrát i vazba Zeman–Babiš.

A co si od Babiše slibuje?

To se zeptejte Bannona. On buduje něco pro konzervativní a euroskeptické politiky, Babiš k nim jako lídr ANO jednoznačně patří.

Vy myslíte, že ANO je konzervativní strana?

Každopádně je to populistické hnutí. Ta Bannonova nabídka je něco jako kulatý stůl. Jistě by sem spadala i ODS, kdyby v ní převažovalo křídlo Václava Klause mladšího, a ne dnešní, spíš eurohujerské vedení. On se nesnaží vytvořit nějaké ucelené hnutí ve stylu Libertas pana Ganleyho. Chce v první fázi posadit ke stolu relevantní hráče. A ti se dnes pohybují ve dvou okruzích, jak lze vidět i v Evropském parlamentu. První je hard core, italská Liga a francouzská Národní fronta. Druhý okruh jsou někteří konzervativci, kteří ještě částečně podporují systém a podporují Evropskou unii, byť vůči ní mají výhrady. A mají strach se stýkat s první skupinou. Podle mě je hodně dobrá myšlenka posadit tyhle lidi k jednomu stolu, ať se vzájemně poznají. Proč? Protože je obrovským úspěchem našich nepřátel, že se jim povedlo nastavit vnímání nás sebe samých do té míry, že máme strach se spolu setkávat. Já si pamatuji, jak ještě před dvěma třemi lety jsme v AfD měli přímo zákaz stýkat se s rakouskou FPÖ. A to jen proto, že v Německu byla záměrně vytvořena atmosféra, že rakouští Svobodní jsou snad fašisti, kteří chtějí na hranicích střílet malé děti. Mezitím jsou v Rakousku ve vládě a my s nimi poslední dva roky máme výborné kontakty. Stejně tak v Rakousku byly výhrady vůči nám – tam byl zase vytvořen mediální obraz, že to je AfD, kdo chce střílet malé děti na hranicích. Nakonec jsme vzájemně zjistili, že ty obrazy jsou zkreslené. V obou stranách je členskou základnou úplně normální měšťanská střední třída.

Dobře, ale na rozdíl od AfD mají rakouští Svobodní historii strany, která po válce sloužila jako přístav pro bývalé nacisty a mají v sobě národní nesnášenlivosti. Ještě před patnácti lety dělali protičeskou politiku. Ta nesnášenlivost se samozřejmě netýká jen Čechů.

V tom máte částečně pravdu: po druhé světové válce a pak ještě dlouhou dobu. Ale FPÖ prošla obrovskou proměnou, přišli noví lidé a hlavně nějaké lidi povyhazovali. Dnes nám ale jde o dnešek, a ne o minulost. My chceme propojit lidi, udělat network. Žijeme všichni v zemích, které jsou do určité míry ovládány generací osmašedesátníků. V západní Evropě je ten jev o hodně silnější než v České republice. Francie, Itálie, Německo až katastrofálně, jsou determinovány levičáckým způsobem myšlení. Naštěstí výsledky voleb po celé Evropě hovoří jasně: nastala změna paradigmatu, zárodek konzervativní revoluce. Steve Bannon tomu chce trošku napomoci, vytvořit prostor, kde se lidé mohou scházet, vzájemně se poznávat a vyměňovat si názory. To je jenom dobře. Jeho záměr je poskytnout zájemcům své know-how, jak vést volební kampaně, a poskytnout logistiku – data, informace. Na to bude i ta kancelář v Bruselu.

Jaké má dnes postavení v Německu vaše AfD?

Fantastické. Na to, že existujeme teprve čtyři roky a jsme v průzkumech druhá nejsilnější strana... Úspěch máme i přesto, že jsme masivně, ale opravdu šíleným způsobem ostrakizováni. To je něco, co jsem si, když jsme utíkali z komunismu, nedovedl představit. Nikdy bych si nemyslel, že něco takového ještě zažiji o třicet let později v teoreticky svobodné zemi, jako je Německo. Kdybych vám to popsal obecně, tak řeknete: To bude asi Tádžikistán. Ale tohle není Tádžikistán, to je Merkelistán, to se děje v centru Evropy v roce 2018.

Co všechno tou ostrakizací myslíte?

Zaprvé: volební výsledky jsou v mnoha případech manipulované v náš neprospěch. Nedávno o tom byl celostránkový článek v FAZ, kde professor Wagschal z university ve Freiburgu dokazuje, že manipulace voleb v náš neprospěch jsou signifikantní. Při volbách v Severním Porýní-Vestfálsku se v náš neprospěch posunuly výsledky hned v padesáti volebních obvodech. Třeba tak, že se lístky pro AfD hodí na hromádku neplatných lístků nebo že se přímo započítají ve prospěch jiných stran. Zadruhé: naši politici jsou nejenom zastrašováni, ale přímo napadáni bojůvkami, které jsou částečné financované ze státních peněz. Lidé v Antifě, jejich koordinátoři, jsou většinou zaměstnaní v nevládkách. Podobný model jako SA v 30. letech. Víte, kolik kolegů už bylo zbito? Uwe Junge z Porýní-Falce, je tam šéfem opozice v parlamentu, napadli ho tři lidé v pěší zóně, zlomená lícní kost. Kay Gottschalk, toho na sjezdu v Hannoveru cestou do kongresového centra zmlátili tak, že když měl projev, stál tam se zafačovanou rukou a vypadal jak navrátilec z první světové války. Mně Antifa rozbila okno v autě, kolegyni Storchové auto rovnou spálili. Doktoru Friesenovi odmontovali matky na kolech. Takových útoků je řada. A zastrašováni jsou i hostinští, u kterých chceme pořádat diskuse nebo i jen členské schůze. Zastrašováni jsou i normální lidé, aby se na naše akce vůbec neodvážili přijít. Kolikrát musíte jít kordonem nenávistných lidí, kteří na vás řvou, pískají, plivají... A zatřetí je tu samozřejmě absolutní mediální ostrakizace. A to všechno trvá už několik let, a přesto pořád jdeme nahoru.

Ale nijak strmě.

No jistě. Že ta kampaň proti nám je úspěšná, se dá vyčíslit. Před dvěma lety 35 procent Němců připouštělo, že by nás mohli někdy volit. Pak začala ostrakizace naprosto masivně a za ty dva roky se povedlo snížit náš potenciál z 35 na 20 procent. Současně výrazně stoupl podíl lidí, kteří nás považují za extrémní stranu.

A nejdete tomu naproti, nestáváte se skutečně extremistickou stranou? Nejsou u vás extremisté v popředí víc než před dvěma třemi lety?

Víte, ve všech ostatních stranách byli a jsou bývalí členové NSDAP. Všechny ty strany včetně Zelených měly v minulosti poslance, kteří kdysi byli v NSDAP. A tyto strany, které u sebe bez problému ubytovaly takových lidí stovky, se teď snaží udělat nácky z nás, kteří u sebe nemáme ani jednoho.

Vznikli jste v roce 2013, neříká se tomu milost pozdního narození?

Moment. Organizací, jejichž současní nebo bývalí členové mají zákaz k nám vstoupit, je asi sto. Dlouhý seznam. A nejde jen o historické organizace. Nesmíte vstoupit do AfD, pokud jste byl členem NPD (Národnědemokratická strana Německa, malé radikálně nacionalistické uskupení – pozn. red.) Média vytvářejí dojem, že když teď krachuje NPD, všichni ti pravicoví radikálové okamžitě vstoupí k nám. Nevstoupí. I kdyby nás takový člověk obelhal, tak se na to stejně za pár týdnů přijde a jeho členství bude zneplatněno.

A proč těmto kritikům nahráváte tím, že máte ve vedení strany Björna Höckeho, který používá slovník jako z 30. let? Není to řadový člen, ale šéf zemské organizace v Durynsku.

Máte pravdu, lidi tohoto typu té ostrakizaci nahrávají. My jsme si toho vědomi. Je ale otázka, kolik z nich je tam cíleně nasazeno, aby ten negativní obraz strany vytvářeli. Proti panu Höckemu bylo už dvakrát zahájeno řízení o vyloučení ze strany, existuje i podezření, že byl do strany cíleně dosazen. Vyloučit se jej zatím nepovedlo.

Jak důležité byly na konci srpna tzv. události v Chemnitzu?

Chemnitz byl zlom. Abychom pochopili proč, musíme si ujasnit, co se v Chemnitzu stalo. Dva migranti, jeden z nich recidivista, který už měl být odsunutý, zabili jednoho člověka a další dva vážně zranili. Lidi jdou demonstrovat, protože už toho mají dost. Nikdo nekřičí: Ausländer raus! Musíme pověsit všechny cizince! Oni demonstrují proti vládě, a to je rozdíl. Na demonstrace proti politice vlády mají lidé právo a v tomto případě i pádné důvody. Takové lokální protesty, kdy se lidi naštvou a jdou demonstrovat proti vládě, byly předtím i v Kandelu, v Offenburgu, ve Freiburgu atd. A co se stane? Vždycky se okamžitě koná protidemonstrace, organizovaná národní frontou složenou z SPD, ze Zelených, komunistů a jejich mládežnických organizací. Někdy je tam i CDU, vždycky odboráři, církve. Tím vzniká takzvaný framing, z protivládních demonstrací najednou máte střet demokratů s neonacisty. A pak už se nereportuje o tom, že byl zabit člověk, nikdo se neptá, kdo je zodpovědný za to, že vrah, který často měl být dávno odsunutý, odsunutý nebyl. Vůbec už se nemluví o politické zodpovědnosti za bezpečnostní situaci. Význam Chemnitzu je v tom, že tady tento zaběhaný mechanismus poprvé zkolaboval. Kancléřka Merkelová mluvila o tom, že se v Chemnitzu pořádaly hony na cizince, což byla lež. A tady Merkelové najednou začali odporovat saský premiér, mimochodem člověk z její vlastní strany, zemský státní zástupce, dokonce šéf spolkové kontrarozvědky. Ti všichni řekli: Ne, štvanice na cizince nebyly. A když na šéfa kontrarozvědky nastoupila celá politika a všechna média, co si to dovoluje, a během několika dní ho sestřelili – to je událost s katastrofálními následky pro společnost. Lidé vidí, co se děje. Můžete říct: Zase se jim to povedlo, systém pokračuje postaru. Tak jako v Číně potrestají jednoho a tisíc jich radši zaleze. Ale když už to má takové dimenze, že systém musí sestřelovat nejvyšší, vůči státu naprosto loajální úředníky, tak to vede k erozi důvěry v celý systém. Případy Chemnitz a Maassen, to je začátek konce Merkelové.

Jste jako Čech důkaz, že AfD není proticizinecká?

No samozřejmě. Proboha, myslíte si, že by nějací nácci zvolili v tajné volbě za svého předsedu Čecha? Nejsem to ale jen já. AfD má v parlamentu hned po Zelených největší podíl cizinců s německým pasem. Fakt, že nejsme proti cizincům, vnímají i voliči. Naši stranu volí nadproporčně vysoké procento naturalizovaných cizinců. Všichni ruští Němci, Poláci, Italové atd. volí AfD. 

Jak se stalo, že vás pro kontakty s tzv. identitáři sledovala kontrarozvědka? 

Pozor, nikoli pro kontakty, ale že jsem jim vyjádřil sympatie, a nikoli celostátní, ale bavorská. Zemské pobočky jsou často pod vlivem zemských vlád. V Bavorsku má šéf kontrarozvědky legitimaci CSU. Jeho nadřízený, bavorský ministr vnitra, je samozřejmě z CSU. Moje sledování trvalo pět měsíců, pak muselo být ukončeno. Nařídily to tři soudy. Soud rozhodl, že bylo nezákonné, když vůbec oznámili, že mě sledují. Oni to jen plácli na tiskovce, aby mě očernili, že jsem extremista. Ale neměli pro to žádné důkazy. Tak ještě ke mně domů poslali policajty na domovní prohlídku, aby nějaké našli. Nenašli, jen zabavili harddisk, kde našli Krtečka, kterého sledují moje děti. Hlášení, že jsem sledován, bylo na prvních stránkách novin, ale když to soud zrušil, tak ta zpráva byla ve stejných novinách schovaná tak dobře, že mi ještě dva dny poté volal redaktor těch novin a ptal se, jestli jsem pořád sledován.

Po té domovní prohlídce, při níž zabavili Krtečka, jste si ulevil, že máte zkušenosti s komunistickou policií, ale tohle že je ještě absurdnější. Jaké přesně zkušenosti jste udělal s policií v Československu?

Zatkli mě, když jsem na burze prodával kazety Kryla a Nohavici. Policajti nás sebrali a zmlátili. Příslušné policejní dokumenty mimochodem ještě budou někde tady v Bavorsku na azylovém úřadu, to jsme předkládali jako důkaz. Ve škole mi řekli, že mě vyhodí po ukončení povinné školní docházky: Necháme tě udělat ještě jeden ročník a padáš. Měl jsem perspektivu, že v sedmnácti půjdu fárat do dolů. Takže já jsem utíkal – přes Jugoslávii – s rodiči, ale fakticky oni utekli kvůli mně.