Předseda bavorské organizace strany Alternativa pro Německo (AfD) Petr Bystroň se rozhodl ze své funkce odejít. Podle tiskové agentury DPA v úterý večer oznámil, že na stranickém sjezdu 25. a 26. listopadu už kandidovat nebude.
Křesťanskodemokratické unii (CDU) německé kancléřky Angely Merkelové i protiimigrační Alternativě pro Německo (AfD), které donedávna předsedala, chce svou novou stranou konkurovat Frauke Petryová. Její nové politické uskupení se jmenuje Modrá strana (Die Blaue Partei), sdělila ve čtvrtek pravicová politička, a ukončila tak spekulace o své politické budoucnosti.
Něco se stalo, říkají si v posledních měsících politici tradičních západních politických stran. Jmenoval se tak román Josepha Hellera, druhý po slavné Hlavě 22, a připomíná ho to víc než jen názvem. Ten román není o tom, co se stalo. Je o pocitu, že se protagonistovi něco stalo. Ne o vzpomínce, co to bylo, ale o úzkostném pocitu, že věci jsou tak divné, že se bezpochyby něco stát muselo, že takhle to přece nikdy nebylo.
Alternativa pro Německo (AfD) je ve skutečnosti import z Česka. Při pohledu na volební mapu nejde k jinému závěru ani dojít. Nejlepší výsledky z celého Německa, přes 30 procent, měla strana odcházející předsedkyně Frauke Petryové v šesti volebních obvodech Saska.
Drážďanské státní zastupitelství obžalovalo bývalou šéfku protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) Frauke Petryovou z křivopřísežnictví. Údajně se ho dopustila v listopadu 2015, kdy podle vyšetřovatelů nepravdivě vypovídala před výborem saského zemského sněmu. Petryová, které hrozí až několikaletý trest odnětí svobody, tvrdí, že je nevinná.
Fenoménem německých voleb 24. září se stala protipřistěhovalecká a eurokritická Alternativa pro Německo (AfD) s téměř 13 procenty.
Předsedkyně protiimigrační a protiislámské Alternativy pro Německo (AfD) Frauke Petryová se chystá vystoupit ze strany. Řekla to v úterý v Drážďanech. Stranu opouští i její muž a zemský šéf AfD v Severním Porýní-Vesfálsku Marcus Pretzell. Pokračují tak vnitřní problémy uskupení, které se v nedělních volbách poprvé dostalo do parlamentu.
Konzervativní kancléřka Angela Merkelová počtvrté v řadě vyhrála volby, což by v každé jiné evropské zemi byl neuvěřitelný úspěch. Ale nedá se psát neuvěřitelný, když se s jejím čtvrtým vítězstvím všeobecně počítalo. A nakonec to byl úspěch dosti strhaný.
Předsedkyně protiimigrační a protiislámské Alternativy pro Německo (AfD) Frauke Petryová nebude součástí parlamentní frakce své strany. Řekla to v pondělí na společné tiskové konferenci lídrů AfD v Berlíně, kterou k překvapení svých kolegů i novinářů předčasně opustila. Hned po nedělních volbách se tak ukazují výrazné názorové rozdíly ve straně, která bude v novém parlamentu třetí nejsilnější.
Křesťanskodemokratická unie (CDU) získala 26,8 procenta hlasů a bavorská Křesťanskosociální unie (CSU) 6,2 procenta. Dohromady tak mají sesterské konzervativní strany 33 procent hlasů a stanou se opět nejsilnější frakcí v německém parlamentu. Unie stran CDU/CSU pod vedením Angely Merkelové zvítězila ve volbách již počtvrté v řadě.
Mnozí analytici se pozastavovali nad chladnokrevným pragmatismem, se kterým kancléřka využila vzestup AfD k posílení pozic své strany.
Za „úžasný výsledek“ označil bývalý prezident Václav Klaus úspěch protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD). Strana, kterou aktivně podporoval, bude v německém parlamentu třetí nejsilnější. Stejnými slovy hodnotil také oslabení, které utrpěli vítězní konzervativci Angely Merkelové a sociální demokraté Martina Schulze.
Volební místnosti se v neděli v Německu zavřou sice až v 18:00, ale už nejméně půl hodiny předtím bude zhruba pět lidí vědět, jak parlamentní volby dopadnou. Jde o zaměstnance agentury pro výzkum veřejného mínění Infratest dimap, která se celý den ptá voličů, jak hlasovali, a přesně v 18:00 zveřejní první odhady výsledků.
V Německu v neděli ráno začaly parlamentní volby. Zhruba 61,5 milionu oprávněných voličů v nich rozhoduje o složení Spolkového sněmu, i o tom, jestli zemi další čtyři roky povede kancléřka Angela Merkelová, jejíž konzervativní unie CDU/CSU je jasným favoritem hlasování.
Americký prezident Donald Trump popřál Německu úspěšné nedělní volby. Učinil tak podle německých médií v pátečním telefonátu s kancléřkou Angelou Merkelovou (CDU), kterou ujistil o neotřesitelném spojení mezi USA a Německem. Německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel (SPD) kancléřku v rozhovoru se serverem Huffington Post obvinil z toho, že dělá politiku podle Trumpova vzoru.
Kampaň před nedělními parlamentními volbami v Německu vrcholí. V Mnichově se v pátek večer uskutečnil závěrečný mítink vládní Křesťanskosociální unie (CSU) za účasti kancléřky Angely Merkelové (CDU), v Berlíně se zase na poslední chvíli snažili voliče nalákat Zelení a Levice.
Německá sociální demokracie (SPD) v aktuálním průzkumu veřejného mínění pro televizi ARD klesla na 20 procent, což by byl její nejhorší výsledek v dějinách spolkové republiky. Konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové i deset dní před parlamentními volbami jasně vede s podporou 37 procent občanů. Třetí by nyní byla protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) se 12 procenty.
Poslankyně německého Spolkového sněmu a bývalá dlouholetá členka vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Erika Steinbachová ve středu otevřeně podpořila v předvolební kampani pravicovou Alternativa pro Německo (AfD), která kritizuje islám a masovou migraci. Steinbachová, která je v Česku a Polsku známa jako dlouholetá předsedkyně Svazu vyhnanců (BdV) a odpůrkyně tzv. Benešových dekretů, vystoupila na předvolebním mítinku na jihozápadě Německa.
Bez přehánění je dnes možné mluvit o válce v Evropě, je přesvědčen bývalý český prezident Václav Klaus, podle něhož na jedné straně konfliktu stojí svoboda, demokracie nebo tradiční rodina, a na té druhé politická korektnost, multikulturalismus nebo šéfka německé vlády Angela Merkelová (CDU). Klaus to ve středu řekl na předvolební akci Alternativy pro Německo (AfD) v Hofheimu, který leží nedaleko Frankfurtu nad Mohanem.
Bavorská policie nedávno provedla domovní prohlídku v bytě bavorského zemského předsedy AFD a olomouckého rodáka Petra Bystroně. Důvodem byl Bystroňův facebookový příspěvek, ve kterém srovnával znak SA se znakem Antify. Mnichovský zemský soud však nyní označil domovní prohlídku za protiprávní. Informoval o tom Bild, který zároveň zveřejnil protokol z domovní prohlídky.
V Německu se vedou ostré debaty o většinové kultuře a o tom, jestli je nutné ji definovat či aktivně prosazovat. Zatímco konzervativní unie CDU/CSU i Alternativa pro Německo (AfD) většinovou kulturu prosazují, ostatní strany jsou k tomuto konceptu spíše skeptické.
Pravicovou stranu Alternativa pro Německo (AfD) povede do zářijových spolkových voleb nová dvojice lídrů. Pro místopředsedu strany Alexandera Gaulanda a čelnou kandidátku zemské organizace AfD v Bádensko-Württembersku Alici Weidelovou se v tajné volbě vyslovilo 67,7 procenta delegátů víkendového sjezdu AfD v Kolíně. Ti v bouřlivé atmosféře vnitřních rozporů a protestních nátlakových akcí levice v okolí místa konání sjezdu přijali také předvolební program AfD.
Začal sjezd pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD), který se koná v Kolíně nad Rýnem. Na víkendovém sjezdu se sešlo kolem 600 delegátů hluboce rozpolcené strany, aby projednalo postup pro zářijové spolkové volby. Bouřlivá je podle prvních informací situace v jednacím sále, kde předsedkyně AfD Frauke Petryová utrpěla hned po zahájení sjezdu zdrcující ránu, když delegáti odmítli jednat o jejím návrhu budoucí strategie strany, oznámily agentury DPA a Reuters.
Předseda bavorské organizace pravicové protiemigrantské strany Alternativa pro Německo (AfD) se dostal do hledáčku německého Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), který plní funkce kontrarozvědky. Petr Bystroň, syn českých exulantů, podle BfV opakovaně vyjádřuje sympatie krajně pravicovému hnutí, informovala agentura DPA.
Předsedkyně německé pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD) Frauke Petryová nechce jít do zářijových voleb do Spolkového sněmu jako hlavní kandidátka své strany. Politička to ve středu oznámila prostřednictvím prohlášení na videu. Pozice jedničky na kandidátce některé ze stran v Německu znamená, že dotyčný politik se zároveň uchází o kancléřský post.
Křesťanským a sociálním demokratům se při nedělních zemských volbách v jedné z nejmenších německých zemí – Sársku – podařilo mobilizovat desetitisíce nevoličů, což přispělo k jejich dobrému výsledku. Ukazuje to analýza společnosti Infratest dimap pro veřejnoprávní televizi ARD. Pokud by to dokázali zopakovat i při zářijových parlamentních volbách, mohli by výrazně oslabit Alternativu pro Německo (AfD).
Uzavření hranic, vyhošťování migrantů a zákaz muslimských šátků slibuje před zářijovými parlamentními volbami protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD). Pravicově populistická strana chce také bojovat proti tuzemské politické oligarchii. Vyplývá to z návrhu volebního programu, který zástupci AfD představili v Berlíně.
Podpora pravicové protiimigrantské strany Alternativa pro Německo (AfD) podle průzkumů veřejného mínění v posledních měsících klesá. Ve středu zveřejněný průzkum agentury Forsa jí přisoudil jen osm procent hlasů. Ještě na konci prosince přitom průzkumy straně slibovaly dvanáctiprocentní zisk, na počátku února desetiprocentní. Němci budou nové poslance Spolkového sněmu vybírat 24. září.
Vystoupení Donalda Trumpa využívaná v médiích k výrobě skandálních titulků vzbuzují dojem, že různí pravicoví radikálové, populisté, možná extremisté ovládnou celou západní civilizaci.
Předsedkyně pravicově populistické strany Alternativa pro Německo (AfD) Frauke Petryová o víkendu navštívila Moskvu a jednala s vedením hlavní vládní strany Jednotné Rusko. Oznámil to v pondělí v Berlíně mluvčí AfD. Na pozvání moskevské organizace Jednotného Ruska Petryová v ruské metropoli jednala o spolupráci a setkala se s šéfem dolní parlamentní komory Vjačeslavem Volodinem.
