Povinnost EET by v případě hudebních festivalů mohla vést ke zvyšování cen vstupenek, omezení programu či festivalových služeb a v krajním případě až k likvidaci festivalů. Obává se toho festivalová asociace FESTAS. Ta s ministerstvem financí o výjimce z EET jednala, resort ale oponuje, že relevantní důvody pro vyjmutí z povinnosti neexistují.
Prodejci burčáku, vánočních stromků a kaprů či velikonočních pomlázek výjimku z EET zřejmě nedostanou. Vyjmout je z povinnosti EET chtějí opoziční poslanci, ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) na dotaz deníku Echo24 ale uvedla, že na návrhy nekývne. Novela EET, která zavádí povinnost elektronické evidence pro další profese, míří do třetího čtení ve sněmovně.
Zájem o loterii s názvem Účtenkovka stále klesá. Do osmnáctého slosování, které se uskutečnilo v březnu, se přihlásilo zatím nejméně lidí od vzniku státní loterie. Vloni se ministerstvo financí snažilo propagovat Účtenkovku na sociálních sítích premiéra Andreje Babiše či Aleny Schillerové. Podobnou kampaň plánuje resort financí i letos.
Oproti loňsku byly zajišťovací příkazy vydány finanční správou na méně společností. Od začátku roku je správa použila proti třiatřiceti firmám. Kontroverzní zajišťováky, které se staly pro mnoho firem likvidační, si velmi oblíbila finanční správa za působení generálního ředitele Martina Janečka. Toho nahradila na konci minulého roku Tatjana Richterová, která prohlásila, že zajišťovací příkazy budou vydávány obezřetněji než v minulosti.
Nadresortní skupina vedená ministryní financí Alenou Schillerovou chystá pro podnikatele velkou změnu. Do budoucna počítá s tím, že by finanční správa uveřejňovala informace o hospodaření firem. Důvodem má být, že společnosti dostatečně neuvádějí své účetní závěrky ve veřejném obchodním rejstříku. Hospodářská komora namítá, že se řada firem obává uveřejnit svá citlivá data před konkurencí.
České hudební festivaly jsou kvůli povinnosti EET v ohrožení. Likvidační by mohla být tato „vlajková loď“ premiéra Andreje Babiše (ANO) zvlášť pro menší akce. Obává se toho festivalová asociace FESTAS, podle které by na náklady spojené s EET padla zhruba pětina tržeb průměrného festivalu. Asociace, do níž patří známé Colours of Ostrava, Sázavafest či Rock for People, nyní usiluje o výjimku z EET. Resort financí ale avizuje, že nepovolí. Prý nejsou objektivní důvody.
Plánované zvýšení spotřební daně povede ke zdražení půllitrové lahve 40procentní lihoviny o 9,1 Kč, zaplatí to spotřebitelé. Uvedl to v pátek výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin (UVDL) Vladimír Darebník. Ministerstvo financí, které týž den do meziresortního připomínkového řízení návrh poslalo, s unií návrh nekonzultovalo. Darebník očekává také růst černého trhu.
Spotřební daně z cigaret a tabáku, včetně zahřívaného, by měly stoupnout příští rok o zhruba deset procent. Rovněž spotřební daň lihu by měla stoupnout, a to zhruba o 13 procent. Zvýšit by se měla také daň z některých hazardních her. Vyplývá to z informací na vládních internetových stránkách. Materiál poslalo ministerstvo financí (MF) k připomínkám.
Vláda narazila se svým slibem zvýšit rodičovský příspěvek všem rodičům. Sociální demokraté však nepřestávají hledat možnosti, jak sehnat osm miliard. Právě takovou částku potřebují, aby na rodičovský příspěvek dosáhli rodiče, kteří mají čtyřleté děti a mladší. ČSSD si tak pohrává s myšlenkou, že zatíží banky vyšší daní. Podle jejich interpretace by tímto krokem měl stát získat částku okolo deseti miliard korun navíc. Ve skutečnosti však může jít až o polovinu méně.
Velká kritika se snesla na kabinet Andreje Babiše kvůli nespravedlivému navýšení rodičovského příplatku. Ten se má od příštího roku zvýšit o 80 tisíc korun pouze u nově narozených dětí. Kompromisní návrh sociální demokracie a hnutí ANO však naštval nynější rodiče malých dětí, na které se kvůli prázdné státní kase nedostane.
Nezodpovědný krok, který levicová vláda může nahradit vyššími daněmi. Tak vypadá současná shoda koaličních partnerů mezi hnutím ANO a sociální demokracií, kteří chtějí navýšit penze a také rodičovský příspěvek. Vláda Andreje Babiše neuvedla, odkud peníze pro obě skupiny obyvatel vezme. Zvýšení rodičovského příspěvku spolu s důchody zatíží rozpočet na příští rok minimálně 11 miliardami korun. Navýšení ovšem čeká také rozpočty na další roky, protože se jedná o mandatorní výdaje, které nařizuje zákon.
Vláda Andreje Babiše loni neustále navyšovala důchody a platy státním zaměstnancům. Šéfka financí Alena Schillerová na letošní rok počítá s razantními škrty a požaduje po ostatních členech vlády, aby ve svých resortech šetřili. Na ministerstvu školství se počítá zejména s úsporami přímo v resortu - a podle Roberta Plagy se škrty do platů učitelů nijak nepromítnou. Pochybnosti vyvolává výhled státního rozpočtu na příští rok, ve kterém se prý se slíbeným navýšením platů nepočítá.
Nový on-line finanční úřad slibuje ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podobný by mohl být elektronickému bankovnictví a měl by zjednodušit elektronickou komunikaci s berňákem. Umožnil by například odeslat podání z daňové informační schránky bez nutnosti elektronického podpisu. Dříve než za dva roky ale nebude.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) trvá na tom, aby se dokončila debata o případném zrušení plateb státu za státní pojištěnce a prostředky se namísto toho získávaly od živnostníků a zaměstnavatelů. Uznává nicméně, že návrh možná neprosadí i proto, že by spolu s ním usiluje o zrušení superhrubé mzdy. „Jsem si vědoma toho, že to bude velký problém,“ nechala se slyšet v pořadu Otázky Václava Moravce (VM). To bývalý šéf resortu Miroslav Kalousek považuje návrh téměř za zločin.
Státní rozpočet se ke konci února dostal do schodku 19,9 miliardy korun z přebytku 8,8 miliardy korun v lednu. Loni v únoru vykázal rozpočet přebytek 25,8 miliardy korun. V tiskové zprávě o tom v pátek informovalo ministerstvo financí. Meziroční srovnání je podle úřadu ovlivněno mimořádnými vlivy ve výdajích rozpočtu a loňskými příjmy z EU v rámci závěrečných plateb z končícího programového období EU. Jde o největší únorový schodek od roku 2011.
Premiér Andrej Babiš (ANO) označil možnost, že by stát přestal platit zdravotní pojištění nezaměstnaných, dětí a seniorů, za návrh v rovině úvah a odmítl jej ve středu blíže komentovat. Možnost, o níž jednají ministerstva financí a zdravotnictví, také předpokládá zvýšení zdravotního pojištění pro zaměstnance a podnikatele. Babiš se tak od návrhu, který by zcela překopal tuzemské zdravotnictví, de facto distancoval.
Ministerstvo práce navrhne pro příští rok zvýšení starobních důchodů v průměru o 900 korun. S návrhem však ministryně Jana Maláčová (ČSSD) přichází v době, kdy ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) požaduje po ostatních ministrech miliardové škrty. Ty mají nejvíce dopadnout na ministerstvo dopravy. Rezortu, který čelí značné kritice za pomalou výstavbu dálnic, tedy hrozí, že nebude mít potřebné finance na nové investice či dokončení rozestavěných projektů. S návrhem na další průměrné zvýšení důchodů o 900 korun přišel před pár týdny premiér sám Andrej Babiš (ANO).
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) připravuje své kolegy ve vládě na období škrtů. Ministryně na páteční koaliční radě vyzvala ostatní členy vlády, aby začali hledat úspory ve svých resortech kvůli přípravě státního rozpočtu pro rok 2020. Server iHned.cz nyní zveřejnil seznam konkrétních škrtů, který Schillerová koaliční radě představila. Celkové úspory by měly dosáhnout 25 miliard korun.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) na koaliční radě vyzvala ostatní ministry k hledání úspor v souvislosti s přípravou rozpočtu na rok 2020. Konkrétní návrhy od nich čeká na dalším jednání koaliční rady, které by se mělo uskutečnit začátkem března, řekla novinářům. Schillerová mluvila i o možnosti zvýšit spotřební daň na alkohol a cigarety nebo o zdanění hazardu. Ministři před jednáním odmítali škrty v investicích. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) zdůraznila, že nechce šetřit na pomoci sociálně slabým skupinám.
S velkou kritikou se setkal návrh předsedy vlády Andreje Babiše, aby se v rámci úsporných opatření propustil každý desátý státní zaměstnanec, nebo se zvedly některé daně. Premiér tím reagoval na projednání státního rozpočtu na příští rok, do kterého počítá mimo jiné s dalším navyšování důchodů. Kabinet Andreje Babiše přitom loni navyšoval mzdy některým státním zaměstnancům a v letošním rozpočtu se počítá s nabráním dalších šestnácti tisíc nových zaměstnanců.
Konec pomyslné studené války mezi Finanční správou a podnikateli avizuje nová šéfka Generálního finančního ředitelství Tatjana Richterová. Do funkce nastoupila s příslibem, že berňák nebude firmy příliš zatěžovat. Do budoucna by mohl šetřit i s vydáváním kontroverzních zajišťovacích příkazů. Kvůli těm se více než sto firem v minulosti obrátilo na soud. Obezřetnější vydávání „zajišťováků“, kterými berňák blokuje majetek firem podezřelých z nezaplacení daně, čímž řada firem může skončit v likvidaci, slibuje právě Richterová. Vztah mezi podnikateli a Finanční správou se radikálně zhoršil za jejího předchůdce Martina Janečka.
Opozice obstruuje a nedovolí nám projednání zákona o EET. Podobné argumenty padaly od zástupců hnutí ANO, kteří se snaží protlačit mezi další profese třetí a čtvrtou vlnu Elektronické evidence tržeb. Zákon se poslanci snaží projednávat v prvním čtení už od června minulého roku. Ministryně financí Alena Schillerová se postarala o to, aby se zákon na pořadu schůze znovu neprojednal. Důvodem byla její nepřítomnost.
Finanční úřady vybraly loni na dani z přidané hodnoty (DPH) 413,3 miliardy korun, tedy meziročně o 8,3 procenta více. Na dani z příjmu právnických osob stát vybral 174 miliard korun, a výběr daně tak stoupl meziročně o dvě procenta. Vyplývá to z dat zveřejněných Finanční správou na internetu. Více stát získal loni i v případě dalších daní. Celkové příjmy státu z daní bez pojistného na sociální zabezpečení loni stouply meziročně o sedm procent, tedy o 67 miliard na 1019,8 miliardy korun.
Vláda Andreje Babiše (ANO) podle opozičních stran v době ekonomické krize nemyslí na investice a reformy, za přebytkem loňského státního rozpočtu ve výši 2,9 miliardy korun je řada faktorů, které kabinet nemohl ovlivnit. Po středečním zveřejnění výsledků hospodaření státu v minulém roce to uvedli lídři opozičních stran. Rozpočtu podle nich nahrálo například proplacení evropských projektů z let 2007-2013.
Hospodaření státu loni skončilo s přebytkem 2,9 miliardy korun. Na tiskové konferenci o tom ve čtvrtek informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). V roce 2017 vykázal státní rozpočet schodek 6,2 miliardy korun a o rok dříve přebytek 61,8 miliardy korun. Podle MF tak jde o druhý nejlepší výsledek od roku 1996. Schválený rozpočet na loňský rok počítal se schodkem 50 miliard korun.
Zneužití dat z českého podnikatelského prostředí se kvůli kauze Huawei obávají zástupci podnikatelů sdružení v Podnikatelských odborech a Radostném Česku. Ohroženy dle nich mohou být desítky tisíc tuzemských firem Vyzvali proto ministryni financí Alenu Schillerovou (za ANO) v otevřeném dopise k pozastavení EET a prověření její bezpečnosti. Resort financí to odmítá. Data, která stát od podnikatelů získává, jsou dle něj chráněna. V systému EET žádná zařízení Huawei nepoužívá, dodalo ministerstvo.
Dny Martina Janečka ve vedení Finanční správy jsou definitivně sečteny. Na jeho místo dnes nastupuje dosavadní zástupkyně generálního ředitele Tatjana Richterová. Ta se bude snažit napravit pošramocenou pověst finančního úřadu po čtyřletém vládnutí Janečka, kterého dosadil do čela správy tehdejší ministr financí Andrej Babiš. Současná ministryně Alena Schillerová donutila Martina Janečka k odchodu po velké kritice za neoprávněné vydávání zajišťovacích příkazů a kontroly svatebních hostin.
Novou ředitelkou Finanční správy ČR bude Tatjana Richterová. České televizi to řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Richterová nahradí odcházejícího Martina Janečka k 28. prosinci, dosud byla jeho zástupkyní. Janeček na začátku listopadu požádal o odvolání, od ledna bude ředitelem Finančního úřadu pro Jihočeský kraj.
Kontroly svatebních hostin byly v pořádku, tvrdí odcházející šéf Finanční správy Martin Janeček. Opakovaně kritizovaný postup finanční správy nechal její odcházející šéf prověřit několik dní předtím, než oznámil svoji rezignaci ke konci letošního roku. Kromě kritizovaných praktik při odhalování možných daňových úniků u hostinských je však Janečkovo jméno spojeno i s dalšími kontroverzními kroky – stál u zavedení EET i u kontroverzních zajišťovacích příkazů.
Ministerstvo financí nebude zasílat Evropské komisi žádosti o platby spojené s holdingem Agrofert. Komisař EU pro rozpočet Günther Oettinger ve středu v Evropském parlamentu řekl, že EK do vyjasnění situace kolem údajného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) nebude vyplácet Česku dotace. Úřad Aleny Schillerové ale vyjádření odmítá. Dle ministerstva jde pouze o dotace pro Agrofert.
