Vláda narazila se svým slibem zvýšit rodičovský příspěvek všem rodičům. Sociální demokraté však nepřestávají hledat možnosti, jak sehnat osm miliard. Právě takovou částku potřebují, aby na rodičovský příspěvek dosáhli rodiče, kteří mají čtyřleté děti a mladší. ČSSD si tak pohrává s myšlenkou, že zatíží banky vyšší daní. Podle jejich interpretace by tímto krokem měl stát získat částku okolo deseti miliard korun navíc. Ve skutečnosti však může jít až o polovinu méně.

Záměr navýšit bankovní daň na 25 procent z nynějších 19 procent prosazuje předseda sociální demokracie Jan Hamáček. Podle něj se větším zdaněním vyřeší problémy s financemi, které brání přidání rodičovského příspěvku rodinám s až čtyřletými dětmi. Vláda má nyní na navýšení příspěvku pouze 3 miliardy korun, které vystačí na přidání jen rodičům, jimž se narodí děti až po 1. lednu příštího roku. Socialisté tak musí hledat dalších 8 miliard.

Jedním z nápadů, který zazněl už na sjezdu ČSSD na začátku března, bylo i vyšší zdanění bank. „Sociální demokracie předpokládá, že by mohla na sektorové dani vybrat kolem 10 miliard korun. Očekávám, že v realitě by to číslo ale mohlo být klidně o polovinu menší. Bankovní daň by tlačila na zdražení úvěrů, snižování kapitálové přiměřenosti, na snižování úročení vkladů a tak dále, což ve výsledku sníží množství peněz, které se budou danit,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Dominik Stroukal.

Daň by poté v bankovním sektoru omezila tvorbu nových peněz a dotkla by se i růstu produkce. „Omezovat úvěrovou činnost může samozřejmě dávat smysl, ale vláda by měla počítat s tím, že bankovní daň může ve výsledku vést dokonce k nižšímu výběru daní. Že se o náklady bankovní daně rozdělí banky s klienty, není žádný pochyb, liší se pouze odhady, jak moc by to mělo být. Očekával bych, že to bude přibližně půl na půl. Ve výsledku tak stát může vybrat méně daní celkem, ale z bankovního sektoru získat navíc 5 miliard, z kterých 2,5 miliardy zaplatí klienti,“ řekl dále Stroukal.

Už nyní výběr daní klesá. Daň z přidané hodnoty vynesla do poloviny února 32 miliard korun, tedy o miliardu méně než před rokem. O miliardu a čtvrt je také nižší výběr daně z tabákových výrobků.

Koalice se dostala kvůli kompromisnímu návrhu na zvýšení rodičovského příspěvku do velkého sporu. Hnutí ANO považovalo celé jednání za uzavřené, sociální demokraté se však domnívají, že jde o začátek dalších schůzek k tomuto tématu. O vyšší bankovní dani nechce slyšet ministryně financí Alena Schillerová, kterou přesvědčuje Jan Hamáček. Proti je také premiér Andrej Babiš.

Váhavě se k návrhu sociální demokracie staví i vládní podporovatelé. Komunisté by podle slov předsedy Vojtěcha Filipa spíše uvítali zavedení daně z finančních transakcí. Zdanění svých příjmů se podle něj banky mohou vyhnout, protože většina z nich má zahraniční vlastníky a mohou daně optimalizovat převedením výnosů do zahraničí.

Sociální demokraté se o podobný krok pokoušeli už v minulé vládě, kterou vedl Bohuslav Sobotka. Tehdy ČSSD navrhovala aby nejvyšší sazba 0,3 procenta platila pro banky s aktivy nad 300 miliard korun a nejnižší 0,05 procenta pro banky s aktivy do 50 miliard korun. Už tehdy ekonomové varovali, že se zavedení takového progesivního zdanění může státu vymstít. „Přestaňme se chovat jako hlupáci, banky zdaňují v Německu, na Slovensku, ve Francii. Nedělejme tady bankám daňový ráj,“ řekl v roce 2017 Bohuslav Sobotka.

Nápad vyššího zdanění obsahoval program, se kterým šli sociální demokraté do voleb před dvěma lety. „Banky působící v Česku dnes neúměrně těží ze svého postavení na českém trhu a vykazují vysoké zisky. Jen svým mateřským firmám v zahraničí odvádějí přes 50 miliard korun ročně. Zavedeme proto progresivní daně z bankovních aktiv velkých bank a zajistíme, aby malé banky měly spravedlivé podmínky na bankovním trhu,“ uváděl program strany, která poté dostala 7,27 procenta hlasů.