Prodejci burčáku, vánočních stromků a kaprů či velikonočních pomlázek výjimku z EET zřejmě nedostanou. Vyjmout je z povinnosti EET chtějí opoziční poslanci, ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) na dotaz deníku Echo24 ale uvedla, že na návrhy nekývne. Novela EET, která zavádí povinnost elektronické evidence pro další profese, míří do třetího čtení ve sněmovně.

Alena Schillerová sice avizuje, že některé pozměňovací návrhy novely k EET podpoří, výjimky pro prodejce burčáku či pomlázek to ale nebudou. „Ministerstvo financí nevylučuje, že některé z pozměňovacích návrhů podpoří. Například návrh na zvýšení limitu pro zvláštní (papírový) režim. Budu se nicméně nadále poslancům snažit vysvětlit, že výjimky dávají smysl pouze tam, kde by evidence tržeb byla technicky nemožná,“ uvedla pro Echo24 Alena Schillerová.

To se dle ní ale netýká jmenovaných stánkových prodejů, technicky nemožnou evidenci tržeb už prý novela reflektuje. „Na tyto situace již v návrhu pamatujeme. Ostatní výjimky mají negativní vliv na celý systém, na jeho efektivitu i odolnost proti obcházení,“ dodala Schillerová.

Na výjimce předvánočního prodeje kaprů od 18. do 24. prosince od EET se přitom počátkem dubna shodl rozpočtový výbor. Definitivně ale o výjimkách rozhodne až sněmovna, v níž má vláda ANO a ČSSD s podporou KSČM většinu.

Zamítnutí předlohy žádají opoziční Piráti. To ale není vzhledem k rozložení sil ve sněmovně pravděpodobné. Pokud předloha zamítnuta skutečně nebude, chtějí poslanci největší opoziční ODS, aby sněmovna hlasovala ve finále o výjimce pro každou jednotlivou profesi, které se další vlny zavádění EET mají týkat. Je jich více než 700.

Pozměňovací návrhy podali také poslanci Pirátů, SPD, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Týkají se mimo jiné zrušení dalších vln zavádění evidence a různých výjimek, třeba na prodej burčáku, vánočních stromků, jmelí, pomlázek, kraslic nebo předvánoční stánkový prodej sladkovodních ryb. Další úpravy se týkají třeba vynětí lékařských ambulancí z EET nebo výjimky pro podnikatele, kteří nejsou plátci daně z přidané hodnoty, případně pro živnostníky s ročním obratem do 200 000 korun, do půl milionu korun, případně do 750 000 korun.

Věrohodnost údajů o přínosu EET zpochybnil NKÚ

Elektronické evidenci tržeb se věnuje i loňské stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu ke státnímu závěrečnému účtu za předloňský rok, ve kterém se úřad pozastavil nad nejednotnými odhady o dopadech kontrolního hlášení a EET na výběr DPH.

„Věrohodnost těchto údajů je diskutabilní, protože v materiálech jsou zveřejňovány rozdílné hodnoty, u nichž není vysvětlena metoda jejich výpočtu a nejsou podloženy ani analýzou konkrétních dat,“ uvedl NKÚ. Například v materiálu ke státnímu rozpočtu na rok 2017 odhadlo ministerstvo financí přínos EET na tři miliardy, ale v důvodové zprávě k zákonu o EET na 5,5 miliardy. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v reakci na to řekla, že ministerstvo kontrolnímu úřadu svoji metodiku vysvětlilo.