Školské odbory v pátek vyhlásily stávkovou pohotovost. V den protestní akce za zvýšení platů učitelů v regionálním školství o 15 procent a za navýšení rozpočtu vysokých škol ale ministr financí Ivan Pilný (ANO) uvedl, že nároky na platy učitelů převyšují možnosti návrhu státního rozpočtu. Protestního shromáždění v Betlémské kapli v Praze se účastnili i reprezentanti vysokých škol a profesních asociací.
Školy i univerzity chtějí přidat 15,5 miliard korun, nic z toho, však možná vůbec nedostanou. Ministr financí Ivan Pilný (ANO) totiž prohlásil, že na platy učitelů v rozpočtu pro rok 2018 peníze zatím nejsou, a to i přesto, že premiér Bohuslav Sobotka slíbil, že učitelům vláda přidá již od listopadu. Akademikům zase vláda 4,5 miliardy slíbila již na jaře a zároveň stále opakuje, že peníze na platy učitelů jsou prioritou.
Na rekonstrukce a modernizace vysokých škol stát připravil téměř 14 miliard korun, školy ale v letech 2011 až 2016 nevyčerpaly ani polovinu. Ministerstvo školství jako správce programu navíc nemá ani přehled o tom, jestli a jak peníze poskytnuté na obnovu a rozvoj vysokoškolské infrastruktury pomohly.
Rada vysokých škol se připojila k České konferenci rektorů a zásadně odmítla současný návrh rozpočtu pro vysoké školy. Po jejím pravidelném zasedání to na tiskové konferenci řekl místopředseda rady Milan Pospíšil.
Univerzita Karlova se po sedmi letech ozvala své bývalé studentce, po které nyní žádá zaplacení poplatku 14 tisíc za překročení běžné délky studia. K tomu musí zaplatit dalších 8 tisíc exekutorovi, kterého na ni univerzita poslala. Standardní dobu studování přitom studentka překročila pouze o dva měsíce, během kterých byla zapsána na jiné univerzitě, kam nikdy nenastoupila.
Univerzita Karlova (UK) se v mezinárodním žebříčku vysokých škol během posledních pěti let dál a dál propadá. Za tu dobu spadla ve srovnání ostatních univerzit ve světě o 81 míst. Zatímco v roce 2014 byla v hodnocení, které zveřejňuje britská společnost Quacquarelli Symonds (QS), na 233. pozici, letos se umístila na 314. místě. Univerzita, v jejímž čele stojí čtyři roky rektor Tomáš Zima, však tuto pozici považuje za úspěch, a to s ohledem na stagnaci financování českých vysokých škol.
Vysoké školy řeší čím dál více problém, který se týká seminárních a diplomových prací psaných na zakázku. Studenti si práci nechají napsat za úplatu obvykle z nedostatku času či kvůli tomu, že zadanému tématu nerozumí.
Mikuláš Bek je nejvýraznější postavou mezi rektory vysokých škol, kteří jsou ve sporu s Milošem Zemanem.
Co říci o novém ministru školství, o jehož kariéře ani názorech na školství nic nevíme? Pro televizního zprávaře nezáviděníhodný úkol. Ale když je to ministryně? Snadné východisko: moderátor uvede, tak jako ČT v polovině června při jmenování Kateřiny Valachové, že „po pěti letech je opět ministryní školství žena“ – a má vystaráno.
Nad tématem, proč jsou srovnatelně inteligentní dívky ve škole mnohem úspěšnější než chlapci, se v salonu sešli analytička Simona Weidnerová z Institutu pro sociální a ekonomické analýzy, která se dlouhodobě zabývá vztahem mezi vzděláním a pracovním úspěchem, Ondřej Šteffl, majitel agentury Scio, která dělá testy na srovnávání studijních předpokladů, a psycholožky Dobromila Trpišovská a Marie Vacínová.
V podpoře vědy stát selhal a bude na nás, abychom to napravili. Tato věta shrnuje důvěrný dokument vicepremiéra Pavla Bělobrádka, kterým vládě navrhuje, jak financovat výzkum v letech 2016–18. „Stávající systém podpory výzkumu je dlouhodobě neudržitelný a neřiditelný,“ zní jeden z citátů kritické zprávy.
Návrh na odebrání akreditace soukromé Univerzitě Jana Amose Komenského, přezdívané tiskárna diplomů, opět vyvolal diskusi o úrovni vysokých škol, zejména soukromých, a také o motivaci jejich studentů. Chtějí se skutečně něco naučit, nebo jim stačí pouhý „papír“?
Na začátku byla touha po tom, co bylo vzácné a výnosné. Ještě před patnácti lety mělo v Česku vysokoškolské vzdělání necelých 10 procent lidí. Na univerzity nastupoval jen jeden ze čtyř maturantů. Tomu odpovídal finanční bonus za diplom. Ti, kdo ho měli, vydělávali v průměru víc než dvakrát tolik co lidé s maturitou. Byla to pojistka před nezaměstnaností.
