Britský ministr školství Damian Hinds navrhuje po odchodu své země z Evropské unie vyjmout unijní vysokoškoláky ze zvýhodněného režimu pro placení školného. Cizinci včetně Čechů by v takovém případě podle britských médií za studium platili výrazně vyšší poplatky, jaké se aktuálně vztahují na studenty ze třetích zemí. České ministerstvo školství napsalo, že v současnosti nemá informace o dlouhodobé koncepci britské vlády po brexitu. Další vývoj bude sledovat.

O plánu již o víkendu informoval server BuzzFeed News, podle kterého chce ministr Hinds odebrat studentům z EU státní podporu a „status domácího školného“. Ten znamená, že v současné době více než 100 000 cizinců z členských zemí unie platí za studium za Lamanšským průlivem stejně jako Britové.

Nová pravidla by mohla začít platit v akademickém roce 2021/2022, kdy už by Británie neměla být členem EU. Vládní činitelé se domnívají, že dotovat školné cizinců už by po brexitu nebylo opodstatněné, píše BuzzFeed News. Plán ale ještě není zcela hotový a, jak podotýká deník Financial Times (FT), nedostal zelenou od celého kabinetu.

Britské ministerstvo školství zprávu o chystaném opatření nepopřelo, v reakci pouze připomnělo, že pro příští akademický rok se pravidla nezmění. „Vláda poskytne potenciálním unijním studentům informace o poplatcích pro akademický rok 2020/2021 a ty další s dostatečným předstihem,“ uvedlo ministerstvo.

České ministerstvo školství bude situaci sledovat a v případě, že se změny potvrdí, bude o dalším vývoji včas informovat, sdělilo tiskové oddělení úřadu. Podle něj jsou změny budoucího nastavení studia ve Spojeném království plně v kompetenci britské vlády. „Vzhledem k tomu, že britská vláda v dané věci zatím nevydala oficiální stanovisko ohledně jejího dalšího postupu či případné výši školného, není v současnosti možné dopady tohoto případného kroku na české studeny objektivně zhodnotit,“ dodal úřad.

Na britských vysokých školách v minulém akademickém roce studovalo téměř 140 000 lidí z ostatních zemí EU, z toho bezmála 2500 byli Češi. Podle Domu zahraniční spolupráce, což je česká národní agentura pro administraci unijního programu Erasmus+, je Británie u českých studentů dlouhodobě čtvrtou nejoblíbenější zemí při výběru zahraničních pobytů. Každý rok se jich tam na studijní pobyt vydá několik stovek.

O kolik více by případně museli v budoucnu za studium platit, není ze zpráv britských médií jasné. BuzzFeed News uvádí, že poplatky se u zahraničních studentů na bakalářském studiu pohybují v rozmezí od 10 000 do 38 000 liber (přes 1,1 milionu Kč) ročně.

Podle Nicka Hillmana z výzkumného ústavu Higher Education Policy Institute ale není důležitá jen výše školného. „Studenti z EU si dnes mohou na školné půjčovat přes vládní organizaci pro studentské půjčky a dluhy mohou splácet až později. Ztráta přístupu k půjčkám je stejně významná jako samotný poplatek, protože najednou budou muset peníze shromáždit předem,“ řekl Hillman deníku The Guardian.

Podle FT by zavedení navrhovaných opatření kritici vlády vnímali jako zásadní mezeru ve strategii premiérky Theresy Mayové, která hovoří o „globální Británii“ po odchodu z EU. BuzzFeed News zase napsal, že odebrání výhod pro studenty z EU by mohlo znamenat odvetná opatření pro Brity studující v zemích unie, kterých je aktuálně kolem 15 000.

„Jestliže se snažíme světu říct, že po brexitu může existovat globální Británie, tohle vysílá úplně nesprávné signály. Tenhle krok také připraví britské studenty o dostupné vzdělání v zahraničí. Příliš často zapomínáme, že ta záležitost má i druhou stranu,“ kritizovala vládní plán poslankyně opozičních labouristů Jo Stevensová. Podle stínové ministryně školství Angely Raynerové by odebrání „statusu domácího školného“ znamenalo pro studenty z EU prudký nárůst poplatků.