Pražský městský soud v pátek zrušil rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana o nejmenování fyzika Ivana Ošťádala a uměleckého historika Jiřího Fajta profesorem. Věc prezidentovi vrátil k dalšímu řízení. Uvedla to mluvčí soudu Markéta Puci. Podle pravomocného rozsudku nemůže žádný orgán moci výkonné po řádném řízení o jmenování profesorem sám znovu posuzovat, zda kandidát splňuje podmínky pro jmenování. Nepřípustně by tím totiž zasáhl do autonomie vysokých škol.

„Lze předpokládat, že pan prezident ve věci učiní rozhodnutí. Je to plně věcí pana prezidenta. Určitě také není stanoven žádný termín,“ sdělil mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček deníku Echo24. S dalším vyjádřením odkázal na právního zástupce Hradu Marka Nespalu. Ten řekl, že prozatím nemá k dispozici odůvodnění rozhodnutí, protože soud rozhodoval v neveřejném zasedání.

„Až se s písemným odůvodněním seznámíme, tak dám klientovi doporučení, jak dál postupovat. To znamená, zda proti tomuto rozhodnutí brojit kasační stížností, anebo přistoupit k novému rozhodnutí v intencích požadavků správního soudu,“ uvedl Nespala.

Prezident nemá žádnou lhůtu, ve které by musel znovu rozhodnout. „Samozřejmě, správní lhůta tady není, ale prezident republiky v tomto případě nebude nečinný,“ dodal právník.

Soud poukázal na to, že postup ke jmenování profesorem upravuje zákon o vysokých školách, podle nějž kvalifikaci uchazeče postupně posuzuje odborná hodnotící komise, vědecká rada příslušné fakulty a vědecká rada vysoké školy.

„Pokud řízení o jmenování profesorem proběhne řádně a v souladu se zákonem, nemůže již žádný orgán moci výkonné – tedy ministr školství, vláda ani prezident republiky – sám znovu posuzovat, zda kandidát podmínky pro jmenování profesorem splňuje. Tím by bylo nepřípustně zasaženo do autonomie vysokých škol a ústavně garantované svobody vědeckého bádání a umělecké tvorby,“ konstatoval senát soudkyně Viery Horčicové.

Zeman nepodepsal Fajtův a Ošťádalův jmenovací dekret na jaře 2015 ještě společně s dekretem politologa Jana Eichlera. Zdůvodnil to vážnými prohřešky akademiků z minulosti. V případě Fajta argumentoval jeho údajnou žádostí, aby mu banka prostřednictvím sponzorského daru poskytla doplatek k platu ředitele Národní galerie. U Ošťádala poukázal na údajné kontakty s komunistickou Státní bezpečností. Své rozhodnutí Zeman oznámil v lednu 2016 dopisem tehdejší ministryni školství Kateřině Valachové (ČSSD).

Fajt i Ošťádal se proti Zemanovu postupu bránili žalobami, Eichler se soudit nechtěl. Podle aktuálního rozhodnutí soudu může prezident rozhodnout, že navrženého kandidáta nejmenuje profesorem, pokud dospěje k závěru, že uchazeč neprošel řádným procesem ke jmenování nebo že tento proces vykazoval vady, kvůli nimž mohl být nezákonný. „Takové rozhodnutí však musí obsahovat odůvodnění, což v posuzované věci splněno nebylo. Pro tuto vadu řízení bylo rozhodnutí prezidenta zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení,“ vysvětlila Puci.

Proti rozsudku lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, ta ale sama o sobě nemá odkladný účinek.

Rozhodnutí Pražského městského soudu, který zrušil rozhodnutí prezidenta o nejmenovaní fyzika Ošťádala a kunsthistorika Fajta profesory vítám. Je smutné, že hlava státu nectí zákony tohoto státu a prezidentovi musí říkat co je jeho povinností ze zákona až soud.

— Marian Jurečka (@MJureka) 27. dubna 2018