Když se předloni otevřel nový prostor Veletržního paláce věnovaný především dětem s rodiči, setkal se tento krok s mimořádným úspěchem – se vzácnou shodou stran veřejnosti i odborníků na architektu, design a umění. Inspirující realizace poukázala na zoufalý nedostatek podobných míst nejen v hlavním městě, ale celé zemi, a mnozí tak doufali, že jde o předzvěst dalších takových iniciativ veřejných institucí
Vstup zdarma na krátkodobé výstavy i do sbírkových expozic Národní galerie Praha (NGP) budou mít studenti humanitní oborů Univerzity Karlovy, jejichž studijní programy souvisí se studiem uměleckých děl. Vyplývá to z tiskové zprávy o podepsání memoranda mezi univerzitou a galerií, o kterém informovala Jana Holcová z NGP. V červnu rezignovalo 23 členů odborných rad NGP, vadily jim kroky generální ředitelky galerie Alicji Knastové, jedním z důvodů bylo i neposkytnutí volného vstupu do galerie studentům dějin umění.
Na okno slovenského ministerstva kultury někdo nasprejoval hákový kříž. Podle deníku Štandard.sk o tom informoval tajemník ministerstva Lukáš Machala, který z činu zároveň obvinil nevládní organizace. Vandalismus přichází v době, kdy je vedení ministerstva pod palbou kritiky od opozice a kulturních kruhů poté, co ministryně Martina Šimkovičová ze Slovenské národní strany odvolala šéfa Slovenského národního divadla Mateje Drličku a šéfku Slovenské národní galerie Alexandru Kusou.
V petici umělců střední a starší generace, která už dostala různá jména, ale nejčastěji se poukazovalo na to, že ji společně podepsal Milan Knížák a David Černý, se vyskytlo několik míst, která nezasvěcené veřejnosti musela připadat obzvláště záhadná. Tak se v té části textu, kde se kritizuje současné vedení Národní galerie, čtenář petice dozvěděl, že na „bienále v Benátkách se prezentuje příběh žirafy přivezené z Keni v době, kdy komunisti popravovali Miladu Horákovou a další“. Tato formulace byla kritiky petice okamžitě zesměšňována, do určité míry právem, neboť opravdu není psána jaksi nejostřejší tužkou.
Francouzský prezident Emmanuel Macron při úterní návštěvě České republiky strávil hodinu a půl v Národní galerii Praha (NGP). Ve Veletržním paláci zhlédl dvě stálé expozice a zajímal se o český kubismus a surrealismus, řekla mluvčí Národní galerie Praha Jana Holcová. Macrona galerií a expozicemi provedla generální ředitelka Alicja Knastová, která s francouzským prezidentem mluvila i o spolupráci Národní galerie Praha s francouzskými uměleckými institucemi.
Národní galerie v Praze (NG) obcházela v letech 2018 až 2020 zákon o registru smluv a ignorovala zadávací řízení při výběru dodavatelů na některé služby, uvádí ve zprávě Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Kromě veřejných zakázek vykazovalo závažné nedostatky i hospodaření galerie. Menší nedostatky kontroloři odhalili i u Uměleckoprůmyslového musea v Praze (UPM). Do dubna 2019 byl generálním ředitelem NG historik umění Jiří Fajt.
V Národní galerii mají zajímavý obraz málo známého českého symbolisty Beneše Knüpfera (1844–1910), který se jmenuje Fauni prchající před automobilem. Je z roku 1905 a je na něm znázorněn střet dvou světů, které se navzájem vylučují. Světa magického a pohádkového, a světa techniky a pokroku. Je to noční scéna, v níž řítící se automobil s temnou siluetou dvou jezdců ozařuje dva vyplašené fauny, bytosti s lidským trupem a kozlími končetinami.
Česká centra a Národní galerie Praha uvádějí projekt, který prostřednictvím cyklu 11 videí představí vybrané skvosty ze sbírek NGP. Národní galerie připravila díla napříč jednotlivými sbírkami, jež ukazují rozmanitost umělecké tvorby českých autorů, a také významná díla s vazbou na místní kulturní prostředí.
Pro veřejnost se opět v omezeném režimu otevřel unikátní Hornický skanzen Mayrau (bývalý důl) ve Vinařicích u Kladna. Individuálně přístupné jsou výstavy, těžní stroj Ringhoffer (vždy v konkrétní čas) a venkovní prostory. Aktuální informace najdete na Facebooku a internetových stránkách muzea.
Jednou mu kolega v nadsázce řekl: „Socha má být vážná a tvrdá, ty je děláš veselé a měkké, to nejsou sochy.“ Kurt Gebauer toho naštěstí nedbal a dál vytvářel objekty, které působí, že je s nimi člověku lépe. Jsou nejen měkké a veselé, ale také živé a vtipné a přátelské – tedy ne všechny, na takové trpaslíky si musíme dávat pozor.
Za 1,3 miliardy korun by měla Národní galerie Praha postavit v pražských Jinonicích nový depozitární areál. Galerie to dnes uvedla v tiskové zprávě. Stavba by měla stát do sedmi let od zahájení projektu. Areál podle návrhu studia JIKA-CZ nabídne mimo péči o umělecká díla také veřejně přístupnou část – otevřený depozitář a veřejné edukační programy.
Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl kasační stížnost prezidenta Miloše Zemana ve sporu o jmenování kunsthistorika Jiřího Fajta profesorem. Zeman Fajta nejmenoval. Podle Městského soudu v Praze šlo o nezákonné rozhodnutí, protože prezident hodnotil uchazečovu odbornou způsobilost a vhodnost, což nepřísluší hlavě státu, nýbrž univerzitě. Rozhodnutí NSS je na úřední desce. Zeman by se měl návrhem zabývat znovu.
Nebesa nejsou spravedlivá, ale aspoň to vyhrál někdo třetí.
Alicja Knastová z Polska bude novou generální ředitelkou Národní galerie v Praze (NGP). Jméno vítěze výběrového řízení oznámil ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Ve finále výběrového řízení byli ještě ředitel galerie Plato Ostrava Marek Pokorný a Jiří Fajt, který už na pozici ředitele NGP pět let působil.
Jestli si to ještě někdo trochu pamatuje, loni 18. dubna zrovna začínaly Velikonoce a ministr kultury Antonín Staněk, který vstoupil do dějin (do dějin hodně malých) právě tímto jediným aktem, jedním výstřelem odvolal dva ředitele docela významných kulturních institucí. V jednom případě šlo evidentně o osobní regionální mstu, jejíž obětí se stal ředitel Muzea umění v Olomouci – pan ministr byl z Olomouce. V druhém šlo o odstřel docela těžké váhy, o ředitele Národní galerie Jiří Fajta.
Obvodní soud pro Prahu 1 zamítl žalobu bývalého ředitele Národní galerie Praha (NGP) Jiřího Fajta, který tvrdil, že jeho květnová výpověď z galerie byla neplatná.
Stojí středověké umělecké dílo skutečně za desítky až stovky milionů korun? Měla Národní galerie investovat takové částky, aby vzácná díla české provenience získala? Takové otázky vyvolala víkendová dražba obrazu „Trůnící Panna Marie“ z dílny Mistra vyšebrodského oltáře, který nakonec získalo Metropolitní muzeum v New Yorku za přibližně 158 milionů korun. České ministerstvo kultury přitom o dílu rovněž uvažovalo, ale chtělo za obraz dát pouze 15 milionů korun.
Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) zrušil pověření Ivana Morávka k vedení Národní galerie Praha (NGP). Dočasnou ředitelkou galerie jmenoval Anne-Marii Nedomu, která by měla instituci řídit do doby, než z výběrového řízení vzejde nový generální ředitel. Zaorálek to řekl novinářům. Nedoma se své role ujme v pátek, dodal. Zřídil také garanční radu, která má především pracovat na přípravě konkurzu a na jmenování členů komise, která by měla nového šéfa NGP vybrat.
Renomovaný německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) se na svých stránkách minulý týden vrátil ke kauze české Národní galerie a jejího odvolaného ředitele Jiřího Fajta, kterého zbavil funkce bývalý ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD). Autorka článku – česko-německá kritička umění Noemi Smolik –mluví v souvislosti s Fajtem o chamtivosti a připomíná, že mu byly vypláceny milionové prémie, zatímco byla Národní galerie ve ztrátě.
Odvolání Jiřího Fajta z čela Národní galerie hýbe českou politickou scénou. Nevoli části veřejnosti odnesl svou hlavou ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD). Ministerstvo však dokončilo audit, ze kterého vyplývá, že se v galerii skutečně porušovaly právní předpisy a plýtvaly finance.
Uběhlo již několik týdnů od odvolání ředitele Národní galerie, přesto Jiří Fajt nadále víří vody české politické scény. Poté, co byl ministrem kultury Antonínem Staňkem (ČSSD) odvolán kvůli údajným závažným pochybením v hospodaření instituce, mu nabídli funkci finančního ředitele galerie. Podle Fajta jde o absurdní divadlo, nad nabídkou se podivil i předseda ČSSD Jan Hamáček. Redakce Echo24 má rovněž k dispozici kontroverzní smlouvu, kterou Fajt s galerií uzavřel.
Rozhodnutí ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD) vyvolalo diskuse, zda bylo odvolání ředitele Národní galerie Jiřího Fajta oprávněné. Faktem však je, že si Fajt díky problematické smlouvě o dílo přišel na nesrovnatelně vyšší peníze než ostatní ředitelé kulturních příspěvkových organizací. Autorský honorář obdržel sice například i ředitel Národního divadla Jan Burian, ale jednalo se „pouze“ o částku 177 tisíc korun. Fajt si za 16 měsíců přivydělal k platu 1 120 000 korun. Smlouvu s ním navíc uzavřela přímo jím řízena galerie.
Část veřejnosti pobouřilo odvolání ředitele Národní galerie Jiřího Fajta. Před ministerstvem kultury v úterý protestovala stovka mladých lidí, za Fajta se také postavili ředitelé řady světových muzeí. Bylo však jeho působení v Národní galerii opravdu bez poskvrny? Kritici upozorňují, že některé Fajtovy kroky byly skutečně problematické. Přes veškerou uměleckou erudici Jiřího Fajta existují pochybnosti o jeho hospodaření v čele instituce.
Odvolání Jiřího Fajta z pozice generálního ředitele Národní galerie vyvolalo údiv i v zahraničí. Několik ředitelů světoznámých výtvarných institucí se rozhodlo za Fajta postavit a podpořilo jej v dopise zaslaném českému premiérovi Andreji Babišovi. Za nyní již bývalého generálního ředitele Národní galerie se v dopise postavili mimo jiné ředitelé věhlasných světových muzeí a galerií jako newyorské Metropolitní muzeum umění, Britské muzeum či síť londýnských muzeí Tate Gallery, k níž patří i věhlasná galerie Tate Modern.
Ve čtvrtek dopoledne odvolal ministr kultury Antonín Staněk dva šéfy významných uměleckých institucí, ředitele Muzea umění v Olomouci Michala Soukupa a ředitele Národní galerie Jiřího Fajta. V jeho případě ministr oznámil, že podává dvě trestní oznámení, jedno konkrétně kvůli smlouvě, kterou si ředitel Fajt nechal údajně vyplatit honorář za provedení práce. Podle Staňka neoprávněně. Kritici jeho činu oponují, že šlo o záminku. A důvody odmítá i Jiří Fajt.
V čele Národní galerie Praha (NGP) vystřídal Jiřího Fajta, kterého ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) odvolal - Ivan Morávek. Ten dosud působil jako ekonomický náměstek v Národní knihovně. V minulosti vykonával vrcholného manažera v jiných firmách, mimo jiné také ve firmě Penam Slovakia, která patří do holdingu Agrofert, jejž v té době vlastnil premiér Andrej Babiš (ANO).
Předsedu ČSSD Jana Hamáčka překvapilo dnes ohlášené rozhodnutí ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (za ANO) odejít z vlády. Neměl prý žádné signály, které by tomu nasvědčovaly. Předseda KSČM Vojtěch Filip novinářům řekl, že výměna ministrů je v pravomoci premiéra. Komunistům, kteří tolerují vládu ANO a ČSSD, vadili jiní ministři, dodal. Opoziční politici jsou ke změně kritičtí, dávají ji často do souvislosti se středečním rozhodnutím policie navrhnout obžalovat premiéra Andreje Babiše (ANO) a ostatní obviněné v kauze Farmy Čapí hnízdo.
Jedná se o další prezidentovu snahu zasahovat do věcí, které mu nepřísluší, nebo o pouhou mediální spekulaci? Prezident Miloš Zeman měl údajně tlačit ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD), aby odvolal generálního ředitele Národní galerie Jiřího Fajta. Staněk patří k dlouhodobě kritizovaným a méně viditelným členům vlády.
Bývalý ředitel Národní galerie (NG) Milan Knížák se musí omluvit současnému řediteli této instituce Jiřímu Fajtovi. Ústavní soud (ÚS) totiž zamítl Knížákovu stížnost proti rozsudku, jímž mu dříve Vrchní soud v Praze uložil omluvu za tvrzení, že Fajt v minulosti instituci zruinoval. Knížákova advokáta Jaroslava Hostinského rozhodnutí zklamalo, ale zdůraznil, že je nutné jej respektovat.
Jméno Milana Knížáka se v rozhovorech především s výtvarnými umělci, jež bývají publikovány na tomto místě, objevuje poměrně často, ne vždy v lichotivých souvislostech.
