Tag: ČEZ

Články k tagu

Žádná česká cenotvorba neexistuje

Cena elektrického proudu se poslední dobou stala politickým problémem par excellence. Minulý týden se Fialův kabinet rozhodl stanovit strop u ceny, za niž obchodník prodává konečnému zákazníkovi. Strop nebyl uvalen na výrobce elektřiny, ti mohou obchodníkům dále prodávat za „tržní“ cenu, přičemž rozdíl obchodníkovi dorovná stát. Zasluhují si výrobci takové ohledy? A v čem má cenu bránit tento trh? I o tom je rozhovor s hlavním ekonomem ČEZ Pavlem Řežábkem.

Vláda energetické agonie

Minulý týden se cena za jednu tunu emisí v systému evropských povolenek (ETS) vyšplhala k rekordním sto eurům. Z velkoobchodní ceny elektřiny dnes povolenka dělá něco mezi pětinou a čtvrtinou. Na smysluplné činy tu máme národní vlády. Ta česká je ale asi tak zavalena organizačními povinnostmi předsednictví, že téma povolenek na žádném summitu, žádné radě dosud nenastolila. Podle zákulisních zpráv je rozhodnuta se ETS neunavovat, předpokládajíc, že pro reformu by stejně nenašla spojence. Ale do dogmatu, jakým klimatická a energetická politika EU jsou, se musí šít, veřejně ho zpochybňovat, samo od sebe se žádné dogma nevzdá.

Děti si už nezabruslí. Drahé energie zavírají zimní stadiony, kluby se topí v problémech

Hokejové kluby a provozovatelé zimních stadionů se před nadcházející sezónou třesou strachy z rostoucích cen energií. Více než desítka stadionů v Česku počítá s tím, že s přípravou ledové plochy nezačnou ve standardním termínu. Třeba ve Šternberku už vědí, že sezónu ani nezahájí. „Po covidu se nevrátilo k hokeji 7 procent dětí. Jestliže teď dojde k razantnímu navýšení členských příspěvků, tak přijdeme zřejmě o víc než 10 procent mladých hokejistů,“ říká trenér HC Kobra Praha Miloslav Šeba.

„Z ČEZ jsme větší dividendu vytáhnout nemohli, válečná daň je nevyhnutelná“

Bezprecedentní růst cen energií zvyšuje tlak na vládu, aby dopady na obyvatele tlumila. Ve hře jsou tak i kontroverzní řešení spočívající v mimořádných daních pro vybrané společnosti. Z nich by se pomoc lidem mohla platit. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) začal tento plán nově nazývat válečnou daní. Konečné rozhodnutí padne až v září, resort financí však už nyní tvrdí, že zdanění mimořádných zisků je nevyhnutelné. Stále aktuální je také debata o dividendách z ČEZ, kde má stát hlavní podíl. Z nich se má totiž z velké části zaplatit chystaný úsporný tarif, tedy plošné slevy na energie.

Letošní dividendy z ČEZ stát použije na pomoc s energiemi, řekl Stanjura

Dividendy z energetické společnosti ČEZ, které budou vyplaceny za letošní rok, stát opět použije na zmírnění energetické krize. Uvedl to ministr ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) pro stanici Radiožurnál. Vyloučil, že by vláda zavedla sektorovou daň pro některá odvětví. Jak získat peníze z nadměrných zisků některých firem, vláda podle Stanjury rozhodne zhruba do 10. září. Energetická skupina ČEZ měla za letošní první pololetí čistý zisk 33,6 miliardy korun, meziročně o 32 miliard korun vyšší.

Čistý zisk ČEZ za první pololetí je 33,6 miliard. Před rokem byl jen 1,6 miliardy

Energetická skupina ČEZ měla za první pololetí čistý zisk 33,6 miliardy korun, meziročně o 32 miliard korun vyšší. Provozní výnosy vzrostly o 21 procent na 130,5 miliardy korun. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) stoupl meziročně o 27,7 miliardy Kč na 59,3 miliardy Kč a podle skupiny byl ovlivněn mimo jiné enormním růstem cen komodit na velkoobchodních trzích. Růst čistého zisku byl podle společnosti kromě provozních vlivů způsoben loňskou ztrátou 11,6 miliardy korun související s opravnými položkami k majetku.

Za dva roky zchudnete o třetinu. Nic s tím neděláme. Vzkazují vláda a centrální banka

Bankovní rada České národní banky se včera s novým guvernérem Alešem Michlem, viceguvernérkou Evou Zamrazilovou a dvěma novými členy poprvé sešla na měnovém zasedání. Ukázalo se to, co mnozí tušili. Nový guvernér má pro své pasivní přihlížení inflaci, kdy odmítá zvyšovat úroky a brzdit ji, v bankovní radě většinu. Podařilo se mu prosadit, že úrokové sazby se nezvedly a zůstaly na současných sedmi procentech.

ČEZ končí v Turecku, podepsal smlouvu o prodeji svého podílu v Akcez

Energetická skupina ČEZ zahájila odchod z Turecka. Dnes podepsala smlouvu o prodeji svého padesátiprocentního podílu ve společnosti Akcez. Transakci ještě musí schválit turecké úřady, vypořádání transakce je také podmíněno sjednáním bankovního financování. Prodej podílu v Akcezu je součástí strategického záměru ČEZ zbavit se části aktiv na vybraných trzích a soustředit se na dekarbonizaci svého výrobního portfolia a rozvoj obnovitelných zdrojů a moderních energetických služeb v Česku a v Evropě.

V klimatizaci to není

Nějakou chvíli to sice trvalo, ale už i do české politiky se dostavily apely politiků na občany, aby byli dobrovolně zdrženliví při spotřebě energie. Vzorem je tady samozřejmě klíčový člen německé vlády, spolkový ministr hospodářství a klimatické změny, zelený Robert Habeck. Ten 23. června řadové Němce dramaticky vyzval, ať se uskrovní v každodenním životě, kratší dobu se sprchují, od podzimu ve svých bytech nastaví nižší teplotu a vůbec „překonají vnitřního sviňáka v sobě“. Mezi českými politiky se zatím nejvíc zaskvěl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). V neděli na Primě CNN veřejnost vyzval k uvážlivějšímu používání klimatizace.

Vláda levně půjčí miliardy výrobcům, aby draze a s vysokým ziskem prodávali elektřinu

Premiér Petr Fiala se v poslední době snaží osobně poskytovat veřejné výroky k tvrdé krizi drahé elektřiny, která zasáhla Českou republiku. Zemi, která je schopná v jaderných a uhelných elektrárnách vyrábět pro svou spotřebu dost elektřiny za velmi nízkou cenu. Ale výrobci ji prodávají lidem a firmám násobně dráž, protože v Evropě je kvůli všem možným regulacím elektřiny nedostatek, zdroje jsou velmi nestabilní, a ceny proto letí prudce vzhůru. Jsme v pozoruhodné situaci.

Zachraňujeme ČEZ a nic za to nechceme

Dramaticky rostoucí ceny energií kosí rozpočty domácností i firem. Drahá elektřina a plyn jsou navíc jednou z nejvýznamnějších příčin toho, proč máme čtvrtou nejrychleji rostoucí inflaci mezi zeměmi EU. Tím, komu situace s vyšponovanými cenami na trhu nahrává, jsou dnes jen energetické společnosti, které na vysokých ziscích vydělávají. Ve hře je proto i možnost uvalit na tyto zisky mimořádnou daň, což potvrdil ministr financí Zbyněk Stanjura.

Levnější elektřina už příští rok. Stát má po ruce jednoduché řešení

Příchod podzimu a ještě hlubší energetické krize s nevídaně vysokými cenami děsí domácnosti i firmy. Vládou představený úsporný tarif, který by měl lidem plošně částečně snížit účty za elektřinu a plyn, nebude výraznou pomocí. Jedná se navíc o proinflační opatření, na které padnou desítky miliard z rozpočtu. Stát by přitom mohl získat už v dohledné době kontrolu nad prudkým zdražováním elektřiny.

Ovládnout ČEZ a zlevnit elektřinu může vláda velmi rychle

Premiér Petr Fiala řekl, že jeho vláda chce ovládnout výrobu elektřiny v České republice. Bylo to hlavní sdělení jeho mimořádného televizního projevu. Neřekl, kdy a jak to chce udělat. Naznačuje to hodně vágně. Ekonomové si ale jeho nejasná slova vyložili jako snahu plně zestátnit elektrárenskou společnost ČEZ. Dominantního výrobce elektřiny v České republice, který vlastní všechny jaderné a většinu uhelných elektráren. Stát má v této chvíli ve firmě 70 procent akcií, zbytek se obchoduje na burze.

Francie zcela znárodní „svůj ČEZ“. Chystá investice do jaderných reaktorů

Francouzská vláda chystá úplné znárodnění energetické společnosti EDF, uvedla dnes podle agentury Reuters premiérka Élisabeth Borneová. Akcie společnosti po jejím výroku prudce zpevnily. Francouzský stát nyní vlastní 84 procent akcií tohoto zadluženého jaderného giganta. „Potvrzuji vám dnes, že stát má v úmyslu kontrolovat 100 procent kapitálu EDF,“ uvedla Borneová ve svém projevu v dolní komoře parlamentu. V promluvě formulovala priority své menšinové vlády.

ČEZ vyplatí dividendu 48 korun za akcii, prošel návrh ministerstva financí

Energetická společnost ČEZ vyplatí akcionářům z loňského zisku dividendu 48 korun za akcii před zdaněním. V úterý před půlnocí o tom po více než 13 hodinách jednání rozhodla valná hromada firmy. Prošel tak protinávrh ministerstva financí, které společně s vyšší dividendou navrhovalo také posunout výplatní termín o tři měsíce na 1. listopadu. Představenstvo ČEZ navrhovalo dividendu 44 korun za akcii, tento návrh ale neprošel.

Valná hromada ČEZ za bouřlivých okolností. Akcie v pondělí spadly nejvíce za osm let

Úvod úterní valné hromady energetické společnosti ČEZ potvrdil očekávání, že bude bouřlivá. Minoritní akcionář Michal Šnobr protestoval proti jednacímu řádu. Celkem dorazilo 474 akcionářů s akciemi v hodnotě 41,147 miliardy korun. Jsou to více než tři čtvrtiny akcií společnosti oprávněných hlasovat. Na usnášeníschopnost stačí 30 procent základního kapitálu společnosti. Hromada bude schvalovat dividendu z loňského zisku.

Rusové ze hry. Palivo pro Temelín dodají Američané a Francouzi

Energetická společnost ČEZ v úterý uzavřela smlouvy se americkou společností Westinghouse a francouzskou firmou Framatome na dodávky palivových souborů pro jadernou elektrárnu Temelín. Oba dodavatelé byli vybráni ve výběrovém řízení letos v dubnu. Dodávky souborů na více než deset let začnou v roce 2024. Hodnota kontraktu se pohybuje v řádu miliard korun. Nyní se používá ruské palivo od společnosti TVEL ( holding Rosatom). O dohodě informovala Echo24 společnost Westinghouse.

Premiér Petr Fiala v pasti drahé elektřiny

Slovenský ministr hospodářství Richard Sulík je přesvědčený ekonomický liberál až libertarián. Bytostný odpůrce státních zásahů do ekonomiky. V roce 2010 nechal padnout tehdejší středopravou vládu premiérky Ivety Radičové, protože odmítal, aby Slovensko přispívalo do záchranného valu na pomoc krachujícímu Řecku. Tento Richard Sulík přišel v lednu letošního roku za finančníkem Danielem Křetínským, majitelem Energetického průmyslového holdingu, který ovládá Slovenské elektrárny, slovenskou obdobu elektrárenské společnosti ČEZ.

„Koho je v krizi nejlepší zdanit? Toho, kdo nezaslouženě vydělává“

Je už zřejmé, že i přes předvolební sliby vláda Petra Fialy (ODS) možná přistoupí ke zvyšování daní. A to ať těch přímých, nebo nepřímých. V době stále rostoucí inflace a energetické krize se navíc čím dál reálnějším stává také sáhnutí po sektorové dani. Tedy dodatečném zdanění zisků energetických hráčů, které díky rozbouřeným cenám elektřiny a plynu vystřelily nahoru. Ačkoliv nápad prosazovali nejdříve hlavně Piráti, postupně se začíná ujímat i u ekonomické pravice.

Scénář k levnější energii: stát ovládne klíčové elektrárny ČEZ

Energeticky suverénní stát, který bude nezávislý a bude schopen vyrobit potřebné energie za přijatelné ceny. Těmito slovy předseda vlády Petr Fiala (ODS) uvedl svůj plán, jak zasáhnout do stále se zvyšujících cen energií. Z jeho středečního projevu vyplývá, že se pokusí změnit současné nastavení polostátní skupiny ČEZ a bude chtít získat pod kontrolu tuzemské klíčové elektrárny. Podle ekonoma Štěpána Křečka by vykoupení akcionářů ČEZ stálo až 200 miliard korun a není příliš reálné. Jiné to je v případě ovládnutí klíčových elektráren, které by však trvalo až 5 let. Jiné možnosti nyní vláda nemá a lidé si tak budou muset ještě pár let zvykat na vysoké účty za energie.

Vláda už chystá zestátnění ČEZ. Cena kolem 240 miliard korun

V pondělí odpoledne zaskočila investory zvláštní zpráva. Její smysl a motivace jsou na první pohled velmi těžko srozumitelné. Ministerstvo financí vedené Zbyňkem Stanjurou vydalo zprávu, že na blížící se valné hromadě elektrárenské společnosti ČEZ, v níž má stát podíl 70 procent, bude žádat vyšší dividendu, než navrhlo vedení firmy. Namísto 44 korun na akcii by to podle ministerstva financí jako nejsilnějšího akcionáře, který má sílu prosadit svou vůli, mělo být 48 korun.

Piráti chtějí sáhnout na zisk uhelných elektráren. žádají od nich „solidární příspěvek“

Piráti budou ve vládě navrhovat, aby se zdražování domácnostem kompenzovalo na úkor zisků uhelných elektráren. Před dnešním zasedáním Sněmovny to novinářům řekl předseda pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek. Řešení označil za solidární, ale i rozpočtově zodpovědné. Podle místopředsedy ANO a bývalého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka by měl stát využít výrazně vyššího zisku energetické skupiny ČEZ.

Představenstvo ČEZ si rozdělí 135 milionů. „Odměny jsou nastavené klasicky,“ Babiš

Všech osm členů představenstva energetické společnosti ČEZ má nárok na plnou výši roční odměny za loňský rok. Celkem si tak rozdělí téměř 135 milionů korun. Nejvíc dostane šéf představenstva a generální ředitel Daniel Beneš, který má nárok na téměř 34,9 milionu korun. Vyplývá to ze zprávy o odměňování, kterou společnost zveřejnila na webu. Energetická skupina ČEZ měla v loňském roce čistý zisk 9,9 miliardy Kč, meziročně byl o 81 procenta vyšší.

ČEZ prudce zdražil, další dodavatelé budou následovat

Největší energetický hráč na trhu ČEZ od prázdnin znovu masivně zdraží jak elektřinu, tak plyn. Změna ceníku se nyní sice dotkne jen těch zákazníků, kterým končí fixace, lze však očekávat další zvyšování cen, a to i u dalších dodavatelů, kteří budou muset na stávající situaci reagovat. Mnoha lidem budou fixované smlouvy končit až na podzim, tehdy tedy mnoho domácností zažije šok v podobě až násobného růstu záloh. Lidé mnohdy také neví, že mohou výši předepsaných plateb odmítnout a dodavatel by jim měl vyhovět.

Hybrid, který se přežil

Energetická krize s prudkým vzestupem cen, která zasahuje Evropu, vrací do hry otázku, jak velkou roli má ve výrobě a prodeji elektřiny hrát stát. Ještě před ní ale stojí zásadnější otázka. Čím je dnes obchod s elektřinou? Je to normální, silně konkurenční trh, do něhož má stát zasahovat jen minimálně? Nebo je elektřina strategickou komoditou, fakticky veřejnou službou, které má výrazně bezpečnostní dimenzi a musí být státem regulována?

Úvahy o dělení ČEZ dělají z jeho akcií vysoce žádané zboží

Schodek rozpočtu se letos zvýší zcela jistě, minimálně na 350 miliard korun. Stane se tak letos v létě, v rámci sestavování upraveného rozpočtu. Pokud by došlo na přerušení dodávek ruského plynu, bude schodek ještě vyšší, nejspíše kolem 400 miliard korun. Už nyní je třeba připočítat k původnímu schodku 280 miliard korun částku vynaloženou na pomoc ukrajinským uprchlíkům a také jiné výdaje související s válkou na Ukrajině. Tyto výdaje budou nakonec činit dle odhadu minimálně 70 miliard korun.