Sbohem a šáteček. Prezident Zeman se chystá letecky do Srbska, rozloučí se na Slovensku
https://echoprime.cz/s/business-monitor24
https://echoprime.cz/s/business-monitor24
Kosovo uzavřelo hlavní hraniční přechod Merdare se Srbskem poté, co ho v noci na středu ze srbské strany zablokovalo asi 50 lidí. Ti demonstrovali na podporu Srbů žijících v Kosovu, jehož nezávislost odmítají protestující uznat. Další dva hraniční přechody na srbské hranici už byly uzavřeny kvůli obdobným protestům z 10. prosince a nyní tak zůstávají jen tři místa vstupu mezi Kosovem a Srbskem. Nejnovější protest na hranici následoval jen několik hodin poté, co Srbsko oznámilo, že uvedlo svou armádu do stavu nejvyšší pohotovosti.
Srbská armáda uvedla v pondělí večer na pokyn prezidenta Aleksandara Vučiče své jednotky do stavu zvýšené pohotovosti. Reagovala tím na napětí v sousedním Kosovu. "Srbský prezident (...) nařídil srbské armádě, aby byla v nejvyšším stupni bojové připravenosti, tedy na úrovni použití ozbrojené síly," sdělil v prohlášení srbský ministr obrany Miloš Vučević. Náčelník generálního štábu srbských ozbrojených sil Milan Mojsilović uvedl, že jej prezident Vučič vyslal ke hranicím s Kosovem.
Kosovo oficiálně podalo přihlášku do Evropské unie. Příslušný dokument ve čtvrtek v Prištině podepsali prezidentka balkánské země Vjosa Osmaniová, premiér Albin Kurti a předseda parlamentu Glauk Konjufca, informovala agentura DPA. Pro nejmladší stát Evropy jde spíše o symbolický krok. Členství v EU je pro zemi zatím v nedohlednu, upozornila agentura.
Konflikt, který už stihl vyvolat obavy z „druhé Ukrajiny,“ či tvrdou kritiku Srbska za inspiraci v Kremlu, se na přelomu zimy opět vyostřuje.
Tuzemská média se příliš nezajímají o to, co se děje na západním Balkáně. O Bosně nevíme nic, o Chorvatsku málo, o Srbsku nanejvýš, že v současné ukrajinsko-ruské válce stojí na straně agresora, tedy Ruska. Je to přesné? Nebo je situace složitější? Jaká je situace kolem Kosova? Nejen o tom hovoříme s ředitelem Slovanského ústavu AV ČR Václavem Čermákem, historikem z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR Borisem Moskovićem, redaktorem srbského vysílání Rádia Svobodná Evropa Draganem Štavljaninem a srbistou a tvůrcem projektu BalCan CrossOver Jakubem Novosadem.
Ten nepoměr je zřejmý: když se na televizní obrazovce objeví podstatná dramatická tvorba, v médiích se k tomu mlčí, zatímco zjevným blbinám se věnuje nadměrně pozornosti. Buďme konkrétní, sotva byl v září odvysílán první díl série Pozadí událostí, strhla se kolem ní recenzní a ohlasová mela, aniž většina komentujících viděla celekNu a minulý týden se začal vysílat seriál Rodina pojednávající o posledních třech dnech někdejšího srbského prezidenta Slobodana Miloševiče před jeho zatčením – a je ticho.
Srbsko a Kosovo za zprostředkování Evropské unie urovnaly spor ohledně pohybu svých občanů přes společnou hranici, oznámil dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Srbsko podle něj souhlasilo, že držitelé kosovských občanských průkazů již nebudou potřebovat speciální dokumenty pro vjezd do Srbska, a Kosovo se zavázalo, že vůči srbským občanům bude postupovat recipročně.
Srbsko neumožní uspořádat v září pochod sexuálních menšin EuroPride. Oznámil to v sobotu srbský prezident Aleksandar Vučić při jmenování nové premiérky Any Brnabičové, která je lesba. Jako důvod uvedl diplomatickou krizi s Kosovem, které se musí vláda věnovat přednostně, napsala agentura AFP. „Pochod hrdosti, nebo jak se ta akce vlastně nazývá, bude buď zrušen nebo odložen na jiné datum,“ uvedl Vučić, podle kterého s tím souhlasí premiérka i většina členů vlády.
Rozruch na kosovsko-srbské hranici vyvolal obavy z dalšího jiskřícího konfliktu v Evropě. Situaci příliš neuklidnily výroky o „denacifikaci Balkánu“ či „vítězství Srbska“ ze strany srbské politické reprezentace. Bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) mluvil o inspiraci chováním Kremlu či destabilizaci celého regionu. Odborníci však mluví jinak, Srbsko je oproti Rusku ve zcela jiném postavení a rozruch je způsobený spíše „přehlédnutím“, že se podobná situace na hranici Srbska a Kosova opakuje poměrně běžně.
Mezi Srbskem a Kosovem v neděli výrazně vzrostlo napětí, které souvisí s rozhodnutím kosovské vlády zrušit platnost osobních dokladů a registračních značek automobilů vydaných Bělehradem. Ze Srbska zazněla ostrá slova, včetně těch od člena vládní Srbské pokrokové strany Vladimira Đukanoviće, který řekl, že bude zřejmě nucené provést „denacifikaci Balkánu“. Takové vyjádření zrcadlí rétoriku, kterou aplikuje Kreml pro invazi na Ukrajinu. Kosovská vláda mezitím opatření odložila.
Kosovská vláda kvůli napětí na kosovsko-srbské hranici o měsíc odložila plánovaná pravidla pro srbské registrační značky a doklady totožnosti potřebné pro vstup nebo odchod ze země. Nařízení mělo platit od dnešního dne. O odkladu dnes na twitteru informoval kosovský premiér Albin Kurti, krok ale podmínil odstraněním barikád na hraničních přechodech.
Při nehodě letadla, které havarovalo v sobotu večer na severu Řecka, zemřelo osm lidí. Na palubě byly zbraně dopravované ze Srbska do Bangladéše. Oznámil to dnes srbský ministr obrany Nebojša Stefanović. Národnost obětí nehody neuvedl. Potvrdil, že majitelem letadla je ukrajinská společnost, a řekl, že zboží na palubě patřilo srbské soukromé společnosti. Let měl všechna řádná povolení v souladu s mezinárodními předpisy, dodal. Národnost obětí nehody neuvedl, podle řeckých médií šlo zřejmě o Ukrajince.
Napětí na tzv. balkánské trase se stupňuje. Podle maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártó je jižní hranice Maďarska „prakticky v obležení kvůli nelegální migraci“. Agresivita a útoky migrantů prudce rostou. V sousední Vojvodině došlo u maďarských hranic počátkem července k přestřelce mezi Pákistánci a Afghánci. Zůstal jeden mrtvý a několik zraněných. Srbská police u nich zabavila automatické pušky a řadu dalších zbraních. Maďarsko zahájilo nábor do nového zvláštního pluku pohraničních myslivců.
Za bezprecedentní, nemyslitelné a hanebné označil dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov rozhodnutí Bulharska, Černé Hory a Severní Makedonie nepovolit mu přelet do Srbska, kde měl dnes zahájit dvoudenní návštěvu. „Došlo k nemyslitelnému,“ řekl Lavrov podle agentury TASS na dnešní tiskové konferenci o „bezprecedentním rozhodnutí“ některých členských zemí Severoatlantické aliance. Uzavření leteckého prostoru pro letoun ruského ministra označil dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov za „nepřátelský čin“.
Kolektivní odmítnutí Bulharska, Černé Hory a Severní Makedonie umožnit letadlu šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova přeletět do Srbska nezbytně vyžaduje tvrdou reakci, a to společnou Ruska a Srbska, uvedl místopředseda horní komory ruského parlamentu Konstantin Kosačov.
Rusko bude Srbsku dál dodávat zemní plyn. Srbský prezident Aleksandar Vučić v neděli oznámil, že se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem telefonicky dohodl tříletou smlouvu o jeho dodávkách. Desetiletá smlouva o dodávkách plynu, kterou má Srbsko uzavřenou s ruskou plynárenskou společností Gazprom, vyprší 31. května. Informovala o tom agentura Reuters.
Většina západních zemí v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu uzavřela svůj vzdušný prostor pro ruská letadla. Rusko v odvetě uzavřelo své nebe pro letadla z 36 zemí. Ruští turisté však našli možnost, jak se dostat do letovisek a měst v západní Evropě. Využívají k tomu Srbsko, které tradičně s Ruskem udržuje silné vazby a jehož letadla mohou do Ruska stále létat, upozornila agentura Bloomberg. Kapacita míst mezi Srbskem a Ruskem v prvním týdnu tohoto měsíce stoupla ve srovnání s obdobím před invazí přibližně o 50 procent.
Srbský prezident Aleksandar Vučič se zastal svého krajanského tenisty Novaka Djokoviče a označil situaci kolem prvního hráče světa, kterému v Austrálii zrušili vízum a deportovali, za „orwellovskou hru“ a „hon na čarodějice“, uvedl australský web news.com.au. Neúčast Djokoviče na Australian Open bude podle vedení ATP Tour ztrátou pro tenis. Vízum neočkovaný sportovec dostal původně na základě výjimky z povinného očkování proti koronaviru, kterou však úřady po jeho příletu zpochybnily.
Bosně a Hercegovině bezprostředně hrozí rozpad a velmi reálné nebezpečí návratu ke konfliktu. Podle britského listu The Guardian na to upozorňuje ve své zprávě pro OSN vysoký mezinárodní představitel pro tuto bývalou jugoslávskou republiku Christian Schmidt. Bývalý německý ministr zemědělství, který do úřadu vysokého představitele pro Bosnu nastoupil v srpnu, mimo jiné varuje před naplněním záměru bosenských Srbů vytvořit vlastní armádu.
Dvě kanceláře kosovského ministerstva vnitra se v noci na sobotu staly terčem útoku na severu Kosova, kde tamní Srbové šestým dnem protestují v rámci sporu mezi Prištinou a Bělehradem o vydávání registračních značek aut. Uvedl to kosovský ministr vnitra Xhelal Sveçla. Nad jedním z hraničních přechodu podle srbské veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice RTS v sobotu demonstrativně proletěly letouny srbské armády, která je od čtvrtka ve stavu pohotovosti.
Kolik jste zaznamenali v médiích připomenutí, že minulou sobotu to bylo dvacet šest let, kdy skončila největší vojenská operace v Evropě od konce druhé světové války? Žádné, že? Byla to blesková akce, operace Bouře, v níž Chorvatsko znovunabylo kontrolu nad svým územím. Poraženým nebyla jen takzvaná Republika Srbská Krajina, která se etablovala na téměř třetině chorvatského území. Poraženým nebyl jen Slobodan Milošević, bez něhož by tato entita neexistovala, ale který ji zároveň tehdy nechal napospas osudu.
Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT) dnes s konečnou platností potvrdil bývalému veliteli bosenskosrbské armády Ratku Mladičovi doživotní trest vězení za genocidu spojenou se srebrenickým masakrem a za další zločiny spáchané během války v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995. Nevyhověl tak požadavku Mladiče, který v odvolání žádal zproštění viny, nebo nový proces.
Prezident Miloš Zeman se v úterý při příležitosti návštěvy srbského prezidenta Aleksandara Vučiće v Praze omluvil za bombardování tehdejší Jugoslávie z roku 1999. Hlava státu požádala Srby o odpuštění. Zeman přitom v době provedení takzvané operace Spojenecká síla zastával funkci českého premiéra a s bombardováním vyslovil souhlas. Česko podle Miloše Zemana tehdy hledalo spojence, spolu s kterým by bombardování odmítlo, ale neúspěšně.
Prezident Miloš Zeman uvítal na Pražském hradě s vojenskými poctami srbského prezidenta Aleksandara Vučiče. Jde o první oficiální prezidentskou návštěvu od začátku pandemie. Mluvili o bilaterálních vztazích, rozšiřování Evropské unie na západní Balkán nebo o pandemii koronaviru. Součástí přijetí na Hradě bylo i předání státních vyznamenání Vučičovi i Zemanovi. Zeman Vučičovi udělil Řád bílého lva za "zvláště vynikající zásluhy ve prospěch České republiky“.
Nejdřív Maďarsko, nyní Srbsko. Zatímco se Česká republika potýká s nedostatkem vakcín, premiér Andrej Babiš (ANO) odletěl do zmíněných zemí „okoukat“, jak se tam očkuje. Srbsko je podle předsedy vlády na druhém místě v počtu očkovaných po Velké Británii, zde hraje ovšem důležitý fakt – očkuje se tam vakcínami, které mají ke schválení Evropskou unii ještě daleko. Evropská léková agentura (EMA) již dříve potvrdila redakci Echo24.cz, že od výrobce ruského Sputniku V neobdržela žádnou žádost o registraci.
Slzný plyn nasadila srbská policie proti demonstrantům, kteří se v pátek večer pokusili proniknout do budovy parlamentu v Bělehradě. Už čtvrtou noc za sebou protestovali demonstranti v metropoli proti vládě prezidenta Aleksandara Vučiče. Demonstrace se konaly navzdory rozhodnutí krizového štábu, že v metropoli zavede zákaz veřejného shromažďování více než deseti osob kvůli zhoršující se epidemiologické situaci. Jejich účastníci protestovali i proti způsobu, jakým vláda postupuje v boji proti koronaviru.
Dobytí enklávy Srebrenica srbskými jednotkami a následný masakr přibližně 8 tisíc lidí se staly jedním z tragických vrcholů tříleté občanské války v Bosně a Hercegovině. Vyhánění z domovů, masové vraždění, ale i výsměch požadavkům mezinárodního společenství se staly v letech 1992 až 1995 smutnou realitou, pád jedné ze šesti bezpečných zón vyhlášených OSN ale všechny šokoval. Vojáci pod velením generála Ratka Mladiče vstoupili do Srebrenice 11. července 1995.
Miloš Zeman se po delší době vypravil do zahraničí a okamžitě způsobil poprask. Již po výstupu z letadla přivítal srbského prezidenta Aleksandra Vučiče slovy, že má rád Srbsko a Srby, ale nemá rád Kosovo. Hned druhý den na to navázal výbušnými slovy o tom, že by Česko mohlo odvolat uznání nejmladšího evropského státu, což chce probrat s ústavními činiteli. Politici jej však upozorňují, že zahraniční politiku určuje vláda. „Pana prezidenta bychom měli přestat pouštět ven. Co cesta, to ostuda,“ uvedl Miroslav Kalousek (TOP 09).