Rozruch na kosovsko-srbské hranici vyvolal obavy z dalšího jiskřícího konfliktu v Evropě. Situaci příliš neuklidnily výroky o „denacifikaci Balkánu“ či „vítězství Srbska“ ze strany srbské politické reprezentace. Bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) mluvil o inspiraci chováním Kremlu či destabilizaci celého regionu. Odborníci však mluví jinak, Srbsko je oproti Rusku ve zcela jiném postavení a rozruch je způsobený spíše „přehlédnutím“, že se podobná situace na hranici Srbska a Kosova opakuje poměrně běžně.

Současné spory se točí kolem původně na pondělí plánovaného požadavku. Cestujícím přijíždějícím ze Srbska měly být vyměněny srbské doklady za nové identifikační průkazy vydané Prištinou s platností na tři měsíce, které by sloužily ke vstupu a odjezdu ze země. Kromě toho mělo v platnost vstoupit nové nařízení týkající se registračních značek. Tato politika odpovídá dlouhodobé praxi, kterou Bělehrad uplatňuje vůči kosovským občanům navštěvujícím Srbsko. Podle Prištiny jde o reciproční opatření, protože vozy s kosovskou značkou si při příjezdu na srbské území také musí značku změnit.

Situace však vypadala dramaticky i kvůli střelbě ohlášené policisty či výrokům člena vládní Srbské pokrokové strany Vladimira Đukanoviće, který řekl, že bude Srbsko zřejmě nucené provést „denacifikaci Balkánu“. Podle odborníků však panika není spíše na místě.

„To je vyjádření jednoho poslance, který je známý jako mimořádně, ale opravdu mimořádně agresivní rétorikou i mimořádně agresivním osobním chováním, je to něco jako když Rusové vždycky vypustili (Vladimira) Žirinovského, je to takový buldog, kterého pustí a on štěká, ale není to člověk, který by určoval vládní politiku,“ řekl deníku Echo24 novinář a odborník na region Matyáš Zrno.

Jeho výroky i výrok srbského prezidenta Aleksandara Vučiće o „vítězství Srbska“ jsou podle něj snahou oslovit určité voličské spektrum. „Prezident Vučić je mimořádný dramatik. Je známý tím, že vždycky dokáže s mimořádně dramatickým výrazem okomentovat skoro všechno. Když ho člověk sleduje, má dojem, že je Srbsko neustále na hranici nějaká absolutní katastrofy. Ale i on popravdě řečeno říkal, aby Srbové na severu Kosova zachovali klid, nereagovali na albánské provokace a tak dále, takže je vidět, že ani on nechce ten konflikt nijak akcelerovat,“ dodal Matyáš Zrno.

Podle expertky na politicko-bezpečnostní problematiku Západního Balkánu Věry Stojarové se situace v regionu kvůli válce na Ukrajině zhoršila, stejně jako Matyáš Zrno však upozorňuje, že nejde v regionu o příliš výjimečnou situaci. „K obdobné situaci dochází periodicky. Nicméně po vypuknutí války na Ukrajině lze zaznamenat jak zvýšené obavy na kosovské straně, tak i zesílenou srbskou rétoriku naznačující, obdobný scénář jako na východní Ukrajině. Situaci nepřispívá to, že u vlády, jak na Kosovu tak i v Srbsku, jsou osoby těžící z radikálních postojů,“ uvedla pro deník Echo24 Věra Stojarová.

Vztahy se podle ní zhoršily zejména poté, co se v posledních volbách stal premiérem Albin Kurti, jehož strana razí v programu referendum o sebeurčení Albánců na územích obývaných etnickými Albánci. I podle ní se však ostrá rétorika Bělehradu až tak nevymyká standardům.

„Vzhledem k tomu, že Kosovo představuje zamrzlý konflikt, vyskytuje se takováto rétorika docela často. Bohužel válka na Ukrajině situaci v Kosovu spíše zhoršuje. Srbové získávají zvýšené sebevědomí a objevují se obavy, že jakmile skončí válka na Ukrajině, nelze vyloučit ruskou účast na znovuzískání Kosova pro Srbsko. Noviny jsou na Balkáně většinou tabloidního typu a tento narativ přiživují a rozdmýchávají emoce,“ dodala Věra Stojarová. Bezpečnostní situace se tak podle ní zhoršuje a další vývoj bude záležet na tom, jak bude NATO a Evropská unie nadále „pečovat“ o Západní Balkán, tedy vzájemné vztahy s nimi a na druhé straně vztahy s Ruskem.

Na čem se však odborníci shodují je to, že nelze srovnávat postavení Srbska s Ruskem. „Srbsko prostě není ani zdaleka v tak silné pozici jako Rusko, nemá ani ropu, ani plyn, ani jaderné zbraně, je geopoliticky obklíčeno zeměmi NATO či svázanými s NATO, takže to je naprosté blouznění,“ dodal Matyáš Zrno. V Kosovu navíc zůstávají necelé čtyři tisíce členů zahraničních jednotek i s případnou leteckou podporou v rámci mise KFOR, které mají mandát i kapacity případně i k vojenskému zásahu, pokud by to vyžadovalo uklidnění situace a zachování bezpečnosti v Kosovu. „Dokud budou přítomny mezinárodní jednotky v Kosovu, ke konfliktu nedojde,“ dodala Věra Stojarová s tím, že by jedině muselo dojít k jejich stažení.

Etničtí Srbové v neděli večer na severu Kosova zablokovali silnice poblíž dvou klíčových hraničních přechodů Jarinje a Brnjak se Srbskem. Podle agentury Reuters také stříleli na policisty, nikdo ale neutrpěl zranění. Agentura AFP v pondělí odpoledne informovala, že demonstranti začali blokády odstraňovat. Kosovská vláda kvůli napětí na kosovsko-srbské hranici o měsíc plánovaná pravidla odložila.

Srbsko neuznává nezávislost Kosova a s tím i například jeho právo na registraci aut. Bělehrad proto již od vyhlášení kosovské nezávislosti v roce 2008 nepouští vozidla s kosovskou značkou na území Srbska a vyžaduje po řidičích, aby si ji vyměnili. EU se snaží zprostředkovat dialog mezi oběma balkánskými sousedy již více než deset let, ale zatím se jí nepodařilo dosáhnout normalizace vztahů. Premiér Albin Kurti uvedl, že Kosovo formálně požádá o členství v Evropské unii do konce roku 2022, a to navzdory obavám z napětí se Srbskem, které o členství v EU rovněž usiluje.