Senátor Zdeněk Hraba (STAN), který je kritický ke spolupráci Starostů a Pirátů, se opřel do Pirátské strany poté, co vyšlo najevo, že vypracovali analýzu, v níž viní Starosty, že porušovali koaliční smlouvu a vybízeli ke kroužkování svých kandidátů. Hraba uvedl, že si rád přečte analýzu o tom, jaký vliv měly pirátské výroky o vyvlastňování bytů či „bílých páprdech inklinujícím k fašismu“.
Maďarsko příští rok čekají parlamentní volby a sjednocená opoziční aliance podle průzkumů nabírá náskok před vládní stranou Fidesz, kterou vede maďarský premiér Viktor Orbán. Různorodá aliance si klade za cíl svrhnout Orbánovu dvanáctiletou vládu a poté, co zvolila do svého čela jako kandidáta na premiéra konzervativního starostu Pétera Márki-Zaye, si v průzkumech polepšila a předčila Fidesz o 4 procentní body.
Rozpory uvnitř Pirátské strany se podle šéfky TOP 09 a kandidátky na předsedkyni sněmovny Markéty Pekarové Adamové projevují i na jednání dvou předvolebních koalic o budoucí vládě. Řekla to v rozhovoru pro Právo. Současně uvedla, že ministerstvo práce a sociálních věcí chce místo Pirátů obsadit koalice Spolu. „Pnutí, které je v Pirátské straně a které je pochopitelné, nás netěší, protože se projevuje už teď při jednání o vládě.
Předsedkyní KSČM se dnes na mimořádném sjezdu na pražském Chodově stala europoslankyně Kateřina Konečná. Mluvčí KSČM Helena Grofová ČTK sdělila, že zvolena byla Konečná v prvním kole s velkou převahou. Podle informací ČTK získala při kvoru 160 celkem 175 hlasů. Její protikandidáti - Josef Skála 70 a Hana Aulická Jírovcová 63 hlasů. Aulickou před volbou doporučil odcházející předseda Vojtěch Filip.
Přednášky, které vypadají jako předvolební mítinky, první sponzorské dary, možný hlavní štáb a spojenectví - konzervativní novinář Éric Zemmour sice ještě oficiálně neohlásil svou kandidaturu na prezidenta Francie, ovšem kampaň na jeho podporu už jede na plné obrátky, píše AFP. Na Zemmoura se navíc nevztahují žádná omezení pro kandidáty, protože on jím ještě stále oficiálně není. To mu zajišťuje více volnosti i například prostor ve sdělovacích prostředcích bez limitů.
V jedné z prvních reakcí na volební vítězství koalice Spolu prohlásil budoucí premiér Petr Fiala, že ta výhra znamená návrat „hodnotové politiky“, tedy takové, která je založena na prosazování programu vycházejícího z nějakého vnímání světa – třeba konzervativního nebo socialistického, kroky, jež prosazuje, vycházejí z nějakých principů, nikoliv aktuálních průzkumů veřejného mínění, případně z představ marketingových kouzelníků o tom, co by na publikum mohlo dobře zapůsobit.
Pirátům způsobily „nepovedené“ volby několik dramatických komplikací. Jednak se dostali kvůli masivnímu kroužkování koaličních Starostů do poslanecké sněmovny jen čtyři, takže už pouhé ustavení poslaneckého klubu pro ně může být téměř na hraně pravidel. A zadruhé naráží na svou vlastní medicínu, kterou před volbami ordinovali v podobě kritiky kumulace funkcí, což jim teď může značně zkomplikovat vládní život.
Nejvyšší správní soud (NSS) po sněmovních volbách obdržel 210 stížností, tedy téměř trojnásobek oproti roku 2017, kdy jich bylo jen 77. Část voličských podnětů letos pravděpodobně vznikla podle jednoho vzoru. Na soud se ale obrátili také Piráti a Starostové. Domáhají se vyslovení neplatnosti zvolení poslanců Ondřeje Babky (ANO) v Jihočeském kraji, Karly Maříkové (SPD) v Karlovarském kraji a Jaroslava Dvořáka (SPD) ve Zlínském kraji.
Hrdina nepotřebuje sebereflexi, udělal všechno dobře, dokonce tak dobře, až nepřežil. Obyčejný poražený se spíš ptá, co to vlastně udělal špatně, a v některých případech se dokonce snaží to špatné už příště neopakovat. Ta hrdinská sebeinterpretace jistě pomůže Pirátům smířit se porážkou, která jistě byla krutá a asi i nespravedlivá, přinejmenším proto, že velikost jejich poslaneckého klubu neodpovídá míře podpory té strany ve veřejnosti.
Týden po volbách doznívala radost v táboře překvapivých vítězů (netýká se České pirátské strany), a do té radosti se vkrádalo klepání na dveře. Klepe realita – energetická krize, první krachy dodavatelů plynu a elektřiny, inflace. Zatímco veřejný prostor zaplňovaly spekulace o prezidentově zdraví, nastávající vládní partneři pilně vyjednávali o programu, přičemž od začátku platí, že teprve po dohodnutí koaliční smlouvy se mají závazně dělit ministerstva mezi strany a obsazovat konkrétními politiky. Z tohoto pohledu je času zatím dost.
Budoucí vládní kabinet v čele s lídrem vítězné koalice Spolu Petrem Fialou (ODS) stále neprolomil dohady o tom, jak by mohlo vypadat rozdělení exekutivních postů. S kartami nově zamíchalo oznámení, že předsedkyní nové Sněmovny se stane šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. U ní se přitom původně spekulovalo o tom, že by se mohla postavit do čela některého z vládních resortů. Post místopředsedkyně dolní komory pak připadne také pirátce Olze Richterové. Ta přitom byla jednou z horkých adeptek na post ministryně práce a sociálních věcí.
Kandidující opoziční koalice musely před volbami řešit otázku rozdělení peněz za mandáty či samotné hlasy. Ve hře jsou totiž stovky milionů. To vzbudilo po volbách otázky zejména u koalice Pirátů a Starostů, kde se poměr sil oproti předpokladům drtivě obrátil a pirátským kandidátům se podařilo ukořistit jen čtyři mandáty. Koalice však potvrzují, že dohodnuté platí. Peníze za hlasy, roční příspěvky na mandáty i na činnost.
Američtí demokraté mají problém. Prozkoumali politické trendy, demografické projekce a volební systém a došli k názoru, že volby v roce 2020 byly poslední, které vyhráli za dlouhou dobu. S tím by nejspíše nesouhlasili republikáni, kteří mají vlastní obavy ohledně svých schopností vyhrávat volby. Pravdou je, že s popularitou prezidenta Joea Bidena to nyní nevypadá příliš dobře. Od konce srpna je v průzkumech více nepopulární než populární.
Ve volbách získal s velkým náskokem nejvíc preferenčních hlasů v absolutních číslech i procentech. Předseda STAN Vít Rakušan má na kontě přes 60 tisíc kroužků. A právě preferenční hlasy z něho udělaly druhou nejsilnější figuru rodící se vládní koalice koalic Spolu a PirStan. Do sněmovny přivedl 33 poslanců. Má jich stejně jako vítěz voleb, presumtivní premiér a předseda ODS Petr Fiala. Rakušan v rozhovoru pro Týdeník Echo popisuje, co se dá čekat od jeho poslanců a co STAN považuje za vládní priority.
Zodpovědnost, kterou Fiala nese, je teď obrovská. Pokud tato vláda nezvládne aspoň částečně ukočírovat těžkosti postcovidového světa, může to českou liberální pravici zdevastovat ještě daleko víc než všechny uniklé odposlechy různých Mazánků a Kolibříků. Staří Římané prý měli zvyk, který svědčí o tom, jak dokonalými znalci lidské povahy byli. Na oslavu úspěšných vojevůdců mohl římský senát uspořádat takzvaný triumf.
Dosavadní premiér a předseda ANO Andrej Babiš uvedl, že mu prezident Miloš Zeman minulou neděli slíbil dát dva pokusy na sestavení nové vlády. Šéf ANO je ale nevyužije, aby vláda opozičních koalic mohla být ustavena do Vánoc, protože chce mít klidné vánoční svátky. Babiš to dnes řekl ve svém pořadu Čau lidi. Svoje rozhodnutí chtěl nejdříve oznámit Zemanovi, prezidentova hospitalizace to ale překazila, dodal Babiš. Zeman by si podle premiéra nyní zasloužil klid na svou léčbu.
Vznikající vláda chce podle kandidáta na premiéra Petra Fialy (ODS) sestavit nový státní rozpočet na příští rok se schodkem do 300 miliard korun. Návrh rozpočtu končící vlády Andreje Babiše (ANO), který počítá se schodkem 376,6 miliardy korun, dosavadní opoziční koalice ve Sněmovně nepodpoří. Česko by tak do příštího roku vstoupilo v rozpočtovém provizoriu, které by trvalo v řádu týdnů až dvou měsíců, uvedl dnes Fiala v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
Dosavadní premiér a šéf ANO Andrej Babiš by nepřijal pověření od prezidenta Miloše Zemana, aby jako lídr nejsilnější strany jednal o sestavení kabinetu. V rozhovoru pro Frekvenci 1 prohlásil, že je se svým hnutím připraven předat bez obstrukcí vládu vznikající koalici pěti stran a přejít do opozice. Babiš už dříve naznačoval, že se zřejmě nepokusí složit vládu vzhledem k tomu, že pět dosud opozičních stran má v nové Sněmovně většinu 108 hlasů a s ANO nechtějí o vládním uspořádání jednat.
Prezident Miloš Zeman je schopen vykonávat prezidentský úřad. Hospitalizace není důvod pro převod jeho pravomocí. Uvedl to předseda sněmovny Radek Vondráček poté, co navštívil hlavu státu v Ústřední vojenské nemocnici. Také informoval o tom, že prezident podepsal rozhodnutí o svolání zasedání nové Sněmovny na pondělí 8. listopadu. Vondráček se s prezidentem bavil o povolební situaci. "Pan prezident mi pouze řekl, že se můžu spolehnout na to, že bude originální," řekl Vondráček ČT.
Naši komunisté konečně odcházejí tam, kam předpověděl Marx, že se odebere buržoazie – na smetiště dějin. Poprvé za dobu existence naší republiky se nedostali do parlamentu. A, soudě z pohledu na jejich aktiv, je slušná naděje, že se už do něj nedostanou. Znamená to víc než jen konec těch už značně opotřebených vtipů, jako byl například ten v první větě tohoto textu. Nejdříve je ale namístě ohlédnutí. KSČM byla české specifikum. Přinejmenším v zemích V4 takové komunisty neměli.
Sestavování nové vlády bude snadnější a rychlejší, než se ještě v sobotu po vítězství většiny opozičních koalic mohlo zdát. Přispěl k tomu nedělní názorový obrat Andreje Babiše. Po přiznání sobotní porážky, kterou nečekal, výrazně přehodnotil svoje priority. Uznal, že vládnout v této chvíli není schopen, protože většina stojí proti němu. Nebude se pokoušet ji rozbíjet. Naopak se jí rozhodl předat vládu co nejrychleji.
Vzhledem k důležitosti českých parlamentních voleb je přirozené, že veškerá pozornost tisku se soustředila na ně. Tento víkend se ale volilo i v jiné zemi, která dřív obsazovala čelní stránky novin. V neděli proběhly předčasné parlamentní volby v Iráku. Výsledky zatím nejsou známy, ale jedna věc už známá je: volební účast, která dosáhla rekordně nízkých 42 procent. Toto byly páté irácké volby a účast v nich postupně klesala, jak voliči ztráceli víru v to, že volbami něco změní. Nedělních 42 % je téměř přesně polovina účasti z prvních voleb roku 2005.
Lidovcům se povedl úspěch a vyplatila se jim spolupráce v rámci koalice SPOLU. Díky preferenčním hlasům a také obecně vysokému zisku koalice SPOLU získala KDU-ČSL nejvíce poslanců od sametové revoluce. Bude mít například větší poslanecký klub než Piráti či TOP 09 a po čtyřech letech míří zpět do vlády. Předseda KDU-ČSL je z výsledku své strany nadšený. „Bylo to fenomenální, je to něco, co už se pro mě možná v životě nebude opakovat."
Andrej Babiš těsně prohrál volby s koalicí Spolu vedenou předsedou Občanské demokratické strany Petrem Fialou. Porážku okamžitě uznal. Vítězi pogratuloval, jak se sluší. Dokonce ocenil jeho famózní finiš kampaně, kdy dokázal voliče mobilizovat k velmi vysoké účasti téměř 66 procent. K volbám do Poslanecké sněmovny přišlo nejvíc lidí za posledních dvaadvacet let. Vyšší volební účast byla naposled v roce 1998, kdy Miloš Zeman v čele sociální demokracie porazil Václava Klause v čele ODS.
Na miliony za umístění ve volbách se mohou těšit i na první pohled neúspěšné strany. Státní příspěvek dostanou kromě čtyř velkých subjektů také čtyři strany, které se do sněmovny nedostaly. Třeba hnutí Přísaha Roberta Šlachty, které neprolezlo s výsledkem 4,68 % hlasů jen těsně, bude za letošní volby inkasovat celkem 62,8 milionu korun. I přes svůj zdánlivý neúspěch tak patří mezi vítěze voleb. Peníze za hlasy dostane i formace Trikolora, Svobodní, Soukromníci, a to celkem 14,8 milionu korun.
Vyjednávání o nové vládě jsou v plném proudu. Podle zástupců vítězné koalice Spolu a koalice Pirátů a Starostů je sice zatím předčasné mluvit o tom, komu připadnou jaká ministerstva. Jistý je snad jen post premiéra, kterým bude Petr Fiala. Podle informací deníku Echo24 by se sestavení nemělo zbytečně protahovat. Andrej Babiš si údajně povolební situaci vyložil jako neschůdnou pro pokračování svého vládnutí a vzniku nového kabinetu nebude bránit. Ministerstvo financí by v nové vládě mělo připadnout ODS, stejně jako ministerstvo obrany a spravedlnosti.
Nejstarší politická strana v Česku zažívá historický neúspěch. Sociální demokraté ve volbách do Poslanecké sněmovny nedostali potřebných pět procent hlasů pro vstup do dolní komory a předseda Jan Hamáček odstoupil ze své funkce. Strana se tak musí rozhodnout, jakým směrem se bude ubírat dál. O návratu a ucházení se o křeslo předsedy ČSSD uvažuje bývalý předseda strany Jiří Paroubek. Tuto možnost kritizuje například neúspěšný kandidát na předsedu a bývalý MZV Tomáš Petříček.
Kvůli nejasnému zdravotnímu stavu prezidenta Miloše Zemana a jeho hospitalizaci se v úterý 19. října sejde senátní ústavní komise. Jednání svolal její předseda Zdeněk Hraba (STAN). Oznámil to v pondělí na twitterovém účtu. Chce probrat možnosti, jak zajistit výkon pravomocí hlavy státu v případě, že je Zeman nebude moci zastávat. Nebude se konat ani avizované středeční setkání Zemana s premiérem a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem.
V nové Poslanecké sněmovně, která vzešla z voleb o uplynulém víkendu, zasednou také věrní spojenci končícího předsedy vlády Andreje Babiše (ANO).Do dolní komory parlamentu se dostala například středočeská exhejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová nebo Jaroslav Faltýnek. Oba jsou opředeni kontroverzemi. Jaroslava Pokorná Jermanová už v Poslanecké sněmovně působila, byla dokonce v jejím vedení. Mandát ale složila poté, co se v roce 2016 stala středočeskou hejtmankou.
Prezident Miloš Zeman je hospitalizovaný na Klinice anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM), oznámila to dnes mluvčí Ústřední vojenské nemocnice Jitka Zinke (ÚVN). Zdravotní stav prezidenta je stabilizovaný, uvedla Zinke pro Echo24. Na KARIM o něj pečuje tým zdravotníků specializovaných na intenzivní péči, dodala mluvčí. Zeman byl v ÚVN hospitalizován v neděli v poledne poté, co se v Lánech setkal s premiérem Andrejem Babišem (ANO).
