Lidovci se sami označují přízviskem klidná síla. Tentokrát jim však už došla trpělivost s poklesem stranických preferencí a obměnili většinu vedení své strany. Pomůže to? Když v jakékoli politické straně usilují o funkci předsedy víc než dva lidé, je to svědectvím o stranické nejistotě. Jak kdysi řekl Churchill, stranický lídr se nevolí, on prostě je, nebo není.
Do volebního dne ve Spojených státech zbývá o něco málo více než dva týdny, a oba uchazeči o Bílý dům se tak snaží přesvědčit dosud nerozhodnuté voliče v klíčových státech. Viceprezidentka a kandidátka demokratů Kamala Harrisová, která v neděli oslavila své 60. narozeniny, v rámci kampaně navštívila dva kostely v Georgii, její republikánský soupeř, 78letý exprezident Donald Trump, mezitím zavítal do řetězce rychlého občerstvení v Pensylvánii, kde v zástěře smažil hranolky. Informovaly o tom světové agentury.
Předseda opozičního hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš odmítl, že by po volbách vstoupil do koalice s ODS. Za ideální by považoval, pokud by hnutí ANO dostalo co nejvíc hlasů a mohlo vládnout s tolerancí některé strany. Řekl to v dnešní Partii na CNN Prima News. V případě vstupu do vlády slíbil například boj s daňovými úniky, úspory v provozu státu i dostatek peněz na důchody. Za nejlepší pokládá, pokud by ANO dostalo 2,4 milionu hlasů, tedy stejně, jako kolik obdržel loni v druhém kole prezidentské volby.
Hnutí ANO se stále drží v čele volebních průzkumů se ziskem více než 32 procent hlasů. Potvrzuje to i nejnovější říjnový průzkum agentury STEM pro CNN Prima News. Na druhém místě je pak ODS se 14 procenty, třetí místo pak s více než 10 % bere hnutí STAN. To získalo voliče od svých dřívějších koaličních partnerů Pirátů, kteří se propadli na 5,9 %. Do sněmovny by podle tohoto průzkumu prošlo i SPD a vrátit by se mohla KSČM s 5,3 procenty. Zbytek vládních stran se stále drží daleko pod pěti procenty.
Rozpad pětikoalice, všeobecné rozčilení vydávané za program, hledání předsedů starých a vymýšlení nových politických stran, to jsou vždycky příznaky zlomových okamžiků. K jednomu takovému dochází dnes nejen v Česku, ale procházejí si jím také evropské politické elity. Každé politické hnutí má, s nadsázkou řečeno, svůj XX. sjezd, jako svého času sovětští komunisté. Událost, která řadě lidí otevře oči a nastartuje určité procesy. Když v únoru 1956 končilo nevzrušivé jednání sovětských komunistů, vzal si slovo jejich šéf, Nikita Chruščov, dal uzavřít sál a spustil čtení zprávy, která navždy poznamenala jednotu tohoto vlivného hnutí.
Podle říjnového volebního modelu agentury NMS Market Research by volby do Poslanecké sněmovny vyhrálo hnutí ANO s 32,9 procenty hlasů. Do sněmovny by se podle tohoto průzkumu dostala i ODS a hnutí STAN s přibližně 12 procenty, následovaná SPD s 7,5 procenta a Piráty s 6,8 procenta. Výrazné změny jsou patrné zejména u hnutí STAN, které si oproti září polepšilo o 2,8 procentního bodu, zatímco podpora Pirátů nadále klesá. Do dolní komory by se podle posledního průzkumu nedostaly TOP 09 ani lidovci.
Hnutí ANO vylučuje, že by dávalo dohromady po volbách příští rok vládu s komunisty a také s koalicí Spolu, respektive ODS. Předseda Andrej Babiš uvedl, že by nejraději skládal jednobarevnou vládu. Pokud to nepůjde, chce hnutí takový výsledek, aby bez něj vláda složit nešla a potenciální partneři musí se podle představitelů ANO přizpůsobit jejich programu. V posledních dnech se začíná do popředí dostávat otázka, jak bude vypadat vláda po sněmovních volbách, které se konají prakticky přesně za rok.
Zástupci STAN a Spolu ve středních Čechách se domluvili na místech v radě kraje. Hejtmankou by měla být nadále volební jednička STAN Petra Pecková, lídr Spolu Jan Skopeček (ODS) bude mít na starosti regionální rozvoj. Zástupci obou uskupení chtějí koncem příštího týdne podepsat koaliční smlouvu, řekla Pecková po dnešním koaličním jednání. V jedenáctičlenné radě by mělo STAN připadnout pět křesel včetně hejtmanky a Spolu šest.
Volby do Sněmovny by v září vyhrálo se ziskem 33 procent hlasů opoziční hnutí ANO. Druhá ODS by získala 11,5 procenta a třetí hnutí STAN 11 procent, vyplývá z volebního modelu agentury Median. Do Sněmovny by se podle něj dostali ještě Piráti a SPD. Hnutí ANO a Starostům preference ve srovnání s výsledky srpnového modelu vzrostly o půl, respektive 1,5 procentního bodu. Občanští demokraté, Piráti a SPD naopak ztráceli. Pirátům by v září dalo hlas 8,5 procenta voličů, o procentní bod méně než v srpnu. ODS si pohoršila o 1,5 procentního bodu.
Předsedkyně KSČM Kateřina Konečná neplánuje sloučení strany se SOCDEM ani žádnou jinou stranou. Řekla to v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Ohledně případné koalice do sněmovních voleb v příštím roce jedná jak se stranami, se kterými se spojila do předchozích voleb, tak i s dalšími, uvedla. Ve Sněmovně podle Konečné chybí levicová politika a měla by se tam vrátit. Případná spolupráce KSČM s jinými uskupeními nicméně bude mít pouze formu volební koalice.
Britští konzervativci neztratili vůli žít. Před třemi měsíci byli vypráskáni v nejhorší volební porážce ve svých dějinách. Mluvilo se o možném konci strany. Na záda jim v průzkumech dýchala pravicově populistická Reform UK Nigela Farage a vážně hrozilo, že je nahradí coby hlavní sílu na pravici. Nyní překonali svou depresi a dalším lídrem bude člověk, který dokáže Farage odrazit. Konzervativci vybírají nového lídra v několika kolech. Nejdříve volí pouze poslanci. V každém kole vypadne kandidát s nejméně hlasy. To se opakuje, dokud nezbydou pouze dva. Mezi nimi pak vybírají všichni členové strany.
Hnutí ANO opanovalo koalice v krajích. V osmi krajích ze třinácti, v nichž se letos volilo, obsadí jeho zástupci hejtmanský post. Vládní strany či SOCDEM si udržely vedení pouze v krajích, kde kralovala spíše osobní značka dosavadních hejtmanů. ODS tak udržela jen vedení v Jihočeském kraji, kde hejtmanem zůstává Martin Kuba, KDU-ČSL pak podobně udržela jen křeslo hejtmana v Jihomoravském kraji, kde svůj post obhájil Jan Grolich.
Bylo nás pět, ale teď už jsme čtyři, i když se tváříme, že jsme stále v plném počtu. Takhle by se dala charakterizovat situace uvnitř vládní koalice. Ono se však něco podstatného stalo, takže i opozice bude muset najít jinou nadávku pro současnou vládní sestavu, protože „pětikolka“ prostě už není a nebude. Každá vláda má svůj nesmazatelný styl a způsob fungování. Ta dnešní byla založena na tom, že Petr Fiala byl především nekorunovaným šéfem pětikoalice, následně lídrem volebního uskupení SPOLU a teprve někde na konci předsedou ODS. Provoz vlády založil na podobných principech, jako když stál v čele brněnské fakulty a univerzity.
První místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek nechce za týden na sjezdu lidovců v Olomouci obhajovat svoji funkci a nebude se ucházet ani o nejvyšší stranický post. Na síti X to oznámil dnes ráno po čtvrteční konferenci jihočeské KDU-ČSL, která ho nominovala na místopředsedu strany. Na předsedu strany Jihočeši nikoho nominovat nebudou. Bartošek uvedl, že současná situace v KDU-ČSL potřebuje zásadní změnu a povinností dosavadního vedení je naslouchat a změnu podpořit.
Královéhradecký kraj povede koalice vítězného hnutí ANO, uskupení HLAS samospráv (SOCDEM, Společně pro kraj, Rozvíjíme Hradec) a koalice SPD, Trikolora, PRO a Svobodní. Koaliční smlouvu podepíší dnes v 10:00, informovali ČTK zástupci domluvené krajské koalice. Hejtmanem by se měl stát starosta Hronova Petr Koleta (ANO). Budoucí koalice má dohromady 24 z 45 křesel v zastupitelstvu. ANO získalo 18 mandátů a po třech HLAS a koalice v čele s SPD.
Starostové a Spolu povedou příští čtyři roky Středočeský kraj. Posunuli se k podpisu koaliční smlouvy, na které začnou pracovat. Rámcově jsou domluveni na hlavních bodech spolupráce, oznámila po dnešním jednání volební jednička STAN a dosavadní hejtmanka Petra Pecková. Podle lídra Spolu Jana Skopečka (ODS) se zástupcům obou uskupení postupně podařilo odstranit problematické body. V jedenáctičlenné radě by mělo STAN připadnout pět křesel včetně hejtmana a Spolu šest.
Po takové smršti negativních zpráv z automobilek to vlastně vypadá jako ta nejpřirozenější věc, že se český premiér a jeho ministr dopravy distancují od zákazu nových aut na fosilní pohon. Ten má v EU platit k roku 2035 – a Petr Fiala s Martinem Kupkou minulý týden vklouzli do role ochránců klasického auta. Vydrží jim to, aspoň navenek, nejspíš jeden celý rok, tedy do sněmovních voleb. Změna v rétorice představitelů ODS by přirozeně nepřišla, nebýt špatných výsledků u krajských a senátních voleb. Je na to trochu pozdě a nikdo už jim neodpáře, že to bylo i za jejich vlády, kdy něco tak hmatatelného, a proto nepopulárního jako zákaz klasických aut EU definitivně schválila.
Dva z krajů po volbách stále neznají jméno nového hejtmana. Ve Středočeském kraji bude ve funkci s největší pravděpodobností pokračovat současná hejtmanka Petra Pecková (STAN). V Královéhradeckém by mohl Martina Červíčka z ODS nahradit Petr Koleta z vítězného hnutí ANO. Jednání o nové koalici v obou krajích stále běží. ANO má už sedm hejtmanů, v Hradci Králové bude mít zřejmě osmého. Ve Středočeském kraji pravděpodobně zůstane hejtmankou Petra Pecková.
Pokud bude mít SPD po sněmovních volbách příští rok možnost být součástí vlády, utvořilo by koalici s hnutím ANO, řekl předseda SPD Tomio Okamura v televizním pořadu Partie na CNN Prima News. Česká europoslankyně za ANO Klára Dostálová v reakci uvedla, že strana by měla po volbách jednat se všemi demokraticky zvolenými stranami, které překročí pětiprocentní práh nutný pro vstup do Sněmovny. V předvolebních průzkumech ANO dlouhodobě figuruje na prvním místě,
Místopředseda Sněmovny a středočeský volební lídr ODS Jan Skopeček v neděli odmítl, že by mu při povolebních jednáních o složení krajské rady ve Středočeském kraji cokoliv diktoval premiér a předseda ODS Petr Fiala. V televizním pořadu Partie na CNN Prima News ale připustil, že Fiala si přeje, aby krajské koalice vznikaly na vládním půdorysu. Jednání o vedení středních Čech, kde krajské volby vyhrálo hnutí ANO, stále nemají výsledek. ANO v pátek v kraji oznámilo, že odchází do opozice
V Rakousku pokračuje povolební jednání. V pátek spolu jednali rakouský prezident Alexander Van der Bellen a lídr vítězné strany FPÖ Herbert Kickl. Ačkoliv Kickl zatím nebyl prezidentem vyzván k sestavení vlády, sám má jasno a chce vést novou vládu z pozice kancléře. Podle něj nelze ignorovat to, že voliči svými hlasy vložili do FPÖ svou důvěr, uvádí rakouský list Kurier. Herbert Kickl vítězství své strany FPÖ označil za suverénní.
Povolební námluvy hnutí ANO a koalice Spolu nedopadly podle představ. A i když zatím dohoda není hotová, koalice ODS, TOP 09 a lidovců označila koalici s hnutím STAN ve Středočeském kraji po několika kolech schůzek za preferovanou variantu. Rada má pokračovat v čele s hejtmankou Petrou Peckovou (STAN). Hnutí ANO mezitím zavelelo k odchodu do opozice. Místopředseda hnutí a lídr středočeské kandidátky Karel Havlíček se ale domnívá, že nepotrvá dlouho a koalice s křehkou většinou se rozpadne.
Kolice Spolu a hnutí STAN od voleb stále jednají o složení nové rady ve Středočeském kraji. Rozhovory se ale dostaly do patové situace poté, co tým koalice ODS, TOP 09 a lidovců přišel ve čtvrtek s požadavky, které označila současná hejtmanka Petra Pecková za neakceptovatelné. Vítězné hnutí ANO mezitím v pátek ohlásilo, že odchází do opozice. Pokud se strany domluví, v kraji budou vládnout pouze křehkou většinou jednoho zastupitelského hlasu.
Vítězné hnutí ANO bude v Moravskoslezském kraji vládnout spolu s koalicí SPD, Trikolora a PRO. Na dnešní tiskové konferenci to oznámil hejtman Josef Bělica (ANO), který by měl ve funkci pokračovat. ANO ve volbách získalo nadpoloviční počet mandátů v 65členném zastupitelstvu. Se čtyřmi zastupiteli za koalici SPD, Trikolory a strany PRO bude mít v zastupitelstvu 39 míst. ANO obsadí podle Bělici v krajské radě devět křesel, koalice SPD, Trikolora a PRO dvě křesla.
ANO v Karlovarském kraji by mělo vládnout samo, ve volbách získalo 28 z 45 mandátů v zastupitelstvu. Na hejtmanku navrhne hnutí Janu Mračkovou Vildumetzovou, rozhodlo dnes krajské předsednictvo ANO, které o tom informovalo ČTK. Mračková Vildumetzová také v senátních volbách získala křeslo senátorky za Sokolovsko. Byla i kandidátkou na místopředsedkyni Senátu, ale ANO nakonec nominovalo Ladislava Václavce.
Pirátská strana o víkendu hlasovala pro odchod z vlády. Byla to reakce na odvolání vicepremiéra Ivana Bartoše pro nedostatky při digitalizaci stavebního řízení. Následovala výměna názorů a invektiv do té doby v pětikoalici nevídaná. Do toho přišly výsledky druhého kola senátních voleb a opět neúspěch většiny stran dosavadní pětikoalice včetně ODS. S veteránem nejsilnější vládní strany a harcovníkem české politiky Markem Bendou hovoříme o dopadech krajských i senátních voleb a o tom, jestli v posledním roce mandátu Fialovy vlády může ODS změnit směr a vracet se ke kořenům.
Počínaje volbami do Evropského parlamentu Andrej Babiš vyhlašoval, že všechny následující budou referendem o Fialově vládě. Jak to dopadlo? V evropských volbách získaly strany vládní koalice devět mandátů a opozice v čele s ANO dvanáct. V krajských volbách bude mít hnutí Andreje Babiše pravděpodobně osm hejtmanů a všechny zbylé strany pět. ANO však bude mít zastoupení v deseti z třinácti krajů. Senátní souboj koalice versus opozice sice skončil v poměru 16 : 10 pro vládní partaje, ale v rámci jednotlivých stran získalo ANO nejvíc křesel (osm senátorů).
Piráti byli ve vládní koalici Petra Fialy od samotného počátku zbytnou politickou silou. Svoji naivitu, ale také bezelstnost už ukázali, když se před posledními parlamentními volbami spojili s mazanými, pragmatickými a bezskrupulózními Starosty, se kterými kandidovali v koalici. Starostové na ně měli připravenou kroužkovací fintu, takže Piráti dostali jen čtyři poslance, zatímco Starostové třicet tři. Evidentně disproporční výsledek ve srovnání s podporou veřejnosti, kterou ukazovaly průzkumy veřejného mínění. Piráti navzdory této lekci do široké koaliční vlády vstoupili. Své nadbytečnosti si museli být vědomi
Máme tu další kauzu do kategorie Růst krajní pravice v Evropě. Nedělní volby do rakouského parlamentu s 29 procenty na pásce vyhrála pravicově populistická FPÖ neboli Svobodní. Strany tradičního kartelu – lidovci a sociální demokraté – za nimi zaostaly o tři, respektive o devět bodů. Mluví se o historickém výsledku, někdy s triumfálním podtónem a většinou s hrůzou v hlase. Ale FPÖ se v pásmu mezi 20 a 30 procenty pohybuje už třicet roků, jen jsou vzlety prokládány pády, které nepůsobí změna nálad mezi rakouskými voliči, ale většinou rozhádanost předáků strany, nějaký osobní exces, případně zpravodajské hry z dílny politické konkurence
Proti Herbertu Kicklovi v čele rakouské vlády hovoří radikalizace jeho Svobodné strany Rakouska (FPÖ) i dosavadní výkony strany v reálné politice, domnívá se švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung (NZZ) po nedělních parlamentních volbách v sousední zemi. V nich pravicově populistická FPÖ jasně zvítězila. Také další švýcarský list Tages-Anzeiger zdůrazňuje, že lidová strana (ÖVP) dosavadního rakouského kancléře Karla Nehammera nechce se Svobodnými vstupovat do koalice, v jejímž čele by stál Kickl,
