Prezident Petr Pavel věří, že pod vedením nově zvoleného prezidenta Karola Nawrockého bude Polsko nadále rozvíjet své demokratické a prozápadní směřování. Česko a Polsko by podle něj měly pokračovat ve spolupráci. Pavel to uvedl v gratulaci Nawrockému, kterou dnes zveřejnil na síti X.
Prezidentské volby v Polsku vyhrál kandidát opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Karol Nawrocki. V nedělním druhém kole volby získal 50,9 procenta hlasů, píší dnes ráno polská média po sečtení 100 procent okrsků. Kandidát vládní Občanské koalice Rafal Trzaskowski má 49,1 procenta hlasů. Volební noc začala lépe pro varšavského starostu Trzaskowského. Krátce po uzavření volebních místností v neděli večer mu první odhad přisuzoval mírný náskok.
V Polsku dnes ráno začalo druhé kolo prezidentských voleb. Rozhodne se v něm mezi kandidátem vládnoucí proevropské Občanské koalice Rafalem Trzaskowským a Karolem Nawrockým, kandidátem podporovaným opoziční národněkonzervativní stranou Právo a spravedlnost (PiS). Volební místnosti se uzavřou ve 21:00, hlavní televizní stanice vzápětí zveřejní odhady výsledků. Konečné výsledky se očekávají v pondělí.
Zdražování potravin se letos stává jedním z klíčových témat předvolební kampaně, na které se soustředí prakticky všechny hlavní politické síly. Ať už formou billboardů, jarmarků nebo daňových návrhů, strany reagují na to, co podle průzkumů nejvíc trápí české i evropské voliče: zvyšující se ceny jídla a propad reálné životní úrovně. Zatímco opozice slibuje návrat k levným cenám a obviňuje vládu z ekonomického selhání, vládní strany argumentují dlouhodobějšími řešeními a obranou proti dezinformacím.
V poslední době je jedním z nejviditelnějších důsledků globalizace stírání bariér mezi domácí a zahraniční politikou. Na jedné straně jsou zahraničněpolitická rozhodnutí stále častěji podřízena čistě domácím okolnostem. Na straně druhé je zdrženlivost ve vnějším „vměšování se“ do volebních rozhodnutí občanů cizích státu, která kdysi patřila mezi základní diplomatické ctnosti, také tatam.
Bitcoinová kauza spojená s ministrem spravedlnosti a vlivným hráčem ODS Pavlem Blažkem skončila prozatím jeho páteční demisí. Podivného případu, který vyvolává řadu otázek, včetně jeho zveřejnění i načasování, a také toho, že údajně nejde jen o tři miliardy, ale rovnou o 12. Toho se chytila opozice ANO, SPD a také Piráti. Požadují mimořádnou schůzi sněmovny ke kauze a útočí převážně na občanské demokraty. Volají po demisi celé vlády a připomínají další kauzy jako je například Dozimetr, nebo Kampelička.
Europoslanec Filip Turek bude kandidovat v říjnových sněmovních volbách. Povede středočeskou kandidátku Motoristů sobě, oznámil dnes v pražském Café Louvre na setkání s přáteli a sympatizanty strany. Akci Motoristé uspořádali před výročím loňských evropských voleb, v nichž Turek uspěl a získal 152.000 přednostních hlasů. Za svou hlavní motivaci označil Turek aktuální, podle něj podhodnocené průzkumy veřejného mínění i snahu pomoci autentické pravici ve volbách zvítězit.
Tabulka „Fiala versus Babiš“ sdílená koalicí Spolu ještě pořád budí vášně, což byl účel. Takto je nutné nad celou kauzou s tabulkou porovnávající výši mezd, důchodů, inflace a dalších ukazatelů uvažovat především. Mluví se o tom, jak dělá koalice z voličů „debily“, lidé tabulku na sociálních sítích sdílejí a hádají se o prezentovaná čísla. Opozice má také co řešit. Je to dílo ODS, ale stojí si za ním i TOP 09 a lidovci. Cílem je vzbudit v lidech pocit, že se nemají zase až tak zle a že nemají věřit Andreji Babišovi, že s jeho příchodem zase bude líp.
Nezpochybňuji, že humanitární situace v Gaze je velmi špatná, mluvit ale o genocidě nebo válečných zločinech podle mě není na místě. V rozhovoru pro Echo24 to řekl ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.). Dále hovořil o tom, že Česko nadále podporuje stát Izrael a jeho právo na sebeobranu, ale také třeba tom, že americký prezident Donald Trump dosud neuspěl se svou mírovou iniciativou mezi Ukrajinou a Ruskem, budoucnosti NATO či sněmovních volbách.
V České republice je dlouhodobě část nespokojených voličů, respektive lidí, kteří neví koho volit. Agentura Median proto v únoru položila respondentům otázku, zda by zvážili volbu nové strany zaměřené na „odpovědné hospodaření“ a prosazení potřebných reforem. Sympatie s takovým subjektem vyjádřilo v průzkumu skoro 50 procent voličů. Analytici českých agentur se shodují, že některé nové subjekty tady jsou, nicméně voliči je v průzkumech opomíjí a jejich úspěch je v současných volbách nepravděpodobný.
Hnutí ANO míří, když ne na jednobarevnou, tak na vládu s dominantním postavením hnutí ANO. Uvedl to stínový premiér Karel Havlíček (ANO) s tím, že kdo bude chtít být součástí vládní koalice, bude se muset přizpůsobit programu hnutí. Lídr ANO a expremiér Andrej Babiš avizuje, že chce, aby potenciální koaliční partneři vyslali do vlády odborníky a politici aby zůstali ve sněmovně. SPD a Motoristé sobě tuto variantu akceptují, Stačilo! zatím formy vlády řešit nechce.
Dívka, která chtěla volit, přestože jí ještě nebylo 18 let, neuspěla s ústavní stížností. Usilovala o zápis do seznamu voličů a navrhla také zrušit části volebních zákonů, které podmínku 18 let pro aktivní volební právo stanovují. Ústavní soud (ÚS) stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou. Zdůraznil, že určení věkové podmínky pro výkon volebního práva je v pravomoci zákonodárce a ústavodárce, tedy parlamentu, a je standardem i v jiných zemích, ačkoliv někde, třeba v Rakousku, mohou volit už šestnáctiletí.
Naše voliče nezajímají moje sportovní výkony před deseti lety, antikampaň ohledně vysoké rychlosti na dálnici ale nabrala enormních rozměrů. Pro Echo24 to řekl europoslanec Filip Turek. Ten v posledních týdnech čelí kritice za jízdu 200 kilometrů v hodině na české dálnici i za to, jak probíhala jeho závodnická kariéra. Agentura STEM přitom dává této kritice za vinu propad Motoristů sobě hluboko pod hranici vstupu do sněmovny. Turek agenturu STEM zpochybňuje a říká, že chce pomoci Motoristům dostat se do sněmovny za každou cenu.
Za velkého zájmu médií v pondělí začal Vrchní soud v Praze projednávat odvolání v kauze padesátimilionové dotace na stavbu kongresového areálu Čapí hnízdo ve středních Čechách, ve které je obžalovaný předseda hnutí ANO Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně a nyní europoslankyně za ANO Jana Nagyová. Babiš novinářům před jednáním řekl, že případ komentovat nechce. To ale neplatilo pro některé politiky hnutí ANO, kteří nevydrželi a tradičně upozorňovali na souběh s blížícími se sněmovními volbami.
Motoristé sobě v posledním průzkumu agentury STEM značně oslabili a spadli pod tři procenta. Od vstupu do sněmovny jsou tak v současné chvíli daleko. Podle expertů z agentury STEM může být za propadem kombinovaná vlna kritiky na adresu europoslance Filipa Turka v souvislosti jednak s rychlou jízdou na dálnici, ale také se zpochybněním jeho úspěchů v závodnické kariéře. Šéf Motoristů Petr Macinka dnes v Partii Terezie Tománkové reagoval, že agentura STEM podle něj nepatří k nejdůvěryhodnějším.
Hnutí ANO nadále vede v předvolebních průzkumech. Podle posledního průzkumu agentury STEM by získalo 32,3 procenta a 77 mandátů. K sestavení vlády by tak potřebovalo SPD, které je v průzkumu třetí se ziskem 12,6 procenta a 27 mandáty. Koalice Spolu by získala 20,7 procenta hlasů, hnutí STAN by mělo 11,2 procenta. Do sněmovny by se dostali ještě Piráti a také hnutí Stačilo!, naopak hluboko pod hranicí vstupu do sněmovny jsou po dlouhé době Motoristé sobě.
Opakované rumunské prezidentské volby skončily – alespoň pro většinu evropských médií – happy endem. „Moskva prohrála v Rumunsku“ – radovaly se české sociální sítě. Nechme teď stranou, že lze o poraženém kandidátovi Georgi Simionovi říct ledacos kontroverzního, ovšem nikoliv to, že je „proruský“. Rumunské volby nám zanechaly dvojí „odkaz“, který daleko přesahuje význam jejich konečných výsledků. Zaprvé, klíčový faktor mobilizace. Ve druhém kole rozhodlo nejen to, že většina voličů jiných kandidátů se sešikovala za Nicusorem Danem, ale především do voleb šlo o 12 procent více lidí.
Ve veřejném prostoru se v tomto volebním období opakovaně mluvilo o tom, že vznikne nová strana, která by nějakým způsobem rozhýbala zaběhlé pořádky na politické scéně. To se do určité míry stalo, objevily se například strany jako Volt Česko nebo Voluntia, které se nicméně nepropisují do předvolebních průzkumů. Například v průzkumech agentury Ipsos nedosahují ani půl procenta. Oslovený expert je k jejich úspěchu skeptický, mohou mít ale vliv na hlasy pro vládu či Motoristy sobě.
Svaz pro sjednocení Rumunů poraženého prezidentského kandidáta George Simiona oficiálně požádal rumunskou zpravodajskou službu (SRI) a zahraniční zpravodajskou službu (SIE) o objasnění toho, o čem hovořily s Nicolasem Lernerem, ředitelem francouzské rozvědky DGSE, který pobýval v Rumunsku jen dva dny před prezidentskými volbami. Simion to v pátek oznámil na sociálních sítích.
S blížícími se volbami do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 3. a 4. října 2025, stát výrazně posiluje přípravy nejen po technické a organizační stránce, ale i v oblasti informační bezpečnosti. Poprvé se totiž naplno řeší otázka: jak čelit rizikům ovlivnění voleb v reálném světě i v digitálním prostoru, a přitom zachovat svobodu projevu? Zatímco ministerstvo vnitra se zaměřuje především na logistiku volebního procesu, dohled nad děním na sociálních sítích připadl Českému telekomunikačnímu úřadu (ČTÚ).
Koalice, tolerance ani žádná forma opoziční smlouvy vůči hnutí ANO rozhodně po letošních volbách není ve hře. Shodují se na tom všechny vládní strany, tedy ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Jejich čelní představitelé to řekli pro Echo24 s tím, že na vině jsou především zásadní programové neshody, osobu Andreje Babiše (ANO) zmiňují jen okrajově. Povolební snahu navázat spolupráci s kýmkoliv z původní pětikoalice odmítá také stínový premiér Karel Havlíček (ANO).
Rumunský ústavní soud ve čtvrtek odmítl žádost o zrušení prezidentské volby, kterou podal neúspěšný pravicový kandidát George Simion. Soud podle tiskového prohlášení dospěl k závěru, že žádost je neopodstatněná. Simion se dožadoval zrušení hlasování kvůli údajnému vměšování ze strany Francie a Moldavska.
Něco podobného se dělo na počátku loňského roku, teď se to podle všeho vrací. Přibližně čtyři a půl měsíce před volbami do Poslanecké sněmovny, které proběhnou 3. a 4. října, se znovu projevuje trend oslabujícího zájmu o volby. Aktuální průzkumy ukazují, že počet nevoličů stoupá a celková ochota volit klesá. Data od agentur Median, NMS Market Research i STEM/MARK potvrzují, že čím dál více lidí zvažuje, že k urnám nepřijde – a nejčastěji proto, že zkrátka nevědí, koho podpořit, nebo politikům vůbec nevěří.
Na volební souboj možná nejvýznamnějších opozičních tváří – Andreje Babiše (ANO), Kateřiny Konečné (KSČM – Stačilo!) a Tomia Okamury (SPD) – v jednom kraji nakonec nedojde. Poslední zmíněný politik totiž bude nakonec místo Moravskoslezského kraje kandidovat v kraji Středočeském. Kromě těchto dvou krajů nasazují opoziční subjekty svá největší jména do dalších klíčových regionů – Prahy a Jihomoravského kraje.
Zatímco v roce 2021 volby do Poslanecké sněmovny rozhodl těsný souboj dvou opozičních koalic a hnutí ANO skončilo v opozici, letošní jarní průzkumy ukazují výrazně jiný obraz. Hnutí Andreje Babiše má podle aktuálních modelů našlápnuto k drtivému vítězství, zatímco jeho tehdejší vyzyvatelé hledají ztracenou dynamiku. Přesto není finální obrázek předem jasný – roste počet stran nad pěti procenty a klíčovou roli může opět sehrát konec kampaně i volební účast nerozhodnutých.
Sněmovní volby by letos v dubnu vyhrálo hnutí ANO stále s velkým náskokem před koalicí Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) na druhém místě. Spolu oproti březnu mírně snížilo náskok ANO. To by nyní získalo 33 procent hlasů a Spolu 20,5 procenta. Vyplývá to z aktuálního volebního modelu agentury Median. Hnutí SPD poskočilo od března na třetí příčku. Odsunulo tak na čtvrté místo STAN. Do Sněmovny by se dostali také Motoristé, Piráti a uskupení Stačilo!.
Dočkali jsme se stanovení termínu sněmovních voleb, které dostávají vlivem zásadního tektonického posunu zemských desek, vyvolaného zvolením Donalda Trumpa, zvláštní význam. Evropa, hovící si ve srovnání s většinou světové populace v přepychu a zahleděná do své výlučnosti, nečekala, že přijde tak radikální změna ekonomického a společenského paradigmatu. Připravena byla jen Itálie v čele s energickou a zdravým rozumem vybavenou premiérkou Giorgií Meloniovou a také Orbánovi Maďaři. Relativně umně lavírují ještě Poláci, kteří už před drahným časem vsadili vše na vztahy s Amerikou.
Kandidátky koalice Spolu pro letošní volby nenabízí žádné překvapení. Jejich lídry jsou bez výjimky buď stávající poslanci nebo členové vlády. Ti se soustřeďují do sedmi krajů a premiér Petr Fiala (ODS) sám vede kandidátku v Jihomoravském kraji. Mladých kandidátů ve věku pod třicet let je na vyšších místech kandidátek absolutní minimum. Nejvíce členů vlády se objeví na kandidátce s premiérem Fialou. Na druhém místě tam je ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL),
Zakladatel internetové komunikační platformy Telegram Pavel Durov tvrdí, že jej šéf francouzské zahraniční rozvědky DGSE vyzýval, aby před opakovanými prezidentskými volbami v Rumunsku umlčoval hlasy konzervativní části tamní politické scény. Pavel Durov v minulých dnech uvedl, že tlak na něj vyvíjela západoevropská země a že jde o Francii jen naznačil. Francouzská diplomacie i tajná služba DGSE obvinění odmítla. Rumunské prezidentské klání ovládl proevropský kandidát Nicušor Dan,
Portugalsko po nedělních volbách směřuje k další menšinové vládě, volby totiž vyhrála středopravá koalice Demokratická aliance (AD) premiéra Luíse Montenegra, která má ale opět daleko k většině v parlamentu. Ve volbách dále posílila pravicová strana Chega (portugalsky Dost), která zaznamenala nejlepší výsledek ve své krátké historii a zřejmě bude mít stejný počet poslanců jako druzí socialisté. Pro ně je naopak nedělní výsledek podle deníku El País nejhorším od roku 1987
