Tag: Pobaltí

Články k tagu

Švédsko ruší plány na větrné elektrárny v Baltském moři. Obává se ruské hrozby v Kaliningradu

Stockholm se kvůli ruské hrozbě rozhodl zrušit ambiciózní plán na větrné elektrárny v Baltském moři. Švédská vláda odmítla plány na výstavbu 13 větrných elektráren kvůli obavám o národní bezpečnost. Rozhodnutí přišlo po analýze švédských ozbrojených sil, které varovaly, že tyto projekty by mohly zkomplikovat obranu země, zejména kvůli potenciální ruské hrozbě v podobě nedaleké exklávy Kaliningrad.

Simulace Putinova útoku na Pobaltí: zdevastovaná Litva a tisíce mrtvých vojáků

Možný útok na východní křídlo NATO se jako teoretická hrozba objevuje od začátku války na Ukrajině opakovaně. S tím pak i úvahy o skutečné akceschopnosti aliance vzhledem k vyznění zásadního článku 5 Severoatlantické smlouvy. Tyto skutečnosti pak hrají roli i ve válečné simulaci, o které informuje německý deník Bild. Ta modeluje scénáře možného ruského útoku na Pobaltí a ukazuje právě i nejhorší variantu, podle které by reakce aliance trvala několik dní. Ty by přitom byly zejména pro Litvu značně devastující.

Není kunda jako kunda

Patrně málokdo nezaznamenal, že vtipná věc se podařila a že v anketě, kterou vyhlásila letecká společnost airBaltic s cílem najít jména pro čtyřicet osm letadel své flotily, skutečně s absolutním předstihem zvítězil mezi jinými toponymy název estonského městečka (a řeky) Kunda. Opravdu se tak bude jmenovat letoun, který bude od příštího roku přistávat patrně také v Praze a Bratislavě. Lidé, tedy našinci, se smějí a jsou s výsledkem spokojeni, jelikož dobrý prank je holt dobrý prank a protože představa vulgarismu svobodně vrženého do prostoru osvobozuje.

Trolling jako u Královce. Češi mohutně hlasují pro „lechtivé“ názvy letadel

Baltská letecká společnost airBaltic vyhlásila internetovou soutěž, kde lidé hlasují pro pobaltská města, podle jejichž názvů se následně pojmenují i letadla. Společnost spojující Lotyšsko, Litvu a Estonsko nabídne dohromady 48 letadel, každá země samostatně disponuje šestnáctkou strojů. Z českého pohledu však některé názvy zní více než pikantně. Například estonskému žebříčku vévodí v hlasování o název letadla třítisícová vesnice Kunda o rozloze necelých 10 km2, kterou následuje ještě menší Püssi s 886 občany a rozlohou 2,1 km2.

Rusko chce překreslit hranice v Baltském moři. Ukrojí Finsku a Litvě

Rusko hodlá překreslit námořní hranice s Litvou a Finskem v Baltském moři. Ruská federace to oznámila skrze vyhlášku zveřejněnou na svých oficiálních internetových stránkách. Severské země ruský pokus o změnu námořních hranic označily za provokaci. Jednostranné rozhodnutí Moskvy, která si uzurpuje východ Finského zálivu a okolí Taranského mysu u Litvy, nebylo ani mezinárodně uznáno, píše ukrajinský deník The Kyiv Independent.

Východ Evropy nechce dalšího Nizozemce v čele NATO. „Jsme státy druhé kategorie?“

V Severoatlantické alianci i Evropské unii se letos bude rozhodovat o novém personálním obsazení na nejvyšších pozicích. Funkci generálního tajemníka NATO má díky podpoře Washingtonu, Londýna, Paříže či Berlína velkou šanci získat dosluhující nizozemský premiér Mark Rutte. Šlo by už o čtvrtého Nizozemce v této funkci. O místo však projevili zájem i politici z pobaltských zemí a oni i další představitelé střední a východní Evropy se teď ptají, zda jsou pro Západoevropany skutečně rovnocennými partnery, píše bruselský server Politico.

Pobaltí zakázalo vjezd ruským autům

Estonsko zakázalo vjezd aut s ruskými poznávacími značkami do pobaltské země. Zákaz platí od deseti hodin místního času (09:00 SELČ), uvedl server Delfi s odvoláním na ministerstvo vnitra. Tallinn tak následuje příklad Litvy a Lotyšska, které zákaz přijaly o den dříve. Děje se tak poté, co Evropská komise v uplynulých dnech vyjasnila pravidla ohledně zákazu dovozu automobilů a osobních věcí.

I přes válku Rusové loni zdvojnásobili vývoz LPG do Pobaltí, zbylo i na Ukrajinu

Ruští exportéři v roce 2022 více než zdvojnásobili prodej zkapalněného ropného plynu LPG do pobaltských států, část z něho byla přeprodána Ukrajině. Uvedla to tento týden agentura Reuters s odvoláním na tři obchodní zdroje z regionu. Na LPG se protiruské sankce nevztahují. Ke skoku v nákupech ruského LPG došlo navzdory ostrému odsouzení válečných akcí Moskvy proti Ukrajině ze strany tří pobaltských států, všech členů NATO a Evropské unie.

Váka na Ukrajině jako reklama na HIMARS. Raketomety si pořizuje celé Pobaltí

Estonsko uzavřelo kontrakt na nákup amerických raketometů HIMARS v hodnotě 200 milionů dolarů (4,6 miliardy Kč). Informovala o tom v sobotu agentura AP. Součástí smlouvy je i dodávka raket a výcvik, uvedlo estonské ministerstvo obrany. Výrobce raketometů, zbrojovka Lockheed Martin, má první raketomety dodat v roce 2024. Stejné zbraně pořizuje také Lotyšsko a Litva. Americké raketomety HIMARS jsou dalším důležitým krokem při rozvíjení obranných schopností Estonska.

Lukašenko pouští hrůzu na Ukrajinu i Pobaltí. Hrozbám čelí spíše doma

Litevská blokáda Kaliningradu dodala druhý dech běloruskému diktátorovi Alexandru Lukašenkovi. Z Běloruska se po delší době ozvala ruská palba, probíhají vojenská cvičení, Lukašenko mluví o vyhlášení války ze strany Litvy a spolu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o dodávce raket schopných nést jaderné hlavice. Pokud by však Lukašenko chtěl změnit nejasnou pozici Běloruska k válce s Ukrajinou, může ho čekat na domácí půdě řada vážných problémů.

Ani ruský útok na Pobaltí by neznamenal automaticky zásah NATO. Jak funguje zásadní článek 5

Blokáda Kaliningradu vyvolala ostré reakce Kremlu a v Rusku se začalo mluvit i o možném útoku na koridor na pomezí polsko-litevské hranice. To je kritické místo případného střetu s NATO, před kterým experti roky varují. A zároveň také řídce obydlené a jinak nepříliš významné území, kterým by mohlo Rusko otestovat jednotu aliance, která by musela rozhodnout o aktivaci zásadního článku 5.

VIDEO: „Stíháme, identifikujeme...“ České stíhačky v Pobaltí zasahovaly u tří ruských strojů

Alianční letouny během minulého týdne vzlétly v Pobaltí pětkrát k ruským strojům. Na svém webu to v pravidelné zprávě uvedlo litevské ministerstvo obrany. Které ze strojů NATO se ostrých vzletů zúčastnily, zpráva neuvádí. V Litvě již téměř dva měsíce působí české gripeny, při hlídkování spolupracují s dalšími spojenci. Armáda ČR působení svých stíhacích letounů z bezpečnostních důvodů nekomentuje. Dnes ale zveřejnila video, ze kterého vyplývá, že čeští stíhači zasahovali u tří ruských letadel.

Lídři Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska míří za Zelenským. Bez Steinmeiera

Prezidenti z Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska, Andrej Duda, Gitanas Nausėda, Egils Levits a Alar Karis ve středu navštíví Kyjev, hlavní město Ukrajiny. O návštěvě informoval na svém twitteru Nausėda. Prezidentská návštěva na Ukrajině má za cíl vyjádřit politickou podporu zemi, ve které již přes měsíc probíhá invaze ze strany Ruské federace. Informovala o tom agentura Ukrinform.

Čeští stíhači přistáli v Pobaltí. Na misi pohlídají, zda ruská letadla dodržují pravidla

Pět stíhacích letounů Jas-39 Gripen v úterý dopoledne odletělo z čáslavské základny do Litvy, odkud budou střežit vzdušný prostor pobaltských zemí. Na cestu se po 10:00 vydaly nejdříve dva a poté další tři stroje a všechny mají již za sebou přistání v litevském Šiauliai. Operační úkol čeští stíhači převezmou 1. dubna od dánského letectva, plnit ho budou do konce července. Jde už o jejich sedmé nasazení k ochraně vzdušného prostoru členských států Severoatlantické aliance, v Pobaltí budou hlídat počtvrté.

Další cesta západních politiků do Kyjeva. „Jsme vám vděční,“ řekl Zelenskyj pobaltským zemím

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj se v Kyjevě ve čtvrtek setkal se zástupci Litvy, Lotyšska a Estonska, kteří do z části obléhaného města přicestovali. Společně projednávali dopady ruské invaze na Ukrajinu a podepsali prohlášení na podporu této země, uvedla agentura Unian. Šéfové parlamentů Lotyšska Inara Murniece, Litvy Viktorie Cmilyte-Nielsenová a Estonska Jüri Ratas přijeli dnes do Kyjeva, aby ukrajinskému prezidentovi projevili podporu během ruské invaze na Ukrajinu.

Pozor na Baltské moře. NATO se po ruské agresi soustředí na svůj nejslabší článek

Vypadá to jako návrat do minulosti. Severoatlantická aliance, založená v roce 1949 k obraně před sovětskou hrozbou, čelí návratu k mechanizovanému válečnictví, obrovskému navýšením výdajů na obranu a také možnosti pádu nové železné opony v Evropě. Po obtížích s hledáním své nové role po studené válce, boji proti terorismu po útocích z 11. září 2001 a ponižujícímu stažení z Afghánistánu v roce 2021 se NATO vrací k obraně před svým původním protivníkem, napsala agentura Reuters.

Bez razantní reakce Západu se Putin pokusí o Pobaltí, obávají se komentátoři

Rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina uznat nezávislost separatistických republik na východě Ukrajiny a vyslat tam jednotky postavilo Evropu do situace, kdy čelí bezprostřední hrozbě dalekosáhlého konfliktu a musí na porušení mezinárodního práva razantně reagovat. Pokud Západ kvůli liknavosti a neschopnosti dohody Rusku dovolí další porušení ukrajinské suverenity, může to být pro Putina pobídka, aby se příště o totéž pokusil třeba v Pobaltí, míní komentátoři evropských médií.

Snazší deportace i zadržování na hranicích. Evropská komise chce pomoci Polsku

Evropská komise hodlá umožnit Polsku a pobaltským státům, aby volněji nakládaly s migranty, kteří překročí běloruskou hranici. Podle návrhu, o němž ve středu informoval bruselský web Politico, by mohly polské, litevské či lotyšské úřady držet žadatele o azyl u hranic déle, než je obvyklé. Měly by zároveň snazší jejich deportace. Unijní exekutiva se návrhem snaží vyjít vstříc požadavkům zmíněných států, které dlouhodobě odmítají pouštět přes hranice kohokoliv z tisícovek běženců pokoušejících se dostat na západ.

Trest za solidaritu s Českem. Rusko vyhostí slovenské a pobaltské diplomaty

Ruské ministerstvo zahraničí dnes oznámilo, že vyhošťuje diplomaty z Estonska, Litvy a Lotyšska v odvetě za to, že pobaltské země vypověděly ruské diplomaty v gestu solidarity s Českem. Z Ruska budou podle agentury TASS muset odjet také tři pracovníci slovenského velvyslanectví v Moskvě. Rusko podle agentury AFP vyhošťuje celkem sedm diplomatů - tři Slováky, dva Litevce a po jednom diplomatovi z Lotyšska a Estonska. Na opuštění země jim dalo týden.

Pobaltské státy si kompenzují malé přirození, vzkázala ruská ambasáda v Bělorusku

Litevský ministr zahraničních věcí Gabrielius Landsbergis na twitteru oznámil, že v rámci solidarity s Českou republikou vyhostí Litva společně s Lotyšskem a Estonskem dva ruské zaměstnance ruské ambasády. Pobaltským státům pak ruská ambasáda v Bělorusku nediplomatickým způsobem naznačila, že jejich krok vypovídá o komplexu jejich malého přirození. ,,Lotyšsko, Estonsko a Litva se společně rozhodly projevit solidaritu České republice a vyloučí dva zaměstnance Velvyslanectví Ruska za jejich aktivity neslučitelné s jejich diplomatickým statusem,“ informoval Landsbergis na twitteru.

Litva, Lotyšsko a Estonsko vyhostí čtyři ruské diplomaty. Německo zatím váhá

Litva, Lotyšsko a Estonsko v solidaritě s Českem, které se dostalo do roztržky s Moskvou, nařídily celkem čtyřem ruským diplomatům, abych opustili jejich území. Podle agentury Reuters o tom informoval litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis a potvrdil to i jeho lotyšský kolega Edgars Rinkévičs. Německo o ruském pozadí výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014 jedná s členy EU a NATO a o případné reakci vůči Moskvě se poradí se svými spojenci.

Země, kde se senioři bojí očkování víc než smrti

Vakcinaci v největší pobaltské zemi provází chaos v očkovací strategii a také značná nedůvěra v oficiálně schválené preparáty. Zatímco v Česku chce být naočkováno přes 80 % seniorů, v Litvě se v některých oblastech nedaří dosáhnout ani desetiprocentní hranice. Je všední dopoledne a na ulicích Kaunasu, druhého největšího litevského města, se pohybuje jen málo lidí. Většinou jde o důchodce směřující do nedalekého obchodního centra.

Pobaltí chce od Trumpa více vojáků a střely Patriot

Nejvyšší představitelé tří pobaltských zemí chtějí požádat amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby do regionu poslal více vojáků a posílil protivzdušnou obranu východního křídla Severoatlantické aliance. Uvedla to agentura AFP. Trump má v úterý večer SELČ ve Washingtonu jednat se svými protějšky z Estonska, Litvy a Lotyšska o bezpečnosti a hospodářské spolupráci.

„Hitlerův Titanic“ stál život devět tisíc lidí. Spekuluje se o velkofilmu

Největší námořní tragédie na počet mrtvých? Většina lidí si nejspíše vybaví potopení Titanicu, který se dočkal filmové adaptace. Smutný konec německé lodi MV Wilhelm Gustloff v Baltském moři si ale vyžádal přes 9 000 obětí, což je šestkrát více než v případě slavného parníku. Po druhé světové válce se o události ovšem tolik nemluvilo kvůli pádu třetí říše, píše server DailyMail. Poslední dobou se stále častěji objevují spekulace o natočení hollywodského velkofilmu s tématikou kontroverzní námořní tragédie.

V Rusku a Bělorusku začínají velké manévry Západ 2017

Na západě Ruska a v Bělorusku začaly ve čtvrtek společné manévry běloruských a ruských jednotek Západ 2017, jejichž scénář počítá s odražením agrese „západních“ vojsk. Obavy sousedních států ze „strategického cvičení“ tisíců vojáků s tanky a letadly se snaží rozptýlit Minsk i Moskva. Zejména pobaltské státy a Polsko kritizovaly nedostatečnou transparentnost manévrů a zpochybňovaly záměry Moskvy.

USA posilují ochranu pobaltských států. Jde o reakci na ruské vojenské manévry

Spojené státy vyslaly dalších sedm stíhaček F-15 na ochranu vzdušného prostoru pobaltských států. Stroje v úterý přistály na vojenské základně v litevském Šiauliai, informoval ministr obrany baltského státu. USA posilují svou přítomnost v Pobaltí v době zvýšených bezpečnostních obav v regionu kvůli blížícím se rusko-běloruským manévrům.