Vakcinaci v největší pobaltské zemi provází chaos v očkovací strategii a také značná nedůvěra v oficiálně schválené preparáty. Zatímco v Česku chce být naočkováno přes 80 % seniorů, v Litvě se v některých oblastech nedaří dosáhnout ani desetiprocentní hranice. Je všední dopoledne a na ulicích Kaunasu, druhého největšího litevského města, se pohybuje jen málo lidí. Většinou jde o důchodce směřující do nedalekého obchodního centra.
Pobaltské státy by měly společně vymáhat na Rusku kompenzaci za sovětskou okupaci z let 1940-91. V estonském parlamentu to řekl ministr zahraničí Urmas Reinsalu. „Jsou-li škody, oběti a mrtví, musí existovat i viník,“ řekl ministr. Moskva pobaltské požadavky na odškodnění rezolutně odmítá.
Česko bude moci posílit své vojenské mise v Iráku, Afghánistánu a v Mali. Bude také moci vyslat letectvo na ochranu vzdušného prostoru pobaltských států. Plán vlády ANO v demisi hladce schválila Sněmovna, byť až po místy bouřlivé debatě. Senátoři s návrhem souhlasili již dříve.
Pokud Česko neschválí účast vojáků na misi v Pobaltí, pak to výrazně sníží jeho věrohodnost jako spojence. Uvedl to generál Petr Pavel v Otázkách Václava Moravce v souvislosti s posledními kroky KSČM. Komunisté hrozí, že pokud Česko posílí účast v misích, nebudou tolerovat společnou vládu ANO a ČSSD.
Slovensko plánuje v rámci operace NATO na zajištění kolektivní obrany vyslat do Pobaltí zhruba 150 vojáků a techniku. Informovalo o tom slovenské ministerstvo obrany. Nejde o první podobnou akci, do které se Slovensko zapojí v rámci Severoatlantické aliance.
Nejvyšší představitelé tří pobaltských zemí chtějí požádat amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby do regionu poslal více vojáků a posílil protivzdušnou obranu východního křídla Severoatlantické aliance. Uvedla to agentura AFP. Trump má v úterý večer SELČ ve Washingtonu jednat se svými protějšky z Estonska, Litvy a Lotyšska o bezpečnosti a hospodářské spolupráci.
Největší námořní tragédie na počet mrtvých? Většina lidí si nejspíše vybaví potopení Titanicu, který se dočkal filmové adaptace. Smutný konec německé lodi MV Wilhelm Gustloff v Baltském moři si ale vyžádal přes 9 000 obětí, což je šestkrát více než v případě slavného parníku. Po druhé světové válce se o události ovšem tolik nemluvilo kvůli pádu třetí říše, píše server DailyMail. Poslední dobou se stále častěji objevují spekulace o natočení hollywodského velkofilmu s tématikou kontroverzní námořní tragédie.
Na západě Ruska a v Bělorusku začaly ve čtvrtek společné manévry běloruských a ruských jednotek Západ 2017, jejichž scénář počítá s odražením agrese „západních“ vojsk. Obavy sousedních států ze „strategického cvičení“ tisíců vojáků s tanky a letadly se snaží rozptýlit Minsk i Moskva. Zejména pobaltské státy a Polsko kritizovaly nedostatečnou transparentnost manévrů a zpochybňovaly záměry Moskvy.
Spojené státy vyslaly dalších sedm stíhaček F-15 na ochranu vzdušného prostoru pobaltských států. Stroje v úterý přistály na vojenské základně v litevském Šiauliai, informoval ministr obrany baltského státu. USA posilují svou přítomnost v Pobaltí v době zvýšených bezpečnostních obav v regionu kvůli blížícím se rusko-běloruským manévrům.
Americký viceprezident Mike Pence v neděli v Estonsku zahájil návštěvu trojice pobaltských států, jejímž hlavním tématem má být americké vojenské angažmá v triu postsovětských republik obávajících se mocenských ambicí Ruska. Pence s estonským premiérem Jürim Ratasem jednal o možném rozmístění amerického raketového systému Patriot v oblasti.
Čína a Rusko připravují společné námořní cvičení, které se bude konat příští týden v Baltském moři. Čínská flotila složená z torpédoborce Čchang-ša, fregaty a podpůrného plavidla by měla do přístavu Pilava v Kaliningradské oblasti, kde kotví ruská Baltská flotila, doplout v závěru týdne. Třídenního cvičení se zúčastní celkem deset plavidel, uvedl dnes zpravodajský server Deutsche Welle (DW), který se odvolává na ruské ministerstvo obrany.
Česká armáda zřejmě bude moci vyslat až 290 vojáků do aliančních mnohonárodních bojových uskupení v Pobaltí. Sněmovna ve středu misi po jednodenním odkladu schválila. Čeští vojáci by měli působit v Litvě a v Lotyšku celý příští rok a ještě v lednu následujícího roku. S návrhem ještě musí souhlasit Senát, je na programu schůze ve druhé polovině července. Už na středečním zasedání doporučil schválit vyslání vojáků také obranný výbor Senátu.
Poslední dobou přibývá střetnutí mezi letectvem NATO a ruskými letadly ve vzdušném prostoru. K dosud poslednímu střetu došlo v pondělí. Podle amerického velitelství v Evropě hazardoval pilot ruského stíhacího letounu Su-27, když přeletěl kolem amerického průzkumného Boeingu RC-135 ve vzdálenosti přibližně 5 stop (152cm).
Rusko vytváří falešnou historii, jenž popírá právo pobaltských států na existenci. Nejvyšší litevští představitelé v tom vidí alarmující paralelu s ruským ospravedlňováním anexe Krymu a předzvěst možné invaze. Litevský ministr obrany Raimundas Karoblis a úředníci z oddělení strategické komunikace armády řekli deníku Guardien, že je potřeba brát velmi vážně hrozbu dezinformační kampaně pod taktovkou Moskvy, jenž má za cíl destabilizovat region.
Litva se rozhodla postavit plot na své hranici s ruskou Kaliningradskou oblastí. Podle agentury AFP to v pondělí oznámil litevský ministr vnitra Eimutis Misiunas. Důvody jsou podle něj ekonomické – zabránit pašování – a geopolitické – posílit hranice Evropské unie.
Pokud Rusko provede vojenskou invazi do Litvy či Estonska, Britové přijdou pobaltským státům na pomoc, řekla britská premiérka Theresa Mayová v reakci na rostoucí napětí v oblasti. Připomíná, že je důležité plnit závazky, které plynou ze členství v Severoatlantické aliancí.
Ministři obrany pobaltských států ve středu na schůzce v Tallinnu znovu apelovali na Spojené státy, aby se dál „robustně“ angažovaly v baltském regionu a nevzdávaly se svých bezpečnostních závazků. Reagovali tak na nejistotu, kterou vyvolávaly předvolební výroky Donalda Trumpa ohledně alianční spolupráce.
Napětí v Pobaltí sílí. Důvodem je posilování ruských jednotek na základně v Kaliningradu, stejně tak i změna prezidenta ve Spojených státech. Podle známého akademika Paula D. Millera, který předpověděl anexi Krymu, by současná situace ve světě mohla soužit jako živná půda pro ruskou agresi a vznik III. světové války.
Po amerických prezidentských volbách bylo lze číst ledaco, ale hodně o nervozitě, která panuje ve státech Pobaltí. Je daná výroky Donalda Trumpa, který několikrát zpochybnil jednotnost Severoatlantické aliance a tvrdil, že nebude-li každý stát plnit své závazky vůči NATO, nemusí se USA obětovat jeho obraně.
Vícenárodní prapory NATO, které mají od příštího roku existovat v Pobaltí a Polsku jako součást alianční reakce na asertivní ruské chování, získávají konkrétní podobu. Své konkrétní příspěvky do nich ve středu na jednání ministrů obrany NATO oznámily některé státy.
V poslední době vzbuzuje velké znepokojení zpráva institutu RAND, podle níž je Rusko údajně schopno dobýt tři baltské země – Estonsko, Lotyško a Litvu, bývalé sovětské republiky, jež jsou nyní součástí Severoatlantické aliance –, a vrazit tak do NATO klín, aniž by ho Západ byl schopen jakkoli zastavit. Než však začneme propadat panice, je důležité se zamyslet nejen nad tím, zda by Moskva opravdu chtěla něco takového udělat, ale taky nad tím, že Západ má řadu dalších prostředků k odvetě, ne jen vojenskou sílu. Války se vyhrávají i jinak než tanky a stíhačkami.
Pobaltské státy čelí nejvýraznější bezpečnostní hrozbě od obnovení své státnosti v roce 1991. Jejich poloha spojnice mezi Ruskem a Evropou byla vždy dvojznačná. Oboustranně prospěšné hospodářské vztahy se střetávaly často s protikladnými politickými a strategickými zájmy. Region se může snadno stát obětí širšího konfliktu v Evropě.
Původně mohlo jít jen o nevinnou vyjížďku po tuzemských silnicích. Spojené státy americké poslaly do Pobaltí tři tisíce vojáků s tanky Abrams, bojovými transportéry Bradley a pancéřovanými vozidly Humvee na tříměsíční cvičení. Pět set vojáků se během víkendu vrací na svou domovskou základnu v bavorském Vilsecku a cestu si zkrátí přes Českou republiku.
