Popularita britského premiéra Keira Starmera a jeho vlády se po 100 dnech vládnutí propadla. Poukazuje na to britský tisk, který dnes hodnotí počáteční období labouristické vlády. Starmer podle deníků v úřadu zažil náročné či vyloženě špatné období, které poznamenaly letní demonstrace proti přistěhovalcům, příprava nového rozpočtu a také zprávy o darech, které Starmer dostával, když byl opozičním poslancem.
Mezi posledními příspěvky ministra zemědělství Marka Výborného na sociálních sítích zůstává ten, v němž bývalý lidovecký předseda propaguje omezení pyrotechniky. Společně s ním také šéf resortu pro místní rozvoj Petr Hladík. Oba dva možná kandidáti do čela KDU-ČSL. Léto přináší nejen prázdniny a teplé dny, ale také některé kuriózní nápady. V posledních týdnech strana představila několik kontroverzních opatření, která podle mnohých nejsou úplně efektivní a jen těžko pomáhají lidovcům odrazit se od špatných výsledků v průzkumech.
Podle průzkumu provedeného deníkem Washington Post a televizní stanicí ABC News americký prezident Joe Biden v rané fázi volebního cyklu zaostává za Trumpem o 10 procentních bodů. Snaží se získat přízeň skeptické veřejnosti, přičemž roste nespokojenost s jeho přístupem k ekonomice a imigraci. Zvyšuje se také podíl těch, kteří tvrdí, že Spojené státy příliš pomáhají Ukrajině ve válce s Ruskem, a panují obavy z věku Bidena v době, kdy usiluje o druhé funkční období.
Více než polovina obyvatel Česka vyjádřila nespokojenost se směřováním Česka. Vychází to z průzkumu agentury STEM pro CNN Prima NEWS. Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák z hnutí STAN v Partii Terezie Tománkové v neděli uvedl, že se průzkum nedá interpretovat jako nedůvěra nebo nespokojenost s vládou. Podle něj je celá politická scéna na bodu mrazu. Předseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček z hnutí ANO tvrdí, že to nemá na svědomí opozice.
Německá pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD) zažívá největší růst preferencí během své existence. Podle posledních průzkumu deníku WELT a televize ARD by AfD získalo 20 procent hlasů, čímž by se stala druhou nejsilnější politickou stranou v Německu. Podle průzkumu se navíc významně mění důvody, proč se voliči přesunují ke straně, která je často médii a některými politiky označována za radikální a krajně pravicovou. Straně oproti předchozímu měsíci vzrostly preference o 2 procentní body.
Slovenští sociální demokraté (Směr-SD) bývalého trojnásobného premiéra Roberta Fica zvýšili před zářijovými předčasnými volbami v zemi svůj náskok v žebříčku preferencí politických stran. Na druhé místo se v polovině června dostalo neparlamentní hnutí Progresivní Slovensko (PS), které na třetí místo odsunulo dříve nejpopulárnější stranu Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD) bývalého předsedy vlády Petera Pellegriniho. Do sněmovny by se dostalo celkově osm stran a hnutí, vyplývá z nejnovějšího volebního modelu agentury Ipsos pro list Denník N.
Víkendový volební model agentury Kantar potvrdil nový trend mezi českými voliči – k hnutí ANO se přesouvají lidé ještě donedávna věrní vládní koalici, a především ODS. Podle autora výzkumu Pavla Ranochy je poměrně jasná i struktura přeběhlíků. Povětšinou jde o starší voliče, kteří mají ve 2 z 5 případů základní vzdělání a žijí spíše v menších městech a obcích. Ranocha to uvedl na dotaz deníku Echo24.
Už několik let před parlamentními volbami na podzim 2021 byl v české politice vidět jeden základní trend. Vytvoření červené linie mezi stranami, které později po vítězství koalice Spolu složily současnou vládní většinu, a těmi ostatními. Opozičními ANO a SPD a všemi těmi, kterým se do sněmovny dostat nepodařilo. Sociálními demokraty, komunisty, Trikolórou, stranou Přísaha Roberta Šlachty. Voliči se přesouvali jen uvnitř těchto bloků Česka A a Česka B. Přestupovalo se od Spolu k PirStanu, mezi ODS a Piráty, STAN a TOP 09.
Popularita koaliční vlády sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze se výrazně propadla, spokojen je s ní jen každý pátý. V aktuálních průzkumech se naopak daří nacionalistické Alternativě pro Německo (AfD). Podle nejnovějšího průzkumu agentury GMS by nyní skončila ve volbách druhá s 19 procenty. Přeskočila by tak Scholzovu SPD, která by skončila až třetí s 18 procenty. Podle průzkumu by se 29 procenty vyhrála konzervativní unie CDU/CSU opozičního předáka Friedricha Merze.
Důvěra v prezidenta po nástupu Petra Pavla do funkce výrazně stoupla. Na rozdíl od posledních let působení jeho předchůdce Miloše Zemana má nyní hlava státu opět důvěru většiny Čechů. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM), prováděného od března do května. Před odchodem Zemana z funkce prezidentovi důvěřovaly méně než dvě pětiny Čechů, po nástupu Pavla podíl důvěřujících stoupl skoro na tři pětiny obyvatel.
Z národnostních skupin žijících v ČR mají Češi nejraději Slováky. S velkým odstupem pak následují Vietnamci, Poláci a Maďaři. Největší antipatie dlouhodobě vzbuzují Romové a Arabové. Od posledního průzkumu v roce 2020 si pohoršili Rusové, naopak sympatie Čechů k Ukrajincům se téměř nezměnily. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Slovákům vyjádřilo své sympatie 79 procent dotázaných.
Když jste před dvěma lety měli našetřeno sto tisíc, dnes mají hodnotu sedmdesáti tisíc. Třicet tisíc požrala inflace. Ukazuje to také bezprecedentní zdražení všech základních potřeb, největší od vzniku samostatného státu. Lidé citelně chudnou. Koaliční vláda Petra Fialy je u moci více než rok a drží se spíš kréda, že kdo nic nedělá, nic nepokazí. Fialova vláda objektivně zdědila státní finance nejprve decimované pandemií čínského viru, na kterou kontinuálně navázala ruská válka proti Ukrajině, ale na chyby předchůdců a vnější neovlivnitelné události se nelze vymlouvat do konce volebního období.
Na Slovensku se zhruba půl roku před předčasnými volbami stali podle tří různých průzkumů veřejného mínění nejpopulárnější stranou opoziční sociální demokraté (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica. Podle nejnovějších sondáží se kolem pětiprocentní hranice, která zaručuje vstup do parlamentu, pohybují preference hned několika stran, včetně nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO). Předčasné volby v zemi budou na konci září.
Agentura MEDIAN SK v pátek publikovala nový průzkum před předčasnými podzimními parlamentními volbami na Slovensku. Strana SMER-SSD bývalého premiéra Roberta Fica v něm vede s 19,5 procenty, což je o 1,6 procentního bodů více než agentura naměřila v lednu. Strana HLAS-SD, která se od Smeru před lety odštěpila, mezitím klesla zhruba o procentní bod na 14,5 procent. Do slovenského parlamentu by se nyní dostala řada různorodých stran, což by nezaručovalo stabilitu vytvořené budoucí vládní koalice.
Na otázku, koho by volili v prezidentské volbě, lidé nejčastěji zmiňují Petra Pavla, za ním následují Andrej Babiš, Danuše Nerudová, Pavel Fischer a Josef Středula. Aktuálně nejlepší pozici v hypotetických duelech ve druhém kole má nyní podle průzkumu Pavel následovaný Nerudovou. Vyplývá to z průzkumu STEM/MARK z přelomu září a října. Hnutí ANO svého nominanta zatím neoznámilo, jeho případní prezidentští kandidáti Babiš či Alena Schillerová by za současné situace prohráli všechny případné souboje.
Podle nového volebního průzkumu společnosti Kantar by volby nyní vyhrálo s náskokem hnutí ANO s 30,5 procenty. Za nimi následuje ODS s 19,5 procenty. Třetí příčku by obsadila strana Tomia Okamury SPD s 11 procenty. Do Poslanecké sněmovny by se dostali také Piráti a STAN. V případě koalic by volby vyhrálo hnutí ANO s 32 procenty, těsně za ním by se umístila koalice Spolu s 29 procenty. Pokud by do Sněmovny kandidovaly stejné koalice jako při minulých volbách, skončila by vládní koalice Spolu druhá za hnutím ANO.
Sněmovní volby by v červenci vyhrálo hnutí ANO. Oproti červnu posílilo o jeden procentní bod a získalo by 30 procent hlasů. Druhá se drží ODS, její podpora naopak v meziměsíčním srovnání klesla asi o 0,6 procentního bodu na 15,5 procenta. Třetí by i nadále skončilo hnutí SPD, kterému by dalo hlas stejně jako před měsícem 12,5 procenta voličů. Uvádí to aktuální volební model agentury Median. Nezahrnuje volební koalice z říjnových voleb, souhrnná podpora vládních stran podle Medianu čítá 41 procent.
Američtí demokraté mají problém. Prozkoumali politické trendy, demografické projekce a volební systém a došli k názoru, že volby v roce 2020 byly poslední, které vyhráli za dlouhou dobu. S tím by nejspíše nesouhlasili republikáni, kteří mají vlastní obavy ohledně svých schopností vyhrávat volby. Pravdou je, že s popularitou prezidenta Joea Bidena to nyní nevypadá příliš dobře. Od konce srpna je v průzkumech více nepopulární než populární.
O nastávajících volbách do Poslanecké sněmovny, koalicích a chování českých voličů hovoříme s politologem Tomášem Lebedou. Docent Lebeda je odborníkem na volební systémy a skeptickým pozorovatelem českých agentur pro výzkum veřejného mínění.
Měsíc před volbami má vládní hnutí ANO opět přes třicet procent. Vyplývá to ze zářijového výzkumu agentury STEM pro CNN Prima NEWS. S náskokem se tak stále drží ve vedení. Na druhém místě je koalice Spolu s 20 procenty. Na třetím místě zůstává koalice Pirátů a STAN, podle průzkumu jí však procenta klesají a dostala se na 18 procent. Podpora SPD zůstává na 11,8 procenta a v modelu s koalicemi hnutí náleží čtvrté místo. Do Sněmovny by se dostali ještě komunisté, kteří by získali 5,4 procenta.
Jen co vyšla zpráva o tom, že největší volební potenciál před říjnovými volbami do sněmovny má před hnutím ANO koalice Spolu, přispěchal PR tým premiéra Andreje Babiše s videem, v němž se do koalic tvrdě pouští. Podle něj jsou projevem touhy po korytech a podvodem na voličích. Babiš také v neděli kritizoval bývalé koaliční vlády za to, že zemi zadlužili, přitom je to právě kabinet ANO a ČSSD, který státní dluh vyšrouboval nejvýše a to i v podílu na HDP.
Necelé dva měsíce před volbami a před zahájením ostré fáze kampaně se ukazuje hned několik trendů. Patří mezi ně vzrůstající podpora pro vládní hnutí ANO, které ještě na jaře čelilo tvrdé kritice za nezvládnutou strategii proti koronavirové pandemii. Oproti tomu velmi klesá koalice ve složení Pirátů a hnutí STAN. Obě strany čelily v poslední době posměškům za nezvládnutou kampaň. Podle šéfa hnutí STAN Víta Rakušana však strany chystají na září intenzivní kampaň a konečné výsledky v říjnových volbách tak mohou být úplně odlišné.
Předpokládaný nástupce Angely Merkelové v berlínském kancléřství Armin Laschet má několik týdnů před německými parlamentními volbami problémy. Jím do voleb vedená CDU/CSU v poslední době padá stále dolů. Podle dnes zveřejněného průzkumu společnosti Forsa ztratila unie za týden tři procentní body a nyní by ji volilo jen 23 procent voličů. Stále se sice drží těsně v čele, ale aktuální čísla ukazují už možnost zcela jiných povolebních koalic.
Důvěra Čechů v ústavní instituce se v červenci meziměsíčně zvýšila. Prezidentovi a vládě důvěřuje shodně 37 procent lidí, zatímco v červnu byla jejich důvěryhodnost o osm, respektive devět procentních bodů nižší. Před rokem ale hlavě státu věřilo 43 procent lidí a kabinetu 41 procent. Největší důvěru si dál udržují starostové a obecní zastupitelstva, jimž věří přibližně dvě třetiny veřejnosti. Vyplynulo to z červencového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Průzkum Kantaru, který po delší době zachytil významný pád preferencí hnutí ANO, vznikal v první třetině září. Tedy ještě před návratem strachu z koronaviru a kličkování zmatkujícího Andreje Babiše a dávno před odstoupením ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha toto pondělí. Oproti předcházejícím dvěma měsíčním průzkumům ze stejné řady spadlo Babišovo hnutí o 4,5 bodu na 27,5 procenta. Náskok před opozičními vyzývateli – Piráty s 19 a ODS s 15 procenty – je i nadále značný, nicméně se tu ukazují trendy, které by premiérovi mohly způsobit bolesti hlavy.
Jediné, v čem lze brát domácí průzkumy veřejného mínění vážně, je skutečnost, že Andrej Babiš neztrácí na své síle, jeho formace má stabilní podporu a neklesá pod 30 procentních bodů. Na ostatním nejsou čtyři hlavní agentury, které pravidelně přinášejí měření politických preferencí, schopné se shodnout. Rozdílné hodnoty, které přisuzují všem ostatním stranám, jsou ale pozoruhodně rozporuplné.
Možná to byl poslední průzkum, který předvedl, jak je politická scéna až zoufalým způsobem stabilní. ANO získalo opět zhruba třicet procent preferencí, Piráti a ODS se drží u patnáctiprocentní hranice a pak ještě zbývá šest sedm stran, které dělí od pětiprocentní hranice statistická chyba. To říká průzkum od agentury Kantar pro ČT. Výzkumníci ovšem sbírali data ještě předtím, než do Česka přišel koronavirus. Po něm bude všechno jinak.
Obnovené trestní stíhání pro dotační podvod velkého rozsahu. Rozhodnutí Bruselu, že přinejmenším dva roky jeho Agrofert nezákonně čerpal dotace ve stovkách milionů korun. Přirozeně se nabízí otázka, jak na to budou reagovat voliči Andreje Babiše. S vysokou mírou pravděpodobnosti se dá odhadnout, že ANO v průzkumech moc podpory neztratí. Babišovi stoupenci jsou totiž spolu s komunisty vůbec nejvěrnější.
Komentujeme-li výzkumy veřejného mínění, riskujeme, že z jednoho průzkumu vyvodíme příliš obecné závěry. Ale výzkum společnosti Kantar pro ČT z uplynulého víkendu patří do jiného ranku.
Měsíc co měsíc vede ve zveřejňovaných průzkumech ANO Andreje Babiše. Měsíc co měsíc sledujeme závod o druhé místo, který se vlastně vůbec neměl konat. Ale rozený vyzývatel, jakým by měla být ODS, se o druhé místo buď dělí, nebo dokonce prohrává s Piráty. Naposledy v průzkumu společnosti Kantar CZ za leden 2019 spadli modří o 2,5 na pouhých 13,5 procenta. Podle Kantaru tedy ODS během roku a půl od sněmovních voleb v říjnu 2017 posílila o celá dvě procenta. Jak to, že má méně než Piráti, kteří by soudě podle bilance pirátských stran v jiných zemích měli být přechodnou kuriozitou? Konkurenční Median za prosinec a leden občanským demokratům naměřil 15,5 bodu, pro změnu o dva body před Piráty.
