Prezidentovi věří 37 % občanů, před rokem to ale bylo více. Nejvíce důvěry nyní mají starostové
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Důvěra Čechů v ústavní instituce se v červenci meziměsíčně zvýšila. Prezidentovi a vládě důvěřuje shodně 37 procent lidí, zatímco v červnu byla jejich důvěryhodnost o osm, respektive devět procentních bodů nižší. Před rokem ale hlavě státu věřilo 43 procent lidí a kabinetu 41 procent. Největší důvěru si dál udržují starostové a obecní zastupitelstva, jimž věří přibližně dvě třetiny veřejnosti. Vyplynulo to z červencového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Nejméně lidé důvěřují Poslanecké sněmovně, která získala v červenci 29 kladných hodnocení. Proti předchozímu průzkumu ale o osm bodů více. Následuje Senát, jehož důvěra vzrostla o sedm bodů na 34 procent. Hejtmani a krajská zastupitelstva získali v červenci od občanů stejnou důvěru, a to ve výši 49 procent. O měsíc dříve jim věřily dvě pětiny lidí. Důvěra v obecní zastupitelstva meziměsíčně stoupla o pět bodů na 63 procent a starostů o sedm bodů na 67 procent.
„V porovnání se zářím 2020, kdy proběhlo poslední šetření před koronavirovou pauzou, ovšem důvěra v případě prezidenta, vlády a Poslanecké sněmovny zůstává, i přes zvýšení zaznamenané v aktuálním výzkumu, o něco nižší. Naopak krajská reprezentace a rovněž starostové jsou na tom oproti loňskému září lépe,“ uvedli autoři průzkumu.
Také proti loňskému červenci má nižší důvěru stejně jako prezident a vláda i Sněmovna a Senát. Obecní zastupitelstva před rokem získala stejný počet kladných hodnocení jako nyní a pozitivních hodnocení krajských zastupitelstev, starostů a hejtmanů od té doby přibylo.
Se současnou politickou situací je spokojeno 13 procent občanů, naopak polovina veřejnosti je s ní nespokojena. Proti červnu se tak hodnocení politické situace mírně zlepšilo, podíl nespokojených totiž klesl o devět procentních bodů a o osm bodů na 34 procent přibylo lidí, kteří uvádí, že nejsou „ani spokojeni, ani nespokojeni“. Přesto zůstává hodnocení politické situace horší, než bývalo v době od druhé poloviny roku 2018 do září roku 2020. Ovšem z druhé strany zůstává výrazně lepší než v letech 2012 a 2013, doplnili autoři průzkumu, který provedli v době od 26. června do 11. července mezi devíti stovkami lidí starších 15 let.
Důvěra v ústavní instituce (v procentech):
6/19 | 9/19 | 10/19 | 11/19 | 12/19 | 1/20 | 2/20 | 3/20 | 6/20 | 7/20 | 09/20 | 06/21 | 07/21 | |
Prezident | 49 | 49 | 56 | 50 | 51 | 51 | 51 | 50 | 44 | 43 | 46 | 29 | 37 |
Vláda | 39 | 44 | 50 | 44 | 44 | 46 | 43 | 45 | 40 | 41 | 43 | 28 | 37 |
Sněmovna | 29 | 34 | 40 | 34 | 36 | 38 | 37 | 34 | 32 | 32 | 36 | 21 | 29 |
Senát | 33 | 31 | 40 | 36 | 36 | 39 | 38 | 36 | 34 | 36 | 35 | 27 | 34 |
Krajské zastupitelstvo | 46 | 45 | 51 | 45 | 48 | 50 | 46 | 48 | 40 | 43 | 44 | 41 | 49 |
Obecní zastupitelstvo | 63 | 64 | 69 | 67 | 65 | 68 | 65 | 64 | 60 | 63 | 61 | 58 | 63 |
Starostové | 64 | 66 | 70 | 67 | 67 | 69 | 66 | 65 | 61 | 63 | 61 | 60 | 67 |
Hejtmani | 44 | 41 | 49 | 45 | 47 | 45 | 41 | 45 | 36 | 40 | 41 | 40 | 49 |