Možná to byl poslední průzkum, který předvedl, jak je politická scéna až zoufalým způsobem stabilní. ANO získalo opět zhruba třicet procent preferencí, Piráti a ODS se drží u patnáctiprocentní hranice a pak ještě zbývá šest sedm stran, které dělí od pětiprocentní hranice statistická chyba. To říká průzkum od agentury Kantar pro ČT. Výzkumníci ovšem sbírali data ještě předtím, než do Česka přišel koronavirus. Po něm bude všechno jinak.

Nutno upozornit, že podle různých průzkumů nebyla politika posledních měsíců úplně nehybná. Malérů hnutí ANO souvisejících s trestními kauzami, premiérovým střetem zájmů a kolapsem na ministerstvu dopravy bylo tolik, že je nikdo nemohl přehlédnout. Vedle toho se množila špatná ekonomická čísla, zvlášť pokud jde o ceny spotřebního zboží a bydlení. Na preferencích samotného ANO to vidět není, ovšem odnášejí to jeho blízcí i vzdálenější spojenci. Podle Kantaru by dnes ČSSD, KSČM a SPD získaly ve volbách dohromady o 9,5 procenta méně než ve volbách v říjnu 2017. Na Slovensku popsali obdobný vývoj jako „Ficův efekt“. Podle něho každá strana, která se domluvila na vládě se Smerem Roberta Fica, vypadla v příštím volebním období z parlamentu. V základech Ficova efektu je známé politologické pravidlo, podle kterého vládní fiasko sice některé příznivce koaličních stran odhání, zároveň však posiluje loajalitu těch ostatních. Někdy se přimknou k té straně, na které koalice stojí. Jednou je to Smer, jindy ANO.

Svědčí o tom sotva uvěřitelný vývoj preferencí tuzemských penzistů, mezi kterými podíl voličů ANO proti únoru 2019 posílil podle Kantaru o další 2,5 procenta až ke 49 procentům, a nahradil tak výpadky u „mladých“ pod 45 let. Oslabení ANO v krajských městech zas vyrovnal lepší výsledek v nejmenších obcích. Andrej Babiš tak luxuje v oblastech, odkud berou většinu voličů jeho spojenci a zvlášť KSČM blížící se konci parlamentní existence. Nebýt koronaviru, bylo by otázkou času, kdy začnou preference padat také ANO.

Epidemie podpořená vlnou hysterie se stala největší událostí od voleb. Ať je nebezpečná více, nebo méně, nabízí ANO východisko. Zatím Babiš ani jeho lidé nepřesvědčili o své kompetenci při zavádění karantény ani při dalších nezbytných krocích. Stále však mohou získat pověst zachránců národa přinejmenším v očích těch, kdo dnes s podporou hnutí váhají. Na druhé straně přináší koronavirus rizika. Lidé čekají od vlády hodně, nejlépe aby všechny viry zastavila přímo na hranici. Pokud bude nárůst případů akcelerovat, pokud epidemie srazí ekonomický výkon, pak pověst Babišova kabinetu nezachrání ani zjištění, že infekce nakonec není tak nebezpečná, jak se dnes bojíme. Špatné zprávy o koronaviru v každém případě rozezní umíráček pro menší spojence ANO, samozřejmě s výjimkou sociální demokracie, jejíž značka v případě nutnosti přežije i nějaký čas mimo sněmovnu.

Pirát může, ODS musí

V nejisté době se může profilovat hlavní soupeř ANO pro příští volby. V ideální pozici jsou dnes Piráti, strana mladých a progresivních, do jejíž politiky si každý může promítnout právě tu změnu, kterou by si přál. Užitečná k tomu je revoluční rétorika, která, jak každý ví, není míněna úplně vážně. Když Tomáš Tožička, ještě před pár dny kandidát do Senátu, obviňuje kapitalismus, že zavraždil víc lidí než Stalin, potěší tím mladé radikály, a zároveň se nikdo ze starších a usedlých nebojí, že Piráti zopakují únor 1948. V časech koronaviru Ivanu Bartošovi neuškodí navrhnout pár dobrodružných opatření, protože od něho nikdo nebude čekat, že je chce opravdu realizovat.

Také ODS má šanci, musí se však oproti Pirátům víc snažit, aby dost přesvědčivě předvedla, že státní správa by pod jejím vedením předvedla o mnoho lepší výkon než pod taktovkou ANO, a k tomu ještě vyvolat dojem, že její experti jsou připraveni nastoupit na koronavirovou frontu hned zítra. Pro menší opoziční strany je dramatický vpád infekce jednou z posledních možností, jak se ve jménu ohroženého národa přece jen spojit, a získat tak pozici, ve které mohou ve společnosti něco znamenat.