Poslanci Evropského parlamentu v týdnu rozhodli o tom, že Maďarsko již nelze kvůli údajnému trvalému porušování evropských hodnot ze strany vlády premiéra Viktora Orbána považovat za plnohodnotnou demokracii, stalo se prý "volební autokracií".
Ruský Rosatom začne v následujících týdnech stavět dva nové bloky maďarské jaderné elektrárny Paks. Píše o tom britská BBC s odvoláním na vyjádření maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjárta. Smlouva mezi Ruskem a Maďarskem byla podepsána v roce 2014 a jejím předmětem je rozšíření elektrárny. Podle ministra by nové bloky mohly být hotové v roce 2030. Cena stavby se odhaduje na 12,5 miliardy eur (zhruba 310 miliard korun).
„Vytáhneme všechna děla v našem arzenálu a zahájíme palbu,“ zní jedno varování ze strany polské vlády. Dále upozorňuje, že přijme strategii „oko za oko, zub za zub“, a „nevylučuje žádné možnosti“. Polsko je momentálně jeden z nejbližších spojenců bojující Ukrajiny, zásobující Kyjev zbraněmi a starající o zraněné ukrajinské vojáky; přes letiště v Řešově vede hlavní trasa západní pomoci. Bez kontextu by bylo jednoduché výše uvedené věty interpretovat jako varování Moskvě, možná dokonce polské signalizování, že se do konfliktu zapojí přímo. Jenže tyto výroky nemířily do Moskvy, ale do Bruselu.
Se štědrou státní pomocí je v některých zemích na východním křídle EU konec. Minulostí se také stala doba, kdy se příjmy zaměstnanců zvyšovaly až dvouciferným tempem. Takovým způsobem teď roste inflace, náklady na potraviny se zvyšují o 15 až 22 procent, prudce stoupají náklady na energie. Vzhledem k tomu, že domácnosti snižují spotřebu, mění ekonomové odhadya růstu HDP a hrozí celoevropská recese. Ve své analýze to uvedla agentura Reuters.
Cesty Polska a Maďarska se kvůli rozdílným postojům k válce na Ukrajině rozešly, řekl podle agentury PAP polský premiér Mateusz Morawiecki. V podobném duchu se již dříve vyjádřil také předseda maďarské vlády Viktor Orbán. „Potvrzuji slova premiéra Orbána, že se cesty Polska a Maďarska rozešly,“ řekl Morawiecki v pátek večer při návštěvě obce Kózki východně od Varšavy. Orbán minulý týden řekl, že válka na Ukrajině otřásla maďarsko-polskou spoluprací, která je podle něj základem takzvané visegrádské čtyřky (V4).
Maďarsko dává stejně jako zbytek Evropské unie najevo nesouhlas s ruskou invazí na Ukrajinu, řekl dnes ve Vídni rakouský kancléř Karl Nehammer po setkání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Na kancléře se před dnešní Orbánovou návštěvou v Rakousku snesla kritika, že přijímá předsedu maďarské vlády, který o víkendu pronesl kontroverzní projev o "nesmíšené maďarské rase". Orbán je kromě toho znám svým odmítavým postojem k protiruským sankcím přijímaným Západem.
Maďarští poslanci přijali usnesení, podle kterého by měly být zrušeny přímé volby do Evropského parlamentu a parlamenty jednotlivých zemí by měly mít práva veta ohledně nových právních předpisů přijatých Evropskou unií. Většinu v maďarském zákonodárném sboru má národně-konzervativní strana Fidesz premiéra Viktora Orbána.
Napětí na tzv. balkánské trase se stupňuje. Podle maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártó je jižní hranice Maďarska „prakticky v obležení kvůli nelegální migraci“. Agresivita a útoky migrantů prudce rostou. V sousední Vojvodině došlo u maďarských hranic počátkem července k přestřelce mezi Pákistánci a Afghánci. Zůstal jeden mrtvý a několik zraněných. Srbská police u nich zabavila automatické pušky a řadu dalších zbraních. Maďarsko zahájilo nábor do nového zvláštního pluku pohraničních myslivců.
Maďarsko vyhlásilo stav energetické nouze, jehož součástí je zákaz vývozu zdrojů energie. Zrušilo také mnoho let platný cenový strop u energií pro domácnosti s nadprůměrnou spotřebou a plánuje zvýšit domácí těžbu zemního plynu. Soubor opatření, která začnou platit od srpna, má zemi připravit na nadcházející zimu. Uvedl to šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás. Těžba zemního plynu by se podle plánů maďarské vlády měla zvýšit ze současných 1,5 na dvě miliardy metrů krychlových ročně.
Americká vláda hrozí maďarské vládě vypovězením staré smlouvy, která zabraňuje dvojímu zdanění. Na první pohled odtažitá zpráva, avšak skrývá v sobě jeden z důvodů dramatického stavu, do něhož jsme na Západě dospěli. Američané to nedělají jako odvetu za nějaké bilaterální spory, například majetkové (ačkoli Viktor Orbán Bidenův Bílý dům ideologicky irituje). Dělají to proto, že vláda v Budapešti se rozhodla vzepřít jednomu nadnárodnímu politickému projektu, který si Biden bez toho, aby tomu předcházela veřejná rozprava, a bez větší pozornosti světové veřejnosti dohodl v rámci G7.
Maďarsko musí podle premiéra Viktora Orbána kvůli válce na Ukrajině zrychlit svůj program rozvoje obrany. V pravidelném rozhovoru pro rozhlasovou stanici Kossuth také řekl, že potřebné nejsou další protiruské sankce, ale okamžité příměří a mírová jednání. Orbán, který se svojí stranou Fidesz v dubnu vyhrál čtvrté parlamentní volby v řadě, řekl, že Maďarsko není ochotné jednat s Evropskou unií o jakémkoliv případném embargu na ruský plyn nebo o omezení jeho odběru
O Maďarsku a Polsku se často mluví a píše jako o euroskeptických suverenistických zemích. Šedesát devět procent Maďarů a padesát devět procent Poláků by přitom chtělo podle aktuálního průzkumu Eurobarometru ve svých zemích okamžité přijetí eura. Ta čísla jsou s malými výkyvy už roky stejná. Výrazně vyšší než v Dánsku nebo ve Švédsku, kde většina společnosti euro odmítá. Ve Švédsku je pro přijetí jen 45 procent lidí. Maďaři a Poláci nejsou žádní eurofilové. Společnou měnu chtějí, protože nevěří v sílu a stabilitu svých vlastních měn. Vědí proč.
Summit Evropské unie v noci na dnešek našel shodu na embargu, které se bezprostředně dotkne více než dvou třetin dovozu ruské ropy. Na twitteru to krátce před půlnocí oznámil šéf vrcholných unijních schůzek Charles Michel. Cílem je podle něj co nejvíce zvýšit tlak na Rusko, aby ukončilo svou válku na Ukrajině. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové uzavřená dohoda vychází vstříc požadavkům Maďarska, které ji dosud odmítalo podpořit.
Maďarsko má výhrady k nejnovějšímu návrhu podoby embarga Evropské unie na ruskou ropu, nezohledňuje prý energetickou bezpečnost země. Při příchodu na jednání unijních lídrů to v Bruselu novinářům řekl maďarský premiér Viktor Orbán. Budapešť podle něj podporuje Evropskou komisí navrženou výjimku pro ropu přepravovanou ropovody, chce však mít zajištěný přístup k této surovině také v případě jejich poškození či výpadku.
Včera v Budapešti skončila konference CPAC pořádaná rok co rok Americkou konzervativní unií (ACU), letos historicky poprvé v Evropě. Autor ji absolvoval celou, a může tedy zodpovědně napsat, že svého vrcholu konference dosáhla hned v prvních půlhodině – zahajovacím projevem maďarského premiéra. Tento muž, který před měsícem dokázal počtvrté v řadě a ústavní většinou vyhrát volby, ještě navíc když se jmenuje Viktor Orbán, přirozeně nešetří sebevědomím. Takže Orbán na začátku své řeči oznámil, že konzervativcům z USA dává k použití recept na volební úspěch.
„Maďarsko je laboratoř, kde jsme testovali protijed na progresivní vládnutí," řekl ve čtvrtek maďarský premiér Viktor Orbán a představil svůj dvanácti bodový program „open source.“ Ten by měli konzervativci z celého světa následovat, pokud chtějí uspět. Plán přednesl na Konferenci konzervativní politické akce (CPAC), kde uvedl, že po dubnových vítězných volbách v Maďarsku, kde obhájil už počtvrté mandát, převládl křesťanský konzervatismus.
Americký kapitalismus ještě není mrtvý. To není zpráva pro investory, týká se spíš probíhajícího potýkání o to, zda se pracoviště soukromých firem stanou vektorem progresivní revoluce. Čtenáři si možná vzpomenou, že Antonio García Martínez, komentátor a pracovník v informačních technologiích příležitostně citovaný na těchto stránkách, se loni v květnu stal zaměstnancem firmy Apple, aby ho za dva dny firma na nátlak zaměstnanců vyhodila. Názory vyjádřené v jeho knize prý neodpovídaly požadavkům na inkluzivní atmosféru na pracovišti.
Maďarský premiér Viktor Orbán v parlamentu složil přísahu a při té příležitosti varoval před hospodářskou recesí v Evropě, obnovil kritiku Bruselu a volal po mírových jednáních o Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž Orbán také řekl, že orgány Evropské unie dennodenně zneužívají své moci. Šéfové Evropské komise (EK) a Evropské rady v gratulačních prohlášeních uvedli, že se těší na spolupráci s Maďarskem.
Visegrádská čtyřka je již přes třicet let hlavním formátem, přes který se řídí spolupráce Česka, Polska, Maďarska a Slovenska na světové scéně. Společně tyto země usilovaly o vstup do NATO a EU a často fungují jako blok při vyjednáváních v Bruselu. Válka na Ukrajině však odhalila rozpory. Zatímco Polsko, Česko a Slovensko se rezolutně postavily za Ukrajinu a dodávají jí ve velkém zbraně a další pomoc, Maďarsko odmítlo povolit transporty zbraní přes své území.
Polsku a Maďarsku stále hrozí, že přijdou o evropské dotace kvůli svým vládám. Důvodem je, že Evropské unii i Evropské komisi vadí, že údajně má docházet v těchto dvou státech k porušování zásad právního státu. Už dříve si europoslanci odhlasovali, že Polsko i Maďarsko porušuje unijní hodnoty a mají na ně být uvaleny sankce. Polsko je přitom v současné době pod vlnou uprchlické krize a Ukrajinu vyzbrojuje a podporuje jako jeden z předních států Evropy.
Maďarsko v neděli opět zablokovalo návrh Evropské komise uvalit embargo na dovoz ruské ropy, protože by to prý znamenalo katastrofu pro ekonomiku Budapešti. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Bloomberg. Jednání sedmadvacítky tak skončilo neúspěšně a mělo by pokračovat během několika dnů. Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová ve středu představila návrh do konce letošního roku úplně zakázat dovoz ruské ropy do Evropské unie. Podle ekonoma Lukáše Kovandy může o taktiku Maďarska své partnery ještě déle tlačit a vymoci si pro sebe výhodnější pozici.
Maďarsko nemůže přijmout návrh Evropské komise (EK) týkající se sankcí na dovoz ruské ropy v jeho současné podobě, oznámil podle Reuters premiér země Viktor Orbán. Přijetí návrhu by podle něj totiž znamenalo „atomovou bombu“ svrženou na maďarskou ekonomiku. Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová ve středu představila návrh do konce letošního roku úplně zakázat dovoz ruské ropy do Evropské unie, dnes mají o věci v Bruselu jednat diplomaté členských zemí bloku.
Zástupci Slovenska a Maďarska dnes uvedli, že jejich země nepodpoří energetické sankce, které proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu připravuje EU. Bratislava a Budapešť jsou totiž na ruských dodávkách příliš závislé a neexistují za ně žádné okamžité alternativy. Evropská komise vypracovala nové návrhy sankcí, které by mohly zahrnovat postupné zavedení embarga na ruskou ropu. Sedmadvacet členských zemí o nich zřejmě začne jednat ve středu, ale může trvat několik dní, než opatření vstoupí v platnost.
Maďarsko přistoupilo na platební podmínky Moskvy pro odběr ruského plynu, potvrdil americké televizi CNN ministr zahraničí Péter Szijjártó. Maďarsko podle něj nemá alternativní možnosti, jak si zajistit energetické zdroje nebo trasy, které by zemi umožnily v nejbližších letech ukončit dovoz z Ruska. Szijjártó již dříve uváděl, že jeho země nepodpoří žádnou podobu evropských sankcí, která by se týkala ruské ropy a plynu.
Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku prudce klesá, podle čerstvého hlášení statistického úřadu se dostala na nízké hodnoty z roku 2012. Máme ze střední Evropy nejdražší energie a nejvyšší inflaci. Vlády v několika sousedních zemích – Německu, Maďarsku, Rakousku – čelí zas jinému problému. Evropa je kritizuje za polovičatost při sankcích proti Rusku. Někdy se na vysvětlenou hledají ideologické důvody: že Viktoru Orbánovi imponuje ruské autoritářství, někdy historické: tradice Ostpolitik v Německu a neutrality v Rakousku.
Evropská komise ve středu formálně zahájila s Maďarskem řízení, v jehož rámci mu může také odebrat část dotací z rozpočtu Evropské unie kvůli údajnému porušování principů právního státu. Oznámila to místopředsedkyně komise Věra Jourová. Unijní exekutiva tvrdí, že v Maďarsku zjistila prohřešky, které mohou ohrozit řádné rozdělování společných peněz. Komise tak poprvé sáhla k využití nového mechanismu chránícího unijní rozpočet před korupcí, střety zájmů či podvody.
Maďarsko šlo první dubnový víkend k volbám. S převahou v nich zvítězil Fidesz, tedy Svaz mladých demokratů. Jeho zakladatelem byl v roce 1988 Viktor Orbán, který teď vládne už dvanáctý rok a čekají ho další čtyři. Spojená opozice šesti stran zleva až úplně doprava získala jen 35 procent hlasů. Fidesz má tedy opět ústavní většinu, 135 poslanců ve 199členném parlamentu.
Většina maďarské opozice a odporu vůči vládě Fideszu a speciálně vůči Viktoru Orbánovi se soustřeďuje v Budapešti. Profesor András Inotai je typický zástupce této skupiny. Ve své dlouhé kariéře byl coby expert po nějakou dobu spjat s postkomunisty a pracoval na přijetí do EU, současně má bohaté akademické kontakty do zahraničí, kde opozice vůči Orbánovi neustále hledá oporu.
Polský vicepremiér a fakticky nejmocnější politik v zemi Jaroslaw Kaczyński nezvykle silnými slovy kritizoval svého dlouhodobého spojence a přítele, maďarského premiéra Viktora Orbána. Vyjádřil zklamání nad Orbánovým přístupem k ruské agresi na Ukrajině a řekl, že další spolupráce není možná, dokud maďarský premiér svůj postoj nezmění. Maďarský premiér Viktor Orbán v sobotu přes svého mluvčího vzkázal, že odsuzuje masakr v Buči, kde během ruské invaze zemřely stovky civilistů, a podpoří mezinárodní vyšetřování.
Pojem Trianon se už pravděpodobně dostal i k těm, kdo by ještě před pár lety mysleli, že je to třeba nějaká sportovní disciplína: podle vzoru biatlon. No jo, Trianon, komentovali nyní novopečení znalci maďarských poměrů čtvrté vítězství Viktora Orbána a možná přidali, že Maďaři jsou holt frustrovaný národ, který se není schopen smířit s historií, což je příznak nedospělosti a zastydlosti a nejspíš i mnohem horších věcí. Člověk se opravdu nemusí radovat z dalšího Orbánova triumfu, ale přece jen trochu pochopení by pro ten blízký a přitom vzdálený národ mít mohl.
