Jít dříve do důchodu je od října výrazně složitější a nevýhodnější, než dřív. Na část populace se však chystá ještě jedna změna, která je de facto zbaví možnosti předčasný důchod využít. Vysokoškoláci, kteří se budou i v rámci řádné doby snažit dokončit své vzdělání, totiž nemusí být technicky schopní odpracovat včas povinnou dobu alespoň 40 let, tedy přesněji po tuto dobu odvádět pojištění.
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) dostala letos do poloviny září víc žádostí o předčasnou penzi než za celý loňský rok. Celkem jich bylo přes 86.400. Je to také téměř třikrát víc než předloni. V roce 2021 o dřívější důchod požádalo asi 30.000 lidí. Vyplývá to z údajů, které úřad zveřejnil. Zájem o předčasné penze se výrazně zvedl loni na podzim poté, co ministerstvo práce upozornilo na jejich výhodnost. Šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL) i ředitel ČSSZ František Boháček v poslední době několikrát zopakovali, že se loňská výhodná situace letos už neopakuje.
Vláda chystá výrazné změny v důchodovém spoření, které využívá prakticky polovina české populace. Pro miliony lidí to tak bude znamenat navýšení minimální hranice příspěvků v takzvaném třetím pilíři, které zavdávají nárok na státní podporu. V případě nových smluv se pak mluví o možnosti uvalení sankcí za výběr prostředků jinak než formou měsíční renty. Změny mají přitom podle vlády především motivovat k výraznějšímu spoření na důchod.
Předpoklad, že by v září při měsíčním odkladu přísnějších pravidel penzí mohlo jít do penze dřív dalších 10.000 lidí, se nejspíš naplní. Naznačují to počty podaných žádostí za první dva zářijové týdny. Přesná čísla k polovině měsíce se chystá Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) zveřejnit tento týden. Novinářům to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle ředitele ČSSZ Františka Boháčka bude případná delší doba vyřizování penzí záviset na celkovém měsíčním počtu podaných žádostí.
Vláda chce motivovat lidí k výraznějšímu spoření na důchod, cestu vidí opět ve výrazném přitvrzení pravidel. Pro miliony střadatelů v dobrovolném důchodovém spoření to bude znamenat dvě zásadní změny: kdo bude chtít státní podporu, bude si muset připlatit. A pokud už státní podporu dostane, musí se smířit s tím, že mu stát zakáže vybrat si v budoucnu peníze naráz. Podle názorů zaznívajících z vlády i od jejích poradců by měl totiž stát lidem určit, jak je správné s penězi naložit.
Lidé, kteří pracují z domova, by mohli od zaměstnavatelů dostávat od října náhradu nákladů. Za každou započatou hodinu by mohli získat paušál 4,60 Kč (tedy 36,8 Kč za osmihodinový pracovní den). Počítá s tím připravovaná vyhláška ministerstva práce, kterou na svém webu zveřejnila vláda. Pravidla poskytování paušálu zaměstnancům při práci na dálku upravuje novela zákoníku práce, která čeká na podpis prezidenta. Resort práce počítá s tím, že by upravený kodex měl začít platit od října.
Ministerstvo práce a sociálních věcí plánuje v příštím roce a půl snížit počet zaměstnanců o dva a půl tisíce. Informoval o tom ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) v pořadu Otázky Václava Moravce České televize. Toto opatření podle něj ušetří peníze na zvýšení platů zaměstnanců úřadů spadajících pod resort, i na provoz budov úřadů. Velká část nedělní televizní debaty se věnovala důchodové reformě. Tu má Jurečka v plánu předložit začátkem října.
Novela zákoníku práce „zatopí“ zaměstnavatelům i před soudem. Brzy budou totiž zřejmě muset obhajovat, proč se rozhodli kupříkladu ukončit nejen pracovní smlouvu, ale třeba i jen dohodu o provedení práce. Míří k tomu novinka obsažená v novele zákoníku práce. Ačkoliv bude obvinění z možné diskriminace vznášet zaměstnanec, důkazní břemeno má podle novely unést zaměstnavatel.
Vláda se chystá výrazně přitvrdit vůči podnikatelům a zákoník práce tak brzy čekají největší změny od 90. let. Spolu s ním má na firmy udeří i část vládního konsolidačního balíčku. Pro zaměstnavatele mají změny znamenat další náklady i záplavu byrokracie. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) přitom tvrdí, že další zmírnění chystaných pravidel není možné. Ne všichni s ním však souhlasí. „Možnost, jak podmínky zmírnit, nebyla využita,“ říká v rozhovoru s deníkem Echo24 expert na pracovní právo Jiří Gorčík.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) se chystá v pátek uvést do funkce nového generálního ředitele Úřadu práce ČR. Na středečním jednání sociálního výboru Sněmovny to řekl šéf sněmovního podvýboru pro IT, dávkové systémy a problematiku úřadu práce Michael Rataj z koaličního hnutí STAN. Kdo by měl instituci od 1. září řídit, však ministerstvo zatím nezveřejnilo. Členové výboru kritizovali, že ministr jméno i po skončení výběrového řízení nadále tají.
Rodičovský příspěvek se patrně zvýší od ledna o 50 000 korun na 350 000 korun. Růst se bude týkat podle vládní novely, kterou v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna, dětí narozených od začátku příštího roku.
Kdo chce do předčasného důchodu, musí si to odpracovat. A brzy velmi pravděpodobně více než dřív. Nárok budou mít totiž pouze ti, kteří hradili pojištění celých čtyřicet let. To může být pro řadu lidí poměrně špatná zpráva, stačí například, aby v minulosti strávili příliš času na studiích či si nepohlídali výpadky v evidenci u České správy sociálního zabezpečení.
Předčasné důchody podle novely: - odchod do předčasného důchodu bude možný nejvýše tři roky před dosažením důchodového věku místo nynějších až pěti let; - podmínkou bude hrazení důchodových odvodů nejméně 40 let místo nynějších 35 let. Dál se budou započítávat takzvané náhradní doby, tedy třeba rodičovská; - pobíraná částka důchodu se bude víc krátit. Penze se snižuje za každých 90 dnů před termínem řádné penze.
Vláda zvažuje, zda budoucí střadatele na penzi nedotlačit k tomu, jak se svými úsporami naloží. Lidovecký ministr práce Marian Jurečka opakovaně razí tezi, že penzijní připojištění či penzijní spoření mají sloužit k zajištění na důchod, jenže lidé si ho často naráz vybírají i v předdůchodovém věku. Zvažuje se tak, že by tomu stát učinil přítrž. Pokud by střádající nevyužili výplaty peněz ve formě renty, která by tak z jejich kapsy zvyšovala měsíčně vyplácený důchod, čekala by je výrazná penalizace.
Ministerstvo práce lidoveckého šéfa Mariana Jurečky si protiřečí v krocích, které mají řešit problémy se stárnutím populace. Zatímco ministr říká, že je třeba motivovat seniory, aby zůstávali v práci i v důchodovém věku, druhým dechem jim situaci zkomplikuje. Firmy avizují, že přidušení flexibilních úvazků bude znamenat ukončování smluv či vyšší náklady, které se mohou podle odborníků přenést i na samotné zaměstnance.
Vláda pod vedením ODS plánuje výrazně přitvrzovat v oblasti pracovního práva. „Suchá nit“ přitom nemá zůstat na drobných podnikatelích, zaměstnavatelích ani dohodářích, kteří místo dříve zvažovaného zvýšení limitu pro odvody zřejmě dostanou přinejlepším pár set korun navíc či v horším případě vyhazov. Návrhy z dílny ministerstva práce, které vede předseda koaličních lidovců Marian Jurečka, tak možná poněkud překvapují tradiční voliče ODS.
Lidovci po propadu v průzkumech zařadili radikálnější rétoriku. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) pobouřil koaliční partnery i některé organizace, když ilustroval příspěvek o zneužívání sociálních dávek fotografií demonstrujícího Roma. Uvedl zároveň, že si „posvítí“ na ty, kteří se snaží podvádět či nechtějí pracovat a muže, kterého nazval „pánem s pivem“ varoval, ať si najde řádné živobytí. „Je to nespravedlivé a ohavné,“ komentoval situaci bývalý lidovecký ministr financí Miroslav Kalousek. Jurečka po kritice řekl, že by se do budoucna podobná komunikační situace neměla opakovat.
Vláda chystá zavést zcela novou službu, která má posílat „chůvy“ přímo do rodin. Pomáhat má například v případech, kdy se rodiče z rozličných důvodů nestíhají o děti starat nebo se u nich shledají nízké rodičovské kompetence. Právní úprava zanesená do novely zákona o péči v dětských skupinách však schytává ostrou kritiku za poměrně vágní provedení, někteří kritici se obávají nařízených intervencí.
Průměrný starobní důchod by se mohl v lednu příštího roku dostat na 20 700 korun. Proti konci letošního roku by se mohl zvednout zhruba o 400 korun. Na tiskové konferenci to dnes řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Vzrůst by podle něj měla jen základní část penze, která je pro všechny stejná. Přesné údaje budou po 4. září. Ministr upřesnil, že lednové navýšení si příští rok vyžádá asi 13 miliard korun.
Důchodová reforma, či podle kritiků úpravy parametrů stávajícího důchodového systému, má kromě zpomalení růstu penzí také zkrátit dobu, kterou lidé tráví průměrně v důchodu. Nejdiskutovanější mechanismus, který budí emoce, se nyní ministerstvo práce rozhodlo detailněji popsat. Jako první má nové prodlužování pracovního věku zasáhnout dnešní padesátníky. Na některé ročníky však čeká i příjemné překvapení v letech, kdy k nárůstu nedojde.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhne vládě růst rodičovského příspěvku od ledna o 50 000 korun na 350 000 korun. U dětí narozených letos v druhém pololetí chce pak navrhovat růst částky o 30 000 korun. Opatření bude doprovázet zkrácení maximální doby čerpání příspěvku ze čtyř na tři roky. Rodiče by ale dál mohli s potomkem doma zůstávat až čtyři roky.
Zvýšení takzvaného rodičovského příspěvku na 350 tisíc od příštího roku je na spadnutí. Jasněji by mělo být během následujících týdnů a v průběhu června by měla být představena finální dohoda. Deníku Echo24 to sdělil mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta. Řeší se také následná valorizace příspěvku a také kratší doba pobírání. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) pro Echo24 vzkázal, že je ke zvyšování dávek zdrženlivý, protože tato snaha jde proti logice úsilí o konsolidaci veřejných financí.
Ministerstvo práce připravuje změny platových tabulek, které stanovují výši výdělků ve veřejném sektoru. Nově nastavit by se měly do konce volebního období. Vyšší by mohly být pak třeba nástupní platy pro mladé. Odstranit se mají tarify pod minimální mzdou. Novinářům to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle informačního systému o průměrném výdělku loni ve čtvrtém čtvrtletí pracovalo ve veřejné sféře 659.600 lidí. Plat lékařů, zdravotníků, pedagogů, sociálních pracovníků a všech ostatních se stanovuje podle pěti tabulek. Své tabulky mají pak státní služba, vojáci a bezpečnostní sbory.
Ministerstvo práce připravuje řešení problému nízkých penzí disidentů a disidentek. Podílet by se na něm měl Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Situace by se podle odhadů měla zlepšit několika stovkám lidí, které bývalý režim postihoval. Novinářům to řekli ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a šéf odboru sociálního pojištění ministerstva práce Tomáš Machanec. Jurečka přišel před časem už s návrhem na snížení důchodů prominentům komunistického režimu.
Předčasných důchodců, kteří ještě nedosáhli důchodového věku, je v současnosti v Česku asi 43 tisíc. Tito lidé představují dopad do výdajů ve výši 800 milionů korun. Celkem má trvale krácenou penzi kvůli předčasnému důchodu zhruba 684 tisíc starobních důchodců. Právě trvalé snížení důchodů nicméně pokrývá náklady, které nynější předčasní penzisté pro stát představují, uvedl pro Echo24 mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta.
Počet lidí, kteří pobírají předčasný důchod, už se vyhoupl téměř na třetinu ze všech starobních důchodců. Ke konci roku 2022 bylo v předčasném důchodu asi 680 tisíc lidí, což je o 38 tisíc více než před třemi lety a o 156 tisíc víc než v roce 2021. Informovala o tom Česká správa sociálního zabezpečení. Ministerstvo práce a sociálních věcí chce v rámci reformy důchodů předčasné důchody zpřísnit. Zásadním motorem zvýšeného zájmu o předčasnou penzi byly mimořádné valorizace.
Představení důchodové reformy veřejnosti se odkládá. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) opakovaně uvádělo, že znění zásadních změn důchodového systému představí do konce března, nyní to vypadá na duben. Podle představitelů poradního orgánu ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) není měsíční zpoždění až tak zásadní, reforma totiž zatím není dostatečně prodiskutovaná.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) představí důchodovou reformu na konci března, některá opatření by mohla být zavedena s účinností už v roce 2023. Pro deník Echo24 to uvedla mluvčí MPSV Eva Davidová. Konkrétní nástin harmonogramu schvalování nicméně podle ní nelze uvést, protože vláda chce reformu důkladně projednat i s opozicí.
Věková hranice pro odchod do důchodu se pohnout musí. Shodují se na tom experti i představitelé vlády Petra Fialy (ODS). Proti tomu se ozývá řada kritiků, kteří mluví o tom, že pokud by se hranice posunula například na 68 let, o čemž se v uplynulých týdnech mluvilo, bude mnohem menší procento lidí, kteří se důchodu dožijí ve zdraví. Tomu nicméně odporuje několik studií, které poukazují na to, že pozdější odchod do důchodu může mít i pozitivní dopady.
Vláda Petra Fialy (ODS) dementovala prostřednictvím svého mluvčího Václava Smolky znění materiálu, který se týkal zvyšování hranice odchodu do důchodu, o němž informovala Česká televize. Podle Smolky nešlo o konkrétní návrh ministerstva práce a sociálních věcí, ale o jeden z pracovních materiálů, které připravili ekonomičtí experti. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v pondělí uvedl, že návrh představí v březnu Ministerstvo práce pro Echo24 dodalo, že reálný legislativní proces začne v druhé polovině letošního roku.
