Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) po měsících průtahů potvrdil předchozí předpoklady důchodové reformy: dnešní padesátníci mají jít jako první do důchodu až po „magické“ hranici 65 let. Záležet bude na jejich očekávané době dožití při dosažení padesáti let. Z toho vyplývá i to, že už je přibližně jasné, kdo prolomí hranici 66 let. Co to tedy znamená pro jednotlivé ročníky?

Důchodový věk se už nyní zvyšuje každý rok u mužů o dva měsíce a u žen většinou o čtyři měsíce. V 65 letech půjdou do důchodu jako první muži, bezdětné ženy a matky s jedním dítětem s rokem narození 1965. U matek s více dětmi se hranice na 65 let dostane v první polovině 30. let.

První konkrétní čísla pro ty, kterým se má hranice odchodu do důchodu posunout nad 65 let, budou obsažena v návrhu důchodové reformy. Ten má do meziresortního řízení vstoupit během čtvrtka. Už z předchozích orientačních výpočtů ministerstva práce a sociálních věcí však vyplývá, jak bude systém fungovat a jak by se mohl přibližně věk odchodu do důchodu měnit. Výpočty, které už resort konkrétně sdělí, se mají týkat ročníků 1966 až 1972.

Důchodový věk by se měl nově nastavit podle vývoje doby dožití každý rok lidem, kterým je 50 let. Penze by měla trvat v průměru 21,5 roku. Jak to má vypadat v praxi? Naděje na dožití ročníku 1965 dosahovala při dosažení padesáti let (tedy v roce 2015) na 30,15 roku. Oproti tomu následující ročník 1966 už měl naději na dožití v padesáti letech vyšší, konkrétně se v průměru mají dožít dalších 30,6 let. Rozdíl mezi těmito nadějemi na dožití tedy činí zhruba pět měsíců. Platit by však mělo pravidlo, že nárůst mezi dvěma ročníky může činit maximálně dva měsíce. Tedy sečteno a podtrženo, ročník 1966 by měl odcházet do důchodu ve věku 65 let a dvou měsíců.

Pokud se však naděje na dožití mezi ročníky nezvýší, nastává stagnace a věk odchodu do důchodu se tak nadále nezvyšuje. Pro ročníky 1969 – 1972 by tak mělo podle orientačního výpočtu i vyjádření šéfa odboru sociálního pojištění ministerstva práce Tomáše Machance platit, že se „zastaví“ na době odchodu do důchodu 65 let a 7 měsíců. Až lidé narození po roce 1978 by tak mohli odcházet do důchodu v 66 letech. Vycházet se však bude každý rok z čerstvých údajů Českého statistického úřadu, který stanoví předpokládanou naději dožití padesátníků. Každý by se tak ve svých padesáti letech měl dozvědět, v jakém věku půjde do důchodu. Například statistické údaje za rok 2024 se tedy mají použít pro výpočet věku odchodu do důchodu u ročníku narození 1974.

Podle představ ministerstva práce by měli lidé v důchodu trávit v průměru kolem 21,5 roku. To vychází z předpokladu, že se v době nástupu do důchodu už předpokládaná doba dožití výrazně liší od té, kterou si vyslechnou lidé v 50 letech. To ukazuje i pohled na dřívější statistiky. Podle databáze Českého statistického úřadu byla loni doba dožití padesátiletých mužů 28,2 roku a žen 33,2 roku. U pětašedesátníků pak ale dosahovala 16,1 roku a u pětašedesátnic 19,8 roku. Tak to pokračuje i s odhadem v pozdějších ročnících.

Doba, kterou lidé v Česku tráví ve starobním důchodu, se podle nejnovější ročenky sociální správy dál prodlužuje. Loni trvala v průměru skoro 24 let a sedm měsíců. Podobně jako u naděje dožití zde panuje tradiční rozdíl mezi muži a ženami. Muži v minulém roce pobírali starobní penzi průměrně 19 let a čtyři měsíce, ženy 28 let a sedm měsíců.

Kromě toho, že by se tak de facto měla průměrná doba výplaty důchodu do budoucna zkracovat, se také důchody sníží. Snížení nových penzí by se mohlo týkat lidí, kteří se narodili po roce 1968. Klesat totiž má takzvaná redukční hranice, do které se teď započítává sto procent výdělku. Měla by být každý rok o procentní bod nižší, do roku 2035 by se tak podle šéfky sekce sociálního pojištění Ivy Merhautové (KDU-ČSL) měla dostat ze sta na 90 procent. Současně se začne zohledňovat i menší procento výdělku za každý rok. Nyní je to 1,5 procenta, nově by to pak mělo být 1,45 procenta. „Pokles za deset let bude znamenat přibližně osm procent rozdíl (u výpočtu důchodu), než kdyby se opatření nečinila. Měřeno náhradovým poměrem, je to asi o tři procenta průměrné mzdy u nově přiznaných důchodů,“ upřesnil Machanec.

Definitivně se potvrdilo i to, že se v návrhu důchodové reformy nevrátí započítávání studentských let do doby náhradního pojištění, tedy zohlednění pro budoucí důchody. Výjimku má tvořit pouze dokončené doktorandské studium. Lidé, kteří studují či studovali po roce 2009 tak nadále musí počítat s tím, že se jim tyto roky nezohlední do budoucího výpočtu důchodu, pokud si pojištění dobrovolně nedoplatí.

Po připomínkách by měla důchodovou novelu dostat na přelomu roku vláda. Projednávání ve Sněmovně by pak mohlo skončit do konce července. Poté se začnou reformou zabývat senátoři a po nich by měl zákon k podpisu dostat prezident. Změny by měly začít platit postupně od roku 2025. Podle některých expertů nelze představený návrh považovat za skutečnou reformu důchodů, ale pouze parametrické změny současného systému, které však alespoň zbrzdí jeho schodky.