Vláda chce motivovat lidí k výraznějšímu spoření na důchod, cestu vidí opět ve výrazném přitvrzení pravidel. Pro miliony střadatelů v dobrovolném důchodovém spoření to bude znamenat dvě zásadní změny: kdo bude chtít státní podporu, bude si muset připlatit. A pokud už státní podporu dostane, musí se smířit s tím, že mu stát zakáže vybrat si v budoucnu peníze naráz. Podle názorů zaznívajících z vlády i od jejích poradců by měl totiž stát lidem určit, jak je správné s penězi naložit. Alternativu má pak nabídnout nová podpora pro dlouhodobé investice.

Do změn systému penzijního spoření tlačí vládu i odborníci v poradních orgánech. „Národní rozpočtová rada však i nadále upozorňuje, že vedle prvního, průběžného systému, je nutné významně upravit i fungování III. pilíře, kde vynaložené veřejné prostředky nepřináší žádoucí efekt směrem k posílení finanční situace důchodcovských domácností. Řada vládou navržených úprav III. pilíře jde správným směrem, ale nejsou dostatečné, navíc zatím nebyly definitivně schváleny,“ uvedla v nedávné zprávě NRR.

Podobně pak na změny tlačí i Národní ekonomická rada vlády. Z jejích doporučení přitom vychází i myšlenka na proměnu důchodového spoření v „rentu“, která má suplovat nedostatečnou výši důchodů. „Cílem státní podpory spoření na stáří ve III. důchodovém pilíři je motivace k dodatečnému osobnímu finančnímu zajištění na stáří. Tento cíl však současné nastavení systému plní velmi nedokonale, protože naprostou většinu úspor ve III. pilíři si lidé nechávají vyplácet jednorázově, navíc spíše v počátcích svého důchodového období, takže úspory neplní zamýšlený cíl dodatečného zajištění do doby dožití,“ popisuje NERV myšlenku, která za návrhem stojí.

NERV tak doporučil vládě přitlačit na motivaci k výplatě formou měsíčních příspěvků k důchodu. „Jednou z řady možností, jak toho dosáhnout je například zatížit jednorázové výplaty zdaněním dříve získané státní podpory sazbou 50 % – 100 % a dřívějších úlev na dani z příjmů ze zaplacených příspěvků spořících a jeho zaměstnavatelů v minulosti,“ stojí v doporučeních NERV. Konkrétní návrh však zatím není na stole, očekává se, že dojde k jeho „přilepení“ ve sněmovně formou pozměňovacího návrhu. Podobné sankce se mají podle dosavadních vyjádření týkat jen nově uzavíraných smluv.

Ostatní změny, které souvisí především se „zdražením“ připojištění pro splnění nároku na státní příspěvek, se přitom mohou dotknout prakticky téměř každého druhého Čecha. V takzvaném třetím pilíři si podle dat ministerstva financí na konci prvního pololetí spořilo 4,321 milionu lidí. V transformovaných fondech, kam už lidé nemohou vstupovat, bylo koncem června 2,613 milionu lidí. Doplňkové penzijní spoření, které penzijní připojištění od roku 2013 nahradilo, má 1,708 milionu lidí. Za první pololetí 2023 činil objem vyplácených státních příspěvků na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření 3,8 miliardy Kč. Průměrný měsíční státní příspěvek na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření setrval na stejné hodnotě (149 Kč) jako ke konci loňského roku. Průměrný vyplacený měsíční státní příspěvek činil 140 Kč u penzijního připojištění a 162 Kč u doplňkového penzijního spoření.

Průměrný měsíční příspěvek účastníka se proti situaci ke konci předchozích dvou let příliš nezměnil, pohybuje se kolem 800 Kč. Celkový objem příspěvků účastníků penzijních produktů činil za první pololetí letošního roku 20,3 miliardy korun. Příspěvky zaměstnavatele jsou vedeny u 1,6 milionu smluv o penzijním připojištění, respektive doplňkovém penzijním spoření, tedy u více než jedné třetiny smluv.

Změny v podpoře penzijního připojištění by měly vstoupit v účinnost od příštího roku. Do té doby by je ale musel schválit kromě Sněmovny i Senát a musel by je podepsat prezident. Minimální doba spoření, po které bude možné peníze vybrat bez sankce, se prodlouží z pěti na deset let pro nové smlouvy. Státní příspěvky podle novely již nebudou vypláceny střadatelům, kteří mají přiznaný starobní důchod. Podle ministerstva je smyslem podpory motivace lidí k tvorbě úspor pro důchodový věk, což po přiznání důchodu ztrácí smysl a spoření pak slouží pouze jako krátkodobý spořící produkt.

Novela předpokládá rovněž zavedení nového typu fondu v doplňkovém penzijním spoření. Takzvaný alternativní účastnický fond by měl mít volněji nastavenou investiční strategii, takže lidé budou moct investovat i do rizikovějších produktů, které ale mohou dosáhnout vyššího zhodnocení. Novou daňově zvýhodněnou formou spoření na stáří bude dlouhodobý investiční produkt. V rámci tohoto produktu bude možné evidovat například akcie, dluhopisy, podíly v investičním fondu nebo zajišťovací deriváty, sloužící ke krytí úrokového nebo měnového rizika, uvádí ministerstvo financí. Mezi podmínkami pro zvýhodnění podle důvodové zprávy k zákonu je, že produkt trvá nejméně deset let a majetek z něj nebyl vyveden před dosažením 60 let věku účastníka.

V současnosti stát vyplácí podporu penzijního spoření při minimálním měsíčním vkladu 300 korun, v takovém případě je příspěvek 90 korun. Maximální výše 230 korun dosáhne státní příspěvek při vkladu 1000 korun měsíčně. Podle novely zákona by nárok na příspěvek vznikal až od měsíčního vkladu 500 korun, kdy by činil 100 korun. S každou další stokorunou vkladu by se státní příspěvek zvyšoval o 20 korun, maximální výše 340 korun by dosáhl při měsíčním vkladu 1700 korun a více.