Vláda měla poměrně jasný cíl: populace stárne, chybí zaměstnanci, ekonomika i firmy potřebují, aby lidé déle zůstávali v práci. Kromě „negativní“ motivace skrze odsun doby odchodu do důchodu tak chtěla přijít i s motivací pozitivní. Jenže její dosavadní kroky míří paradoxně spíše opačným směrem. Na návrhu odpustit pracujícím důchodcům platby důchodového pojištění se koalice neshodla, místo toho přitvrdila pracovní právo způsobem, který vede k ústupu flexibilních úvazků, nabízených právě často lidem v důchodu. A ty zbývající tvrdě zdaní.

Myšlenka odpustit odvody na sociální pojištění byla poměrně jednoduchá, zaměstnaným důchodcům by se totiž peníze navíc ihned objevily na účtech. Podle dřívějšího návrhu ministerstva práce by neměli zaměstnaní platit na sociální zabezpečení 6,5 procenta ze základu výdělku. S hrubou mzdou 25 000 korun by tak státu neposlali a nechali si asi 1600 korun měsíčně, u hrubé mzdy 30 000 korun by to bylo přes 1900 korun a u mzdy 40 000 korun asi 2600 korun. Zaměstnavatelům by se odvody nezměnily. Také živnostníci by si ponechali 6,5 procenta ze zisku, sazba pojistného by jim klesla z 29,2 na 22,7 procenta.

Naopak současný systém vytváří motivaci prakticky nulovou. Po odpracování 360 kalendářních dnů musí nyní starobní důchodci a důchodkyně sami požádat sociální správu o zvýšení penze, v takovém případě se jim její zásluhový procentní díl zvýší o 0,4 procenta výpočtového základu. To pro představu často znamená, že se důchodci měsíční penze zvedne třeba jen o několik desítek korun, za celý rok pak o pár stokorun. V praxi tak často pracujícím seniorům podobný přírůstek ani nestojí za to, aby o něj žádali.

Na odpuštění odvodů se však koaliční strany nedokázaly dohodnout. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce dál prosazovat zmiňovaný návrh, aby se pracujícím starobních důchodcům a důchodkyním od roku 2025 místo dosavadního trvalého mírného zvyšování penze odpustily sociální odvody. Návrh se však už poněkolikáté odsunul. Poprvé ho už zhruba před rokem Jurečkův resort navrhoval v rámci novely o sociálním zabezpečení, odtud však vypadl s tím, že se možná vrátí v rámci návrhu důchodové reformy. Ani k tomu však nedošlo a ministr teď mluví o tom, že se možná k návrhu ještě „přilepí“ během legislativního procesu. Vláda Petra Fialy (ODS) ve svém programu slibuje, že práci v důchodovém věku podpoří a seniorům a seniorkám za ni „více zohlední celkové odpracované roky“.

Jak přitom ukazuje například dřívější analýza poradenské společnosti Freedom Financial Services, stát od pracujících důchodců dostane ročně na pojištění i o desítky tisíc víc, než jim na malých příspěvcích zpět vrátí. Pokud tedy o navýšení vůbec požádají. To samé pak platí i v případě důchodců podnikajících a nebo těch, kteří vydělávají vyšší částky například na flexibilní úvazky, jako jsou dohody o provedení práce.

Právě dohody o provedení práce patří podle průzkumů Hospodářské komory k úvazkům nabízeným často lidem v důchodovém věku. Kroky, které vláda letos učinila ve vztahu k těmto úvazkům, jdou přitom opačným směrem. Vláda zásadním způsobem přitvrdila podmínky dohod a navíc se je chystá tvrději zdanit. Kvůli novým podmínkám začínají firmy od nabízení dohod ustupovat a nahrazovat je pro zaměstnance obecně méně výhodnými typy smluv. Pokud už u dohody případný pracující důchodce zůstane, čeká ho právě tvrdší zdanění.

Dlouho diskutované navýšení limitu 10 tisíc korun, nad který se u jednoho zaměstnavatele na dohodu musí odvádět odvody, se totiž po změnách nekoná. Minimálně v nejbližších letech zůstane limit prakticky na podobné hladině, jelikož se bude odvíjet od 25 % průměrné mzdy. Co se naopak změní je zavedení registru všech dohodářů, na jehož základě se v případě souběhu více dohod o provedení práce začnou platit odvody už od hranice 40 % průměrné mzdy, tedy nyní zhruba kolem 16 tisíc. S tím počítá schválený konsolidační balíček. Stejně tak v případě podnikajících důchodců například s tím, že se postupně výrazně zvednou odvody živnostníků.

Ministerstvo práce dříve vyčíslilo náklady na odpuštění odvodů pracujícím důchodcům na zhruba 4 miliardy korun, podle některých ekonomů i samotného ministerstva by se však propad brzy vyrovnal či případně naopak i vedl k pozitivnímu přínosu do státního rozpočtu, zvláště pak s očekávaným demografickým nárůstem seniorské populace.

Podle podkladů k novele, která odpuštění odvodů původně obsahovala, pracuje asi 270 000 starobních důchodců a důchodkyň. Ministerstvo financí k návrhu tehdy uvedlo, že by sice klesly výdaje na dosavadní mírné zvyšování důchodů, výpadek příjmů v penzijním systému by to ale nedorovnalo. Zvyšování deficitu důchodového účtu resort financí odmítl. Ze stejného důvodu přitom návrh vadil i odborům. Ty naopak navrhovaly, aby se nynější bonus za „přesluhování“ zvedl. Poukazovaly na to, že zatímco mladší senioři mají k penzi přivýdělek, ve vysokém věku si lidé příjem už prací zvyšovat nemohou.

Úlevy na odvodech tak mohou nyní uplatňovat pouze samotné firmy u zkrácených úvazků. Slevu, která funguje od letošního února, využívají zaměstnavatelé podle resortu nejčastěji u zaměstnanců ve věku nad 55 let (39 procent) a u těch, kteří pečují o dítě (38 procent). Deset procent podporovaných částečných úvazků využívají zdravotně postižení. Tři čtvrtiny pracujících na zkrácený úvazek jsou ženy.

Zaměstnavatel z pracovníkova základu výdělku odvádí běžně na důchody 21,5 procenta, na nemocenské 2,1 procenta a na politiku zaměstnanosti 1,2 procenta, celkem tedy 24,8 procenta. U úvazků osm až 30 hodin týdně pro lidi nad 55 let, rodiče či pěstouny dětí do deseti let, studenty, nezaměstnané na rekvalifikaci a handicapované může být sazba o pět procentních bodů nižší. Úleva se vztahuje i na zaměstnávání lidí pod 21 let, úvazek u nich nemusí být zkrácený. Opatření má motivovat k zavádění částečných úvazků.