První pololetí letošního roku ukázalo zajímavý trend: podnikatelskou činnost zahájilo v tomto období nejvíce lidí od roku 2011. Jak poukazují i analytici, část z toho jde zjevně za přitvrzením flexibilních pracovních dohod, za kterým stojí nynější vládní kabinet Petra Fialy (ODS).
Návrh na legalizaci brigád už čtrnáctiletých dětí vyvolává poměrně živé debaty o tom, zda nejde o zavádění dětské práce. Návrh, na kterém si ministerstvo práce i přes obavy samotných zaměstnavatelů trvá, však obsahuje řadu velmi striktních omezení. A de facto tak legalizuje zejména práce, v kterých běžně mladí lidé brigádničí. Zároveň pak možnost práce omezuje pouze na období letních prázdnin, nejde tedy o nástroj, díky kterému by se mohly děti celoročně zaměstnat například během školního roku.
S příchozím obdobím sezónních prací a letních brigád se ukazuje i očekávaný dopad vládních kroků. Změny v zákoníku práce i konsolidačním balíčku firmám výrazně prodražily najímání lidí na flexibilní úvazky a už od konce jara se i kvůli tomu nabídka přivýdělků v některých krajích propadala klidně i o vysoké desítky procent. Nezaměstnanost v Česku v červnu stagnovala na květnových 3,6 procenta a výhledově má začít naopak růst.
Minimální mzda by měla do roku 2029 růst tak, aby odpovídala 47 procentům průměrné mzdy. Nyní je na 41,1 procenta a od ledna vzrostla na 18 900 korun. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce mají od příštího roku platit už jen pro veřejný sektor, ne pro firmy. Ekonomové, které oslovil deník Echo24, dlouhodobě označují zaručenou mzdu za pokřivení fungování trhu, názory na růst minimální mzdy se pak mezi experty liší.
Vítěz v anketě o největší byrokratický nesmysl přichází na scénu. Od července budou muset firmy začít evidovat všechny pracující na flexibilní úvazky, takzvané dohody o provedení práce, a každý měsíc je hlásit sociální správě. To je tak další z hřebíčků do rakve těchto úvazků, které podle zaměstnavatelů využívají zejména brigádníci, senioři či matky s malými dětmi. Už předchozí změny, které prosadil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) do zákoníku práce, však udělaly svoje.
Pokud zákonodárci neschválí zvýšení koncesionářského poplatku na 150 korun, Česká televize v příštím roce propustí zhruba 350 lidí. Letos ji opustí, bez ohledu na vývoj schvalování mediálních novel, zhruba 90 z přibližně 3000 zaměstnanců, oznámil generální ředitel ČT Jan Souček. Kromě toho také představil nového ředitele Digitální služby ČT Marka Doležela, který nahradí dosavadního šéfa Jana Maxu.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ostře odmítá zavedení výpovědí bez udání důvodu, které chce do novely zákoníku práce prosadit především ODS včetně premiéra Petra Fialy. Český trh práce podle Jurečky potřebuje jiné změny, mezi nimi třeba umožnění práce dětem bez ukončené školní docházky, ministr chce také mobilizovat lidi v důchodovém věku či rodiče. Výpovědi bez udání důvodu prosazuje do novely zákoníku práce prosazuje především ODS.
Mezi největší „hity“ loňského roku patřil raketově rostoucí příspěvek na bydlení. Krize s cenami energií vyhnala počet uživatelů dávky během roku skoro ke třem stovkám tisíc a výdaje vzrostly o miliardu. Trend se však neotočil a pokračuje i nadále, výdaje tak rostou a chystají se změny, které mohou systém ještě výrazně zdražit. Ministerstvo financí tak volá po zárukách, že nepůjde o další výrazný zásah do rozpočtu.
Kdo bude chtít dávku, musí splňovat nově definované standardy bydlení. A mezi nimi také dbát na to, aby dodržoval „nařízená protiepidemická opatření“. Navrhuje to ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) v návrhu nové „superdávky“, který se nevyhýbá kontroverzím. Bod, který dává vzpomenout na řadu diskutabilních represivních nápadů v době pandemie covidu, vychází podle resortu ze zkušeností sociálních pracovníků.
Už několikátá novela zákoníku práce má – alespoň v některých ohledech – přinést flexibilnější pracovní trh. Má tak jít opačným směrem než změny v posledním roce, které ho naopak přitvrzovaly. Jedním z navrhovaných vstřícných kroků k zaměstnavatelům je prodloužení zkušební doby, tedy „testovacího“ období, které umožňuje snadné rozvázání pracovního úvazku.
Ministerstvo práce pod vedením Mariana Jurečky (KDU-ČSL) dává svými kroky opět za pravdu kritikům. I nový návrh sjednocené „superdávky“ obsahuje paragraf prolamující bankovní tajemství, prováděcí vyhláška pak opět nařizuje bankám vydávat detaily o transakcích klientů úřadům práce. Nová dávka se má přitom týkat téměř milionu lidí. Spojovat má pod sebou příspěvek a doplatek na bydlení, přídavek na dítě a příspěvek na živobytí. Ministerstvo nyní tvrdí, že svůj dva týdny čerstvý návrh upraví.
Prezident Petr Pavel se pokusil před časem vstoupit do jednání o změnách v důchodech. Jeho „moderování“ diskuze mezi vládou a opozicí však od první schůzky nedopadlo příliš pozitivně. Po posledním jednání hnutí ANO v čele s předsedou Andrejem Babišem popřelo výsledky jednání zmíněné na tiskové konferenci, nyní se podle Hradu hnutí rozhodlo další jednání rovnou zrušit.
Po roce přiškrcování flexibility pracovního trhu má přijít vstřícný krok směrem k podnikatelům. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) připravuje další novelu zákoníku práce, která má umožnit rychlejší pohyb zaměstnanců na trhu práce. Od počátku však odmítá v dohledné době řešit návrh na výpovědi bez udání důvodu. „Zelenou“ u něj dostávají jiné návrhy. Ve vládě na tom však nepanuje shoda.
Povinnost bank předávat úřadům práce informace o klientech dostává konkrétnější obrysy. Kdo bude žádat o některé dávky, měl by podle nového návrhu prováděcí vyhlášky počítat s tím, že banka úřadu musí na vyžádání poskytnout detailní výpis transakcí za poslední tři měsíce. Naplňují se tak některé dřívější obavy kritiků, kterým vadilo příliš široké a nezdůvodněné vymezení, které ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) „přilepil“ do zákona skrze pozměňovací návrh.
Poslanci se vrátí k danění dohodářů. Změny, které ještě nestihly vstoupit v platnost, se mají odložit a upravit. Ve hře jsou tak nyní dvě varianty. V obou případech dojde k tvrdšímu zdanění dohod, zatímco ale současná úprava je podle podnikatelů i daňových poradců v praxi víceméně neproveditelná, nový návrh přichází s jednodušším systémem. Zatímco zaměstnavatelům sníží administrativu, pro dohodáře bude znamenat ještě nižší limity.
Hnutí ANO je zásadně proti zvyšování věku odchodu do důchodu. Řekl to bývalý premiér Andrej Babiš (ANO). Zástupci opozice opakovaně vyvrací tvrzení prezidenta Petra Pavla z minulého týdne, že se vládní koalici a opozici podařilo najít shodu. Hrad nyní na kritiku hnutí ANO reaguje s tím, že výsledek jednání s opozicí slyšelo 15 lidí, za svým tvrzením si podle svých slov stojí.
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) definitivně v aktuálně připravované novele zákoníku práce nenavrhne výpovědi bez udání důvodu. Pro ministra Mariana Jurečku (KDU-ČSL) se nejedná o aktuální téma. Národní ekonomická rada vlády (NERV) doporučila toto opatření přijmout v rámci snahy o nastartování trhu práce. Jde ale prý jen o kapku v moři.
Když udeřila inflační krize, „zaskočený“ systém valorizací důchodů vrazil klín mezi „vyvolené“ důchodce a ty, kteří valorizace nestihli. Podle odborníků se teď vláda chystá při penzijních změnách dopustit podobné chyby. Konkrétně jde o výpočet vyššího důchodového věku. Jeho zvyšování je i podle demografů nutné, nynější návrh z dílny ministerstva práce však podle nich kvůli špatné úvaze vytvoří zbytečné rozdíly mezi důchodci a bude k tomu stačit třeba to, že proběhne silnější chřipková epidemie.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) se podle odborníků chystá nastavit nespravedlivý a rozkolísaný systém, který má rozhodovat o odkládání důchodového věku. Demografové upozorňují, že bude tvořit výrazné rozdíly mezi podobně starými ročníky a přichází s vlastním návrhem. „Není důvod k tomu, aby měl o tři roky mladší člověk jiné podmínky než ten, kterému bylo v době covidu padesát,“ říká v rozhovoru s deníkem Echo24 demograf Tomáš Fiala působící na pražské VŠE.
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) začne vyplácet studentům vysokých škol z chudých rodin finanční podporu. Jedná se o transformaci nynějšího sociálního stipendia, na které ale v současném nastavení dosáhne zanedbatelné množství studentů. Šéf MPSV Marian Jurečka (KDU-ČSL) pro Echo24 řekl, že stát takto zbytečně přichází o talenty, kteří by mu mohli poskytnuté prostředky v budoucnu stokrát vrátit. Rozjet chce také studentské půjčky.
Ministerstvo práce dokončilo návrh zákona k reformě penzí. Upravuje růst důchodového věku podle doby dožití, minimální důchod ve výši 20 procent průměrné mzdy či dřívější penzi pro náročné profese. Týkat by se mohla zhruba 120.000 lidí, tedy všech pracovníků z takzvané čtvrté kategorie prací a části z kategorie třetí s prací s fyzickou zátěží, vibracemi, v chladu či teple. Podle počtu odpracovaných směn by mohli jít do důchodu až o pět let před důchodovým věkem.
Výpovědi bez udání důvodu pro mě nejsou téma, chceme ale pracovní právo dostat do 21. století. Pro Echo24 to řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). V těchto dnech se mimo jiné finalizuje změna zákoníku práce, která řeší předvídatelné valorizace minimální mzdy a na to navázanou změnu u mezd zaručených.
Odborníci dlouhodobě varují, že firmy budou potřebovat pracující seniory. Demografický výpadek pracovní síly k tomu nevyhnutelně směřuje. Jenže ministerstvo práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) doposud uspělo jen s návrhy, které místo motivace jejich situaci spíše zhoršily. Patři k nim i přitvrzení pravidel flexibilnějších pracovních úvazků. Nyní má podle ministra přijít změna, tentokrát dokázal najít podporu pro návrh, který pracujícím důchodcům přidá okamžitě i tisíce navíc.
Na ministerstvo práce a sociálních (MPSV) věcí jsem přišel dělat velké reformy, žádné kosmetické úpravy. V rozhovoru pro Echo24 to řekl šéf KDU-ČSL Marian Jurečka. Dále hovořil o důchodové reformě, revizi dávek, ale také rušení zaručené mzdy, zavádění výpovědí bez udání důvodu či budoucnosti lidovců.
Státní úřad inspekce práce zahájil kontrolu na ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV) kvůli vánočnímu večírku, který se konal v budově resortu a během něhož se pil alkohol. Podle zákoníku práce pití alkoholu na pracovišti není možné. Zahájení kontroly potvrdil serveru iROZHLAS.cz a Radiožurnálu mluvčí inspektorů Richard Kolibač. Večírek se na ministerstvu konal 21. prosince, v den tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Ministr práce a sociálních věcí a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka čelil kritice.
Ministerstvo práce chystá spojení čtyř sociálních dávek do jedné. Sloučit by se měly příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavek na dítě. Podávat by se měla jedna žádost. Kvůli nároku na pomoc od státu by se měl vedle příjmu žadatelů víc posuzovat i jejich majetek. Podmínkou pro získání peněz má být práce či její hledání. Změny by měly podle plánu začít platit příští rok. Novou podobu dávek představil dnes na tiskové konferenci ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Jednou z priorit, které se nyní musí intenzivně řešit, je oživení trhu práce. Shodují se na tom jak představitelé vlády Petra Fialy (ODS), tak odborníci v čele s Národní ekonomickou radou vlády (NERV). K nastartování by mohlo posloužit mimo jiné zpružnění náboru a propouštění zaměstnanců, mluví se také o zrušení zaručené mzdy. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) v současnosti připravuje novelu zákoníku práce, která má za cíl vytvořit udržitelný pracovní trh.
Zkrácení mimořádných valorizací, o které se nyní vláda pře u Ústavního soudu, není jediným nástrojem, který má do budoucna snížit deficit důchodového rozpočtu. V příštích zhruba deseti letech by mělo postupně dojít k razantnímu zpomalení růstu penzí a budoucí důchodci tak mají přijít i o tisíce korun ročně. Postupně má totiž podle návrhu ministerstva práce docházet ke snižování zásluhové části důchodu, tedy započítávání částky z výdělků. Důchody tak sice mají v další dekádě růst, ale pomaleji.
Největším příjemcem státních peněz z programu Antivirus na podporu zaměstnanosti během pandemie koronaviru byla automobilka Škoda Auto. Stát jí na mzdy poskytl přes 1,141 miliardy korun. Automobilka státu z původně poskytnuté podpory ve výši 1,33 miliardy skoro 200 milionů vrátila. Druhou nejvyšší podporu získala společnost HP TRONIC Zlín, pod kterou spadá Datart a další e-shopy. Z veřejných peněz na výdělky dostala 247,29 milionu korun.
Podle návrhu ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by od ledna měla minimální mzda vzrůst o 1600 korun na 18 900 korun. Do pár let by se měla ustálit na 45 procentech průměrné mzdy. Od roku 2025 by se měla začít zvedat podle vzorce, který upraví zákoník práce. Zvýšit by se měly celkem čtyři z osmi stupňů zaručených mezd. Navýšení projedná příští týden vláda. Minimální mzda se zvedla letos v lednu o 1100 korun na 17 300 korun.
