Návrh na legalizaci brigád už čtrnáctiletých dětí vyvolává poměrně živé debaty o tom, zda nejde o zavádění dětské práce. Návrh, na kterém si ministerstvo práce i přes obavy samotných zaměstnavatelů trvá, však obsahuje řadu velmi striktních omezení. A de facto tak legalizuje zejména práce, v kterých běžně mladí lidé brigádničí. Zároveň pak možnost práce omezuje pouze na období letních prázdnin, nejde tedy o nástroj, díky kterému by se mohly děti celoročně zaměstnat například během školního roku.

Návrh chce umožnit legálně pracovat nejen dětem od čtrnácti let, ale i starším nezletilým. V současnosti zakazuje občanský zákoník práci nezletilých mladších 15 let či nezletilých, kteří neukončili povinnou školní docházku. Výjimku tvoří pouze umělecká, kulturní, reklamní či sportovní činnost. V obou případech se mají nyní pravidla změnit. Pravidlo ukončené školní docházky má zmizet a děti získat možnost za určitých podmínek pracovat už od 14 let věku.

Platit však mají jiná striktní omezení. K práci má docházet pouze v období letních prázdnin, mělo by jít pouze o výkon tzv. lehkých prací, zakázaná bude práce přesčas, v noci a platit má omezená pracovní doba. „Budou moci v období hlavních prázdnin konat lehké práce, a to za podmínky, že tyto práce nebudou škodit jejich zdraví, vzdělávání a morálnímu rozvoji,“ uvádí důvodová zpráva k návrhu.

Návrh přitom specifikuje i to, o jaké práce by se mohlo v případě i čtrnáctiletých dětí jednat. „Konkrétně jsou lehkými pracemi myšleny takové práce, při nichž podle současného poznání není znám pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví,“ uvádí důvodová zpráva. Má se jednat o práce z tzv. první kategorie.

„Mezi tyto lehké práce lze zařadit např. práci táborových vedoucí a animátorů, práci pomocných sil v pohostinství (výpomoc v kuchyni), obsluha v pohostinství (např. v občerstvení, avšak nikoliv tam, kde dochází k prodeji alkoholických nápojů), práce ručního mytí vozidel, pomocné práce v administrativě (např. vyřizování korespondencí, plánování schůzek), práce v doručovatelství (doručování listovních a lehkých balíčků), obsluha kina a prodavači vstupenek, správci sociálních médií, překladatelé, lektoři pro soukromé doučování, uklízeči a pomocné práce v domácnostech, tazatelé průzkumu, správci webu, grafici či výtvarníci v multimédiích,“ uvádí ministerstvo orientační příklady.

Co má naopak zůstat mladistvým zapovězené, jsou práce jako obráběč, slévač, modelář, dřevoobráběč, noční hlídač, zedník, dlaždič, sklář, třídič odpadů, ošetřovatel, švadlena či lakýrník, tedy zaměstnání z druhé až čtvrté kategorie. „Příklady výše uvedených zaměstnání jsou pouze orientační, vždy je nutné vycházet z konkrétních pracovních činností a podmínek práce, tedy v jaké kategorii je práce zařazena a zda neobsahuje činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jiným právním předpisem,“ upřesňuje návrh.

Ten má mimo jiné také podle ministerstva práce umožnit zaměstnavatelům vykrývat v době letních dovolených úbytek pracovní síly. Zástupci zaměstnavatelů se však proti návrhu nejprve ohradili, mimo jiné i z obav z dalších administrativních povinností. „Musíme zásadně nesouhlasit s navrženým komplexem umožňujícím výkon dětské práce. Tento záměr jako celek považujeme za odporující dosavadní ochraně dětí, podpoře jejich zdárného vývoje, výchovy a vzdělávání, včetně omezení kolize s povinnou školní docházkou. Pracovněprávní předpisy České republiky vychází z premisy, že osoby mladší 15let jsou dětmi, přičemž rodiče o ně pečující se těší mnohým výhodám a pracovním úlevám, pročež není principiálně možné, aby tyto děti zároveň byly již způsobilé býti zaměstnanci a konaly práci v pracovněprávních vztazích,“ uvedl v připomínkách k návrhu například Svaz průmyslu. Podobně negativně se k němu pak stavila i Unie zaměstnavatelských svazů.

Zástupci zaměstnavatelů však nakonec přijali vysvětlení ministerstva, které uvedlo, že možnost zaměstnávat mladší lidi bude zcela dobrovolná a neměla by přinést žádné další administrativní povinnosti. „Pokud jde o váš nesouhlas s navrženým komplexem umožňujícím výkon dětské práce, nutno konstatovat, že s předloženou úpravou vyjádřila souhlas K5 a stejně tak i spolupracující resorty (Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo zdravotnictví). Nad rámec dodáváme, že zaměstnávání mladistvých zaměstnanců starších 14 let nebo starších 15 s nesplněnou povinnou školní docházkou je možností pro zaměstnavatele nikoliv povinností. Kdo nebude chtít zaměstnat uvedené mladistvé zaměstnance, nemusí,“ uvedl resort ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL).