Chceme méně úředníků a snížení množství agend. Alespoň tak hovoří premiér Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura (oba ODS). Stanjura začátkem února v České televizi řekl, že počet státních úředníků přesahuje 82 tisíc. Řekl k tomu, že uznává, že takové množství je příliš vysoké. Platy všech státních zaměstnanců, kterých jsou celkem stovky tisíc, si letos vyžádají přes čtvrt bilionu korun.
Úřady nemají odmítat právo na informace s argumentem, že by je lidé mohli špatně pochopit. Výklad, který často zazníval mimo jiné v době „boje“ o data během covidové pandemie, rázně zkritizoval Ústavní soud. Konkrétně mířila v tomto případu na přístup ministerstva zdravotnictví a zejména ÚZIS, který se měl vyhýbat vyřízení žádostí s formalismem hraničícím „až se šikanou“. Soud odmítl stejně i argumenty poukazující na to, že žádosti přidělávají ústavu příliš práce navíc.
Meziročně ubude k 1. lednu 850 systemizovaných míst ve státní správě. Počet míst tak klesne na úroveň roku 2016, uvedl po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS). Vláda tak podle něj plní svoje programové prohlášení. Služebních míst bude podle dřívějšího vyjádření ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) v příštím roce 75.559. Fialova vláda čelí z opozičních řad kritice, že neplní svá předsevzetí a nesnižuje počty státních zaměstnanců. Podle Rakušana i premiéra Petra Fialy (ODS) postupuje kabinet podle slibu.
Funkce odborných náměstků na ministerstvech od ledna zaniknou a zruší se také omezení v počtu náměstků členů vlády. Koaliční novelu služebního zákona v úterý stvrdila Sněmovna, když vládní většinou přehlasovala veto prezidenta Miloše Zemana. Opoziční poslanci opět mluvili v souvislosti s předlohou o vzniku „trafik“ pro zástupce stran koalice. Obdobný argument vznesl také Zeman. Předseda klubu ODS Marek Benda za předkladatele ale řekl, že se po lednu nakonec ukáže, že počet náměstků bude nižší než za předchozích vlád.
Vládní snaha ušetřit a zároveň si neznepřátelit voliče zadělává na další chaos podobný tomu, který nastal tento podzim s windfall tax. Do konce příštího roku chce kabinet Petra Fialy (ODS) předložit hotovou reformu penzí, zatím ale není vůbec jasné, jak konkrétně se budoucí důchody budou počítat. V současnosti se ozývají kritické hlasy jednak na příliš častou a vysokou valorizaci, na rozhazování předchozí vlády, ale také na to, že vláda přiznává, že je potřeba debatovat o pozdějším odchodu do penze.
Národní ekonomická rada vlády (NERV) představila 2.11. vládě návrhy na konsolidaci veřejných rozpočtů a zpomalení nebo snad dokonce zastavení zadlužování země. Tento návrh tvoří celkem 28 velmi rozdílných opatření, z toho 12 se zaměřilo na snížení výdajů státního rozpočtu a dalších 16 bodů cílí na zvýšení příjmů rozpočtu. Tak, jak se na přední ekonomy sluší, většina jejich návrhů má fiskální podobu a zaměřuje se jak na úspory rozpočtu, tak i na potenciální zvýšení příjmů státního rozpočtu.
Na miliony lidí má už v lednu dopadnout zásadní změna, která s sebou nenese jen výhody. V rámci tažení za dosud nepříliš úspěšnou digitalizací české státní správy se řadě podnikatelů i dalších automaticky zřídí datové schránky. Podle nevládních organizací i opozice však vláda hází část lidí napospas systému, k němuž chybí osvěta a na některé klade narychlo příliš velké nároky. Včetně povinnosti být „on-line“.
Ministerstvo zahraničí nemá co účastnit se nějakých civilizačních soubojů, které jdou napříč českou společností. V sobotu Prague Pride vrcholí takzvaným Duhovým průvodem. Sekce v průvodu mají předem zamluvené různé skupiny a instituce. Co není O.K., jsou duhové vlajky na ministerstvech vedených Pirátskou stranou, tedy především na Černínském paláci. Tady, v sídle ministerstva zahraničí, dokonce uprostřed týdne na poradě vedení zaznělo přání, aby ředitelé odborů své zaměstnance vedli k účasti v Duhovém pochodu.
Novela „stošestky“, zákona o svobodném přístupu k informacím, dává podle právníka Ondřeje Dostála úřadům do rukou další nástroj, jak se vyhýbat nepohodlným otázkám. Jde o paragraf, který umožňuje neodpovídat na dotazy, které si například úřad sám vyhodnotí jako osobní útok na konkrétního úředníka či jako úmysl úřad pouze zahltit. Úřady tak dostanou možnost odmítat dotazy s tím, že je to "účelovka a kampaň", řekl deníku Echo24 Dostál.
Ministerstvo financí zveřejnilo předběžný návrh státního rozpočtu na příští rok, který počítá se schodkem 295 miliard korun a také přesuny peněz mezi jednotlivými resorty, Více by mělo dostat ministerstvo obrany nebo ministerstvo práce a sociálních věcí, jehož rozpočet naroste téměř o 90 miliard korun.. Větší výdaje by měly být i na obsluhu státního dluhu. Naopak si pohorší resort zemědělství nebo dopravy, jehož rozpočet se zmenší o čtvrtinu.
Poslanci tento týden schválili v prvním čtení změnu služebního zákona, který upravuje podmínky pro zaměstnance ve státní správě. Koaliční návrh do něj přináší několik novinek. Měly by například zaniknout funkce takzvaných odborných náměstků na ministerstvech, pro počet těch politických by zase měl být zrušen limit. Návrh počítá také se zavedením funkčního období pro vedoucí úředníky ve státní správě. Poslanci dali v úvodním kole koaličnímu návrhu zelenou i přes rozkol mezi vládní koalicí a opozičním hnutím ANO,.
Prezidentský kancléř Vratislav Mynář si loni ve své funkci vydělal 2,6 milionu korun hrubého. Zhruba tři čtvrtiny z toho tvořil jeho plat a zbývající čtvrtinu odměny. V tiskové zprávě o tom informovala organizace Hlídač státu. Sněmovní kancléř, kterým byl až do letošního jara Jan Morávek, si loni vydělal 1,7 milionu hrubého a z toho odměna tvořila 40.000 korun. Senátní kancléřka Jana Vohralíková si podle serveru loni vydělala 2,1 milionu hrubého.
České úřady zaplavily stovky žádostí lidí, kteří se chtějí zbavit svých povinností vůči státu. Takzvaná čestná prohlášení o životě zasílají občané s tím, že se tak vyvážou ze všech smluv s ČR, často jako doklad k žádosti přikládají i své vlasy, vousy nebo otisky prstů. Redakce Echo24 se k žádostem dostala na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Prohlášení chodí na ministerstva, Úřad vlády, Ústavní soud nebo i Pražský hrad, jak však upozorňují samotné úřady, zaslané žádosti člověka žádných povinností nezbavují a úředníci neví, co s nimi.
Jihomoravské městečko postihlo nanejvýš nepravděpodobné rozhodnutí. Na začátku stála docela obyčejná stížnost na medovici opatlávající v sezoně auta parkující pod stromy. Výsledkem je zničené stromořadí krásných mladých babyk v nejlepších letech. Co by za to jiná města dala! Ne, vážně, takové pěkné babyky jsou velká drahocennost. Dnes patří mezi nejčastěji sázené stromy, jelikož jsou odolné vůči suchu, městskému prostředí, mají velmi pěkný střední vzrůst a ještě k tomu jsou domácí, tudíž vyhoví i v okrajových částech sídel v kontaktu s krajinou.
Generální stávka nebo dokonce blokáda hlavního města. Tyto scénáře nevyloučil předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula po svém opětovném zvolení. Narážel tím na požadavky k navýšení minimální mzdy a zmrazených platů státních zaměstnanců. Odbory chtějí k minimální mzdě přihodit další dvě tisícovky kvůli vysoké inflaci, která se drží na dvouciferných hodnotách. Premiér Petr Fiala už připustil jednání o výši minimální mzdy.
Odbory pokračují ve střetu s vládou o navyšování platů ve státní sféře. Stávkovou pohotovost chtějí vyhlásit na úřadech práce s argumentem, že kromě vysoké inflace na nich nyní leží i výrazně navýšená agenda. To však zdaleka nevyvolává jen pochopení, ale i ostré reakce. Ty kritizují nepoměr platů a mezd v soukromé a státní sféře a připomínají, že za doby pandemie měli zaměstnanci ve státní sféře i nepoměrné jistoty. Před zvyšováním platů pak varují i odborníci, podle kterých to může situaci jen zhoršit.
Na požadavek odborářů z úřadů práce na zvýšení platů není teď podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) možné přistoupit. Přidat jen úředníkům na úkor jiných profesí nelze, možnosti rozpočtu pro plošný růst tarifů jsou omezené. Ministr to uvedl v tiskové zprávě. S odboráři, kteří se chystají 1. května vyhlásit stávkovou pohotovost, bude jednat příští týden. Představit jim chce konkrétní návrh řešení. Odbory si stěžují na přetížení úředníků a zmrazení platů, požadují ještě letos navýšení výdělků.
Moskevská, Ruská, Žukovova nebo Koněvova. Česká města kvůli ruské invazi na Ukrajině ve velkém přejmenovávají ulice, které odkazují k Rusku. Praha na truc změní název v části Korunovační ulice, kde sídlí ruské velvyslanectví, na „Ukrajinských hrdinů“. K přejmenování ulic se chystají i další města, třeba Česká Lípa. Místní z nápadu nejsou nadšení, kvůli změně občanek a jiných dokladů budou muset běhat po úřadech.
Každý sportovec ví, jak frustrující je střela do vlastní brány. A dává si na ni velký pozor. Premiér Petr Fiala po necelém měsíci vládnutí nechává projít už tři vlastní góly. To není po tak krátké době dobré skóre. Nejhorší případ se jmenuje Jan Farský. Jeden z předních mužů STAN, toho času předseda poslaneckého klubu druhé největší politické strany ve sněmovně, se rozhodl, že odjede na studijní stáž do Ameriky.
Noví ministři dokončují personální obměnu svých úřadů. Už teď je jasné, že co do počtu ministerských náměstků bude vláda Petra Fialy (ODS) o poznání robustnější než ta předchozí. Její zástupci přitom rozbujelost státní správy Babišově vládě často vytýkali a avizovali vlastní úsporná opatření. Zcela nových pozic pro náměstky vznikly více než dvě desítky, nejvíc na ministerstvu zemědělství. K novému roku přibylo na Úřadu vlády celkem 74 služebních a pracovních míst, které vyjdou státní rozpočet na 43 milionů.
Nástup nového Fialova kabinetu znamená s největší pravděpodobností konec pro armádu úředníků z dob Babišovy vlády. Od roku 2014 totiž každým rokem docházelo k nabírání dalších a dalších státních zaměstnanců. Stopku vystavila nová vláda tím, že neschválila státní rozpočet navržený končící ministryní financí Alenou Schillerovou. Na další nabírání tak prozatím nejsou prostředky. Nabírání totiž v poslední době zanechaly v rozpočtu miliardové výdaje, které nová vláda slibovala osekat.
Jedním z prvních úkolů nové vlády bude obměna personálního obsazení důležitých úřadů a také úřednického aparátu na ministerstvech. V této souvislosti se dokonce mluví i o „deagrofertizaci“, velká část vysokých státních úředníků totiž přišla na svá současná místa spolu s vládou hnutí ANO Andreje Babiše a lze předpokládat, že s ní i odejde. K takzvané systemizaci dojde podle budoucího ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) téměř jistě na všech ministerstvech. Sám však na vnitru masivní propouštění neplánuje.
Jedním z hesel současného premiéra Andreje Babiše před nástupem do politiky bylo, že chce malý a štíhlý stát. Opak je ale pravdou a počet úředníků je nejvyšší za poslední roky. Ve službách státu je nyní na 482 tisíc lidí, kterým navíc vláda každý rok štědře přispívá. K redukci úředníků však volá čím dál víc hlasů. Naposledy o tom hovoří makroekonomická prognóza Raiffeisenbank, podle které se bez propouštění státních zaměstnanců ekonomika neobejde.
Budoucí ministerský předseda Petr Fiala v debatě na CNN Prima News trefně vypíchl, že v tak složité situaci, jako čeká jeho kabinet, žádná vláda v historii ČR zemi nepřebírala. Dobře že si to uvědomuje. S tímto poznáním si zcela jistě připouští, že jeho vláda nemá luxus žádných tradičních sto dní hájení. Žádný čas na rozkoukávání. Nutná je rychlá konsolidace úřadů rozvrácených předchozím kabinetem Andreje Babiše a sociální demokracie. Hned po nástupu je potřeba začít jednat a řešit hodně urgentní priority, které před Fialovým týmem stojí.
Stovky hodin zbytečného papírování, přeregulovanost a zároveň rostoucí náklady na státní zaměstnance. Efektivita státu se v posledních letech v Česku výrazně propadla a za vlády premiéra Andreje Babiše (ANO) se pevně usadila na chvostu v mezinárodním srovnání, jak ho zveřejňuje Světové ekonomické fórum. „Stát nehospodaří dobře a není výkonný,“ uvedl v poslední zveřejněné výroční zprávě Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který situaci dlouhodobě kritizuje.
Spolková země Dolní Rakousko již dříve rozhodlo, že do zdravotnictví a sociální péče budou přijímáni pouze očkovaní lidé. Nyní dolnorakouská hejtmanka a lidovecká politička Johanna Mikl-Leitnerová v rozhovoru pro sobotní deník Kurier řekla, že tato povinnost se bude nově vztahovat pro všechny nové státní zemské zaměstnance. Zemská vláda k tomu přistoupila podle ní proto, že chce chránit své zaměstnance. Za druhé, že chce udržet státní službu v dobrém provozuschopném stavu a za další chce chránit ostatní občany.
Na rodných listech by nemělo být uvedeno pohlaví. Alespoň ne veřejně. Tvrdí to Americká asociace lékařů (American Medical Asociation), která na svém zasedání minulý týden schválila rezoluci, prosazující tuto změnu. Tato vlivná asociace s více jak 200 000 členy je jedno z největších lobbistických těles v Spojených státech a dlouhodobě je ovládána progresivistickou ideologií.
Premiér Andrej Babiš vytáhl do předvolebního boje s cílem rozdávat lidem volno z práce. Své vládě totiž chce představit propagaci a motivaci pro státní zaměstnance, aby se nechali očkovat. Výsledkem má být, že si mohou vybrat dva dny volna jako odměnu za vakcinaci proti koronavirové nemoci. Odborníci pak upozorňují, že návrh nedává smysl, protože půl milionu státních zaměstnanců je placeno soukromým sektorem, který tuto výhodu nemá.
Ministerstvo pro místní rozvoj oznámilo, že s novým stavebním zákonem, podle kterého nově přejdou stavební úřady pod stát, dojde ke snížení stavebních úředníků o 2000 lidí. Napomoci tomu má zrychlení a zjednodušení povolovacích procesů a jejich digitalizace. „Digitalizace samozřejmě musí přinést úsporu, ale chtěl bych od paní ministryně slyšet, o co se opírá, a jaká je reálná analýza,“ kritizuje výrok ministerstva opoziční poslanec a místopředseda ODS Martin Kupka.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch přišel papírově o trvalé bydliště. František Mareš, který pracuje jako úředník obce Včelná u Českých Budějovic, se totiž rozhodl ministrovi trvalý pobyt v obci zrušit. Důvod? Nelíbila se mu práce Vojtěcha na ministerstvu. Úředník za to přišel o část svých pravomocí.
