Dostavba Jaderné elektrárny Dukovany je největší investicí v dějinách Česka. Jedná se obrovský projekt, který nejvíce ovlivní fungování Jihomoravského kraje a především Vysočiny a města Třebíč. Podle ministerstva průmyslu a obchodu dojde k vytvoření asi pěti tisíc pracovních míst. K tomu je ale potřeba připočítat investice do infrastruktury či do sociálních zařízení.
První pololetí letošního roku ukázalo zajímavý trend: podnikatelskou činnost zahájilo v tomto období nejvíce lidí od roku 2011. Jak poukazují i analytici, část z toho jde zjevně za přitvrzením flexibilních pracovních dohod, za kterým stojí nynější vládní kabinet Petra Fialy (ODS).
S příchozím obdobím sezónních prací a letních brigád se ukazuje i očekávaný dopad vládních kroků. Změny v zákoníku práce i konsolidačním balíčku firmám výrazně prodražily najímání lidí na flexibilní úvazky a už od konce jara se i kvůli tomu nabídka přivýdělků v některých krajích propadala klidně i o vysoké desítky procent. Nezaměstnanost v Česku v červnu stagnovala na květnových 3,6 procenta a výhledově má začít naopak růst.
Situace na trhu práce se mírně zhoršila. Nezaměstnanost v červnu díky sezonním pracím totiž obvykle klesá, letos v červnu však míra nezaměstnanosti stagnovala na květnových 3,6 procenta. Důvodem je nepřesvědčivý vývoj české ekonomiky. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. V dalších měsících proto očekávají postupný nárůst míry nezaměstnanosti ke čtyřem procentům. Analytik ČSOB Dominik Rusinko ve druhé polovině letošního roku očekává mírný růst nezaměstnanosti ke čtyř procentům.
Řecko zavedlo šestidenní pracovní týden pro některá odvětví ve snaze podpořit hospodářský růst. Nová legislativa, která vstoupila v platnost na začátku července, umožňuje zaměstnancům pracovat až 48 hodin týdně namísto dosavadních 40 hodin. Zaměstnavatelé budou zároveň platit za šestý den práce o 40 procent více. Legislativa se netýká turistických podniků a potravinářského průmyslu.
O náročné manuální práce na směny není mezi brigádníky velký zájem, ale při vyšší mzdové nabídce by je bylo možné najít, shodli se personalisté. Reagovali tak na situaci kolem nedostatku pracovníků při výdeji kufrů na pražském letišti Václava Havla. Na letišti jsou problémy s výdejem zavazadel na příletech, cestující musí čekat na kufry mnoho hodin. Podle představitelů letiště je důvodem i nedostatek pracovníků, kteří se o odbavení zavazadel starají.
Podnikatelům přibyla zatím předposlední slibovaná nálož byrokracie spojená s flexibilními úvazky. V platnost vstoupila centrální evidence všech, kteří pracují na dohody o provedení práce. O pár měsíců později čeká firmy a zaměstnance další změna, opět se výrazně promění způsob, kterým lze dohodáře využívat. Jenže vše může být ještě jinak, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se totiž opakovaně vyjadřuje v duchu, že je třeba systém opět změnit.
Vláda změnami v dohodách o provedení práce dosáhla toho, že prodražila flexibilní úvazky jak zaměstnancům, tak zaměstnavatelům. Zaměstnavatelé začali ve velkém rovnou tyto úvazky rušit a vyžadovat jiné formy spolupráce. Tam, kde příležitost zůstala, to ani pro zaměstnance není lepší. Po dlouhých letech, kdy se mluvilo o navýšení limitu pro odvody, zůstává prakticky stejný. Lidé si tak smí vydělat stejnou částku, jako v roce 2012. A na nynějším poměru k průměrné mzdě má zůstat limit zafixovaný i nadále.
Nástup do práce by se pro uprchlíky z Ukrajiny měl stát podmínkou pro právo zůstat v Německu. Navrhl to předseda skupiny poslanců bavorské CSU v německém Bundestagu Alexander Dobrindt předkládá návrhy pro ukrajinské uprchlíky. Vládní SPD mu odpověděla tvrdě: „CSU by se měla stydět“. CSU v Bundestagu požaduje, aby váleční uprchlíci z Ukrajiny byli posláni zpět do své domovské země, pokud nenastoupí do práce v Německu.
Že se o něčem hodně mluví, neznamená, že to nutně existuje. Takhle se dlouho mluvilo o Bohu, načež nová doba začíná, jakmile se rozšířilo, že to byla – možná – jen konspirační teorie. Začít Bohem, je-li řeč o mainstreamu, se nabízí: Émile Durkheim, zakladatel sociologie, měl za to, že moderna je se sekularizací souznačná. Je totiž definována tím, že svět přichází o Boha a spolu s tím i o jeden typ mainstreamu, jenž společnost drží pohromadě. Povstanou nové mainstreamy, věřil Durkheim. Toto své přesvědčení vyjádřil ve spise Společenská dělba práce (1893). Zde tvrdí, že se nová jednota ustaví díky novému typu práce.
Do českých firem bude moct ročně nastoupit až 1000 studentů indonéských technických škol. Program, který má pomoct k řešení nedostatku kvalifikovaných pracovních sil v Česku, ve středu na výjezdním zasedání v Havlíčkově Brodě schválila vláda, uvedlo v tiskové zprávě ministerstvo průmyslu a obchodu. Podle znění programu musí firmy Indonésanům zajistit ubytování. Dosud byla kvóta na zaměstnanecké karty pro indonéské občany 150 lidí ročně.
„Když nevydržím pracovat do jedné do rána, nemůžu být profesorem,“ naříkal dvacátník Max Weber (1864–1920), později proslulý sociolog, před svou manželkou Mariannou. Profesorské místo nakonec získal. Nejprve působil od roku 1894 na univerzitě ve Freiburgu a zanedlouho přešel na univerzitu v Heidelbergu. Už v roce 1898 se nicméně ve svých čtyřiatřiceti letech poprvé psychicky zhroutil a po několika dalších kolapsech akademickou kariéru ukončil. Sám Weber spojoval svou nemoc s pracovním přetížením. Biografové bývají z tohoto zhodnocení rozpačití.
Češi se málo ohlíží dozadu, důchodový věk jsme posunuli prakticky o patnáct let a ani si toho nevšimli. V debatě o důchodové reformě nám ale leccos uniká, říká v rozhovoru pro Echo24 socioložka Lucie Vidovićová, která působí na brněnské Masarykově univerzitě a dlouhodobě se věnuje sociologii stárnutí. Jednou z takových věcí je i to, jak se práce „do sedmdesáti“ potkává s reálnými podmínkami na pracovním trhu. „Potřebovali bychom, aby se věku věnovalo přinejmenším tolik pozornosti jako genderu,“ dodává Lucie Vidovićová.
Vítěz v anketě o největší byrokratický nesmysl přichází na scénu. Od července budou muset firmy začít evidovat všechny pracující na flexibilní úvazky, takzvané dohody o provedení práce, a každý měsíc je hlásit sociální správě. To je tak další z hřebíčků do rakve těchto úvazků, které podle zaměstnavatelů využívají zejména brigádníci, senioři či matky s malými dětmi. Už předchozí změny, které prosadil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) do zákoníku práce, však udělaly svoje.
Nejnovější mobilizace na Ukrajině, která se dotkla i zaměstnanců z výroby, obchodu a služeb, vede k hromadnému úbytku pracovních sil z ukrajinské ekonomiky. To může být nakonec pro válkou zmítanou zemi ještě větší problém, než samotná ruská invaze, píše agentura Bloomberg s tím, že problém se bude ještě prohlubovat. Viceguvernér Národní banky Ukrajiny Serhijj Nikolajčuk uvedl, že pokles objemu výroby na Ukrajině je způsoben snížením počtu zaměstnanců ve srovnání s rokem 2021.
Ochranná služba Poslanecké sněmovny objevila na přelomu loňského a předloňského roku drogu na pánské toaletě. Podle informací serveru Seznam Zprávy to byl kokain. Vedení ochranné služby případ vyhodnotilo tak, že nešlo o trestný čin ani o přestupek, a to kvůli minimálnímu množství drogy, a nález dál nehlásilo, řekl serveru mluvčí ochranné služby Tomáš Procházka. Deník Echo24 zjišťuje podrobnosti.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ostře odmítá zavedení výpovědí bez udání důvodu, které chce do novely zákoníku práce prosadit především ODS včetně premiéra Petra Fialy. Český trh práce podle Jurečky potřebuje jiné změny, mezi nimi třeba umožnění práce dětem bez ukončené školní docházky, ministr chce také mobilizovat lidi v důchodovém věku či rodiče. Výpovědi bez udání důvodu prosazuje do novely zákoníku práce prosazuje především ODS.
Polské ministerstvo práce a sociálních věcí analyzuje dva návrhy na zkrácení pracovního týdne, oznámila ministryně Agnieszka Dziemianowiczová-Bonková podle televize TVN 24. První možností je zkrátit pracovní týden na 35 hodin, druhou zavést volné pátky. „Uplynulo už více než 100 let od zavedení osmihodinové pracovní doby, skoro před půl stoletím se zavedly volné soboty. Od té doby se toho hodně změnilo, a tak by se mohl udělat další krok či alespoň zahájit dialog na toto téma,“ řekla ministryně.
ODS se podle svého předsedy a premiéra Petra Fialy pokusí přesvědčit další strany vládní koalice, aby ve Sněmovně prosadily výpověď bez udání důvodu do vládní novely zákoníku práce. Proti možnosti propouštění z pracovního poměru se již dříve postavili nejen opozice a odbory, ale i vládní lidovci. Předseda vlády počátkem května uvedl, že programových návrhů koaličních stran mají šanci na prosazení pouze ty, na kterých se shodnou všichni vládní partneři.
Brněnský výrobce traktorů Zetor Tractors propustí ke konci července 160 lidí, tedy víc než polovinu ze současných 300 zaměstnanců. Jako důvod hromadného propouštění firma v tiskové zprávě uvedla změny ve výrobě. Zetor loni na podzim oznámil, že v Brně ukončí výrobu vlastních motorů a převodovek, zůstane vývoj, marketing, obchod a sestavování traktorů pro Evropu a USA. Změna výroby je naplánovaná od roku 2025.
Poslanci ODS v čele s místopředsedou dolní komory Janem Skopečkem plánují implementovat do liberalizační novely zákoníku práce výpovědi bez udání důvodu, které ostře odmítá KDU-ČSL. Podle Skopečka by tato změna měla pomoci rozhýbat tuzemský pracovní trh. Lidovci naopak říkají, že záměr by ohrozil zranitelné skupiny a celkově jej považují za nepřijatelný. Proti jsou i Piráti a hnutí STAN. Samotná novela je v současnosti v meziresortním řízení.
Už několikátá novela zákoníku práce má – alespoň v některých ohledech – přinést flexibilnější pracovní trh. Má tak jít opačným směrem než změny v posledním roce, které ho naopak přitvrzovaly. Jedním z navrhovaných vstřícných kroků k zaměstnavatelům je prodloužení zkušební doby, tedy „testovacího“ období, které umožňuje snadné rozvázání pracovního úvazku.
Kapacity domácích zbrojovek jsou maximálně vytížené. Ať už jde o výrobu obrněných vozidel, raketometů nebo modernizaci tanků či produkci dělostřelecké munice, firmy přijímají objednávky na několik let dopředu. Obří hlad po veškerém vojenském materiálu a vybavení, který zvedla válka na Ukrajině, dobře ilustrují také rekordní tržby velkých českých zbrojařů. Kvůli nedostatku pracovníků ale naráží navyšování výrobních kapacit pomalu na svůj limit, což ohrožuje i životně důležité dodávky pro Ukrajinu.
Během posledních deseti let se v České republice snížil podíl odborově organizovaných zaměstnanců ze 32 na 13 procent. Odbory se však stále stabilně těší důvěře dvou pětin obyvatel a 11 procent zaměstnanců uvažuje o vstupu do odborů. Vyplývá to z průzkumu mezi 1417 zaměstnanci, který uskutečnil Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA). Výzkum, kam patřil i zmíněný průzkum, ústav představil na odborné konferenci v Praze.
Česko dlouhodobě trpí nedostatkem pracovníků. Nyní by však podnikatelé mohli dostat alespoň částečně opravdu „čerstvou“ sílu. Ministr práce Marian Jurečka navrhuje v novele zákoníku práce novinku, která má v době letních prázdnin umožnit práci 14letých dětí i dalších nezletilých. Zaměstnavatelům mají umožnit vykrývat letní výpadky pracovní síly. Z návrhu pak vyplývá i to, v jakých konkrétních profesích by se mohli dětští pracovníci uplatnit.
Lidovci opět stojí proti ODS v otázce uvolňování pravidel na pracovním trhu. Minulý rok se naopak nesl v duchu utužování pracovního práva pod taktovkou ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL), zástupci ODS přitom slibovali v budoucnu jít opačným směrem a situaci „napravit“. Nyní se však v zásadní otázce lidovci opět staví proti a zkušenosti z předchozích dvou let vlády ukazují, že si dokáží prosadit i řadu kroků, které zřejmě tradičním voličům ODS zvedají obočí.
Flexibilnější trh práce bez zbytečných regulací pro zaměstnavatele i zaměstnance. To by měla ideálně umožnit novela zákoníku práce od resortu vedeného lidovcem Marianem Jurečkou. Ten rázně odmítl možnost zavést tzv. výpověď bez udání důvodu tlačenou především ODS. V čem jsou výhody propouštění lidí z firem bez udání důvodu a jsou v Česku zaměstnanci skutečně téměř nepropustitelní?
Evropská komise chce pro zaměstnance pořádat dny, kdy si mohou vzít do práce své psy. Rakouský komisař pro rozpočet a lidské zdroje Johannes Hahn se totiž inspiroval v rodné zemi a považuje přítomnost psů na pracovišti za „pozitivní“. Zatím proběhla jen zkouška „psích dnů“ a ukázalo se, že ne všichni zaměstnanci jsou nadšení. „Když jedete ve výtahu s obrovským psem a slyšíte po chodbách štěkot, není to příliš komfortní,“ byla například jedna z reakcí, píše Politico
Občanští demokraté chtějí při diskusi o novele zákoníku práce ve Sněmovně jednat o zavedení možnosti okamžité výpovědi s odstupným až osmi měsíčních platů, řekla první místopředsedkyně sněmovního klubu a nová místopředsedkyně ODS Eva Decroix. Návrh změn zákoníku práce v pondělí představil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Okamžitá výpověď mezi nimi není. "Nechci to tam dávat, řekl jsem to opakovaně a jasně," reagoval Jurečka s tím, že odstupné je jen jeden detail na jedné straně mince.
Atraktivita České republiky pro investory za poslední čtyři roky klesá, největším rizikem je negativní vývoj poptávky doma i v zahraničí. Vyplývá to z analýzy Česko-německá obchodní a průmyslové komory (ČNOPK). Právě Německo je pro Česko klíčovým ekonomickým partnerem. Zaměstnanci v Česku podle analýzy „ztrácí dech“, chybí hlavně kvalifikovaná pracovní síla. Po obtížném loňském roce, který byl charakterizován nedostatkem polovodičů, přetrvávajícím nedostatkem kvalifikovaných pracovníků, rekordní inflací
