Členské země Severoatlantické aliance by se na červencovém summitu ve Vilniusu měly shodnout na možnostech dalšího zvýšení obranných výdajů. Po úterním a středečním jednání ministrů zahraničí aliančních zemí to v Bruselu řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož by se současný cíl dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) měl stát minimálním prahem.
Když vypukla krize kolem Ukrajiny, americký komentátor Matthew Yglesias si položil rétorickou otázku, proč Rusko nemůže být jako Austrálie, tedy prostě jenom spokojenou zemí bohatnoucí ze svých nerostných zdrojů, která se nesnaží o velmocenské postavení a je smířená se svým údělem ve světě.
„Přistoupení Finska do NATO je Putinovou noční můrou. Ukazuje, jak hrozný je stratég.“ Těmito slovy admirál James Stavridis, bývalý vrchní velitel spojeneckých sil NATO hodnotil vstup Finska do NATO. Dodal, že Finsko přináší Alianci mnoho výhod. Rozhovor přinesla agentura PAP a píší o něm například Wiadomosci. Podle slov admirála by mohl vstup Finska do NATO znamenat Putinovu kompletní porážku.
Rusko na vstup Finska do NATO odpoví v pravou chvíli a beze spěchu. Podle agentury TASS to dnes v reakci na oficiální přijetí Helsinek mezi členy Severoatlantické aliance řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. „Nezávodíme s lokomotivou NATO, nepotřebujeme to. Ve správný čas v tichosti vyjevíme naši odpověď,“ řekl Rjabkov. Podle ruských médií také zapochyboval nad „výroky oficiálních představitelů v některých západních médiích“, podle kterých si Západ myslí, že Rusko na přístup Finska nebude nijak reagovat.
Finsko se dnes stalo 31. členem Severoatlantické aliance, kam se rozhodlo vstoupit vloni v reakci na ruský vpád na Ukrajinu. Americký ministr zahraniční Antony Blinken převzal v Bruselu přístupový dokument podepsaný jeho finským protějškem Pekkou Haavistem, čímž pro skandinávskou zemi oficiálně skončil přijímací proces. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga finské členství posílí obranyschopnost NATO a zvýší bezpečnost Finska, které má s Ruskem přes 1300 kilometrů společné hranice.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová usiluje o post nové šéfky NATO, uvedl to britský list The Sun s odkazem na diplomatický zdroj. Podle něj řada členských států navrhla, aby von der Leyenová převzala alianci letos v říjnu. Současný generální tajemník NATO Jens Stoltenberg by měl skončit v říjnu poté, co byl jeho mandát třikrát prodloužen, naposledy kvůli válce na Ukrajině, a sloužil celkem téměř devět let.
Když Rusko napadlo Ukrajinu, Česká republika jako jedna z prvních zemí rezolutně podpořila Kyjev a poslala tam těžké zbraně. Českou politiku vůči Ukrajině hodnotí poradce premiéra pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Jak vidíte naše snažení pomoci Ukrajině? Co se povedlo a co se nepovedlo? "V zásadě se to asi nemohlo povést lépe, a to jak humanitárně, tak i vojensky a koneckonců i na evropské úrovni, na které jsme se spolupodíleli (...)."
Turecký parlament ve čtvrtek pozdě večer jednomyslně ratifikoval vstup Finska do NATO, oznámily tiskové agentury. Turecko schvalovalo přijetí Finska jako poslední z členských zemí Severoatlantické aliance. Ratifikace se očekávala, podpořil ji prezident Recep Tayyip Erdogan. Švédský ministr zahraničí Tobias Billström ve čtvrtek prohlásil, že jeho země počítá se vstupem do NATO v červenci. Později svá slova korigoval. Přijetí Finska do NATO ratifikoval turecký parlament hlasy všech 276 poslanců, kteří se hlasování zúčastnili
Maďarsko nebude souhlasit se členstvím Ukrajiny v NATO a EU, dokud bude diskriminována maďarská menšina v Zakarpatsku. Maďarský ministr zahraničních věcí a obchodu Péter Szijjártó postoj Budapešti zveřejnil v pátek na svém na Facebooku po jednání s náměstkyní generálního tajemníka OSN pro lidská práva Ilze Brands Kherisovou.
24. února 2023 se Ukrajinci konečně dočkali západních tanků, z Polska dorazily první obrněnce Leopard 2. Postupně by k nim měly přibývat desítky dalších leopardů z jiných zemí NATO a také britské tanky Challenger 2. Američané přislíbili dodávku tanků Abrams, ačkoli ty zřejmě dorazí nejdřív za několik měsíců, kdežto Francouzi zvažují poslání svých obrněnců Leclerc. Arzenál ukrajinských obrněných útvarů se tudíž nesporně dramaticky promění. Co by to mohlo znamenat pro průběh konfliktu s Ruskem? Ukrajina usiluje o získání tanků západní výroby již dlouho, avšak tyto snahy nabraly vysokou intenzitu až na podzim 2022.
Severoatlantická aliance (NATO) v úterý zveřejnila video, na kterém ukazuje americké bombardéry a bombardéry dalších spojenců během mise nad Evropou. Stalo se tak den poté, co ruská stíhačka Suchoj-35 vyletěla k americkým bombardérům B-52, které se pohybovaly v blízkosti ruských hranic nad Baltským mořem. Na druhý pokus vyletěl bombardér B-52 v doprovodu celé formace stíhaček z několika zemí. Ze záběrů, které NATO zveřejnilo, není jasné, kde přesně byly pořízeny.
Spojené státy v úterý slavnostně zahájily provoz své první stálé vojenské posádky v Polsku a na východním křídle Severoatlantické aliance. Posádka podle amerického velvyslance svědčí o jednotě aliance "tváří tvář ruské agresi". "Ukazuje to, že jsme tady, abychom zůstali. Říká to světu, že Spojené státy jsou oddané Polsku a NATO. Jsme jednotní tváří v tvář ruské agresi," řekl americký velvyslanec v Polsku Mark Brzezinski během oficiální ceremonie.
Turecko zahájí ratifikaci finské žádosti o vstup do Severoatlantické aliance. Po dnešním jednání s finským prezidentem Saulim Niinistöem to řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. O žádosti tak bude jednat turecký parlament. Erdogan doufá, že zákonodárci vstup Finska schválí před květnovými prezidentskými a parlamentními volbami v Turecku. Švédsko, které rovněž usiluje o vstup do NATO, bude muset na začátek ratifikace v tureckém parlamentu ještě počkat.
Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina v novinovém rozhovoru obvinil státy Severoatlantické aliance, že pokračujícími dodávkami zbraní Ukrajině a poskytováním zpravodajských informací Kyjevu „fakticky bojují proti Rusku“. Dmitrij Peskov si také postěžoval na německého kancléře Olafa Scholze a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, že přes přísliby se už nebaví s šéfem ruského státu, a vůbec na to, že Západ „ostentativně nenaslouchá“ Rusku.
Francie, Velká Británie a Německo údajně připravují pakt NATO – Ukrajina, který by měl odrážet touhu dotlačit kyjevskou vládu k přijetí vyjednaného řešení za možných nevýhodných podmínek pro Ukrajinu, píše americký Institut pro studium války ve své poslední zprávě. Připravovaný bezpečnostní pakt podle ISW ani zdaleka nedosahuje ochrany, kterou by Ukrajina získala členstvím v NATO. O rodícím se bezpečnostním paktu pro Ukrajinu informoval v pátek deník The Wall Street Journal.
Rusko nemá jinou možnost, než vzít v úvahu jaderný potenciál NATO, protože tato vojenská aliance vedená USA usiluje o porážku Ruska. Uvedl to v rozhovoru se státní televizní stanicí Rossija-1 ruský prezident Vladimir Putin. V interview den po ročním výročí ruské invaze na Ukrajinu také uvedl, že Západ chce Rusko zlikvidovat a rozdělit. Putin označil konfrontaci se Západem kvůli válce na Ukrajině za existenční bitvu o přežití Ruska a ruského lidu.
Severoatlantická aliance by mohla nabídnout Ukrajině bezpečnostní dohodu, která by Kyjevu po konci války s Ruskem zpřístupnila větší množství moderních vojenských technologií. To by mělo přimět Kyjev k zahájení jednání o příměří s Ruskem i v momentě, kdy by ruská armáda byla stále na ukrajinském území. Napsal to deník The Wall Street Journal s odkazem na vyjádření představitelů Německa, Francie a Británie.
Maďarský premiér Viktor Orbán vyzval poslance své strany Fidesz ke schválení vstupu Švédska a Finska do Severoatlantické aliance (NATO), napsala agentura Reuters s odvoláním na Orbánův rozhovor s maďarským veřejnoprávním rozhlasem. Někteří poslanci podle Orbána „nejsou příliš nadšení“ z rozšiřování NATO. Maďarsko je společně s Tureckem jedinou zemí třicetičlenné aliance, která vstup dvojice skandinávských zemí neschválila.
Státy Severoatlantické aliance musí urychlit dodávky zbraní a munice Ukrajině, která je naléhavě potřebuje kvůli ruské ofenzivě, která prý již začala. „Posílají další a další vojáky a zbraně,“ řekl v pondělí generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který chce o této věci v úterý jednat s aliančními ministry obrany. Zprávy o ruské ofenzívě relativizovala ukrajinská vojenská rozvědka. Podle jejího zástupce nemá ruské velení dostatek zdrojů na rozsáhlé akce.
Při posledním raketovém útoku na Ukrajinu vnikla dvojice střel 3K14 Kalibr do vzdušného prostoru Rumunska, tedy členského státu NATO. Následně vstoupily opět nad území Ukrajiny, kde se zřejmě nacházely jejich cíle. Informaci zveřejnil na sociálních sítích vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny Valerij Zalužnyj. „Dnes 10. února v 10:18 hodin překročily dvě ruské střely Kalibr státní hranici Ukrajiny s Moldavskou republikou. Přibližně v 10:33 tyto střely překročily vzdušný prostor Rumunska.
Státy Severoatlantické aliance by měly uvažovat o dodávkách stíhaček Ukrajině, řekl stanici Deutsche Welle (DW) nově zvolený český prezident Petr Pavel. Podpora Kyjeva je podle něj v našem vlastním zájmu. „Měli bychom Ukrajině poskytnout jakoukoliv pomoc, která jim umožní vyhrát konflikt, obnovit svou suverenitu a územní celistvost. Měly by to být stíhačky? Myslím, že bychom o tom měli velice seriózním způsobem uvažovat,“ řekl Pavel v rozhovoru zveřejněném ve středu.
Polsko letos vydá na obranu čtyři procenta hrubého domácího produktu, oznámil v pondělí jeho premiér Mateusz Morawiecki. Řekl, že v době ruské agrese proti Ukrajině Polsko musí urychlit zbrojení. Členské země NATO, mezi něž Polsko patří, mají ročně na obranu vydávat dvě procenta HDP. Podle Morawieckého je prioritou jeho vlády zvětšení síly polské armády a posílení přítomnosti vojáků ze zemí NATO na polském území.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan naznačil, že Ankara by mohla dát souhlas se začleněním Finska do NATO zvlášť, bez ohledu na Švédsko, s nímž má Turecko stále napjatější vztahy mimo jiné kvůli údajnému poskytování švédského útočiště kurdským radikálům. Obě severské země přitom podaly přihlášku do aliance současně loni v červnu v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Jakékoli rozšíření NATO musí schválit všichni jeho členové.
Poté, co se Spojené státy a další západní země rozhodly dodat Ukrajině moderní tanky, nevidí Moskva smysl v jednání s Kyjevem nebo jeho západními „loutkovodiči“. V rozhovoru s agenturou RIA Novosti to řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Nikdo na Západě podle něho nepřišel se seriózní iniciativou týkající se řešení ukrajinské krize.
Předseda Vojenského výboru NATO viceadmirál Rob Bauer prohlásil, že aliance je připravena na přímou konfrontaci s Ruskem. Současně je podle jednoho z nástupců generála Petra Pavla nutné, aby země NATO přešly "v době míru na válečnou ekonomiku". Nizozemský viceadmirál Bauer to řekl v pátek v rozhovoru pro portugalskou televizi RTP. Nejvyšší vojenský představitel NATO také uvedl, že jaderný konflikt není pravděpodobný, jelikož ruský prezident Vladimir Putin "není blázen."
Kandidát na prezidenta Andrej Babiš čelí porážce a tak se snaží využít strachu z války a ekonomické krize, aby k sobě stáhl voliče. Uvádí to ve svém úterním newsletteru Brussels Playbook uznávaný server Politico.eu, který každé ráno upozorňuje na to nejdůležitější a nejzajímavější v EU. Pozornost zahraničních médií k sobě přitáhla hlavně nedávná Babišova slova, že by v případě útoku na Polsko či baltské státy nedodržel článek 5 Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně a vzájemné pomoci zemí NATO a východním státům EU nepomohl.
Společný vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance zůstává pro finskou vládu prioritou, Helsinky ale musí zvážit i variantu vstupu do NATO bez Švédska. Podle AFP to dnes uvedl finský ministr zahraničí Pekka Haavisto. Vyjádřil se tak poté, co turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pondělí prohlásil že Švédsko by nemělo počítat s tureckou podporou svého vstupu do aliance, pokud nezaručí respekt k islámu. Erdogan svými slovy reagoval na sobotní protest ve Stockholmu, při kterém byla spálena posvátná kniha muslimů korán.
Nebyl to přešlap, byla to provokace moderátora připravená na mě. Těmito slovy prezidentský kandidát Andrej Babiš v pořadu Jeden na jednoho na TV Nova pokračoval v pondělí ve vysvětlování svého výroku z nedělního duelu na ČT. Prohlásil v něm, že v případě útoku na Polsko nebo pobaltské země by české vojáky na pomoc neposlal. Výrok pobouřil spojence Česka, reagovali na něj především ministři zahraničí z Pobaltí. Moderátorka se Babiše ptala, zda svůj výrok považuje za přešlap.
Prezidentský kandidát Andrej Babiš (ANO) se intenzivně brání poté, co jeho slova z nedělní televizní debaty vzbudila pobouření na politické scéně nejen v Česku. Babiš v duelu na České televizi mluvil o tom, zda by byl ochoten vyslat české vojáky na pomoc Polsku nebo Pobaltí v případě jejich napadení. Babiš tvrdí, že odpůrci jeho slova překrucují.
Ministři zahraničí trojice pobaltských zemí dnes zkritizovali slova Andreje Babiše, že by v případě zvolení hlavou státu nevyslal české vojáky na obranu napadeného Polska či jejich zemí. Estonský ministr Urmas Reinsalu označil slova z nedělní prezidentské debaty za nejhorší příklad zasahování domácí politické kampaně do bezpečnostních otázek. Ukrajinský server Gazeta.ua označil výrok za skandální. Jeho prohlášení v televizní debatě si všímají i další média na Ukrajině nebo v Rusku.
