Rusko na vstup Finska do NATO odpoví v pravou chvíli a beze spěchu. Podle agentury TASS to dnes v reakci na oficiální přijetí Helsinek mezi členy Severoatlantické aliance řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov.

„Nezávodíme s lokomotivou NATO, nepotřebujeme to. Ve správný čas v tichosti vyjevíme naši odpověď,“ řekl Rjabkov. Podle ruských médií také zapochyboval nad „výroky oficiálních představitelů v některých západních médiích“, podle kterých si Západ myslí, že Rusko na přístup Finska nebude nijak reagovat.

„Hluboce se mýlí,“ řekl k tomu Rjabkov.

Finsko a Švédsko požádaly o členství v Severoatlantické alianci loni v reakci na ruskou na invazi na Ukrajinu. Zatímco finský vstup ratifikovalo všech 30 dosavadních členů NATO, Stockholm zatím nemá souhlas Turecka a Maďarska. Finsko, které má s Ruskem dlouhou společnou hranici, dnes oficiálně ukončilo přijímací proces.

Americký prezident Joe Biden vstup Finska uvítal s tím, že se jeho ruský protějšek Vladimir Putin zmýlil, když si myslel, že zahájením brutální a agresivní války proti Ukrajině Evropu a NATO rozdělí. „Dnes jsme jednotnější než kdykoli předtím,“ uvedl Biden.

Finsko si přitom společně se Švédskem zachovávalo v rámci Evropy po dlouhá desetiletí vojenskou neutralitu. Dramatický obrat ale přinesla ruská invaze na Ukrajinu, a to zvláště pro Finsko, které s Ruskem sdílí hranici dlouhou téměř 1300 kilometrů a má z minulého století zkušenosti se sovětskou invazí.

Rusko již dříve varovalo, že pokud Finsko a Švédsko vstoupí do NATO, rozmístí ve své pobaltské enklávě Kaliningradu jaderné a hypersonické zbraně. „Rusko bude nuceno přijmout odvetné vojensko-technické i jiné kroky, aby se vypořádalo s hrozbami, které z toho vyplývají pro jeho národní bezpečnost,“ varoval už loni ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Podrážděně Rusko reaguje i nyní. Ruská ambasáda ve Švédsku například zveřejnila na svých webových stránkách prohlášení, podle něhož se Švédsko a Finsko v případě vstupu do NATO stanou „legitimním cílem“.