Francie, Velká Británie a Německo údajně připravují pakt NATO – Ukrajina, který by měl odrážet touhu dotlačit kyjevskou vládu k přijetí vyjednaného řešení za možných nevýhodných podmínek pro Ukrajinu, píše americký Institut pro studium války ve své poslední zprávě. Připravovaný bezpečnostní pakt podle ISW ani zdaleka nedosahuje ochrany, kterou by Ukrajina získala členstvím v NATO.

O rodícím se bezpečnostním paktu pro Ukrajinu informoval v pátek deník The Wall Street Journal. Psali jsme o tom zde. Přesné podmínky a ustanovení smlouvy mezi Ukrajinou a NATO zatím nejsou rozhodnuté, ale pakt by měl Ukrajině poskytnout moderní vojenské technologie, zbraně a střelivo. To by mělo přimět Kyjev k zahájení jednání o příměří s Ruskem i v momentě, kdy by ruská armáda byla stále na ukrajinském území, napsal The Wall Street Journal s odkazem na vyjádření představitelů Německa, Francie a Británie.

ISW konstatuje, že pakt by Ukrajině neposkytoval ochranu podle článku V nebo závazek umístit na Ukrajině síly NATO – což neodpovídá aspiracím Ukrajiny na plné členství v NATO. ISW se domnívá, že rodící se bezpečnostní pakt NATO – Ukrajina by mohl odrážet touhu tlačit na Ukrajinu, aby přijala vyjednané řešení za nevýhodných podmínek.

Představitelé Francie, Německa a Velké Británie, s nimiž The Wall Street Journal hovořil, uvedli, že cílem paktu je poskytnout Ukrajině takové vojenské zbraně a technologie, aby ukrajinské síly mohly provést protiofenzívu, která přivede Rusko k jednacímu stolu a odradí ho od jakékoli budoucí ruské agrese.

Zároveň z jejich strany údajně zazněly výhrady vůči schopnosti Západu udržet dlouhodobé válečné úsilí, na úkor vysokého počtu obětí, dlouhotrvajícího konfliktu a schopnosti ukrajinských sil zcela znovu dobýt dlouho okupovaná území, jako je např. okupovaný Donbas nebo Krym.

Deník Wall Street Journal dal do kontrastu soukromé výhrady těchto představitelů s veřejnými prohlášeními amerického prezidenta Joea Bidena o podpoře – v nichž se nezmiňuje o mírových jednáních – a s obavami představitelů střední a východní Evropy, že předčasná mírová jednání by podpořila další ruskou agresi.

„Ruský prezident Vladimir Putin nijak nenaznačil, že je ochoten slevit ze svých deklarovaných maximalistických cílů, mezi něž patří ukrajinská „neutralita“ a demilitarizace – stejně jako faktická změna režimu v Kyjevě,“ píše ISW.

Ukrajina dlouhodobě usiluje o plné členství v NATO a žádost o přijetí už podala. „Omezenější dohoda může být krokem správným směrem, pokud bude součástí procesu, který jednou v budoucnosti vyvrcholí členstvím,“ uvedl náměstek ukrajinského ministra zahraničí Andrij Melnyk. Ukrajina ale trvá na tom, že takový krok nesmí vyloučit vstup Ukrajiny do NATO v budoucnosti.