Členské země Severoatlantické aliance by se na červencovém summitu ve Vilniusu měly shodnout na možnostech dalšího zvýšení obranných výdajů. Po úterním a středečním jednání ministrů zahraničí aliančních zemí to v Bruselu řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož by se současný cíl dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) měl stát minimálním prahem.

Ministři se podle něj shodují i na tom, že by se aliance po úterním rozšíření o Finsko měla co nejdříve rozrůst také o Švédsko. Kdy se tak stane, to záleží zejména na jednání Švédska s Tureckem, podle jehož ministra zahraničí musí Stockholm podniknout další kroky.

Řada aliančních států na přelomu století snižovala výdaje na obranu, v posledních letech však kvůli ruskému postupu vůči Ukrajině začaly vlády přidávat do armádních rozpočtů peníze. Jen necelá desítka z 31 zemí však v současnosti plní cíl dvou procent HDP, který si NATO stanovilo na summitu ve velšském Cardiffu už v roce 2014. Tehdy se členové aliance dohodli, že své výdaje odpovídajícím způsobem navýší do roku 2024.

„Abychom ochránili obyvatele ve stále nebezpečnějším světě, je zásadní investovat více do obrany. Očekávám, že na summitu ve Vilniusu spojenci schválí nový ambiciózní příslib obranných investic, kde se dvě procenta stanou prahem, ne stropem,“ prohlásil Stoltenberg.

Česko patří k zemím, které zatím dvou procent nedosahují. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského však česká vláda hodlá k této metě dospět v příštím roce.