Ve vojenském prostoru Libavá na Olomoucku jsou stovky kusů vojenské techniky, dovezené z předsunutých skladů americké armády v Německu. Jde o součást rozsáhlého cvičení Defender 24, které má prověřit rychlé nasazení amerických sil přes oceán v případě ohrožení některého ze spojenců. V polovině května do Česka přiletí zhruba 800 amerických gardistů, kteří budou cvičit spolu s příslušníky české armády, informoval server natoaktual.cz.
Severoatlantickou alianci znepokojuje nedávná škodlivá činnost na území členských států bloku, která je součástí ruských hybridních aktivit. Uvádí se to v prohlášení, které aliance dnes vydala. Text zmiňuje Česko, Estonsko, Německo, Lotyšsko, Litvu, Polsko a Británii. Ruské počínání neodradí spojence od další podpory Ukrajiny, píše se v dokumentu. "Spojenci v NATO vyjadřují hluboké znepokojení ohledně ruských hybridních aktivit, které tvoří hrozbu pro bezpečnost aliance," stojí v prohlášení.
"Pane předsedo Andreji Babiši, jsou chvíle, kdy se každý politik má zastavit a zamyslet se, zda svou duši neprodává už příliš, zda svým konáním nepomáhá více zlu než dobru. Právě toto je ta chvíle pro Vás," zareagovala ministryně obrany v otevřeném dopise Andreji Babišovi, který se v minulých dnech vyjádřil o české muniční iniciativu na pomoc Ukrajině jako o "munici kterou shání nějací podivní obchodníci se smrtí".
Členství v Evropské unii přispělo k tomu, že je Česko dnes mnohem bohatší zemí. Na konferenci 20 let Česka v EU na Pražském hradě to v úterý uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Unie podle něj dává Česku také bezpečnostní garance a pevně zemi ukotvuje na Západě, kam historicky vždy patřila, kromě několika desetiletí komunistického režimu, kdy z něj byla násilně vytržena. Za aktuální výzvy Fiala považuje zejména bezpečnost a konkurenceschopnost. Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil za přijetí eura: "Chce-li Česko hrát pomyslnou první ligu v Evropě, logicky se nabízí například přijetí eura," uvedl prezident. Podle německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera "EU není nezničitelná, je potřeba ji chránit".
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dnes přijel na neohlášenou návštěvu Kyjeva, při níž mu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval za podporu, jakou aliance poskytuje Ukrajině bránící se už třetím rokem ruské ozbrojené agresi. Zelenskyj na tiskové konferenci se šéfem NATO zdůraznil, že situace na bojišti závisí na rychlosti dodávek munice. Stoltenberg řekl novinářům, že ještě není pozdě, aby Ukrajina zvítězila.
Severoatlantická aliance neplánuje rozmisťovat jaderné zbraně v dalších zemích, řekl při úterní návštěvě Varšavy šéf NATO Jens Stoltenberg. Polský prezident Andrzej Duda v pondělí v rozhovoru pro deník Fakt prohlásil, že Polsko by bylo ochotné umožnit aliančním spojencům, aby na jeho území jaderné zbraně umístili.
Polsko by podle prezidenta Andrzeje Dudy bylo ochotné nechat spojence z NATO, aby na jeho území rozmístili jaderné zbraně. Duda to řekl v rozhovoru s deníkem Fakt během cesty do Spojených států a Kanady. Duda připomněl, že už o této věci mluvil několikrát. "Pokud by se naši spojenci rozhodli, že v rámci programu sdílení jaderných zbraní je rozmístí i na našem území, aby se posílila bezpečnost východního křídla NATO, jsme k tomu připraveni," řekl Duda.
Ptát se na to, jak pravděpodobné je, že americké prezidentské volby vyhraje Donald Trump, je ještě příliš brzy. Ale určitě je to natolik možné, že má smysl se ptát, co se stane, když Trump vyhraje. Obecně panuje přesvědčení, že Trump, jakkoli co chvíli pronáší naprosté nesmysly, se teprve v závěru svého prezidentování začal učit ovládat páky moci. A že proto bude jeho případná druhá vláda radikálnější než ta první. V zahraniční politice Trump odjakživa žije pocitem, že „nás všichni chtějí oškubat“, a konkrétně vůči Evropě a NATO, že „nám neplatí za obranu“. Všechny další postoje se odvíjejí od toho.
Země Severoatlantické aliance se shodly na poskytnutí dalších systémů protivzdušné obrany Ukrajině, která se brání ruské ozbrojené agresi. Po dnešní diskusi ministrů obrany ve formátu Rady NATO-Ukrajina to řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Státy, které zmíněnými systémy nedisponují, podle něho přislíbily finanční příspěvky na jejich nákup. Západní systémy protivzdušné obrany Ukrajina potřebuje ke zneškodňování raket, jimiž Rusové útočí na její infrastrukturu. Ruské útoky zejména proti energetické infrastruktuře v posledních týdnech výrazně zesílily.
Argentina požádala NATO, aby byla přijata jako jeden z takzvaných globálních partnerů aliance. Oznámil to ve čtvrtek podle agentury Reuters argentinský ministr obrany Luis Petri. Nynější argentinská vláda v čele s libertariánským prezidentem Javierem Mileiem usiluje o těsnější vztahy se Spojenými státy a Evropskou unií. Argentina dnes rovněž oznámila, že od Dánska odkoupí 24 stíhaček americké výroby F-16, což podpořil Washington.
Porážka na ukrajinském bojišti ještě více ohrozí východní křídlo NATO s Ruskem. Tvrdí to americký Institut pro studium války (ISW) s odkazem na zveřejněné strategické mapy. Institut zároveň prohlásil a varoval, že pouze obnovená a významná pomoc Spojených států může zabránit kolapsu fronty. K problematice ruského napadení NATO se ve čtvrtek vyjádřil i generální inspektor německé armády Carsten Breuer při své návštěvě Varšavy.
První munici pořízenou v rámci české iniciativy by mohla Ukrajina získat v červnu, uvedl ve středu po jednání v sídle NATO český premiér Petr Fiala. Šéf NATO Jens Stoltenberg zdůraznil, že Ukrajina potřebuje silnější protivzdušnou obranu. O větší a efektivnější pomoci Ukrajině hovořili i další účastníci schůzky, nizozemský premiér Mark Rutte a předsedkyně dánské vlády Mette Frederiksenová. "Ukrajina je v těžké situaci a potřebuje naši podporu více, než kdy dříve," prohlásil český premiér.
Severoatlantická aliance platí v současné době za nejsilnější vojenský pakt světa, kterému útočnou silou jednoznačně dominují USA. Statisticky mají nejmocnější letectvo a také nejvíc obrněných vozidel na světě a jejich armádní výdaje tvoří téměř 70 procent všech výdajů NATO, jak upozorňuje v rozhovoru pro Echo24 Vojtěch Bahenský z Katedry bezpečnostních studií FSV UK. To jim také dává uvnitř aliance nejsilnější hlas.
S blížícím se termínem amerických prezidentských voleb se stále častěji diskutuje o tom, jaká by byla vojenská síla Severoatlantické aliance (v současnosti globálně nejsilnějšího vojenského uskupení, jehož jsme členy) bez účasti Spojených států. Záminku k takovým úvahám dává podle některých názorů soustavná kritika NATO ze strany republikánského kandidáta Donalda Trumpa, který by se prý mohl po volbách pokusit zemi z aliance vyvést.
Oficiálně o tom nikdo nemluví. Ale myšlenka transakce podporovaná USA v případě Bidenovy volební porážky je všem známá, napsal v pátek italský list La Repubblica. Podle něj země NATO oficiálně stále propagují narativ o porážce Rusů na Ukrajině, ale v zákulisí se v alianci hovoří o tom, že by se Moskvě nabídlo území výměnou za bezpečnost Kyjeva. Tedy vzdání se regionů okupovaných Rusy, ale se zárukou, že zbytek Ukrajiny okamžitě vstoupí do NATO.
Nový bundeswehr (spolkové obranné síly) má být flexibilní a připravený na válku, oznámil ve čtvrtek německý ministr obrany Boris Pistorius (SPD) v souvislosti s připravovanou reformou německé armády. Mělo by se jednat o významnou restrukturalizaci.
Z hlavního sídla NATO v Bruselu bylo vykázáno několik ruských zaměstnanců kvůli špionážní činnosti. Řekl to generální tajemník NATO Jens Stoltenberg německému deníku Bild. NATO podle agentury Reuters vyjádření zatím nekomentovalo. "Vykázali jsme ruský personál z hlavního sídla NATO," řekl šéf aliance v rozhovoru, který vyjde v sobotním Bildu. "Zjistili jsme totiž, že prováděli aktivity, které vlastně nebyly diplomatickou prací, ale činností tajných služeb," dodal Stoltenberg.
Česká republika se dívá pozitivně na kandidaturu nizozemského premiéra Marka Rutteho do čela Severoatlantické aliance, uvedl český ministr zahraničí Jan Lipavský. O tom, kdo nahradí nynějšího šéfa NATO Jense Stoltenberga, zatím ale v alianci není rozhodnuto. Za hlavní kandidáty jsou považováni právě Rutte a rumunský prezident Klaus Iohannis. Rutte má podle diplomatů podporu asi 90 procent členů NATO – včetně Spojených států, Francie, Británie a Německa.
Ukrajina nakonec vstoupí do Severoatlantické aliance, podpora Kyjevu zůstává mezi členskými státy „pevná jako skála“. Novinářům v Bruselu to ve čtvrtek řekl americký ministr zahraničí Antony Blinken. V sídle NATO v belgické metropoli se uskutečnilo další jednání Rady NATO-Ukrajina ve formátu šéfů diplomacií za přítomnosti ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby. Severoatlantická aliance si zároveň připomněla 75. výročí svého vzniku.
Vztahy Ruska a NATO se dostaly na úroveň přímé konfrontace a Severoatlantická aliance se zapojila do konfliktu na Ukrajině, prohlásil dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško předtím v dnes publikovaném rozhovoru s ruskou agenturou RIA Novosti k 75. výročí založení aliance řekl, že vztahy NATO a Ruska se zhoršují, ale že Moskva nemá v úmyslu jít se zeměmi Severoatlantické aliance do konfliktu.
Vztahy mezi Ruskem a NATO se zhoršují, Moskva však nemá v úmyslu jít do konfliktu se zeměmi Severoatlantické aliance, uvedl náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško. Podle agentury Reuters se tak vyjádřil v dnes publikovaném rozhovoru s ruskou agenturou RIA Novosti k 75. výročí založení aliance. Ruský diplomat také podle ruských médií v interview se stanicí RT řekl, že NATO je nástrojem americké hegemonie.
Rusko dostává zbraně a munici z Íránu a Severní Koreje a je ochotné zaplatit mnoho lidských životů za každý drobný úspěch na ukrajinském bojišti. Během jednání ministrů zahraničí členských zemí NATO v Bruselu to řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Podle něj musí spojenci Kyjevu poskytnout dlouhodobou, více předvídatelnou a robustní pomoc, kterou má více koordinovat NATO. Na dvoudenním jednání se řeší mimo jiné Stoltenbergův nástupce v pozici generálního tajemníka.
Rumunsko v minulých dnech zahájilo stavební práce na tom, co by se po dokončení mělo stát největší evropskou vojenskou základnou NATO, což organizaci umožní posílit její obranné schopnosti v oblasti Černého moře.
Za "naprostý nesmysl" prezident Vladimir Putin označil tvrzení, že Rusko může zaútočit na Polsko, pobaltské státy nebo Česko. Prohlásil to ve středu při setkání s ruskými vojenskými piloty, o kterém v noci na dnešek informoval Kreml. "Vůči těmto státům nemáme žádné agresivní úmysly," řekl Putin o zemích na východním křídle Severoatlantické aliance.
V Severoatlantické alianci se analyzují různé scénáře včetně sestřelování ruských raket, které se ocitnou velmi blízko hranic zemí NATO, řekl rádiu RMF 24 náměstek polského ministra zahraničí Andrzej Szejna. Vyjádřil se tak v souvislosti s nedělním narušením polského vzdušného prostoru, kdy do země podle polské armády na chvíli vletěla ruská střela.
Místopředseda Státní dumy Pjotr Tolstoj varoval, že by pomocí jaderné bomby stačily pouhé dvě minuty ke srovnání Paříže se zemí v případě, že by se francouzské jednotky objevily na území Ukrajiny. Důvodem je výrok francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který odmítl vyloučit vyslání svých vojáků na východ, pokud Putin zahájí další pochod na Kyjev. Informuje britský deník The Sun. Napětí narůstá i s ruským zrychlením zbrojního průmyslu a zvýšením výdajů na armádu,
Francouzský prezident Emmanuel Macron v minulosti používal provokativní slovní figury, které jistý americký diplomat označil slovy rétorické senzace. V posledních týdnech však převzal iniciativu a pokouší se stát evropským válečným lídrem. Vyjde mu to? A jaká role připadne Česku?
Rusko rozmístí u hranic s Finskem vojáky, oznámil ruský prezident Vladimir Putin v rozhovoru s agenturou RIA Novosti a televizí Rossija-1 v reakci na vstup Finska a Švédska do NATO. „Neměli jsme tam (na hranici s Finskem) vojáky, teď tam budou. Nebyly tam systémy ničení, teď se tam objeví,“ prohlásil Putin v posledním velkém rozhovoru, jen dva dny před začátkem ruských prezidentských voleb a zároveň nedlouho po vstupu Švédska a také Finska do Severoatlantické aliance.
Více než sedm set vojáků se v těchto dnech v Česku účastní cvičení Loyal Leda 2024. Akce je navázána na největší cvičení Severoatlantické aliance (NATO) od konce studené války s názvem Steadfast Defender 2024 (Pevný obránce 2024). Začalo v lednu a postupně se koná v Polsku a Česku. Nyní se vojáci připravují v Bechyni na Táborsku. Hlavním cílem akce je procvičit vedení společných operací kolektivní obrany na úrovni sborů a divizí.
Osud Ukrajiny připomíná, jak klíčové před čtvrt stoletím bylo, že se Česko spolu s dalšími zeměmi dokázalo chopit příležitosti a dovést k cíli svou integraci do Severoatlantické aliance (NATO). Na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost, která se koná na Pražském hradě u příležitosti dnešního 25. výročí vstupu ČR do NATO, to uvedl prezident Petr Pavel. Americký exprezident Bill Clinton vyzdvihl roli Václava Havla.
