Generální tajemník NATO Mark Rutte se v pátek v Palm Beach na Floridě setkal se zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Dřívější informaci nizozemských médií dnes potvrdila mluvčí aliance Farah Dakhlallahová bez bližších podrobností o obsahu jednání. „Jednali o celé škále otázek globální bezpečnosti, kterým aliance čelí,“ uvedla pouze mluvčí. V Palm Beach se nachází Trumpova soukromá rezidence v rezortu Mar-a-Lago.
Cla, evropská bezpečnost, válka na Ukrajině, energetika, to jsou témata, jež se dotýkají starého kontinentu a ovlivní návrat Donalda Trumpa do Bílého domu. Co tedy lze od Trumpa v Evropě očekávat? A jak by se k tomu Evropané měli postavit? Po několika letech jsme se proto znovu sešli s americkým expertem na zahraniční politiku z Atlantic Council a bývalým diplomatem sídlícím v Praze Cameronem Munterem.
Někdejší německá kancléřka Angela Merkelová se v době své vlády snažila bránit rychlému vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance, protože se už tehdy obávala vojenské reakce Ruska. Politička, která stála v čele německé vlády 16 let, to napsala ve svých memoárech, z nichž dnes před vydáním citoval německý deník Die Zeit. Kniha Freiheit. Erinnerungen 1954 - 2021 (Svoboda, Paměti 1954 - 2021) vyjde až příští úterý, a to ve 30 zemích světa.
Americká základna protivzdušné obrany v Polsku je už dlouho seznamu prioritních cílů ruské armády, prohlásila podle agentury TASS mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Základna, jejíž existence prý vede ke zvýšení úrovně jaderného nebezpečí, podle ní může být zasažena novými ruskými zbraněmi. Američtí a polští činitelé základnu v Redzikowu na severovýchodě Polska slavnostně otevřeli tento měsíc. Podle NATO je základna, kde je rozmístěn systém protivzdušné obrany Aegis.
Zvolený americký prezident Donald Trump navrhl na post velvyslance Spojených států při NATO Matthewa Whitakera, který v prvním Trumpově mandátu krátce vedl ministerstvo spravedlnosti. Nastupující hlava státu volbu oznámila s tím, že Whitaker bude prosazovat americké zájmy a posilovat vztahy se spojenci v alianci. Podle agentury AP je jeho nominace do centrály NATO v Bruselu neobvyklá, neboť Whitaker je právník a dosud se zahraniční politice nevěnoval.
Svět se třese před Trumpem, jen Putin jásá. Vyvede Ameriku z NATO a nechá Kyjev napospas osudu. Tak by se dalo shrnout aktuální zpravodajství v českých médiích. Naopak někteří komentátoři v USA i Evropě oslavují údajný konec neokonů, kteří za dvacet let hrůzovlády na americkém ministerstvu zahraničí prý uvrhli svět do chaosu a tak nepřístojně tlačili na Moskvu, že jí nezbylo nic jiného než zaútočit na Ukrajinu. Jejich vykopnutím nastane éra míru a prosperity, Putin stáhne své tanky a nechá Ukrajince na pokoji, či co. Trumpovo zvolení prezidentem USA bude mít geopolitické důsledky, možná ale úplně jiné, než se všichni domnívají.
Kdyby Rusové neměli atomové zbraně, už bychom je vytlačili z Ukrajiny, uvedl šéf vojenského výboru NATO, nástupce Petra Pavla Rob Bauer, během debaty na pražském Defence Summit, který pořádal Institut pro strategická studia. Bauer také mluvil o ochotě spojeneckých států a západní společnosti investovat do obrany. O nutnosti vést celospolečenskou debatu o obraně a investicích, ale i o hrozbě jaderných zbraní, mluví Bauer dlouhodobě.
Amerika a s ní svět jsou v mezičase, kdy známe jméno příštího prezidenta, a nevíme, jak bude vládnout. Je to čas na pošetilosti, kdy nahodile povýšíme vyjádření toho či onoho člověka, který se mihl kolem Trumpova volebního štábu, přidáme charakteristiku „blízký spolupracovník“ a dovozujeme, co bude na Ukrajině, jak se USA postaví k NATO, k EU, k Rusku. To se teď stalo s údajným plánem ukončení války na Ukrajině, který formuloval jakýsi Bryan Lanza, než se ukázalo, že žádným blízkým spolupracovníkem není. Zajímavější jsou informace přímo od zdroje. Jedna, která dělala vlny o víkendu, je právě měsíc stará.
Evropa musí do obrany investovat více a lépe, aby ubránila své hodnoty a svoji bezpečnost. V projevu při slavnostním zahájení mezinárodní konference Prague Defence Summit v pražském Národním muzeu to v pátek večer řekl prezident Petr Pavel. Investovat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) podle něj nebude dostatečné a vyzval k další podpoře Ukrajiny.
Příští dvacetiletí může být pro lidstvo složitější než poslední dvě desítky let, řekl včera podle agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin v diskusním klubu Valdaj. Šéf Kremlu kromě toho opět kritizoval Západ a Severoatlantickou alianci nazval anachronismem. Jako vzorový příklad moderního uskupení označil společenství rozvíjejících se ekonomik BRICS.
V nadcházejících dnech by mohla Severoatlantická aliance (NATO) projednat možnost zachycení ruských raket nad ukrajinským územím. Tuto informaci uvedl polský ministr zahraničí Radosław Sikorski v rozhovoru pro televizní stanici TVN24. Podle jeho slov je tento návrh předmětem jednání mezi členskými státy NATO a může se dostat na pořad jednání během příštího setkání ministrů NATO, které proběhne v příštím týdnu.
O nasazení vojáků NATO na Ukrajině hovoří od jara opakovaně francouzský prezident Emmanuel Macron. Debaty teď přiživuje i přítomnost severokorejských vojáků na frontě, přímé výzvy zaznívají například z Pobaltí. O vyslání instruktorů blíž k frontě přemýšlí také Velká Británie. Podle bývalého náčelníka generálního štábu Armády ČR Jiřího Šedivého by bylo vyslání bojových jednotek nakonec možné, i když značně komplikované a znamenalo by riziko jak pro samotné státy, tak pro Severoatlantickou alianci.
„Neexistuje shoda na oficiálním vyslání pozemních jednotek na Ukrajinu, ale nic by nemělo být vyloučeno.“ Francouzský prezident Emmanuel Macron překvapil v únoru ostrým výrokem ohledně možného vyslání jednotek NATO na Ukrajinu. V reakci na přítomnost severokorejské armády na frontě teď zaznívají výzvy k přehodnocení Macronova plánu.
Slovenský premiér Robert Fico vystoupil v pořadu ruské propagandistky Olgy Skabejevové v ruské televizi Rossija 1. Stal se tak od invaze na Ukrajinu prvním čelním a aktivním politikem NATO, který v ruské televizi vystoupil. V rozhovoru se Skabejevovou mluvil například o možnosti uzavřít mír v roce 2022, který údajně Ukrajina odmítla po nátlaku západních států, či o pochybnostech ohledně výbuchu plynovodu Nord Stream.
V amerických médiích jsou hodně slyšet příznivci Donalda Trumpa, kteří si nepřejí, aby USA dál pomáhaly Ukrajině, a líbí se jim Trumpovy výhrůžky NATO. Někteří pomýšlejí na funkce v případné Trumpově administrativě. V září navštívila Prahu na pozvání Centra transatlantických studií CEVRO Institutu skupina méně halasných, avšak také Trumpovi blízkých republikánů, v jejichž podání není Trump takový radikál. Byl mezi nimi James Carafano, viceprezident washingtonského think-tanku Heritage Foundation.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek po summitu skupiny rozvíjejících se zemí BRICS obvinil Západ z nespravedlivého rozšiřování Severoatlantické aliance, píše agentura TASS. Rusko to podle svého prezidenta změní. Rusko žádalo zahraniční partnery, aby se NATO na východ nerozšiřovalo, protože to narušuje ruskou bezpečnost; Západ však tyto výzvy podle ruského prezidenta ignoroval.
Přibližně 2000 severokorejských vojáků se po výcviku přesouvá na západ Ruska k ukrajinským hranicím, řekl agentuře Kjódó ukrajinský vojenský zdroj. Informace přichází jen pár dní poté, co jihokorejská zpravodajská služba uvedla, že se v Rusku nyní nachází asi 3000 severokorejských vojáků. Důkazy o vyslání Severokorejců do Ruska má i NATO.
Pouze Spojené státy mohou svým souhlasem se vstupem Ukrajiny do NATO překonat dosavadní odpor Německa v této věci, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj se rozhodne až po amerických volbách 5. listopadu, informovala agentura AP. Zelenskyj připustil, že na vstupu Ruskem napadené země do Severoatlantické aliance nepanuje mezi západními lídry shoda.
Nasazení severokorejských vojáků po boku ruské armády na Ukrajině by bylo zásadní eskalací konfliktu vyvolaného ruskou agresí. Uvedl to generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte, který o věci hovořil s jihokorejským prezidentem Jun Sok-jolem. Soul si v pondělí předvolal ruského velvyslance v zemi a Moskva uvedla, že její spolupráce s KLDR není proti zájmům Jižní Koreje. Čína vyzvala ke snížení napětí, informuje agentura Reuters.
Současná americká administrativa už údajně nemá žádné zásadní námitky proti prostému pozvání Ukrajiny do NATO. S tím souhlasí i Francie a Británie, Německo se ale staví proti, napsal dnes deník Le Monde. V současnosti Spojené a Německo blokují jakékoli vyhlídky Ukrajiny na vstup do NATO, ale Francie a Spojené království jsou spíše pro. Paříž je otevřena myšlence okamžitého pozvání Ukrajiny do Severoatlantické aliance. V Kyjevě to dnes podle Reuters řekl francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot.
Jedním z větších témat nynějšího summitu EU je (vlekoucí se) diskuse o zpřísnění imigrace do Evropy a azylového řízení. Druhým, a svou přítomností ho osobně podpoří Volodymyr Zelenskyj, má být, jak jinak, Ukrajina. Podle společného stanoviska premiérů České republiky, Nizozemska a Dánska v předvečer summitu musí EU zajistit další dodávky munice. Příští rok prý „bude pro Ukrajinu v jejím boji za národní suverenitu a svobodu rozhodující“.
Je jasné, že Ukrajina jednou bude členem Severoatlantické aliance, je pouze otázkou kdy, prohlásil generální tajemník NATO Mark Rutte na úvod jednání ministrů členských zemí aliance v Bruselu. Při třetí osobní schůzce, které předcházela setkání v Kyjevě a v Londýně, chce Rutte ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ujistit o podpoře a jednotné pozici všech spojenců. Zelenskyj by měl naopak nového šéfa NATO informovat mimo jiné o dění na frontě, kde Ukrajinci od února 2022 čelí ruské invazi.
Generální tajemník NATO Mark Rutte podle svých slov nemůže říct, že podporuje celý plán Ukrajiny na vítězství. Některé otázky jsou stále obtížné, řekl nový šéf aliance na tiskové konferenci v Bruselu. Zároveň podle agentury Reuters uvedl, že NATO je na dobré cestě, aby letos naplnilo závazek vojenské pomoci Ukrajině ve výši 40 miliard eur (bilion Kč). Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes v Kyjevě oznámil, že plán na vítězství jeho země ve válce s Ruskem má pět bodů a tři tajné dodatky.
Ukrajinský plán vítězství má pět bodů a tři tajné dodatky, řekl dnes v ukrajinském parlamentu prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož citoval server RBK-Ukrajina. První bod je podle webu geopolitický, druhý a třetí vojenský, čtvrtý se týká ekonomiky a pátý je bezpečnostní. Prvním bodem je pozvání do NATO, uvedl Zelenskyj podle Reuters a serveru Ukrajinska pravda. Prezident zároveň prohlásil, že pokud by se takzvaný plán vítězství podařilo realizovat, bylo by možné válku ukončit nejpozději v příštím roce.
Německé bezpečnostní složky upozorňují na rostoucí hrozbu, kterou představuje Rusko pro západní svět, a zvláště pro Německo. Podle prezidenta Spolkové zpravodajské služby (BND), Bruna Kahla, může Rusko již brzy zahájit přímý vojenský útok na NATO. „Nejpozději do konce této dekády budou ruské síly schopny provést útok na NATO,“ varoval Kahl během slyšení před parlamentním kontrolním výborem Spolkového sněmu, jak cituje Bild.de.
Na účastníky konference Prague Defence Summit míří phishingová kampaň, cílem je zřejmě sběr zpravodajsky významných informací. V pondělí na to upozornil Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Na konferenci se v listopadu sejdou vysocí vládní představitelé, představitelé obrany či zástupci obranného průmyslu. Phisingovou kampaň cílící na účastníky summitu našli bezpečnostní výzkumníci platformy Hunt.io.
Podle končícího generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga mohla Aliance invazi na Ukrajinu zabránit, případně ji výrazně ztížit, v případě, že by Ukrajinu více podpořila už při ruské anexi Krymu v roce 2014. Uvedl to v bilančním rozhovoru pro Politico. V něm také varoval, že Evropa musí jednat se Spojenými státy, ať už v Bílém domě bude Trump či Harrisová.
V posledních týdnech se stále častěji objevují návrhy možného budoucího uspořádání mezi Ukrajinou a Ruskem. Nyní se k tomu vyjádřil teď už bývalý šéf NATO Jens Stoltenberg. Ten v rozhovoru pro Financial Times jako příklad možného budoucího uspořádání uvedl vstup Západního Německa do NATO nebo bezpečnostní garance Spojených států Japonsku, které se nevztahují na sporné území Kurilských ostrovů. Stoltenberg navíc není jediný, kdo o podobné možnosti mluví.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Kyjevě jednal o situaci na bojišti a o takzvaném plánu vítězství s novým generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Ten na Ukrajinu, která se už třetím rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi, přijel dva dny po svém nástupu do vedení Severoatlantické aliance na svou první oficiální cestu. Podle serveru Ukrajinska pravda Zelenskyj vyjádřil naději, že západní spojenci Kyjeva změní svůj postoj k ochraně ukrajinského nebe, a jako příklad uvedl pomoc Izraeli.
Novým generálním tajemníkem NATO se stal bývalý nizozemský premiér Mark Rutte. Nahradil Nora Jense Stoltenberga, který byl ve funkci deset let. Stoltenberg mu během slavnostního zasedání Severoatlantické rady symbolicky předal slavnostní kladívko, které šéf NATO používá při zahájení jednání. Severoatlantická rada je nejvyšším orgánem aliance. S Ruttem si následně vyměnili místo v čele jednacího stolu. Nový generální tajemník během úvodního proslovu zopakoval své priority.
