Tag: NATO

Články k tagu

Rutte: „Ukrajině jsme nikdy neslíbili, že vstoupí do NATO. Putin je nepředvídatelný, ale potřebujeme ho“

Lídři Ukrajině nikdy neslíbili, že se stane členem Severoatlantické aliance, jestliže uzavře mírovou dohodu s Ruskem, řekl šéf NATO Mark Rutte. „Musíme zajistit, aby se Vladimir Putin už nikdy nepokusil zaútočit na Ukrajinu, to je klíčové… ale nikdy neexistoval slib Ukrajině, že součástí mírové dohody bude, že se stane součástí NATO,“ dodal Rutte na tiskové konferenci po skončení čtvrtečního jednání ministrů obrany NATO v Bruselu.

Putinovi zůstane dobyté území. A záruka, že Ukrajina nikdy nebude členem NATO, vzkázal Fico

Ukrajina přijde o území a o možnost členství v NATO, napsal na sociální síti slovenský premiér Robert Fico k řešení války na Ukrajině po telefonátu prezidentů Spojených států a Ruska. Podle něj mezi poražené bude patřit také Evropská unie, kterou opět kritizoval za její přístup v uvedeném konfliktu. Americký prezident Donald Trump po telefonátu s ruským kolegou Vladimirem Putinem řekl, že se dohodli na okamžitém zahájení jednání o ukončení války na Ukrajině.

Šéf NATO: Ukrajina musí být součástí rozhovorů o své budoucnosti. Je zásadní, aby byl mír trvalý

Je klíčové, aby byla Ukrajina zapojena do všech rozhovorů o své budoucnosti, uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. Šéf NATO to řekl novinářům před dnešním jednáním ministrů obrany Severoatlantické aliance v Bruselu. Reagoval tak na středeční telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. V této souvislosti zdůraznil, že Trump hovořil i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

První piloti prošli v USA výcvikem na F-35. Bez opravy letiště v Čáslavi se ale nepohneme

První piloti budoucích českých stíhaček F-35 mají za sebou týden výcviku ve Spojených státech. Zatím cvičí jen na simulátorech. Do kokpitu usednou až v roce 2029, kdy se předpokládá, že výrobce letadel Lockheed Martin uvolní první kusy pro Česko. Součástí projektu přezbrojení na stíhačky páté generace bude i rozsáhlá modernizace vojenské základny v Čáslavi. Ministerstvo obrany potvrdilo, že smlouvu na projekt přestavby letiště plánuje uzavřít do poloviny letošního dubna.

Spojenci v NATO vedli utajené rozhovory o vyslání vojáků do Grónska

Americký prezident Donald Trump už před návratem do Bílého domu opakovaně hovořil o tom, že pro Spojené státy je získání Grónska otázkou bezpečnosti. Tehdy nevyloučil, že pokud Kodaň odmítne ostrov prodat, podnikne ekonomické či vojenské kroky. Kodaň i Grónsko shodně tvrdí, že ostrov není na prodej a že o své budoucnosti rozhodnou výhradně místní obyvatelé. V reakci na Trumpovy hrozby spojenci z NATO údajně vedli tajné rozhovory o možnosti vyslání vojáků do Grónska, píše deník Daily Express.

Zelenskyj by chtěl jaderné zbraně: „Pokud nebudeme v NATO, tak by nás ochránily,“ říká

Jaderné zbraně by byly dostatečnou zárukou bezpečnosti Ukrajiny, pokud nebude přijata do Severoatlantické aliance, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru, který poskytl britskému novináři Piersovi Morganovi. Z úryvků interview, které Morgan zveřejnil, citoval například server Meduza. Ukrajina si třetím rokem brání Rusku, jehož vojska na rozkaz prezidenta Vladimira Putina v únoru 2022 vtrhla do sousední země a rozpoutala tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.

Investovat v Evropě a naštvat Trumpa? Státy EU přemýšlí, jak řešit obranu. Francie preferuje evropské zbrojaře

Státy EU se v rámci jednání Evropské rady dnes chystají na klíčovou diskusi o budoucnosti obrany, která odhaluje hluboké rozpory. Hlavní spor se točí kolem toho, zda evropské finanční prostředky směřovat výhradně na zbrojní systémy vyráběné v Evropě, nebo ponechat prostor i pro americké dodavatele. Zatímco Francie trvá na tom, že evropské peníze by měly podporovat evropský průmysl, mnohé další země varují, že vyloučení amerických firem by mohlo vyvolat silnou negativní reakci prezidenta USA.

„Musíme se připravit na válku. Je to nejlepší způsob, jak se jí vyhnout,“ říká šéf NATO Rutte

NATO a spojenci musí být v pozici, ve které se budou schopni Rusku bránit, varuje generální tajemník NATO Mark Rutte. Podle něj tak budou muset členové Aliance vydávat na obranu mnohem více, než současných 2 % HDP. Upozornil, že v současnosti Evropa dává na společnou obranu málo a je potřeba v rámci Aliance investice do obrany vybalancovat. Zmínil, že naprosto klíčové jsou investice do obranného průmyslu, ke kterým se musí odhodlat politici a banky. O současné situaci v NATO mluvil s německým deníkem Bild.

Rusko se snaží likvidovat významné evropské průmyslníky, prohlásil vysoký představitel NATO

Rusko se v rámci konfliktu se Západem snaží i o vraždy vysoce postavených představitelů průmyslu. Uvedl to náměstek generálního tajemníka NATO James Appathurai při vystoupení v Evropském parlamentu. Zároveň potvrdil, že tajné služby minulý rok překazily likvidaci šéfa německého zbrojařského koncernu Rheinmetall Armina Pappergera. Informuje Politico. Západní státy dlouhodobě podporují Ukrajinu zbraněmi, aby se mohla bránit ruské agresi.

Evropské země nesmí vymýšlet kraviny, musí posílit investice do obrany, říká Černochová

Česko i další evropské země musí posílit investice do obrany. Odstrašení díky silné obraně je nejlepší cesta, jak zabránit útoku Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Na diskusním fóru bankéřů, ekonomů a průmyslníků Excellence in Finance to dnes v Praze řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). V rozhovoru pro Echo24 Černochová řekla, že se evropské státy mají soustředit právě na NATO a nevymýšlet „kraviny“ ve smyslu vlastní obrany.

Evropští politici blahopřejí Trumpovi, hovoří o posílení vztahů

Evropští politici i generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte na sociálních sítích blahopřejí Donaldu Trumpovi, který se dnes stal novým americkým prezidentem. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropská unie a Spojené státy spolu mohou dosáhnout větší prosperity a posílit společnou bezpečnost. Podle šéfa NATO Rutteho mohou rovněž společně dosáhnout míru prostřednictvím síly a prostřednictvím Severoatlantické aliance.

Zvýšení výdajů na obranu za cenu vyšších daní, požaduje ministr Dvořák. Ne, ne a ne, zlobí se ODS

Pokud budou proti sobě stát sliby, že se nebudou zvedat daně, ale budou se zvyšovat výdaje na obranu, bude to znamenat škrty, které budou velmi bolet. Uvedl to ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) s tím, že by lepším řešením bylo zvýšení daní. Podle něj by se dala zvýšit řada daní, například korporátních. Dvořák za svá slova schytal ostrou kritiku především z ODS.

Místopředseda slovenského parlamentu mluvil o možném vystoupení z EU. Schytal to ze všech stran

Bývalý šéf policie a současný místopředseda slovenského parlamentu Tibor Gašpar (Směr) vyvolal vlnu ostrých reakcí z celého slovenského politického spektra, když uvedl, že by Slovensko nemělo zavírat dveře k případnému odchodu z EU či NATO. Jeho slova v řádu hodin odmítli představitelé jak opozice, tak i koaliční Hlas, včetně prezidenta Petera Pellegriniho. Opoziční SaS pak na jeho slova reagovala návrhem na změnu ústavy, omezující výstup z těchto organizací.

Litva vyslyšela Trumpa a rozhodla se od roku 2026 zvýšit výdaje na obranu až na 6 % HDP. I na dluh

Litva se rozhodla od roku 2026 zvýšit své výdaje na obranu na 5 až 6 % HDP kvůli hrozbě ruské agrese v regionu, řekl v pátek litevský prezident Gitanas Nausėda. S prezidentovým příslibem se pobaltský stát sousedící s Ruskem stane prvním státem NATO, který přísahá, že dosáhne 5% cíle, který požaduje nově zvolený americký prezident Donald Trump. V současnosti utrácí Litva něco přes 3 procenta HDP, píše agentura AP.

Putinovy mírové karty: Trvalá neutralita Ukrajiny a stažení vojsk NATO daleko od ruských hranic

Z Kremlu unikají detaily ohledně možného míru na Ukrajině. Redukce ukrajinské armády, zamezení jejího vstupu do Severoatlantické aliance, omezení vojenských vztahů s NATO nebo trvalá neutralita v ústavě. Na veřejnost se dostávají informace, s jakými kartami jde Rusko do případných rozhovorů o ukončení války na Ukrajině. Podle agentury Bloomberg by ruský diktátor Vladimir Putin během jednání se staronovým prezidentem USA Donaldem Trumpem chtěl, aby se z východoevropské země stal neutrální stát s omezenou vojenskou silou.

„Dávejte víc do zbrojení nebo si hledejte učebnice ruštiny.“ Rutte varuje, že Evropa dává málo na zbraně

Šéf NATO Mark Rutte v Evropském parlamentu varoval, že Evropa musí více investovat do obrany a do rozvoje zbrojního průmyslu. Jinak si podle něj Evropané během čtyř pěti let mohou začít shánět učebnice ruštiny. Upozornil také, že potřebné investice do obrany jsou jen zlomkem toho, co evropské státy dávají například na zdravotnictví, důchody a sociální dávky. Rutte vystoupil před členy Výboru pro zahraniční věci (AFET) a podvýboru pro bezpečnost a obranu (SEDE).

NATO rozjíždí operaci Baltská stráž. Bude chránit podmořské kabely před útoky sabotérů

Země NATO si v Baltském moři vyhrazují právo zakročit proti jakémukoli plavidlu, které je podezřelé z obcházení sankcí nebo představuje hrozbu. Lídři zemí kolem Baltského moře to dnes uvedli ve společném prohlášení po setkání v Helsinkách. Generální tajemník NATO Mark Rutte po schůzce oznámil novou operaci zaměřenou mimo jiné na ochranu podmořských kabelů v Baltském moři. Rutte řekl, že nová alianční aktivita v Baltském moři ponese označení Baltská stráž (Baltic Sentry).

Pavel reaguje na Trumpa: „Výdaje NATO musí vycházet z analýz rizik, ne přání politiků“

Výdaje zemí Severoatlantické aliance (NATO) na obranu se neřídí přáním kteréhokoliv z lídrů aliance, ale musí vycházet z hrozících rizik, která vyplynou z příslušných analýz. V pořadu Dvacet minut Radiožurnálu to řekl prezident Petr Pavel. Na růstu výdajů na obranu by se podle něj mohl shodnout příští summit aliance v červnu v nizozemském Haagu. V případě České republiky pokládá za realistické, že výdaje vzrostou na tři procenta HDP v horizontu roku 2030.

Dnešek je podlaha, ne strop, říká Černochová o Trumpově výzvě k masivním výdajům na obranu

Požadavek nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby členské státy NATO výrazně zvýšily své výdaje na obranu na 5 procent HDP, vyvolal rozruch nejen v Evropě, ale i v České republice. Trump, který se uchází o návrat do Bílého domu, během rozsáhlé tiskové konference ve svém floridském sídle Mar-a-Lago ostře kritizoval evropské spojence za jejich údajně nedostatečné výdaje na obranu. Čeští politici v reakci pro deník Echo24 uvedli, že chtějí dávat víc, Trumpova žádost je nyní ale spíše nereálná.

Připravenost USA chránit Evropu klesá, o 3 % HDP na obranu se klidně bavme, říká Fiala

Připravenost Spojených států zajišťovat kompletně obranu Evropy klesá, debata o zvyšování výdajů na obranu se vede a povede se dál. Na dotaz deníku Echo24 to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Uvedl, že Česko je připraveno na debatu o zvýšení závazku členských států NATO výdajů na obranu na tři procenta HDP oproti současným dvěma. Fiala dodal, že navýšení by neproběhlo během jednoho roku, ale postupně. Dvě procenta jsou podle Fialy minimum.

Kreml odmítá záruky USA. Vrací se ke svým předválečným požadavkům, týkají se i Česka

Rusko není spokojeno s návrhy týmu nově zvoleného prezidenta USA Donalda Trumpa odložit členství Ukrajiny v NATO o 20 let a zavést tam kontingent příslušníků mírových sil EU a Británie. V rozhovoru pro agenturu TASS to uvedl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Rusko se tak vrací ke svým požadavkům z konce roku 2021, které zahrnovaly i Českou republiku. Lavrov zároveň poznamenal, že Moskva neobdržela žádné oficiální signály ze Spojených států ohledně „ukrajinského urovnání“.

Trump má požadovat, aby spojenci v NATO dávali 5 % HDP na obranu. Nabízí za to podporu Ukrajiny

Tým Donalda Trumpa měl údajně evropským spojencům vzkázat, že bude požadovat zvýšení výdajů na obranu v rámci NATO na 5 % HDP. Výměnou za to plánuje spojencům nabídnout lepší ekonomické vztahy. Zároveň podle těchto zdrojů Financial Times plánuje pokračovat v poskytování vojenské pomoci Ukrajině, čímž by zmírnil obavy evropských spojenců o jejich schopnost podporovat Ukrajinu bez pomoci Washingtonu.

Moskva hlásí dobytí dalších dvou obcí na východě Ukrajiny, Rutte svolal jednání se Zelenským

Ruská armáda dobyla obce Stari Terny a Trudove nedaleko města Kurachove v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Informovalo o tom podle tiskových agentur ruské ministerstvo obrany. Ukrajinská armáda v oblasti ustupuje početnějším a lépe vyzbrojeným ruským jednotkám každý den, poznamenala agentura AFP. Šéf NATO Mark Rutte svolal na středeční večer do Bruselu jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Fico o Ukrajině: Pozvánku do NATO nedostane a přijde o část území

Ukrajina nedostane pozvánku do NATO a přijde o část území, řekl dnes slovenský premiér Robert Fico ke konfliktu na Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi. V projevu před poslanci evropského výboru slovenského parlamentu rovněž přirovnal práci evropských médií k ruské propagandě a zpochybňoval evropskou solidaritu ohledně dodávek zemního plynu.

Česko možná nesplní závazek. NATO mu nemusí uznat výdaje na obranu

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) předložila už podruhé zákonem daný minimální rozpočet na obranu ve výši 2 procent HDP. Ani to ale nakonec nemusí ke splnění samotného aliančního závazku stačit. Do peněz na obranu pro příští rok totiž vláda započítala i výdaje dalších ministerstev a stejně jako u letošního rozpočtu doteď není jasné, zda je NATO nakonec uzná.

Někteří lídři EU se sejdou se Zelenským a Ruttem, aby projednali vyslání 40 tisíc vojáků na Ukrajinu

Vybraní evropští lídři plánují ve středu večer v Bruselu setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a šéfem NATO Markem Ruttem, aby projednali mírové plány a potenciální rozmístění mírových sil na Ukrajině. Francouzský prezident Emmanul Macron přivezl v týdnu do Varšavy svou představu poslat na Ukrajinu 40 tisíc evropských vojáků z Francie, Polska, a Británie.

Rutte svolává schůzku vybraných zemí v Bruselu. Chce probrat příměří na Ukrajině

Generální tajemník NATO Mark Rutte na příští středu do Bruselu svolal schůzku představitelů několika zemí a lídrů EU, aby společně probrali případné příměří ve válce na Ukrajině. Informoval o tom Polský rozhlas. Setkání se zúčastní zástupci Ukrajiny, Francie, Německa, Itálie, Británie a Polska. Očekává se, že jednání se budou týkat budoucích bezpečnostních záruk pro Ukrajinu ze strany jejích partnerů a možného rozmístění příslušníků evropských mírových sil na Ukrajině v případě příměří .