Slovensko má za to, že členství Ukrajiny v NATO by vytvářelo další konflikty, řekl dnes novinářům slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár po schůzce se svým ukrajinským kolegou Andrijem Sybihou. Ten naopak míní, že vstup jeho země do Severoatlantické aliance je zárukou míru.
Svět už není založen na soupeření Západu a Východu, ale stále více na soupeření demokracie s různými druhy autokracie. Prezident Petr Pavel to v sobotu řekl v projevu při zahájení zasedání Vojenského výboru Severoatlantické aliance (NATO) v Praze. "Zatímco my stojíme za hodnotami demokracie, osobní svobody, vlády práva, lidských práv, tyto hodnoty jsou zpochybňovány našimi oponenty. Nikoli pouze těmi tradičními, jako je Rusko, ale také Čínou, Severní Koreou či Íránem," řekl prezident.
Severoatlantická aliance "povede přímou válku s Ruskem", umožní-li Západ Ukrajině útočit svými dalekonosnými zbraněmi na ruské území. V pátek na jednání Rady bezpečnosti OSN to prohlásil ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja. Podle něj by spojenci Kyjeva neměli zapomínat, že Rusko je jadernou mocností, a měli by "myslet na následky". Výhrůžky Moskvy přišly v době, kdy se očekává jednání o ukrajinských raketách v Bílém domě.
Pokud Západ povolí Ukrajině útočit dalekonosnými zbraněmi na cíle hluboko na ruském území, bude to znamenat, že země Severoatlantické aliance jsou ve válce s Ruskem. Dnes to podle agentury TASS řekl ruský prezident Vladimir Putin. Kyjev už měsíce naléhá zejména na Spojené státy, aby zrušily omezení týkající se použití amerických zbraní poskytnutých Ukrajincům.
Jelikož Ukrajina nemá dostatek pilotů vycvičených pro americká letadla F-16, která postupně dostává ze západních zemí, mohli by na nich bojovat proti Rusům vysloužilí američtí piloti. Měli o tom spolu hovořit ukrajinských prezident Volodymyr Zelenskyj a americký republikánský senátor Lindsey Graham na právě probíhajícím ekonomickém Ambrosetti Forum u italského Komského jezera. Tvrdí to italský deník La Repubblica.
Polsko má sestřelovat ruské střely nad Ukrajinou, pokud míří směrem do Polska. Podle polského ministra zahraniční Radoslawa Sikorského je to ústavní povinnost Polska a má tak činit pro ochranu vlastních obyvatel. Ministr zahraničí to uvedl v rozhovoru pro Financial Times poté, co Polsko zaznamenalo několik narušení svého vzdušného prostoru. Postoj Sikorského je ale v protikladu s pozicí Severoatlantické aliance, která se obává rizika konfrontace s Ruskem.
Chorvatsko se od nového roku vrátí k povinné vojenské službě. A nejsou sami. K povinné vojně se postupně vracejí i další země. Zjišťují, že profesionální armáda nemusí v případě konfliktu velkého rozsahu stačit. Naposledy se od letoška k povinné službě v armádě vrátilo Lotyšsko. Stejný krok zvažuje v souvislosti s aktuální bezpečnostní situací v Evropě po švédském vzoru také Německo. Debaty o probíhají i ve Francii nebo Srbsku. Služba v chorvatské armádě potrvá dva měsíce, řekl ministr obrany Ivan Anušić.
Prezident Petr Pavel se na Novinkách.cz přihlásil k názoru, že Ukrajina by měla být v NATO i za cenu rozdělení země. Říká se tomu adenauerovský scénář a odborné kruhy, které ho vyznávají, mají zrovna v České republice silné zastoupení v oficiálních strukturách: prezidentův zahraničněpolitický poradce Petr Kolář, národněbezpečnostní poradce premiéra Tomáš Pojar, Alexandr Vondra – a k tomu další lidé jako jejich ozvěny. Nevím o jiné zemi, v níž by přání rozšířit NATO o několik set kilometrů na východ i za cenu rozdělení Ukrajiny bylo tak skvěle zastoupeno.
Vstup Ukrajiny do NATO nemusí být podmíněný tím, že bude země čelící ruské agresi kontrolovat celé své území, řekl prezident Petr Pavel v rozhovoru pro Novinky.cz a Právo. Poukázal na poválečný vstup západního Německa do Severoatlantické aliance. Lídři zemí NATO na červencovém summitu ve Washingtonu slíbili Ukrajině nezvratnou cestu do aliance a dlouhodobou vojenskou pomoc, přímou pozvánku do NATO ale země nedostala.
Do plánování ukrajinského útoku na ruskou Kurskou oblast byl přímo zapojen Západ a Severoatlantická aliance. Alespoň podle bývalého tajemníka ruské bezpečnostní rady Nikolaje Patruševa. Ten NATO a Západ obvinil v rozhovoru s listem Izvestija. Prohlášení Spojených států o tom, že se na ukrajinském vpádu na ruské území nijak nepodílely, nejsou podle Patruševa pravdivá. "Operace v Kurské oblasti byla plánovaná také za účasti NATO a západních tajných služeb," řekl někdejší tajemník ruské bezpečnostní rady.
Afghánské teroristické huntí Tálibán ve středu oslavilo 3. výročí od svého návratu k moci v Afghánistánu. Oslavy zahrnující velkolepou vojenskou přehlídku probíhaly na letecké základně Bagrám. Ta dříve byla vojenskou baštou USA, na které působilo ještě před čtyřmi lety i mnoho českých vojáků v rámci zahraničních misí, někteří zde i padli. Jak píše mimo jiné online verze amerického týdeníku Newsweek, přehlídka zahrnovala představení vojenské techniky, kterou po sobě zanechaly síly USA a NATO
Ruský průzkumný letoun v pátek večer vletěl do mezinárodního vzdušného prostoru nad Baltským mořem, aniž by kontaktoval řízení letového provozu, čímž způsobil zmatek. Letouny německého a švédského letectva, stejně jako letecká policie NATO v Pobaltí musely vzlétnout a letoun Iljušin Il-20M, který se pohyboval ve vzdušném prostoru u ostrova Rujána "bez letového plánu a kontaktu s civilním řízením letového provozu", doprovodit. Na sociální síti X to potvrdilo německé letectvo.
Na letecké základně Kuchyňa u Malacek na západním Slovensku dnes přistály první dvě stíhačky F-16 pro slovenské ozbrojené síly. Bratislava v roce 2018 objednala 14 strojů. Učinila tak vláda, kterou jako premiér vedl nynější prezident Peter Pellegrini. Jde o první nové stíhačky po téměř 30 letech, upozorňují slovenská média. Přílet letounů vysílaly slovenské televize RTVS a TA 3 v přímém přenosu. Piloti nejprve kroužili nad letištěm.
Kabinet Keira Starmera se hodlá zaměřit na překonání krize růstu životních nákladů a podporu britské ekonomiky. Legislativní program nové labouristické vlády dnes zákonodárcům tradičně představil král Karel III., podle kterého bude vláda také mimo jiné usilovat o vedoucí úlohu při zajištění jasné cesty Ukrajiny ke členství v NATO nebo posilování životaschopné armády, včetně schopností jaderného odstrašení. Labouristé na začátku července jasně zvítězili ve volbách a po 14 letech ukončili vládu Konzervativní strany.
Česká republika bude dál podporovat Ukrajinu v jejím boji proti ruské agresi a současně myslí na její rekonstrukci, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) v úvodu úterního druhého společného zasedání české a ukrajinské vlády. Zmínil i podporu Ukrajiny v přístupových jednáních k Evropské unii a Severoatlantické alianci. Na zasedání vlád přijelo do Prahy deset ukrajinských ministrů.
Český prezident Petr Pavel se v americkém Houstonu v pátek setkal se zástupci energetických společností. Diskutovali o možnostech alternativních zdrojů dodávek ropy a plynu z neruských zdrojů, řekl novinářům na místě. "Chtěli jsme s nimi prodiskutovat otázky, které souvisí s naší energetickou bezpečností, s možnostmi alternativních zdrojů dodávek ropy a plynu z neruských zdrojů," řekl Pavel. Česká delegace jednala například se zástupci firem Chevron nebo ExxonMobil.
Projednou hlavním tématem summitu NATO nebyla Ukrajina. Tedy, oficiálně samozřejmě byla a mezi nejdůležitější závěry setkání patří příslib pokračující dlouhodobé pomoci Kyjevu od Severoatlantické aliance. Média ale nejvíce zajímal zdravotní stav amerického prezidenta Joea Bidena. Od katastrofální debaty, kdy celý svět mohl v přímém přenosu sledovat jeho mentální úpadek, se jednalo o první příležitost pro Bidena projevit se v prostředí, které nemá zcela pod kontrolou. Cílem jeho týmu bylo ukázat, že jeho selhání v debatě bylo jen jednorázovým výpadkem. Výsledek je přinejlepším rozpačitý. Svět obletěla dvě významná přeřeknutí.
Prezident Petr Pavel věří, že jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj je spokojen s výsledky summitu Severoatlantické aliance, který se tento týden uskutečnil ve Washingtonu. Řekl to dnes v debatě v texaském Houstonu. Ukrajina sice nedostala přímou pozvánku do aliance, získala ale přísliby konkrétní podpory z hlediska vojenského materiálu i řadu bilaterálních dohod. Pavel čeká posun v řešení válečného konfliktu na Ukrajině na přelomu roku.
Až na jednu výjimku se všechny státy na summitu Severoatlantické aliance (NATO) jednoznačně postavily za to, že Ukrajině je třeba dát to, co potřebuje k obraně. Na dnešní závěrečné tiskové konferenci po jednání lídru členských států aliance to řekl český prezident Petr Pavel. Na síti X poté konkretizoval, že k další podpoře napadené země se zavázaly všechny státy s výjimkou Maďarska. Politici se podle hlavy státu bavili o tom, jak lze konkrétně Ukrajině pomoci čelit ruské agresi.
Americký prezident Joe Biden omylem představil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jako „prezidenta Putina“. Posílil tím obavy o jeho duševní zdraví, které ohrožuje jeho prezidentskou kampaň. Biden se tohoto přeřeku – již dalšího v řadě – dopustil během slavnostního podpisu smlouvy se Zelenským v závěrečný den summitu NATO ve Washingtonu. Stalo se tak pouhou hodinu před Bidenovou ostře sledovanou tiskovou konferencí, která měla být zlomová pro jeho kampaň.
Spojené státy dnes v rámci summitu Severoatlantické aliance oznámily další balík vojenské pomoci Ukrajině, tentokrát v hodnotě 225 milionů dolarů (5,3 miliardy Kč). Washington Kyjevu dodá mimo jiné protivzdušný systém Patriot, střely Stinger nebo dělostřeleckou munici, uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Summitu NATO se zúčastnil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který oznámený americký balík pomoci ocenil.
Severoatlantická aliance během summitu ve Washingtonu oznámila, že nová americká protiraketová základna v severopolském Redzikowu zahájila tento týden po letech příprav provoz. Znamená to dokončení systému Aegis Ashore, který zahrnuje základny pro odhalování a eliminaci balistických raket umístěné v Rumunsku, severním Polsku, radarový systém v Turecku a americké torpédoborce ve Španělsku.
Francie, Německo, Itálie a Polsko budou společně vyvíjet řízené střely s doletem nad 500 kilometrů. S odkazem na společné prohlášení ministrů obrany těchto zemí na okraj summitu NATO to uvedl Reuters. Cílem iniciativy je podle ní doplnit evropské zbrojní arzenály, neboť ruské válečné tažení na Ukrajině odhalilo nedostatečné zásoby. Ministři obrany Francie, Německa a Polska už na sklonku června oznámili, že chtějí spojit síly při nákupech přesných zbraní s delším dosahem.
Aktivity Severoatlantické aliance představují závažnou hrozbu pro národní bezpečnost Ruska a vyžádají si ze strany Moskvy odpověď. V reakci na dosavadní výstupy ze summitu NATO ve Washingtonu to dnes podle agentury TASS uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Severoatlantická aliance podle něj podněcuje napětí v Evropě a plně se angažuje v konfliktu na Ukrajině. Ten rozpoutalo Rusko svou plnohodnotnou invazí před více než dvěma lety. Slib summitu přiznat členství Ukrajině dnes odsoudil také bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv
Severoatlantická aliance si přeje, aby se Ukrajina, která se nyní s alianční podporou brání ruské invazi, stala jejím členem. Novinářům to ve středu před půlnocí SELČ pracovním zasedání summitu NATO ve Washingtonu řekl generální tajemník organizace Jens Stoltenberg. Potvrdil přitom závazek členských států poskytnout Ukrajině "v příštím roce" vojenskou pomoc ve výši 40 miliard eur (asi 1,01 bilionu korun).
Do závěrečného komuniké probíhajícího summitu NATO ve Washingtonu by se podle New York Times měla dostat i formulace o „nezvratnosti členství“ Ukrajiny v NATO. Tuto formulaci podpořil i český prezident Petr Pavel či finský prezident Alexander Stubb. Komuniké však budou muset na závěr jednání schválit všechny státy NATO, současný dokument se tak může změnit. Na summitu se jednalo i o letounech F-16 pro Ukrajinu či posílení obranného průmyslu a obranyschopnosti jednotlivých členů vojenského paktu.
Severoatlantická aliance lépe zabezpečí organizaci své vojenské pomoci Ukrajině z obavy před jejím omezením pod taktovkou možného příštího prezidenta USA Donalda Trumpa. Plán NATO se týká změn v mezinárodní koordinaci dodávek zbraní a výcvikových aktivit pro Ukrajinu. Je to z důvodu řady Trumpových výroků směrem k Ukrajině, informuje server Bild. Mezi takové Trumpovy výroky patří prohlášení, že v případě jeho zvolení v listopadových volbách ukončí ruskou válku na Ukrajině „do 24 hodin“.
Od summitu Severoatlantické aliance, který se do čtvrtka koná ve Washingtonu, očekává generální tajemník NATO Jens Stoltenberg shodu na robustním balíku pomoci pro Ukrajinu. Zahrnovat by měl například bilaterální dohody mezi některými členskými státy a zemí, která již třetím rokem čelí ruské invazi, či oznámení dodávek vojenského materiálu Kyjevu. Stoltenberg to řekl při příchodu na středeční jednání summitu.
Ukrajině, která se brání ruské agresi, Spojené státy a spojenci ze Severoatlantické aliance poskytnou další systémy protivzdušné obrany a mají v úmyslu jich v následujících měsících dodat desítky. Prohlásil to v noci na dnešek SELČ na úvod summitu NATO americký prezident Joe Biden. Aliance podle něj nemůže dopustit, aby Rusko na Ukrajině zvítězilo, to se nesmí stát. "Ukrajina může zastavit (ruského prezidenta Vladimira) Putina a udělá to... Má naši plnou podporu," prohlásil Biden.
Ruská agrese proti Ukrajině je největší bezpečnostní krizí za poslední generace. Při slavnostním zahájení summitu Severoatlantické aliance to v noci na dnešek SELČ prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Ukrajina podle něj prokázala odvahu a spojenci ji bezprecedentně podpořili. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj později vyzval americké politiky i další spojence, aby s pokračováním podpory nečekali na výsledek listopadových prezidentských voleb v USA.
