Z Kremlu unikají detaily ohledně možného míru na Ukrajině. Redukce ukrajinské armády, zamezení jejího vstupu do Severoatlantické aliance, omezení vojenských vztahů s NATO nebo trvalá neutralita v ústavě. Na veřejnost se dostávají informace, s jakými kartami jde Rusko do případných rozhovorů o ukončení války na Ukrajině. Podle agentury Bloomberg by ruský diktátor Vladimir Putin během jednání se staronovým prezidentem USA Donaldem Trumpem chtěl, aby se z východoevropské země stal neutrální stát s omezenou vojenskou silou. Také požaduje stažení vojáků NATO z východní Evropy.

Poslední týdny se neustále mluví o mírovém jednání mezi americkým a ruským prezidentem. Právě v těchto dnech unikly z Kremlu důležité informace, které se týkají mírového plánu podle Vladimira Putina. Ruský diktátor hodlá žádat, aby Ukrajina nikdy nevstoupila do NATO, výrazně omezila vojenské vztahy s aliancí a zakotvila trvalou neutralitu ve státní ústavě.

Součástí podmínek by měla být i omezení a odzbrojení ukrajinské armády. Kremlu by podle agentury nevadilo, pokud by členské státy NATO pokračovaly v dodávkách zbraní na Ukrajinu, ovšem s výhradou, že by tyto zbraně nesměly být použity proti Rusku ani k obnovení kontroly nad okupovanými územími.

Putinovy podmínky jsou v ostrém rozporu s deklarovanými cíli Ukrajiny a jejího prezidenta Volodymyra Zelenského. Ukrajina trvá na tom, že územní celistvost země musí být respektována a žádné území nemůže být postoupeno Rusku. Zelenskyj nicméně připustil, že by k příměří mohlo dojít i s dočasnou okupací části ukrajinského území, přičemž jeho návrat by byl řešen diplomatickou cestou.

Donald Trump, který se po svém zvolení do úřadu nechal slyšet, že ukončí ruskou agresi na Ukrajině do 24 hodin, nyní upravil své stanovisko a hovoří o možném řešení konfliktu do půl roku. Trumpovo přání rychle ukončit konflikt se však může dostat do konfliktu s Putinovou strategií, která podle mnohých analytiků směřuje k dlouhodobým vyjednáváním a vytvoření podmínek pro oslabení ukrajinského vojenského potenciálu.

Mezi dalšími kremelskými požadavky je stažení aliančních vojáků z východoevropských pozic. Britský deník Financial Times píše, že důvěryhodný zdroj a bývalý vysoce postavený činitel Kremlu řekl, že Vladimir Putin požaduje stažení vojenských sil NATO ze zemí sousedících s Ruskou federací. Exčinitel Kremlu, který si nepřál být jmenován s odkazem na vysoce citlivé informace, uvedl, že se jedná především o Lotyšsko, Estonsko a Finsko.

Rusko kromě sousedních států požaduje, aby se Severoatlantická aliance stáhla i z Polska a Litvy. Tyto pobaltské země totiž sousedí s ruskou exklávou Kaliningradem na břehu Baltského moře. Bývalý kremelský insider se domnívá, že Vladimir Putin věří, že pouze jednáním s USA lze zajistit dlouhodobý mír v regionu. „Chce změnit pravidla mezinárodního pořádku tak, aby Rusko nebylo ohroženo. Velmi se obává, jak bude svět vypadat po válce,“ řekl deníku Financial Times.

Snahu o zorganizování schůzky či telefonátu Donalda Trumpa a Vladimira Putina potvrdily Bílý dům i Kreml. Na přípravě se podle Trumpova poradce pro národní bezpečnost Mikea Waltze už pracuje. „Z pohledu prezidenta Donalda Trumpa není možné dosáhnout dohody, pokud nemáte nějaký vztah a dialog s druhou stranou,“ poznamenal Waltz k válce na Ukrajině, která se už téměř tři roky brání ruské agresi. Takový vztah chce podle něj Trumpova administrativa v příštích měsících určitě vybudovat. „Očekávám přinejmenším telefonát v příštích dnech a týdnech,“ podotkl.

Waltz také vyjádřil přesvědčení, že i Ukrajina je připravena jednat o příměří v době, kdy se podle něj boje dostaly do fáze „mlýnku na maso“ podobně jako za první světové války. O chystané schůzce s Putinem mluvil nedávno i Trump, žádný časový plán však neposkytl. Kreml pak oznámil, že Putin je rozhovorům s Trumpem otevřen.