Tag: NATO

Články k tagu

Trump by nás nechal na holičkách a jiné prověřené moudrosti

Minulý týden mluvil bývalý prezident Trump na jedné republikánské konferenci na Floridě, a jak někteří novináři informovali, pochlubil se tam mimo jiné tím, že popsal, jak řekl představitelům členských zemí NATO, že by jim USA v případě války nepřišly na pomoc. To pochopitelně vzbudilo určitou pozornost, i u nás na tento citát určití influenceři upozorňovali. Takový ten typ lidí, co deklaruje, že patříme na Západ, a bojuje proti populismu. „Vzkaz pro zbývající fanoušky Donalda v Evropě a u nás. Pokud by nás teroristické a fašistické Rusko napadlo, Trump by nás nechal osamocené,“ komentoval to jeden z nich.

Trump by nás nechal na holičkách a jiné prověřené moudrosti

Trump naopak kultivoval to, čemu se v souvislosti s prezidentem Nixonem říkalo strategie šílence. Chovej se tak, aby si tví nepřátelé nebyli jistí, jak velký maniak skutečně jsi. Minulý týden mluvil bývalý prezident Trump na jedné republikánské konferenci na Floridě, a jak někteří novináři informovali, pochlubil se tam mimo jiné tím, že popsal, jak řekl představitelům členských zemí NATO, že by jim USA v případě války nepřišly na pomoc. To pochopitelně vzbudilo určitou pozornost.

EU a NATO jsou nervózní z pašování zbraní z Ukrajiny na Západ. Je to ruská propaganda reaguje Kyjev

Členské státy NATO a Evropské unie tlačí na Ukrajinu, aby lépe sledovala zbraně, které zemi posílají pro boj s ruskou armádou. Obávají se totiž, že se zbraně dostanou zpět do Evropy, skrz pašeráky na černý trh. Na problém upozorňují tajné služby už řadu měsíců, nyní se konečně věc dostala i na jednání ministrů EU. O obavách Západu píše list Financial Times. Podle Kyjeva ale jde o výmysly ruské propagandy. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu už poslaly západní země Ukrajině zbraně v hodnotě vyšší než 10 miliardn dolarů.

Rusko rozmisťuje v Kalinigradu dva silné raketové systémy s dostřelem do Švédska

V rostoucím napětí mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí (NATO) se objevily satelitní snímky, ze kterých je zřejmé, že Moskva na své baltské exklávě Kaliningrad rozmisťuje pokročile protilodní rakety. Podle experta tím chce Rusko tlačit na Litvu, která zavádí proti území sankce. Nové důkazy o rozmístěných ruských raket v blízkosti Pobaltí navíc přicházejí v době, kdy Švédsko společně s Finskem jednají o vstupu do NATO. Web Naval News uvedl, že rakety mají dostřel až ke švédskému pobřeží na druhé straně Baltského moře.

Erdogan: Pokud Švédsko a Finsko nesplní sliby, Turecko neumožní jejich vstup do NATO

Turecká vláda nepředá do parlamentu dokumenty k rozšíření Severoatlantické aliance o Švédsko a Finsko, pokud tyto země nesplní závazky obsažené v úterním memorandu. Uvedl to dnes turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Rozšíření NATO musí odsouhlasit parlamenty všech třiceti členských zemí. Turecký prezident chce po skandinávských státech například zpřísnění protiteroristické legislativy, uvedla agentura Reuters.

Dva noví spojenci. Švédsko a Finsko v úterý podepíší přístupové protokoly s NATO

Švédsko a Finsko mají plné právo stát se členy Severoatlantické aliance, přístupové protokoly obě severské země podepíší v úterý, řekl ve čtvrtek na závěr summitu NATO generální tajemník organizace Jens Stoltenberg. Přístupové protokoly poté musí ratifikovat parlamenty všech 30 členských zemí NATO. Dvojice skandinávských států podala žádosti o vstup v květnu pod dojmem ruské invaze na Ukrajinu, zahájení přijímacího procesu ale blokovalo Turecko.

Putin za ještě větším stolem. Přijel na vlastní summit a posílal vzkazy do Madridu

Ruský prezident Vladimir Putin svolal svůj protipól k summitu, který uspořádalo NATO v Madridu. Na tom v turkmenském Ašgabatu se sjeli zástupci zemí sousedících s Kaspickým mořem. Putin nicméně schytal především velký výsměch za obrovský, masivní stůl, u nějž se jednání konalo a u kterého sedělo pouze pět lidí. Ruský prezident od začátku invaze na Ukrajinu proslul tím, že se i se zástupci své vlády scházel u zbytečně velkého stolu. Z tAšgabatu Putin komentoval i summit NATO.

Pro rychlé nasazení je připraveno 600 českých vojáků, brzy jich mohou být až tisíce

Lídři NATO debatují v Madridu o posílení východního křídla aliance. Generální tajemník Jens Stoltenberg už před začátkem třídenního summitu prohlásil, že Severoatlantická aliance zvýší počet vojáků zařazených do takzvaných „sil rychlé reakce“ z 40 na více než 300 tisíc. Mnohonárodnostní jednotky musí být schopny rychlého přesunu na místo konfliktu kdekoli na světě v řádech dnů, nanejvýše týdnů.

Čína se oficiálně stala hrozbou pro NATO. Aliance už nepovažuje Rusko za partnera

Lídři Severoatlantické aliance po více než deseti letech přijali nový „strategický koncept“ popisující aktuální výzvy pro NATO a plány kolem bezpečnostní spolupráce. Dokument vydaný na aliančním summitu v Madridu se vzhledem k válce na Ukrajině obsáhle věnuje Rusku, které označuje za „nejvýznamnější a přímou hrozbu pro bezpečnost spojenců“. Dlouhodobý plán NATO ale poprvé zmiňuje i Čínu, která je rovněž vykreslovaná jako hrozba, všiml si web Politico.

NATO posílí jednotky na východě a vystupňuje praktickou podporu Ukrajině

Severoatlantická aliance posílí své východní křídlo a zároveň vystupňuje „praktickou podporu“ Ukrajině. Informovaly o tom členské státy ve středu ve společném prohlášení ze summitu NATO v Madridu. Země se navíc dohodly, že formálně spustí proces přijímání Švédska a Finska do aliance. Prohlášení přichází poté, co generální tajemník NATO Jens Stoltenberg avizoval několikanásobné posílení jednotek rychlé reakce na 300 000 vojáků.

GALERIE: Fiala u španělského krále, kyjevský starosta Kličko na madridské radnici

Španělský král Felipe VI. přivítal lídry zúčastněných zemí na summitu Severoatlantické aliance v Madridu. Na galavečeři bylo u stolu podle ABC news na 60 lidí. Nechyběl ani premiér Petr Fiala (ODS), který chce při summitu řešit podporu Ukrajiny a vyslat vzkaz „agresivní politice Ruska“. Ve středu pokračuje druhý den jednání členských zemí. Hlavním tématem summitu NATO je válka na Ukrajině. Členské státy se snaží najít shodu na jednotném přístupu vůči ruské invazi.

„Hrozba z Ruska je skutečná.“ USA pošlou do Evropy víc stíhaček, lodí i vojáků

Americký prezident Joe Biden ve středu na summitu Severoatlantické aliance v Madridu oznámil posílení amerických kapacit v Evropě kvůli ruské hrozbě, jež se projevila invazí na Ukrajinu zahájenou před více než čtyřmi měsíci. Biden ohlásil vyslání dvou letek nejmodernějších stíhaček F-35 do Británie, zvýšení počtu torpédoborců ve španělských přístavech ze čtyř na šest a vytvoření nového armádního velitelství v Polsku. Posílit se má také americká přítomnost v Rumunsku, a to dodatečnou brigádou o síle 5000 vojáků, a rovněž v Pobaltí, Německu a Itálii.

Turecko už nemá výhrady. Finsko a Švédsko se mohou stát členy NATO

Turecko upustilo od svých výhrad proti vstupu Švédska a Finska do Severoatlantické aliance, potvrdil večer před novináři generální tajemník NATO Jens Stoltenberg jen o pár minut starší vyjádření finského prezidenta Sauliho Niinistöa. Aliance nyní na začínajícím summitu v Madridu obě skandinávské země "pozve", aby se k ní připojily, vstup budou muset schválit také parlamenty všech stávajících třiceti členských států.

Summit NATO chystá nové závazky. Posílí jednotky „na zemi, moři i ve vzduchu“

Spojené státy chtějí dlouhodobě posílit svou vojenskou přítomnost v Evropě, zejména na východě kontinentu. Konkrétní prohlášení učiní Washington ve středu na summitu NATO v Madridu, oznámil dnes poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan. Americký prezident Joe Biden doplnil, že USA jednají i se španělskou vládou o navýšení počtu vojenských lodí na základně u města Rota v Andalusii.

„Zásah NATO na Krymu povede ke třetí světové válce,“ vyhrožuje Medveděv

Krym je součást Ruska, a to znamená navždy. Takto jednoznačně hovoří o anektovaném poloostrově někdejší ruský prezident a premiér Dmitrij Medveděv. Dodal, že jakýkoliv zásah NATO na Krymu by mohl znamenat vypuknutí třetí světové války. Medveděv se takto ostře vyjádřil před úterním začátkem summitu NATO v Madridu. Medveděv reagoval i na informaci, že americký prezident Joe Biden plánuje oznámit prodloužení posílené přítomnosti amerických vojáků v Polsku a změny v rozmístění amerických jednotek v Pobaltí.

NATO mohutně posílí jednotky rychlé reakce. Mají mít 300 000 vojáků

Severoatlantická aliance zvýší počet vojáků schopných rychlého nasazení na více než 300 000. Před třídenním summitem aliančních lídrů začínajícím v úterý v Madridu to v pondělí prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Dosud mají síly rychlé reakce na 40 000 vojáků, podle šéfa aliance však projdou proměnou, která povede k výraznému navýšení počtu jednotek schopných rychlého přemístění do místa konfliktu. NATO chce tímto způsobem zejména dlouhodobě posílit ochranu svého východního křídla.

Erdogan švédskou premiérku nepotěšil. Stockholm dělá málo proti terorismu, řekl jí

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes v návaznosti na telefonát se švédskou premiérkou Magdalenou Anderssonovou řekl, že v souvislosti se snahou Švédska vstoupit do NATO nenastal žádný pokrok. Informovala o tom agentura AFP. Více než měsíc poté, co Švédsko společně s Finskem požádaly o přijetí do aliance, a těsně před jejím summitem, tak jednání patrně zůstávají zablokovaná.

Ani ruský útok na Pobaltí by neznamenal automaticky zásah NATO. Jak funguje zásadní článek 5

Blokáda Kaliningradu vyvolala ostré reakce Kremlu a v Rusku se začalo mluvit i o možném útoku na koridor na pomezí polsko-litevské hranice. To je kritické místo případného střetu s NATO, před kterým experti roky varují. A zároveň také řídce obydlené a jinak nepříliš významné území, kterým by mohlo Rusko otestovat jednotu aliance, která by musela rozhodnout o aktivaci zásadního článku 5.

ČR už vyčerpala zásoby zbraní, které by mohla dát Ukrajině, řekl Fiala Stoltenbergovi

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ve čtvrtek po schůzce s českým premiérem Petrem Fialou poděkoval České republice za pomoc ukrajinské armádě a ukrajinským uprchlíkům. Šéf české vlády nicméně na tiskové konferenci řekl, že ČR už v podstatě vyčerpala zásoby zbraní, které by mohla bránící se Ukrajině poskytnout. Ujistil také, že jeho vláda je odhodlaná splnit svůj závazek a do roku 2024 zvýšit své výdaje na obranu minimálně na dvě procenta HDP.

Hurá, třetí světová

Rozhodnutí Litvy zablokovat Rusům železniční spojení s Kaliningradem, touto enklávou Ruska ve staré Evropě, přišlo v sobotu. Dochází nám, co všechno se takovým tahem najednou ocitlo ve hře? Litva se odvolává na instrukce Evropské komise ohledně sankcí na ruský import přes území EU, v tomto případě zásobování Kaliningradu uhlím, kovy, stavebním materiálem aj. V ruské enklávě mezi Polskem a Litvou žije téměř milion lidí, tamní gubernátor odhaduje, že zakázané položky dohromady tvoří asi 50 procent dovozu z Ruska.

NATO poskytne Ukrajině další moderní zbraně. Tragédii na Donbasu to jen prodlouží, reaguje Rusko

Severoatlantická aliance poskytne Ukrajině další zbraně včetně těžké techniky, prohlásil před dnešním jednáním aliančních ministrů obrany generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Aliance je podle něj připravena podporovat Ukrajince dlouhodobě. Ruská reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Ministerstvo zahraničí uvedlo, že západní země nesou na „probíhající tragédii velkou část viny“. Další dodávky zbraní podle vyjádření úřadu povedou k prodlužování bojů a novým obětem mezi civilisty.

„Potřebujeme 1000 houfnic i dronů, 500 tanků a 300 raketometů, abychom ukončili válku,“ vyzývá Kyjev NATO

Kyjev vyzval před nadcházejícím setkáním ministrů obrany Severoatlantické aliance k tomu, aby Ukrajina dosáhla parity co do těžkých zbraní s útočícím Ruskem. Ukrajina potřebuje 1000 houfnic, 500 tanků, 300 salvových raketometů, 2000 obrněných vozidel a 1000 dronů, aby ukončila válku, uvedl dnes na twitteru poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. „Abych byl upřímný – k ukončení války potřebujeme paritu v těžkých zbraních,“ napsal poradce na sociální síti.

Stoltenberg: Obavy Turecka jsou legitimní, NATO by o rozšíření mohlo rozhodnout až po summitu

Severoatlantická aliance by mohla rozhodnout o přijetí Švédska a Finska do svých řad až po summitu v Madridu, který se bude konat na konci června. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v Helsinkách řekl, že vrcholná schůzka nikdy nebyla konečným termínem pro rozhodnutí o rozšíření aliance. Obavy Turecka, které se opakovaně postavilo proti vstupu obou severských zemí do aliance, jsou podle Stoltenberga legitimní a je nutné je brát vážně, informovala agentura Reuters.

Západu dochází „sovětská“ munice. Ukrajina potřebuje rychle přezbrojit

Zásoby sovětského či ruského typu munice pro Ukrajinu začínají docházet. Sklady zejména států východního křídla NATO, z nichž plynuly zásoby pro ukrajinskou techniku, se začínají podle očekávání vyprazdňovat a to může pro obranu před ruským agresorem znamenat potenciální problém. Podle analytiků je cestou zejména náhrada sovětské techniky za tu západní, ta sice v případě Ukrajiny probíhá zřejmě rekordním tempem, ovšem otázkou je, zda v dostatečném množství.

„Bezprecedentní, nemyslitelné a hanebné,“ zuří Lavrov nad zkaženou cestou do Srbska

Za bezprecedentní, nemyslitelné a hanebné označil dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov rozhodnutí Bulharska, Černé Hory a Severní Makedonie nepovolit mu přelet do Srbska, kde měl dnes zahájit dvoudenní návštěvu. „Došlo k nemyslitelnému,“ řekl Lavrov podle agentury TASS na dnešní tiskové konferenci o „bezprecedentním rozhodnutí“ některých členských zemí Severoatlantické aliance. Uzavření leteckého prostoru pro letoun ruského ministra označil dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov za „nepřátelský čin“.

Šéf NATO: Na Ukrajině to bude dlouhá, opotřebovávací válka

Západ se musí na Ukrajině připravit na dlouhou, opotřebovávací válku, varoval dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po setkání s americkým prezidentem Joem Bidenem. Náznaky, že by Rusko svou agresi v sousední zemi ukončilo, nevidí. "Musíme se připravit na to, že to bude dlouhé. Protože pozorujeme, že se válka stala válkou opotřebovávací,“ řekl Stoltenberg, který se ve Washingtonu připravuje na summit NATO v Madridu.

Autenticita není, co bývala

Vzpomínáte, jak se ministr vnitra Hamáček chystal do Moskvy, pak tam nejel a podle toho, koho jste se zeptali, tam určitě zamýšlel jet, anebo se tam nikdy nechystal, a nikdo už nic nechápal? Něco podobného se minulý týden odehrálo v Německu, zemi důležitější než my, jejíž demokracie nám je dávána za vzor. Parlamentní státní tajemnice spolkového ministerstva obrany oznámila minulou neděli v televizním rozhovoru, že existuje dohoda v rámci NATO, že na Ukrajinu se nebudou dodávat západní tanky a obrněné transportéry. To se však ukázalo být novinkou pro německé opoziční poslance, ale i pro spolkové ministerstvo zahraničí.

Rusko porušilo dohodu, aliance může zasáhnout na východě Evropy, říká náměstek tajemníka NATO

Rusko napadením Ukrajiny porušilo dohodu se Severoatlantickou aliancí podepsanou před 25 lety, a NATO proto může zasáhnout do bojů ve východní Evropě. V neděli to v rozhovoru s agenturou AFP řekl náměstek generálního tajemníka aliance Mircea Geoana. Západ Ukrajině, kterou 24. února napadlo Rusko, dodává zbraně. Dosud ale vylučoval přímé zapojení do bojů. Zakládající akt o vztazích NATO s Ruskem obsahoval opatření, která měla „zabránit koncentraci konvenčních sil“, zejména ve střední a východní Evropě.

Utajená pražská schůzka zpravodajských služeb NATO řešila Ukrajinu

V Praze se minulý týden sešli ředitelé vojenských zpravodajských služeb členských zemí NATO. Jednání se zúčastnily i partnerské státy, prostřednictvím videa promluvil také jejich ukrajinský protějšek. Řekl to mluvčí Vojenského zpravodajství Jan Pejšek. Z bezpečnostních důvodů o akci Vojenské zpravodajství informovalo až po jejím skončení. Ředitelé vojenských zpravodajských služeb se v Praze sešli v rámci jednání Vojenského zpravodajského výboru (MIC - Military Intelligence Committee) NATO.

Severští bojovníci a turečtí obchodníci

Již víc než 100 let historici debatují o příčinách vypuknutí první světové války. Proč se Evropa, jež zažívala bezprecedentní období míru a prosperity, rozhodla jít do zničující industriální války, jež rozvrátila celý kontinent a byla počátkem konce evropské dominance? Tlusté knihy o mnoha stovkách stran obviňují Německo, Rusko, Británii, Francii, Habsburky, analyzují neklid na Balkáně, soupeření v koloniích a nespočet dalších problémů konce 19. století.