Významný britský filozof Sir Roger Scruton, který byl po kritizovaném rozhovoru pro časopis New Statesman propuštěn z postu ministerského poradce, se na svou pozici zřejmě vrátí.
V pondělí 22. července budou ohlášeny výsledky voleb lídra britské Konzervativní strany. O dva dny později stávající premiérka rezignuje na vládní funkci, aby předala křeslo svému nástupci. Pokud půjde vše podle plánu, a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by nemělo, novým předsedou britského kabinetu se stane Boris Johnson, asi nejkontroverznější britský politik současnosti. Polovině země imponuje, druhá polovina ho nesnáší. Má zároveň pověst neseriózního šaška a bezohledného manipulátora.
Britský konzervativní poslanec Evropského parlamentu, vlivný intelektuál a přední zastánce volného obchodu Daniel Hannan je téměř synonymem pro slovo brexit.
Theresa Mayová neměla být premiérkou. Měl jím být charismatický Boris Johnson. Oblíbenec řadových členů Konzervativní strany se po vítězné kampani za odchod z EU ocitl na vrcholu popularity. Zdálo se logické, aby Británii z Evropské unie vyvedl hlavní brexitář. Jedinou překážkou byla Johnsonova osobnost. Neprovázela ho zrovna pověst nejpracovitějšího a nejkompetentnějšího politika.
Výběr lídra Konzervativní strany měl být především o brexitu. Přesto neustále zabočuje k malichernostem. Minulý týden bylo hlavním tématem, kdo bral jaké zakázané substance. Tento týden, kdy vrcholí parlamentní část voleb, zase byla tématem údajná protikonzervativní zaujatost televizních kanálů. To vyhovuje hlavnímu favoritovi, kterým je Boris Johnson. To, že se v tuto chvíli o něj nikdo nezajímá, je jedním z důvodů, proč sebejistě kráčí ke zvolení.
Příštím lídrem britské Konzervativní strany a tedy i premiérem bude bývalý ministr zahraničí Boris Johnson nebo současný šéf diplomacie Jeremy Hunt. Rozhodlo o tom páté hlasování konzervativních poslanců, v němž byl z volby stranického lídra těsně vyřazen třetí zbývající kandidát, ministr životního prostředí Michael Gove. Vítěz souboje vystřídá v čele strany i vlády premiérku Theresu Mayovou, která ohlásila odchod po ztroskotání dohody o podmínkách ochodu země z EU.
Do dalšího kola volby lídra britské Konzervativní strany ve středu postoupili exministr zahraničí Boris Johnson, současný šéf diplomacie Jeremy Hunt, ministr životního prostředí Michael Gove a ministr vnitra Sajid Javid. Ve třetím hlasování konzervativních poslanců získal nejméně hlasů ministr pro mezinárodní rozvoj Rory Stewart, a byl tedy z boje vyřazen. Už ve čtvrtek se rozhodne o podobě finálové dvojice, z níž nového lídra strany a tedy i příštího britského premiéra vyberou řadoví straníci.
První potvrzení odhadů, že příštím britským premiérem bude exministr zahraničí Boris Johnson, je na světě. Ve čtvrteční tajné volbě obdržel 114 poslaneckých hlasů ze 313. Druhý skončil jeho nástupce na ministerstvu zahraničí Jeremy Hunt se 43 hlasy. Zdá se, že místo ve finále, kdy budou všichni členové konzervativní strany vybírat mezi dvěma kandidáty přeposlanými z poslaneckého výběru, má zaručené. K postupu stačí jen 105 hlasů.
Někdejší britský ministr zahraničí Boris Johnson vzešel jako jasný vítěz prvního kola hledání nástupce premiérky Theresy Mayové, podpořilo ho 114 konzervativních poslanců. Ti zároveň vyřadili tři z deseti kandidátů, kteří se ucházejí o post lídra strany, a tím i křeslo ministerského předsedy.
Británie podle exministra zahraničí Borise Johnsona vyjedná s Evropskou unií lepší dohodu o podmínkách brexitu, zároveň ale nesmí svůj odchod z evropského bloku dále odkládat. Hlavní favorit souboje o místo lídra vládních konzervativců uvolněné Theresou Mayovou ve středu vystoupil na zahajovací tiskové konferenci své kampaně a řekl mimo jiné, že neočekává odchod z unie bez „rozvodové dohody“. Důsledná příprava na takový scénář je ale podle něj nejlepší cestou pro vyjednání ústupků v Bruselu.
Do čtvrtečního prvního kola volby nového lídra britské Konzervativní strany, která vyvrcholí za šest týdnů, půjde deset kandidátů. Z 11 ohlášených uchazečů pouze jeden nedokázal nasbírat podpisy osmi konzervativních poslanců, což byla podmínka pro podání přihlášky do procesu. Nová tvář vládní strany zároveň vystřídá v čele vlády končící premiérku Theresu Mayovou, které se doma nepodařilo prosadit dohody s EU o odchodu ze společenství. Podle médií má zatím největší podporu bývalý ministr zahraničí Boris Johnson.
Hledání následníka Theresy Mayové v čele britské vládní Konzervativní strany v pondělí oficiálně začalo. Zájem o nejvyšší stranický post oznámilo zatím jedenáct politiků z řad konzervativců. Za favorita klání, jehož vítěz nahradí Mayovou také ve funkci ministerské předsedkyně, je považován bývalý ministr zahraničí Boris Johnson.
Boris Johnson, favorit na post stranického lídra britských konzervativců po Therese Mayové, a tedy i na post premiéra, by zadržel platbu finančního vyrovnání ve výši přibližně 39 miliard liber (asi 1,12 bilionu Kč), dokud Brusel Londýnu neposkytne lepší podmínky pro odchod z Evropské unie. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na dnešní rozhovor Johnsona s britským nedělníkem The Sunday Times.
Neúprosná kletba brexitu semlela další politickou kariéru. Britská premiérka Theresa Mayová nedokázala splnit hlavní úkol, který si předsevzala, totiž vyvést Spojené království z Evropské unie. Strana dopěla k názoru, že nastal čas na změnu, a dotlačila Mayovou k odstoupení. Jízdní řád výběru nového lídra je jasný.
Bývalý britský ministr zahraničí a jedna z hlavních tváří kampaně za brexit Boris Johnson ve čtvrtek oznámil, že bude kandidovat na funkci vůdce Konzervativní strany po premiérce Therese Mayové. Informovala o tom zpravodajská stanice BBC. „Samozřejmě, že do toho půjdu,“ řekl Johnson podle BBC na zasedání asociace britských pojišťovacích agentů.
Začátkem března britská média začala bít na poplach. Konzervativní poslanec, bývalý starosta Londýna a exministr zahraničí Boris Johnson se ostříhal. Svou bujnou nečesanou blonďatou kštici si nechal upravit na velmi tradiční mužský sestřih. Důvod pozdvižení byl jednoduchý: Johnsonova návštěva kadeřníka byla považována za signál, že zahájil tažení za premiérským křeslem. Po čtvrtečních komunálních volbách je Johnson ke svému vysněnému cíli mnohem blíž. Vládní konzervativci utrpěli masivní ztráty. Přišli o 1330 zastupitelů.
Brexitová dohoda může získat v britském parlamentu podporu většiny poslanců, pokud si premiérka Theresa Mayová vymůže na Evropské unii další ústupky v oblasti takzvané irské pojistky. Před úterním hlasováním o plánu B, který předsedkyně vlády předložila Dolní sněmovně před týdnem, to řekl přední zastánce brexitu Boris Johnson. Východisko ze současného patu by mohl poskytnout pozměňovací návrh vlivného konzervativního poslance Grahama Bradyho, který chce pojistku nahradit „alternativními ujednáními“.
Bývalý britský ministr zahraničí Boris Johnson varoval, že vyjednávací strategie premiérky Theresy Mayové vůči Evropské unii o brexitu by mohla z Británie učinit "trvalou kolonii EU". Šéfka severoirské Demokratické unionistické strany (DUP) Arlene Fosterová se zase obává oslabení pozice Severního Irska ve Spojeném království po brexitu. Ujistila, že to nepřipustí, uvedla agentura Reuters.
Britský herec a komik Rowan Atkinson, známý především jako představitel Mr. Beana, se v tisku zastal bývalého ministra zahraničí Borise Johnsona kritizovaného za kontroverzní výrok o burkách. Johnson v něm takto zahalené ženy přirovnal k poštovním schránkám a bankovním lupičům. Atkinson v dopise zaslaném deníku The Times uvedl, že mu přirovnání připadá zábavné. Exministr by se podle něj neměl za své prohlášení omlouvat.
Nejvýraznější britský politik a donedávna ministr zahraničí Boris Johnson si pěstuje image rozcuchaného prostořekého blonďáka. Nedílnou součástí operace Boris je drsnější humor, obraty a vtípky. Nepochybně se předem počítá s pobouřenou reakcí. Plánovat takové kousky musí být snadné, protože na ortodoxnost kulturní levice, která dnes veřejnou debatu kontroluje, je spolehnutí.
Britská premiérka Theresa Mayová v úterý vyzvala někdejšího ministra zahraničí Borise Johnsona, aby se omluvil za výroky přirovnávající ženy v burkách k poštovním schránkám a bankovním lupičům. Podle Mayové byla jeho slova „zjevně urážlivá“, předsedkyně vlády zároveň nenavrhuje Johnsonův konec v pozici šéfa poslaneckého klubu konzervativců. Johnson se omluvit odmítl.
Vypadalo to jako vtip z dílny Václava Havla, když na vrcholu své moci v roce 1990 jednou shromážděným politikům během jednání oznámil, že dokud se nedohodnou na uspořádání federace, stráže je nepustí z budovy. V doprovodu strážců chodili politici i na záchod.
Britský ministr zahraničí Boris Johnson ve svém rezignačním dopise adresovaném premiérce Therese Mayové varoval, že se Británie stane po brexitu kolonií Evropské unie. Reagoval tak na nejnovější vyjednávací plán pro odchod země ze společenství, který vláda představila minulý týden. Johnson v dokumentu hovořil o „umírajícím snu“ o mimořádné příležitosti britského obyvatelstva se díky brexitu osvobodit, protože tento sen „dusí zbytečné pochybnosti o sobě samých“.
Britský ministr zahraničí Boris Johnson podává demisi kvůli neshodám ve vládě kolem plánu odchodu země z Evropské unie, který představila minulý týden premiérka Theresa Mayová. Informoval o tom úřad premiérky.
Britský ministr zahraničí Boris Johnson připustil, že odchod země z Evropské unie by mohl nakonec skončit krachem. Na středeční soukromé večeři se skalními podporovateli brexitu z řad vládních konzervativců také přiznal rostoucí obdiv k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, který by prý vedl jednání s Bruselem o podmínkách odchodu z EU mnohem razantněji než samotní Britové.
Načasování nedávného útoku na bývalého dvojího agenta Sergeje Skripala nervovou látkou v jižní Anglii pravděpodobně souviselo s ruskými prezidentskými volbami. Prohlásil to ve středu v zahraničním výboru Dolní sněmovny britský ministr zahraničí Boris Johnson. Řekl také, že ruský prezident Vladimir Putin využije letošního světového šampionátu ve fotbale k vylepšení obrazu své země podobně jako nacistický vůdce Adolf Hitler berlínské olympiády v roce 1936. Podle ruského ministerstva zahraničí je takové přirovnání nepřijatelné.
Otrávení bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala nervově paralytickou látkou Novičok nařídil podle britského ministra zahraničí Borise Johnsona s nejvyšší pravděpodobností osobně ruský prezident Vladimir Putin. O Johnsonově vyjádření informovala agentura Reuters. Kreml prohlášení vzápětí označil za neodpustitelné porušení diplomatické slušnosti. V neděli se v Rusku konají prezidentské volby, v nichž je Putin jasným favoritem.
Odchod Británie z Evropské unie není důvodem k obavám, ale k naději. Řekl to ve středu britský ministr zahraničí Boris Johnson. Prohlásil to v projevu o takzvaném brexitu, ve kterém se snažil uklidnit ty obyvatele Británie, kterým se plánovaný rozchod s evropským blokem nelíbí. Brexit přitom označil za „velký liberální projekt“, který může „časem sjednotit tuto zemi“.
Mumifikované tělo objevené před desetiletími v Basileji patřilo bohaté ženě z 18. století, která byla přímým předkem současného britského ministra zahraničí Borise Johnsona. O zjištění švýcarských vědců píše server BBC.
Ministři zahraničí Ruska a Británie Sergej Lavrov a Boris Johnson se při pátečním jednání v Moskvě pohádali kvůli údajnému vměšování Ruska do volebních procesů v Evropě a USA. Informují o tom ruská média. Nakonec se v přítomnosti novinářů shodli na tom, že je třeba „obrátit list“.
