Skončí Česko jako velmoc slevových akcí? Rezort zemědělství se chce zaměřit na tržní sílu
Velké obchodní řetězce už možná nebudou moci pořádat slevové akce na vybrané zboží.
Velké obchodní řetězce už možná nebudou moci pořádat slevové akce na vybrané zboží.
Zastupitelé za dánskou „zelenou“ stranu Alternativa chtějí, aby z jídelníčků pečovatelských center, školek a škol v Kodani zmizelo červené maso.
Spotřebitelské ceny letí vzhůru kvůli nákladům za bydlení, potraviny nebo vodné a stočné. Srpnová inflace dosáhla 2,9 procent, tedy stejně jako minulý měsíc. Podle dřívějších odhadů však měla být znatelně mírnější, kdy Česká národní banka (ČNB) odhadovala růst 2,6 procenta a ministerstvo financí 2,7 procenta. Podle ekonomů se vysoká hodnota okolo tří procent bude pohybovat i nadále, protože se počítá s navýšením spotřebních daní.
Hamburger je symbolem Ameriky, nezdravého životního stylu a fast foodu. Moderní podoba tohoto sendviče vznikla nejspíše v polovině 19. století, kdy se nějaký génius rozhodl umístit karbanátek mezi dvě půle housky. Vzhledem k tom, že masovou placku přivezli do USA nejspíš němečtí emigranti, kteří nejčastěji vyplouvali z Hamburku, promítlo se jméno přístavního města do názvu nového pokrmu.
Mezi ovocem a zeleninou se banány nejvíce vyvážejí do ostatních zemí v rámci Evropské unie. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) se mezi lednem a červnem uskutečnil vývoz banánů v objemu 30 tisíc tun zboží v hodnotě 657 milionů korun. U exportu jablek se například ve stejném období jednalo pouze o necelých 5 tisíc tun v hodnotě 41 milionů korun. Zásluhu na tom má reexport, který se usnadnil vstupem země do Evropské unie v roce 2004. Za 19 let se pak vývoz banánů navýšil o 200 procent.
Německé organizaci pro ochranu zvířat se podařilo pořídit záběry brutálního zacházení s krocany na farmě v Maďarsku v souvislosti s transporty zvířat na jatka do Německa. Na záběrech je vidět, jak pracovníci farmy zvířata bijí, kopou do nich a silou je rvou a házejí do vozů. Farmu přitom vlastní švýcarský koncern Bell Food Group. Ochránci zvířat zmiňují i chovy v Česku. Informují o tom německá i švýcarská média, například veřejnoprávní televize ZDF.
Běžný nákup se Čechům neustále prodražuje. Ceny základních zemědělských produktů jako jsou brambory, cibule či zelí dosahují rekordních čísel.
Kilo brambor k třiceti korunám, cibule mnohdy i přes čtyřicet korun. Nepříznivé počasí se nadále odráží v rostoucích cenách potravin, například brambory jsou na svém historickém maximu. Dokazují to nejnovější čísla ČSÚ. Odborníci přitom předpokládali, že ceny přestanou stoupat s příchodem nové úrody. Bohužel se tak nestalo, mohou za to především výkyvy počasí a nedostatek srážek. Pokud v příštích týdnech nezaprší, může se situace ještě zhoršit.
Tak drahé české potraviny včetně piva nebyly nikdy, upozornila agentura Bloomberg. Nutno dodat, že před zdražováním Čechy nezachrání ani to, že dotují zemědělce nejvíc v Evropské unii. Je to pravý opak toho, co dlouhá léta tvrdí zemědělští lobbisté, ovšem podle údajů Evropské unie podporujeme agrární sektor nejvíc s jedinou výjimkou Finů, kteří hospodaří v krušných podmínkách za polárním kruhem.
Není divu, že se poslanci na probíhající schůzi sněmovny rozčilují nad dotací pro pekárnu Zelená louka. V některých ohledech připomíná případ Čapího hnízda. Pekárna Agrofertu, která leží pár kilometrů za Průhonicemi, má stejně romantické jméno jako luxusní vila u Olbramovic, zároveň ji gigantický holding pořídil s evropskou podporou, která je určena pro začínající firmy. Nikdo nehledá na Zelené louce stejný podvod jako v Čapím hnízdě, to však zdaleka neznamená, že u Průhonic je všechno v pořádku.
Internetový prodejce potravin Rohlík.cz přestal nabízet toastový chléb od společnosti Penam z Agrofertu. Nelíbí se mu 100milionová dotace pro firmu, kterou neproplatila Evropská unie, jak upozornil web iRozhlas.cz. Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka sdělil, že dotace byla udělená v souladu se zákonem.
Je to paradox, ale na politickou kampaň do Evropského parlamentu mohou doplatit obchody. Vláda těsně před volbami schválila zákaz dvojí kvality potravin. Případná až 50 miliónová pokuta se totiž nebude týkat nadnárodních výrobců, kteří potraviny v různé kvalitě dodávají, ale obchodníků. Pro malé obchody může být taková pokuta likvidační. Podle opozice svým krokem vláda navíc pouze zastírá své neúspěchy v evropské politice, nedokázala totiž zákaz dvojí kvality potravin prosadit na Radě EU.
Zboží pod stejným obalem bude muset mít v Česku stejné složení jako v jiných evropských státech. V pondělí to schválila v novele zákona o ochraně spotřebitele vláda, nechala však možnost, aby rozdíl v kvalitě mohl u výrobků být, pokud ho obchodník nebo výrobce zdůvodní „oprávněnými a objektivními“ skutečnostmi. Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytlo ministerstvo průmyslu a obchodu.
Loňské sucho se stále zásadněji odráží v peněženkách Čechů. Nejvíce je to znát na cenách zeleniny. Za kilo cibule totiž lidé zaplatí i přes 40 korun. Drahá zelenina proto začíná prodražovat také pokrmy v restauracích. Ekonom Štěpán Křeček upozorňuje, že nejvíce na to doplatí především vegetariánské restaurace, které obzvláště dbají na použití kvalitní zeleniny. Evidentní růst cen obědů dokazují čísla serveru menicka.cz.
Zásadním tématem Andreje Babiše v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu je kvalita potravin. Společně s dalšími politiky vytváří představu, že za špatnou kvalitu potravin na českých talířích může především Brusel. „Jo, jsme pro ně popelnice Evropy,“ prohlašuje premiér a nepřímý majitel firmy, která patří mezi největší producenty potravin v republice. Jednu skutečnost však pravidelně zapomíná zmínit. Popelnicí Evropy se Česko stalo i kvůli potravinám, které pravidelně opouštějí brány továren Agrofertu.
Jako katastrofální označil v neděli český premiér Andrej Babiš (ANO) údaje o potravinové a zemědělské soběstačnosti České republiky. Řekl to na němu Agrární komory v Brně. Česko dováží vepřové i kuřecí maso, ale i vejce a další zemědělské produkty. Prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek novinářům řekl, že soběstačnost země ve výrobě vepřového masa se pohybuje mezi 36 až 38 procenty, u drůbežího je to 55 procent, u vajíček 60 procent a u mléka kolem 85 procent.
Český zákazník se při nákupu zeleniny v poslední době zřejmě nestačí divit. Zatímco ještě relativně nedávno se kilogram cibule prodával za cenu, která o mnoho nepřevyšovala desetikorunu a pak mírně podražil, pak cena vystřelila prudce vzhůru. V první polovině května dosahuje cena této klíčové potraviny v některých případech i přes 40 korun. Může za to především loňské sucho, shodují se prodejci. Cena zeleniny má jít dolů až s novou úrodou.
Stát by měl v budoucnu zakázat prodej veškerého zboží, které se bude nabízet s rozdílnou kvalitou ve stejném obale. Ministerstvo průmyslu a obchodu předloží návrh novely zákona, kterým se připojí k návrhu ministerstva zemědělství, jež chce tuto praktiku zakázat u prodeje potravin pod pokutou 50 milionů korun. Výše pokuty, která bude u zbytku zboží, zatím není vyjednaná, řekl v pondělí po jednání s obchodními řetězci ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).
Ministerstvo zemědělství chce v novele zákona o potravinách zakázat tzv. dvojí kvalitu pod pokutou až 50 milionů korun. Výrobky se stejným obalem budou muset mít stejné vlastnosti a složení v ČR jako v jiných evropských státech, uvedl na tiskové konferenci ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Chce tak zpřísnit Evropou schválenou směrnici. V ní se uvádí, že se výrobky musí lišit „významně“. Podle svazu obchodu však novela dvojí kvalitu nevyřeší.
Europoslanci ve Štrasburku schválili směrnici, která má chránit spotřebitele před zavádějícími a nekalými praktikami zejména v online prostředí. Právní úprava se rovněž věnuje problematice dvojí kvality výrobků, ale v praxi nevede k jejímu definitivnímu zákazu, jak požadoval pozměňovací návrh. Ten schválen nebyl, což kritizuje řada českých zástupců v Evropském parlamentu (EP).
Peněženky českých zákazníků musely v posledních týdnech nutně pocítit markantní nárůst cen zeleniny. Brambory zdražily o dvě třetiny, zelenina v průměru bezmála o polovinu. Hlavní příčinou je především sucho. Cena brambor i ostatní zeleniny půjde výrazně dolů až s dozráním domácí produkce v průběhu konce jara a léta, shodují se na tom odborníci. Nedostatek brambor však trápí Českou republiku každou zimu. Zemědělcům v ČR se z ekonomického hlediska vyplatí pěstovat spíše řepku a obilí než zeleninu, ta představuje vyšší riziko.
Brambory zdražily o dvě třetiny, zelenina v průměru bezmála o polovinu. Zemědělci to vysvětlují loňským suchem, které se podepsalo na úrodě. Na takovém vysvětlení nehraje jedna věc. V sousedním Rakousku a Německu, které postihlo úplně stejné sucho, zdražily brambory i zelenina jen mírně a to znamená, že je tam laciněji než v Česku.
Ministerstvo zemědělství se zatím kvůli nedostatku úředních veterinářů nechystá povolit detašovaná pracoviště jatek pro skot na farmách. Myšlenkou se však zabývalo, sdělil mnluvčí úřadu Vojtěch Bílý. Svaz ekologických zemědělců PRO-BIO chce jednat o problémech s počty veterinářů s poslanci.
Meziroční růst spotřebitelských cen v únoru zrychlil na 2,7 procenta z lednových 2,5 procenta. Výraznější byl růst cen naposledy v říjnu roku 2017. Na zrychlení inflace se podílelo hlavně zdražení potravin a ke zvyšování cen přispěly také náklady na bydlení. Oznámil to v pondělí Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně ceny také vzrostly, a to o 0,2 procenta.
Polský ministr zemědělství do současných sporů, které se mezi Prahou a Varšavou rozhořely kvůli případům s podezřelým polským masem, zapojil postavičky z českých kreslených pohádek. Objevily se v pátek v jeho vzkazu na twitteru určeném šéfovi českého resortu zemědělství Miroslavu Tomanovi, kterého vyzval, aby zanechal kousavých poznámek. České ministerstvo zemědělství zareagovalo replikou, že Ardanowski se snaží odvrátit pozornost od systémového problému se selháním veterinárního dozoru v Polsku.
Česko odmítne požadavek Evropské komise (EK), aby do konce týdne ukončilo mimořádné kontroly hovězího masa z Polska. Ve čtvrtek to řekl ústřední ředitel Státní veterinární správy (SVS) Zbyněk Semerád. V příštím týdnu by podle něj mohly členské státy hlasováním rozhodnout, zda komise České republice nařídí mimořádná veterinární opatření ukončit. Od minulého čtvrtka se v Česku musí hovězí dovážené z Polska kontrolovat na salmonelózu.
Ve 1200 kilogramů mražených kuřecích stehen z Polska našli veterináři salmonelu. Zásilku objevili ve velkoobchodním skladu Petr Novotný - Gastroplus v Lounech. Veterináři nyní zjišťují, kam maso dále šlo, část zásilky byla distribuovaná do stravovacích služeb. Ve čtvrtek to sdělil mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Kontaminovaného masa může být více, stejná šarže šla i do Královéhradeckého, Zlínského a Olomouckého kraje. Zboží vyrobila polská firma Inter-Natural 2000.
Komunikaci ministra zemědělství Miroslava Tomana kolem skandálu s hovězím masem z Polska nejlépe vystihuje dotaz na Rádio Jerevan: „Je pravda, že Ivan Ivanovič vyhrál v loterii automobil?“ „Ano, to je pravda. Nebyl to však Ivan Ivanovič, ale Sergej Sergejevič. A nevyhrál automobil, ale ukradli mu kolo.“
V kauze problematického hovězího z Polska, která vypukla koncem ledna, přibyla další znepokojivá zpráva. Do Česka se z Polska dostalo dalších 1164 kilogramů hovězího, které může být nakažené salmonelou. Kvůli problematickému masu ČR zavedla mimořádná veterinární opatření. Pokud ale lidé chtějí vědět, odkud má provozovatel restaurace nebo prodejce masných výrobků maso, mají smůlu. Veškeré údaje o původu masa mají povinnost prodejci zveřejnit jen u nezpracovaného masa, ne v restauracích a v případě párků či salámů.
Výrok ministra zemědělství Miroslava Tomana (za ČSSD) o restauracích, které odebíraly v Praze hovězí z problematických polských jatek a vydávaly je za argentinské, nemá žádnou oporu ve výsledcích kontrol restaurací. Toman o tom mluvil začátkem února na sněmovním zemědělském výboru. Státní veterinární správa (SVS) ani Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) ale k ničemu podobnému nedospěly.