Peněženky českých zákazníků musely v posledních týdnech nutně pocítit markantní nárůst cen zeleniny. Brambory zdražily o dvě třetiny, zelenina v průměru bezmála o polovinu. Hlavní příčinou je především sucho. Cena brambor i ostatní zeleniny půjde výrazně dolů až s dozráním domácí produkce v průběhu konce jara a léta, shodují se na tom odborníci. Nedostatek brambor však trápí Českou republiku každou zimu. Zemědělcům v ČR se z ekonomického hlediska vyplatí pěstovat spíše řepku a obilí než zeleninu, ta představuje vyšší riziko.

Zelenina na tuzemském trhu výrazně zdražila a její ceny byly v únoru podle Českého statistického úřadu meziročně vyšší bezmála o 80 procent. Výrazný cenový růst podle předsedy Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) Petra Hanky souvisí s loňskou špatnou úrodou zeleniny v Česku i Evropě.

Český bramborářský svaz k tomu dodává, že se problém opakuje i kvůli české nesoběstačnosti. „Problémem je, že loňský rok znamenal v důsledku sucha propad ve výnosech 15 až 20 %. Ten nebyl jenom u nás, ale i v zemích jako je Německo, Francie, Holandsko či Belgie. Žádný rok nejsme soběstační v konzumních bramborách, maximálně ze 70 nebo 80 %. Každý rok tedy musíme minimálně 100 tisíc až 150 tisíc tun brambor ve slupce, přivést na doplnění trhu,“ uvedl pro Echo24 předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček.

Za vysoké ceny může kromě sucha i nízký počet ploch, na kterých se konzumní brambory pěstují. „Musíme brát v úvahu, že se u nás pomalu zmenšují plochy, kde se pěstují konzumní brambory. Na rozdíl třeba od ploch na výrobu škrobu, které jsou stabilizované,“ uvedl Králíček.

Cena zeleniny a především brambor se výrazně sníží až počátkem léta. „Co se týče brambor, tak se situace zlepší až s příchodem nové sezóny. První pokles se dá očekávat někdy koncem května nebo počátkem června s dovozem nových brambor ze Středomoří – Itálie, Španělsko, z Egypta. K zásadnější změně dojde až v druhé polovině června s příchodem domácí produkce,“ uvedl Hanka pro Echo24.

Češi si odvykají jíst brambory

Spotřeba brambor v České republice od revoluce výrazně poklesla. Důvodem byla především pestrost potravin, která se na trhu začala postupně objevovat. Lidé podle údajů ČSÚ stále častěji dávají přednost rýži či těstovinám. Bramborářský svaz se proto obává o budoucnost brambor. „Dnes jsou ceny v maloobchodě poměrně vysoké, třeba i přes dvacet korun, což je pro nás hraniční cena, protože vyšší by už zákazníka odpudila, ten by pak dal přednost jiným přílohám. Mrzelo by nás, kdyby se omezovala spotřeba brambor,“ řekl Králíček. 

Faktorů, které ovlivňují rozsah pěstování brambor je hodně. „Vliv na to má například rozsáhlá živočišná výroba. Podniky používají bioplynové stanice, které ke svému provozu potřebují kukuřici. Když je takové sucho, tak i bioplynové stanice spotřebují své zásoby a zemědělci musí zákonitě zvýšit plochu na pěstování krmných plodin, jednak pro živočišnou výrobu, a jednak pro bioplynové stanice, aby zabezpečili chod výroby i stanic. Pokud mají někde vzít na pěstování kukuřice plochu, tak nemají příliš velký manévrovací prostor, musejí ukrádat z plochy konzumních brambor.“

Problém je dlouhodobý a nemůže za něj pouze sucho. Zemědělci nemají dostatečné podmínky, aby poskytovali kvalitní brambory celoročně. „Náš stát nemá dostatek klimatizovaných skladů, aby ty brambory měly takovou kvalitu, jako mají ty, které dovážíme například z Francie nebo z Německa. Naše produkce se tedy prodá za nižší cenu v podzimních měsících, popřípadě do začátku nového roku, ale zkrátka každý rok chodí touto dobou rozhodující počet brambor na spotřebu ze zahraničí,“ vysvětluje Králíček.

Dalším důvodem je orientace českých zemědělců na obilí a řepku. „Ceny, které dostáváme za řepku nebo obilí, jsou výhodnější než u brambor. Ceny jsou totiž poměrně stabilní a slušné. Výroba řepky nebo obilnin je zkrátka lacinější. Náklady na hektar výroby jsou u brambor vyšší. Zemědělec navíc musí počítat s vyšší rizikovostí. Ta je taková, že je výnos vyšší, poté výrazně spadne cena, což nebývá,“ dodává.