Běžný nákup se Čechům neustále prodražuje. Ceny základních zemědělských produktů jako jsou brambory, cibule či zelí dosahují rekordních čísel. Hlavním viníkem je především sucho, ale úrodu zemědělcům ničí také armády hladových hlodavců. Zelinářská unie proto varuje, že ceny zeleniny zůstanou pravděpodobně vysoké po celý zbytek sezóny.

Letošní divoké počasí si s porosty zelenin pěkně zahrálo. Chladný a deštivý květen zpomalil vývoj zeleniny, červnové horko, přívalové deště a nastalé sucho vysálo zásobu spodní vláhy. Prodělané stresy oslabily rostliny natolik, že ochranné postřiky, které je mají chránit před letošním ohromným náporem škůdců nemají při aplikaci téměř žádný efekt.

Škůdci jsou tak dalším z mnoha problémů, které musí zemědělci řešit, jak informuje Zelinářská unie Čech a Moravy. K chorobám a škůdcům z řad hmyzu se letos přidali i hraboši, myši a křečci. V některých místech, především na Moravě dokázali přemnožení hlodavci zničit nejen celé hektary obilí, ale také brokolice, paprik a ostatních zeleninových druhů. Často zničili až polovinu ploch zeleniny. Hladoví a žízniví hlodavci dokonce dokáží poškodit i množství hadiček kapkové závlahy. „Cítí tam vodu, tak prostě hryžou, aby se k ní dostali…“ tak líčil situaci jeden z pěstitelů zeleniny na Znojemsku.

Tyto problémy potvrzují sami zemědělci. „Bohužel letošní suché a teplé počasí výrazně svědčí rozvoji některých škůdců, především v košťálové zelenině. Masivní výskyt škůdců zeleninu zcela znehodnotí, např. kedlubny s děravými listy od dřepčíků a barevnými změnami na listech z nich udělá neprodejné zboží. A tak bych mohl pokračovat. Ošetřujeme tím, co máme povoleno v pravidelných intervalech, do postřiků přidáváme rostlinný emulgovatelný olej, který zvyšuje účinnost, ale mnohdy náš boj prohráváme. Tomu právě napomáhají i vysoké teploty, kdy účinnost přípravků klesá. Bohudík, zatím se nepotýkáme s invazí hrabošů, jako v jiných oblastech,“ uvedl pro Echo24 zemědělec Zdeněk Moc.

Škody jsou bohužel tak velké, že pěstitelé nestačí závlahy opravovat. Po žních se armáda hladových krků pravděpodobně posune tam, kde zbude ještě něco k snědku, tedy na zeleninu. Přemnožení hrabošů má ovšem za důsledek také vyšší výskyt klíšťat a tím i vyšší množství onemocnění limskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou, protože larvy a nymfy klíštěte přežívají velmi úspěšně právě na hraboších.

„Zdá se, že ceny, které jsme například u cibule zaznamenali během posledních týdnů zůstanou na podobné úrovni i po zbytek sezony. Také ostatní druhy, jako hlávkové zelí nebo kapusta sotva stačí dorůstat. Květáky, které se vysazují postupně k postupné sklizni, aby dodávky byly plynulé, však střídající se horka a deště slily do jednoho sklizňového termínu, navíc jejich kvalita je ve většině případů spíše „polévková“. Také již zmiňované papriky i rajčata zatím nedosahují očekávaných výnosů,“ říkají zelináři v tiskové zprávě.

Rekordní cena brambor

Cena brambor podle červnových čísel ČSÚ vzrostla o 3,3 % (částečně vlivem přechodu nabídky trhu z pozdních na rané brambory) a dosáhla nejvyšší zaznamenané hodnoty 27,00 Kč/kg. Oproti loňsku byla vyšší o 107,8 procenta. Dražší byly i olejniny, obiloviny, zelenina, jatečná prasata, mléko a drůbež. Naopak u ovoce, vajec a skotu ceny klesly. „Vývoj zemědělských cen se v poslední době promítá i do dynamiky cen potravin v rámci spotřebitelského koše. Zdá se, že i v nadcházejících měsících by se ceny potravin měly udržet vysoko,“ uvedl Viktor Zeisel, analytik Komerční banky.

Problém zdražování cen měl vyřešit přísun nové úrody. Komplikací je však letošní nepříznivé počasí. „Brambory byly jednak v určitém období poškozeny nízkou teplotou, fakticky přízemními mrazíky, a na druhou stranu trpěly kvůli velmi teplému a suchému počasí, které bramborám spíš škodí, než pomáhá. Výsledkem je zpoždění vegetace a v současné době není přebytek brambor na trhu,“ uvedl pro Echo24 Josef Králíček, předseda Českého bramborářského svazu.

Zemědělci podle něj musí doufat, že v příštích týdnech přibudou srážky, jinak se situace nezlepší. „Produkce bude průměrná nebo podprůměrná, limitující je množství srážek. Některé regiony jsou prakticky bez srážek, což znamená, že pokud se v příštích několika týdnech nezvýší počet srážek, tak hlízy, které jsou na polích, nemají šanci dorůst,“ řekl Králíček.