Peking využívá svá vojenská cvičení v blízkosti Tchaj-wanu k přípravě invaze, uvedl v úterý šéf tchajwanské diplomacie Joseph Wu. Čína podle něj hledá záminky pro zahájení manévrů a jedním z nich byla návštěva šéfky Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiové. Peking zahájil vojenské manévry bezprecedentního rozsahu v okolí Tchaj-wanu minulý čtvrtek bezprostředně poté, co Pelosiová ostrov navštívila navzdory čínské kritice.
Pokud Čína napadne Tchaj-wan, musí to trvat 48 hodin, aby uspěla, napsal s odkazem na diplomatické zdroje britský deník The Telegraph. Tato strategie se odvíjí od Putinova neúspěchu v dobytí Kyjeva, ze kterého si čínský prezident Si Ťin-pching údajně bere poučení. Podle analytiků z The Royal United Services Institute (RUSI), nejstaršího britského think tanku v oblasti obrany a bezpečnosti, existují hned čtyři možné scénáře, jak by vojenská operace mohla probíhat.
Ministerstvo obrany Tchaj-wanu uvedlo, že do tchajwanské vzdušné obranné zóny proniklo 20 čínských letounů. Čtrnáct jich přeletělo před střední linii v Tchajwanském průlivu, informuje agentura Reuters. Resort obrany také uvedl, že zaznamenal aktivitu 14 čínských vojenských lodí v Tchajwanském průlivu. Podle Tchaj-peje čínská letadla a lodě provádějí cvičení simulující útok na hlavní ostrov Tchaj-wanu. Agentura Reuters ve 14:35 středoevropského času uvedla, že proti čínským letadlům vystartovaly tchaj-wanské stíhačky.
Čínská letadla a válečné lodě v pátek ráno překročily linii, která dělí průliv mezi Tchaj-wanem a pevninskou Čínou. Oznámilo to podle agentury Reuters tchajwanské ministerstvo obrany. Později podle AFP uvedlo, že šlo o 68 čínských letadel a 13 válečných lodí. Vojenské aktivity Pekingu zároveň označilo jako „vysoce provokativní“. Resort obrany dále uvedl, že tchajwanská armáda vyslala letadla, lodě a rozmístila pozemní raketové systémy, aby situaci monitorovaly.
Je jasné, že Čína se snaží stát světovým hráčem číslo jedna. Prvním krokem k tomuto bude obsazení Tchaj-wanu, de facto nezávislého státu, který však Čína považuje za svou vzbouřeneckou provincii. Zdá se nevyhnutelné, že hlavním konfliktem 21. století bude soupeření Číny a Spojených států. Jestli se bude jednat o druhou studenou válku, nebo tento střet přeroste v plnohodnotný ozbrojený konflikt, je ve hvězdách.
Tchaj-wan jedná se sousedním Japonskem a Filipínami o alternativních leteckých trasách, informovala dnes tamní tisková agentura CNA. Jednání začalo poté, co Čína oznámila vojenská cvičení, které podle ostrova představují blokádu jeho vzdušného a námořního prostoru, což může narušit mezinárodní obchod. Čína oznámila manévry v úterý poté, co na Tchaj-wan k velké nelibosti Pekingu přicestovala předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová.
Letadlo předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové přistálo v hlavním městě Tchaj-wanu Tchaj-peji. Od cíle ostrovní stát navštívit ji tak neodradila ani varování Číny a přesouvání čínské válečné techniky k Tchaj-wanu. Pelosiová je nejvyšším americkým ústavním činitelem, který Tchaj-wan navštívil za posledních 25 let.
Napětí mezi Tchaj-wanem a Čínou eskaluje kvůli očekávané návštěvě předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové. Čína poblíž Tchaj-wanu zahájila vojenské cvičení, naplnila tak svou výhrůžku „tvrdé reakce“, v případě, že na území samostatného a demokratického Tchaj-wanu, který si ale nárokuje, přicestuje americký zákonodárce.
Kontroverzní cesta předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wan zřejmě skutečně proběhne. S odvoláním na zdroj z tchajwanské vlády a „vysoce postavený americký zdroj obeznámený se situací“ to uvedla stanice CNN. Tyto informace potvrdily také zdroje tchajwanské novinářky Liou Tching-tchingové, podle které má na ostrově zavítat v úterý v noci. Její přistání budou „krýt“ letadlové lodě a letadla, píše japonský server Nikkei. Přesné datum cesty Pelosiové zatím americké zdroje neuvedly.
Šéfka americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová zamotala Bílému domu ještě více hlavu, když se chystá na cestu po Asii, při níž by mohla vyrazit i na Tchaj-wan, což by ale porušilo přísnou politiku „jedné Číny“. Čínský prezident Si Ťin-pching při telefonátu s americkým prezdentem Joem Bidenem tento týden řekl, že Spojené státy by si neměly „zahrávat s ohněm“, pokud jde o přístup k Tchaj-wanu. Podle agentur Reuters a AFP to uvádějí čínská státní média.
Čínský prezident Si Ťin-pching řekl, že Spojené státy by si neměly "zahrávat s ohněm", pokud jde o přístup ke Tchaj-wanu. Upozornil na to amerického prezidenta Joea Bidena během jejich dnešního telefonátu. Podle agentur Reuters a AFP to uvádí čínská státní média. Přístup ke Tchaj-wanu je v těchto dnech znovu v centru napjatých americko-čínských vztahů kvůli spekulacím o nadcházející návštěvě předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové.
Čína se učí na ruských zdarech a nezdarech, mapuje postup Moskvy při invazi na Ukrajině a inspiruje se tak pro své plány na invazi na Tchaj-wan, říká šéf CIA William Burns. Podle šéfa amerického sboru náčelníků štábů Marka Milleyho se navíc čínská armáda během posledních pěti let stala výrazně agresivnější a nebezpečnější. "Nepodceňoval bych odhodlání prezidenta Si prosadit kontrolu Číny nad Tchaj-wanem," řekl Burns.
Spojené státy by byly ochotny vojensky zasáhnout v případě útoku na ostrov Tchaj-wan, který si Čína nárokuje jako součást svého území. Na tiskové konferenci v Tokiu to uvedl americký prezident Joe Biden. Podle zahraničních zpravodajských agentur dodal, že Čína si zahrává s ohněm. Agentura AP hovoří o jednom z nejsilnějších vyjádření podpory Tchaj-wanu z posledních desetiletí. Biden jej učinil při společné tiskové konferenci po jednání s japonským premiérem Fumiem Kišidou.
Válka na Ukrajině nastolila zcela vážně otázku, co by znamenalo se hned teď odříznout od ruského plynu a ropy, a vidíme, že to není tak jednoduché. Natož vyhovět požadavkům hnutí Extinction Rebellion, které je proti jakémukoli plynu a ropě. Není divu, že u nás nemá velký ohlas. V Británii však sekta pokračuje v činnosti. Nedávno byla velmi spokojena se svou akcí, kdy se její aktivista přilepil lepidlem k cisternovému autu a policie se ho bezradně snažila sundat. To hnutí není ani tak pozoruhodné svým cílem jako svými metodami.
Jak je současný válečný konflikt na Ukrajině vnímán v širším okolí Ruska, postsovětském prostoru, v Číně nebo třeba v Indii? Spojují tyto země s válkou také nějaké své cíle či ambice? Komu se válka hodí? Nebo naopak překáží? Redaktor Týdeníku Echo Ondřej Štindl o tom mluvil s někdejším náměstkem ministra zahraničí a bezpečnostním analytikem Jiřím Schneiderem, politologem z pražské Fakulty sociálních věd Emilem Aslanem a sinologem a analytikem serveru Sinopsis Davidem Gardášem. Nejprve jsme se zaměřili na Čínu, spojence Ruska, jehož ale válka staví před složitá dilemata.
Čína přestala nakupovat hovězí maso, mléčné výrobky a pivo z Litvy. S odvoláním na litevské úřady to uvedl server BBC. Mezi oběma zeměmi se tak prohlubuje spor kvůli vztahům Litvy s Tchaj-wanem. Čínská celní zpráva podle úřadů ve Vilniusu pozastavila vývoz s odkazem na „nedostatečnou dokumentaci“. Žádné další podrobnosti nejsou k dispozici. Tento krok ale přišel poté, co Litva umožnila Tchaj-wanu otevřít v zemi oficiální zastoupení.
Americké ministerstvo zahraničí schválilo prodej zbraní Tchaj-wanu za 100 milionů dolarů (přibližně 2,1 miliardy korun), aby ostrovní země mohla vylepšit svůj systém protiraketové obrany Patriot. Informovala o tom dnes americká vláda. Obchod ještě musí potvrdit Kongres USA. Demokratický Tchaj-wan, který se v roce 1949 oddělil od pevninské Číny, považuje Peking za odpadlickou provincii a snaží se ho mezinárodně izolovat.
Ještě než současná dvojkoalice vyhrála volby, byl jejím zástupcem v ústavních funkcích Miloš Vystrčil, předseda Senátu. A ten si vytvořil image mimo jiné hlavně svou cestou na Tchaj-wan a podporou této ostrovní země, jež podle komunistické Číny patří jí. Teď je tedy u moci v zahraničněpolitickém smyslu „Vystrčilova vláda“ a solidarita s Tchaj-wanem může být její erbovní politikou – aspoň to máme právo očekávat. A dost možná se právě na ní ukáže, jak je vláda připravena.
Čínské velvyslanectví v Praze opět zkritizovalo návštěvu tchajwanské podnikatelské delegace v České republice, vyjádřilo nesouhlas s navazováním styků s tamními představiteli. Tchajwanská podnikatelská delegace vedená dvěma tamními ministry v sobotu zahájila svou čtyřdenní návštěvu Prahy. V pondělí podepsali zástupci Česka a Tchaj-wanu pět nových memorand, která mají rozšířit jejich spolupráci v internetové bezpečnosti, ve vesmírném průmyslu, ve vývoji technologií katalyzátorů nebo v přesném strojírenství.
Tchajwanská podnikatelská delegace vedená dvěma tamními ministry v sobotu zahájí svou čtyřdenní návštěvu Prahy. Tchajwanské firmy budou v České republice hledat příležitosti pro spolupráci v technologických oblastech, turismu či bankovnictví. Na misi naváže 27. října návštěva tchajwanského ministra zahraničí Josepha Wua, který by se měl setkat s předsedou Senátu ČR Milošem Vystrčilem (ODS).
Spojené státy mají na Tchaj-wanu nejméně rok malou skupinu vojáků a mariňáků, kteří v zemi vycvičují místní armádu. Na území, které si nárokuje Čínská lidová republika, je vyslal již bývalý prezident Donald Trump, ví se o nich ale až nyní. Čína přitom na možnost přítomnosti amerických vojáků v Tchaj-wanu v minulosti reagovala silně odmítavě. Informaci jako první přinesl deník Wall Street Journal.Na ostrovním státě má operovat přes dvacet příslušníků speciálních jednotek a neznámý počet mariňáků.
Prosazování nezávislosti Tchaj-wanu je největší překážkou "znovusjednocení" Číny, tento proces ale "rozhodně bude dokonán". I s tímto vzkazem dnes vystoupil čínský prezident Si Ťin-pching při příležitosti 110. výročí revoluce, která vedla ke svržení poslední císařské dynastie. Informovala o tom agentura Reuters, která podotýká, že prezident v projevu přímo nezmínil použití síly vůči Tchaj-peji.
Čína vyslala dva dny po sobě dosud největší množství bojových letounů do vzdušné obranné zóny Tchaj-wanu. Po pátečních 38 strojích v sobotu narušilo tchajwanský vzdušný prostor celkem 39 letadel, která přiletěla ve dvou vlnách. Podle zahraničních médií o tom dnes informovalo tchajwanské ministerstvo obrany. Vedení ostrova již dříve počínání Pekingu odsoudilo. Čína, která považuje Tchaj-wan za svou vzbouřenou provincii, se k manévrům dosud nevyjádřila.
Tchaj-wan hlásí dosud největší narušení svého vzdušné obranné zóny ze strany čínského letectva. Ve dvou vlnách do ní v pátek, na výročí založení komunistické Čínské lidové republiky, proniklo dohromady 38 letounů. Informovala o tom agentura Reuters. Tchaj-wan, který Čína považuje za svou vzbouřeneckou provincii, si v uplynulém roce stěžoval na opakované manévry čínského letectva poblíž ostrova. Často se tak dělo v jihozápadní části obranné zóny poblíž Prataských ostrvů, které ovládá Tchaj-wan.
Nejvražednější politická strana na světě včera oslavila 100 let existence. Čínský prezident Si Ťin-pching při příležitosti výročí založení Čínské komunistické strany pronesl projev na náměstí Nebeského klidu před 70 tisíci lidmi. Při té příležitosti prohlásil, že Čína již nedovolí, aby byla šikanována. Zároveň naznačil, že se chystá šikanovat ostatní.
Čína velkolepě slaví sté výročí komunistické strany. Na pekingském Náměstí nebeského klidu plného 70 000 oslavujících lidí prezident Si Ťin-pching mimo jiné prohlásil, že se Čína nenechá šikanovat ostatními zeměmi. Pokud by se snažily ohrozit velkolepost Číny, narazí prý na silnou jednotu lidu a jejich víru v socialismus. Prezident Si v projevu také prohlásil, že má v plánu sjednocení s Tchaj-wanem a navrácení Hong Kongu pod plnou čínskou nadvládu. Jediná cesta k prosperující zemi a pospolitosti vede podle čínského prezidenta přes socialismus.
Napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem vzrostlo na tu míru, že pravděpodobnost ozbrojeného konfliktu mezi těmito dvěma státy je na „historickém maximu“, myslí si Pekingem podporovaný think tank The China Cross-Strait Academy. Na škále od mínus 10 do 10 se letos nachází na hodnotě 7,21, citoval uskupení server South China Morning Post. Think tank vydal ve středu své hlášení o vzájemných vztazích asijských zemí. Jeho výzkumníci se zaměřili na vojenskou sílu obou stran, vzájemný obchod, názor veřejnosti nebo podporu spojenců a dospěli k tomu, že jsou „na pokraji války“.
Nejméně 41 lidí přišlo o život, když v tunelu na východě Tchaj-wanu vykolejil vlak. Informuje o tom agentura AFP s odvoláním na místní hasiče. Zhruba 70 lidí při nehodě utrpělo zranění. Jde o nejhorší železniční neštěstí, které se na tomto ostrově jižně od Číny stalo minimálně za 40 let, upozornila agentura Reuters. Kolem 70 cestujících zůstalo ve vlakové soupravě uvězněných.
Vlády celé řady zemí se snaží bojovat s druhou vlnou pandemie koronaviru skrze tvrdá opatření a omezení. Tyto kroky se ale ne vždy setkaly s pochopením ze strany občanů. Během podzimu vyšlo do evropských ulic na protest proti nošení roušek, zavírání restauraci a vládním restrikcím několikatisícové davy. Situace v asijských regionech je přitom diametrálně odlišná – některé tamější vlády roušky pouze doporučují, lidé je ale nemají problém nosit na denní bázi. Protestů souvisejícími s opatřeními proti šíření covidu-19 zažila Asie minimum.
Ještě počátkem letošního roku byl Miloš Vystrčil poměrně neznámý senátor z Vysočiny. Pak zemřel předseda horní komory Jaroslav Kubera, ODS uhájila místo pro svého člověka – a Vystrčil tak po Kuberovi s místem zdědil i plánovanou cestu na Tchaj-wan. Na tlak z čínské ambasády a ze strany zbytku nejvyšších ústavních činitelů reagoval nový předseda Senátu rozhodnutím cestu uskutečnit. Při svých vystoupeních na ostrově koncem srpna hojně evokoval dědictví roku 1989, hodnotu státní suverenity a nezávislosti a obecně svobodu, potřebu nebát se. Zrodil se nový lídr pravého středu? ODS naznačuje, že tu zraje příští kandidát na prezidenta. Současně vzniká otázka, jestli cenné hodnoty, o nichž předseda Senátu hovořil na Tchaj-wanu, nelze zastupovat i blíž než u pobřeží Číny.
