Nejčastějším důvodem pro účast v červnových volbách do Evropského parlamentu (EP) je pro Čechy snaha vyjádřit názor na současnou vládu. Teprve poté následuje touha ovlivnit směr a obsah politiky Evropské unie. Vyplývá to výsledků dubnového průzkumu agentury Ipsos pro službu ČTK Connect.
Už několikátý průzkum v řadě přisoudil vládní TOP 09 místo mimo Poslaneckou sněmovnu a po boku drobných, mimoparlamentích subjektů. Stranu, kterou přibližně před patnácti lety vybudovali Karel Schwarzenberg a Miroslav Kalousek, tak nyní – podobně jako lidovce – podle všeho drží především členství v koalici Spolu. Jinak by totiž „Topka“ mohla v příštích volbách lehce skončit ve velké množině propadlých hlasů, kterých by klidně mohla být čtvrtina.
Sněmovní volby by v dubnu vyhrálo hnutí ANO s 32,5 procenta, druhá ODS by měla 13 procent, SPD a Piráti shodně po deseti procentech a hnutí STAN by získalo osm procent hlasů. Další politické strany a uskupení by se do Sněmovny nedostaly, mají podporu méně než pět procent. Vyplývá to z volebního modelu, který ve čtvrtek na svém webu zveřejnila agentura Median. V porovnání s březnem posílilo z vládních stran jen hnutí STAN, výrazněji si polepšila opoziční SPD. Ochota zúčastnit se voleb mírně vzrostla.
Během posledních deseti let se v České republice snížil podíl odborově organizovaných zaměstnanců ze 32 na 13 procent. Odbory se však stále stabilně těší důvěře dvou pětin obyvatel a 11 procent zaměstnanců uvažuje o vstupu do odborů. Vyplývá to z průzkumu mezi 1417 zaměstnanci, který uskutečnil Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA). Výzkum, kam patřil i zmíněný průzkum, ústav představil na odborné konferenci v Praze.
Pro lidovce už je to pomalu tradice, pro vládní TOP 09 je to nicméně relativní novinka. Hned dvě strany koalice Spolu se v posledním volebním modelu agentury Median dostaly pod pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny. Nově je předstihla řada drobných, mimoparlamentních stran. Pokud by jejich preference přitom dále sílily, subjekty vlády Petra Fialy by po příštích volbách mohly mít poměrně velký problém.
Většina lidí si myslí, že Česká republika přijala více uprchlíků z Ukrajiny, než je schopna zvládnout, uvažuje tak 58 procent lidí. Podle zhruba třetiny je situace přiměřená a pět procent zastává názor, že Česko přijalo méně uprchlíků, než by mohlo zvládnout. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), jehož výsledky agentura tento týden zveřejnila. Ministerstvo vnitra na začátku dubna oznámilo, že v ČR je nyní kolem 339 000 běženců z Ukrajiny s dočasnou ochranou.
Volby by i v březnu vyhrálo hnutí ANO, oproti únorovému průzkumu, kdy mělo dvakrát více preferencí než koalice SPOLU, ale ztratilo, získalo by 35,5 procent hlasů. Druhá by byla s 21,5 procent koalice SPOLU, třetí by byli Piráti s 11 procenty. Do Poslanecké sněmovny by se nedostala sociální demokracie ani KSČM. Vyplývá to z volebního průzkumu společnosti Kantar, který byl odvysílán v nedělních Otázkách Václava Moravce na České televizi. Data byla sbírána mezi 18. březnem a 15. dubnem.
V úterý vyšel další průzkum, podle něhož se čeští voliči budou v nadcházejících volbách do evropského parlamentu rozhodovat především mezi hnutím ANO a koalicí Spolu. Podle agentury STEM/MARK by hnutí Andreje Babiše bralo 27,5 procenta hlasů, zatímco koalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) by volilo 20 procent lidí. To potvrzuje trend, který se objevil už v minulých průzkumech.
Sněmovní volby by v březnu vyhrálo opoziční hnutí ANO s 32,9 procenta hlasů. Ukazují to výsledky průzkumu agentury STEM zveřejněné dnes televizní stanicí CNN Prima News. Mírně si podle průzkumu polepšila vládní ODS s 14,5 procenta hlasů. Za ní jsou Piráti se ziskem 10,5 procenta hlasů a za nimi SPD s 9,3 procenta. Kolem hranice pěti procent nutných pro vstup do Sněmovny se pohybují Starostové s 6,6 procenta a TOP 09 s 5,2 procenta.
Nejdůvěryhodnějším vrcholným politikem v Česku zůstává prezident Petr Pavel, věří mu 54 procent lidí. Následují předseda ANO Andrej Babiš s 46 procenty a předseda SPD Tomio Okamura se 40 procenty. Pavel je jediný z politiků, kdo má vyšší podíl důvěry než nedůvěry. Naopak nejvyšší nedůvěru dostali od respondentů předseda vlády a ODS Petr Fiala a šéfka Poslanecké sněmovny a TOP 09 Markéta Adamová Pekarová. Fialovi nedůvěřuje 79 procent občanů a Adamové Pekarové 73 procent.
Dvě třetiny Čechů si myslí, že naše společnost je rozvrácená a v úpadku, vyplývá ze studie Populism in 2024 (Populismus v roce 2024), kterou zveřejnila agentura Ipsos. Podle průzkumu si 65 procent lidí přeje silného lídra, který by zemi vzal z rukou mocných a bohatých.
Mají za sebou roky strávené v covidové pandemii, s energetickou krizí anebo vysokou inflací. S touto nabytou zkušeností se právě možná letos nebo příští rok chystají porpvé k volebním urnám – a aktuální data naznačují, že by se mladí lidé mohli rozhodovat jinak, než jak bychom si dříve mysleli. Lze-li vycházet z nedávného průzkumu agentury Median pro organizaci Člověk v tísni. U mladých lidí roste podpora členství Česka v Evropské unii (EU) a Severoatlantické alianci (NATO).
Institucionální paměť je užitečná věc, až na případy, kdy není. Wall Street Journal přinesl zpravodajství o naší iniciativě s nákupem munice pro Ukrajinu ve třetích zemích. Titulek „Malý bývalý sovětský satelit na lovu zbraní pro Ukrajinu“ si na sociálních sítích vysloužil kritiku, a to nejen od, pardon, obyvatel bývalých sovětských satelitů. Zdála se tak jednoznačně namístě, že se k ní připojil například i americký velvyslanec v Česku. Takže deník nakonec titulek na webu změnil a místo sovětské minulosti zdůraznil středoevropskou polohu. Ta kritika je trochu, i když opravdu jen trochu, nefér.
Priority zklamaných voličů vládní koalice? Ze sociálních sítí by se občas mohlo zdát, že by mělo jít například o manželství pro všechny, nebo změnu klimatu. To však do značné míry rozbíjí průzkum agentury STEM, z něhož vychází, že daleko výše jsou na pomyslném žebříčku bezpečnost či vlastní i státní prosperita. Proč se tedy výsledek šetření tak míjí se situací z internetu? Napovědět mohou bubliny, rozdílné preference různých stran nebo vlastní peněženka.
Ta část veřejnosti, která věnuje svůj čas sledování přímých přenosů z jednání Poslanecké sněmovny, si v těchto dnech dopřává velkolepou podívanou – mimořádnou schůzi na téma „Andrej Babiš je bezpečnostní riziko“. Vypadá to, jako by průzkum nespokojených vládních voličů, který si spolek mecenášů kolem prezidenta Pavla zadal u agentury STEM, konal své problematické dílo (píšeme „vypadá to“, protože politické strany si jistě zadávají své průzkumy, z nichž již mohly vyčíst plus minus to samé.
Stranám vládní pětikoalice v posledních měsících klesají preference. Spolek pro podporu liberální demokracie nedávno publikoval výzkum agentury STEM, který se zaměřuje pouze na nespokojené voliče pětikoalice z roku 2021 a ptá se jich na důvody jejich klesající podpory koalice.
Týden před prvním kolem slovenských prezidentských voleb mají vládní kandidát Peter Pellegrini i představitel progesivistické opozice Ivan Korčok přibližně stejnou podporu voličů, kolem 37 procent hlasů. Ve druhém kole by zvítězil Pellegrini.
Národní sdružení (RN) Marine Le Penové má potenciál zcela rozdrtit ostatní politické strany ve Francii a v parlamentních volbách by nejen obdrželo většinu hlasů, ale mohlo by získat i většinu absolutní.
Po nedělním překvapivém průzkumu společnosti Kantar, který hnutí ANO přisoudil téměř 40 procent v preferencích, zase pozdvižení zklidnil model agentury Median.
Sněmovní volby by v únoru vyhrálo hnutí ANO s 31 procenty hlasů, druhá ODS by měla 12,5 procenta a třetí Piráty by volilo 11 procent lidí. Do Sněmovny by prošly ještě SPD s 9,5 procenta, hnutí STAN s devíti procenty a TOP 09 se ziskem 5,5 procenta. Průzkum Medianu tak nepotvrdil v neděli zveřejněná čísla agentury Kantar, podle jejíhož průzkumu by ANO získalo rekordních 38,5 % hlasů.
Jak si hnutí ANO v posledním předvolebním průzkumu společnosti Kantar sáhlo na téměř 40 procent hlasů? V neděli zveřejněná čísla mnohé překvapila a zatímco vládní strany pokračují v poklesu preferencí, subjekt Andreje Babiše atakuje rekordy. Podle sociologa Kantaru je za tím několik věcí, ANO se každopádně daří lovit i přesto, že zůstává množství nerozhodnutých a zklamaných voličů koalice.
Poláci mají nejraději Američany, Italy a Čechy. Naopak nechuť jich nejvíce cítí k Rusům. Vyplynulo to z nejnovějšího průzkumu společnosti CBOS. Češi se v něm umístili na třetím místě, když jim sympatie vyjádřilo 61 procent dotázaných, dalších 25 procent vůči nim deklarovalo lhostejnost a sedm procent nechuť. Zbytek nevěděl. Hned za Čechy skončili Slováci. Nejvíce Poláků vyjádřilo sympatie Američanům, učinilo tak 65 procent dotázaných,
Hnutí ANO se podle premiéra Petra Fialy (ODS) systematicky snaží koncentrovat nové voliče cílenou radikální rétorikou, která popírá západní orientaci země a oslabuje demokratickou politickou kulturu. Na sociální síti X vyzval voliče, aby boj proti populismu vzal za svůj každý, komu na svobodě a demokracii v zemi a na její suverenitě a bezpečnosti opravdu záleží. Reagoval tak na průzkum agentury Kantar, podle kterého by sněmovní volby na přelomu února a března vyhrálo hnutí ANO se ziskem 38,5 procenta hlasů.
Hnutí ANO se v únorovém průzkumu Kantaru dostalo historicky nejvýš – na 38,5 procent. Oproti poslednímu průzkumu posílilo o 3,5 procenta. Volební průzkum agentury Kantar odvysílala v rámci Otázek Václava Moravce Česká televize. Koalice SPOLU by si oproti volbám pohoršila o 8 procent. Únorový volební model agentury Kantar ukazuje na další posílení dlouhodobě prvního hnutí ANO. Jeho náskok je v průzkumu patrný jak oproti druhé ODS, která by ve volbách získala 14,5 procent hlasů, tak i případné koalice SPOLU.
Nebýt Donalda Trumpa, mohli by američtí demokraté letošní prezidentské volby už dávno odpískat. Prakticky jistý republikánský kandidát ale budí v části voličstva averzi natolik silnou, že to může opravňovat ne snad velké naděje, ale něco trochu trochu jiného než propastnou beznaděj. A jistě, dá se čekat, že se stupňující se kampaní republikánský kandidát využije možností pořádně se předvést. Ale i tak. Donald Trump nad Josephem Bidenem podle průzkumů vede, jeho náskok v rozhodujících tzv. swing states je podle šetření z minulého týdne v průměru šest procen
Češi jsou ohledně vítězství Ukrajiny nad Ruskem v porovnání s Evropou optimističtí, přesto ve vítězství napadené Ukrajiny věří pouze 13 % lidí. Evropský průměr je 10 %. Přibližně třetina Čechů si myslí, že konflikt skončí kompromisem. Výzkum agentury STEM/MARK se uskutečnil minulý týden při dvouletém výročí invaze Ruska na Ukrajinu. V současné době čelí Ukrajina silné ruské ofenzívě na východě Ukrajiny, kdy Ukrajina ztratila Advijivku či pravděpodobně vesnici Robotyne, největší úspěch ukrajinské ofenzívy.
V posledních dnech tlačím na Dana Kaisera, který – ať se to někomu líbí, nebo marně protestuje – dělá jedny z nejlepších rozhovorů v zemi, aby udělal také jeden se sociologem-výzkumníkem o vývoji společenských nálad a posunech v názorech. Vím, že minimálně ODS tyto nálady monitoruje a podle jejích dat se v zásadě dlouhodobě neměnil poměr mezi lidmi volícími demokratické řekněme tradiční strany včetně těch, které loví podporu v protilehlých extrémech.
Více než dvě třetiny Čechů by podpořily rychlé ukončení války na Ukrajině i za cenu, že Rusko by získalo část ukrajinských území. Vyplývá to z lednového průzkumu STEM. Podíl lidí podporujících rychlé ukončení války oproti loňsku mírně vzrostl. Většina lidí v ČR ale nadále označuje Rusko za jednoznačného viníka vzniku války a schvaluje pobyt ukrajinských uprchlíků v Česku. Podle průzkumu si 69 procent dotázaných myslí, že by mělo Česko usilovat o rychlé ukončení války na Ukrajině
I přesto, že od samotného začátku ruské invaze stojí většina Evropanů na straně Ukrajiny, nedávný průzkum prokázal skeptický postoj k jejímu vítězství. Podle průzkumu Evropské rady pro zahraniční vztahy pouze každý desátý člověk věří, že má Ukrajina šanci vyhrát válku. Napadený stát ale nadále podporují. Většina dotázaných z celkem 12 evropských zemí považuje jako nejlepší východisko kompromis. O výsledcích průzkumu informuje Politico.
Úterní volební model agentury Median potvrdil dlouhodobý trend, který vládu Petra Fialy nemůže těšit. Další a další lidé neví, koho by teď volili, anebo volit vůbec nechtějí, protože nejsou spokojeni se stavem české politiky. Problém to teď začíná být pro koalici Spolu. Zatímco Pirátům totiž preference dokonce lehce rostou a šéf hnutí STAN Vít Rakušan plní média svými výjezdy do regionů, Fialův projekt podle všeho voliče aktivně odrazuje.
