Dvě třetiny Čechů si myslí, že naše společnost je rozvrácená a v úpadku, vyplývá ze studie Populism in 2024 (Populismus v roce 2024), kterou zveřejnila agentura Ipsos. Podle průzkumu si 65 procent lidí přeje silného lídra, který by zemi vzal z rukou mocných a bohatých.

"Česká společnost příliš nevěří tomu, že by politici či elity zastávali zájmy obyčejných lidí," uvedli autoři průzkumu. Čísla ukazující na většinovou touhu po silném lídrovi se však nijak nevymykají globálnímu průměru, který je 63 procent. Nejméně po něm volají v Německu, kde je to pouze 38 procent populace.

S výrokem, že se politická a ekonomická elita nestará o těžce pracující lidi, souhlasilo v průzkumu v Česku 63 procent lidí a na Slovensku 70 procent. Naproti tomu jen sedm procent Čechů a devět procent Slováků si myslí, že elity mají tendenci činit rozhodnutí, která jsou v nejlepším zájmu většiny lidí v jejich zemi. Nejoptimističtější jsou v tomto ohledu v Indii či Turecku, kde takto smýšlí víc než pětina obyvatel.

"Šest z deseti lidí v ČR i na Slovensku naopak potvrzuje výrok, že elity mají sklon se rozhodovat na základě vlastních zájmů a na potřebách lidí jim nezáleží," uvedla agentura Ipsos.

Dvě třetiny Čechů podle průzkumu míní, že je (vlastní) česká společnost rozvrácená a upadá, což je o něco více, než je globální průměr. "Při bližším pohledu na data vidíme, že se jedná i o generační rozdíly. Zatímco v nejmladší generaci (18 až 24 let) považuje společnost za rozvrácenou necelá polovina obyvatel ČR, v té nejstarší (66 a více let) je to až 72 procent," uvedl k tomu Michal Kormaňák z agentury Ipsos.

Součástí průzkumu byla také otázka na to, zda by lidé měli rozhodovat o nejdůležitějších politických otázkách v referendech. V Česku s tím souhlasila polovina dotázaných, na Slovensku 61 procent. Nejmenší příznivci referend jsou v Argentině, největší naopak v Indii.

V Česku se Ipsos v průzkumu mezi 9. a 16. únorem dotazoval 1213 lidí starších 18 let, na Slovensku bylo mezi 16. a 21. únorem 1028 respondentů.