Tag: Ukrajina

Články k tagu

Nové evropské clo může zdevastovat ukrajinský průmysl, strach mají zejména ocelárny

Evropská unie se chystá uvalit daň na dovozy produktů, jejichž výroba za sebou nechává nadměrnou tzv. uhlíkovou stopu. EU tak chce chránit evropské výrobce, kteří musí dodržovat přísná unijní klimatická pravidla, čímž se jim zvyšují náklady a klesá jejich konkurenceschopnost v konfrontaci s dovozy ze zahraničí. Podle serveru Politico však clo představuje zásadní problém pro ukrajinský průmysl, zejména pro tamní ocelárny, které jsou na vývozu do Evropy závislé.

Ukrajina by měla mít odvahu k vyvěšení bílé vlajky a jednání, řekl papež

Ukrajina by měla mít podle papeže Františka odvahu k vyvěšení bílé vlajky a jednání o ukončení války s Ruskem. Řekl to v rozhovoru pro švýcarský veřejnoprávní kanál RSI. Papež naznačil, že konflikt se pro Ukrajinu nevyvíjí dobře a hovořil v té souvislosti o porážce. Papež byl v rozhovoru tázán na svůj postoj v debatě mezi těmi, kteří říkají, že by se Ukrajina měla vzdát, protože není schopna vypudit ruské síly, a těmi, kteří tvrdí, že by to legitimizovalo počínání silnějšího. Tazatel v rozhovoru použil termín "bílá vlajka".

Velké změny v Kyjevě na obzoru, píší tamní média. Spekuluje se i o Kulebovi

Vláda premiéra Denyse Šmyhala se může během jara výrazně změnit. V nadcházejících měsících bude ukrajinský kabinet čelit vážným škrtům. Má se zrušit nejméně pět ministerstev. Některá média v této souvislosti rovněž tvrdí, že křeslo se třese pod ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou, který je viditelně spjat se zahraničním obrazem Ukrajiny od samotného počátku ruské invaze v roce 2022. Nyní se bavíme o rozpuštění minimálně pěti ministerstev z 19 stávajících, uvedl v sobotu ukrajinský server New Voice (NV)

USA počítaly s reálnou možností ruského jaderného útoku na Ukrajinu

USA se připravovaly na reálnou možnost, že Rusko provede na konci roku 2022 jaderný útok na Ukrajinu, tvrdí americká stanice CNN, která se odvolává na dva nejmenované vysoce postavené představitele americké prezidentské administrativy. Obavy z rizika jaderného útoku se podle těchto zdrojů nezakládaly pouze na hypotetických scénářích, ale vznikly na základě souboru několika událostí, analýz a poznatků rozvědek.

Představitelé všech stran ve sněmovně mimo SPD chtějí debatu o vyslání českých vojáků na Ukrajinu

Prezident Petr Pavel v bilančním rozhovoru po roce v úřadu, který vysílala v pátek ČT, uvedl, že by „neodmítal debatu“ na téma vyslání českých vojáků na Ukrajinu. Ozřejmil přitom, že tím nemyslí vyslání bojových jednotek, ale účast českých vojáků na „podpůrných aktivitách“. Na tento prezidentův výrok se pak následně rozproudila debata v pořadu Události, komentáře. S tím, že by taková forma podpory Ukrajiny byla vhodná, souhlasili i všichni představitelé vládní koalice a dokonce i místopředseda hnutí ANO

Pohádka o tom, jak na Ukrajině byl skoro mír

Válka na Ukrajině mohla být dávno skončená, kdyby Západ v dubnu 2022 nezabránil uzavření mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou. Takový je jeden z klíčových argumentů stoupenců tvrzení, že na Ukrajině de facto válčí Západ zastoupený umírajícími Ukrajinci, kteří jím do boje byli dotlačeni. Tu tezi mají potvrzovat i zjištění amerického deníku The Wall Street Journal, který prvního března publikoval obsah dokumentů, o nichž se na těch mírových rozhovorech jednalo. „Wall Street Journal svou autoritou potvrdil, že Rusko a Ukrajina před dvěma lety, takřka vzápětí po invazi ruské armády, byly krok od smírného řešení,“ píše například v Týdeníku Echo kolega Daniel Kaiser.

Nechme Slováky jít

Mírové rozdělení Československa bylo něco ve světových dějinách nevídaného. Zatímco na Balkáně se v krvavých orgiích rozpadala Jugoslávie, Češi a Slováci se domluvili na poklidném rozpuštění státu. Odměnou jim byly nějakých třicet let trvající nadstandardní vztahy. Nyní jsou ale obě země na pokraji války, tedy alespoň pokud můžeme soudit z reakcí na ohlášení premiéra Petra Fialy, že přerušuje společné konzultace s kabinetem Roberta Fica. Odůvodnil to rozdílnými názory na klíčová zahraničněpolitická témata, hlavně ohledně konfliktu na Ukrajině.

Ulice pro ukrajinského antisemitu?

Vedle primitivů a skutečně lidí zlostných existují také lidé, kteří kritizují Ukrajinu jaksi informovaně a do jisté míry právem. Jeden z nich, člověk vzdělaný a obeznámený, jehož příspěvky na „socsíti“ právě proto sleduji, před pár dny napsal: „Ulas Samčuk byl za války kolaborantem německých okupantů a šéfredaktorem antisemitských tiskovin. Za okupace napsal před 300 článků, kde vyzýval k zabíjení židů ve volyňském městě Rovno. Vedle primitivů a skutečně lidí zlostných existují také lidé, kteří kritizují Ukrajinu jaksi informovaně a do jisté míry právem. Jeden z nich, člověk vzdělaný a obeznámený, jehož příspěvky na „socsíti“ právě proto sleduji, před pár dny napsal: „Ulas Samčuk byl za války kolaborantem německých okupantů a šéfredaktorem antisemitských tiskovin. Za okupace napsal před 300 článků, kde vyzýval k zabíjení židů ve volyňském městě Rovno. Užíval přitom výrazy typu „židovští šimpanzi“.

Bývalý velitel ukrajinské armády Zalužnyj mizí do Británie, schválil to Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj schválil kandidaturu bývalého hlavního velitele armády Valerije Zalužného na post velvyslance v Británii. Podle agentur o tom informovalo ukrajinské ministerstvo zahraničí. "Ministerstvo zahraničí britské straně poslalo žádost o agrément (souhlas s působením v dané zemi)," uvedl úřad. Zalužného, kterého mnoho Ukrajinců považuje za válečného hrdinu díky jeho zásluhám v boji proti ruské invazi, v únoru v čele ozbrojených sil vystřídal Oleksandr Syrskyj.

„Konečně se Slovensko nadechlo. Budeme pokračovat v naší suverénní zahraniční politice,“ řekl Fico

Slovenský premiér Robert Fico ve čtvrtek pokračoval v kritice rozhodnutí české vlády pozastavit konzultace s jeho kabinetem. Prohlásil, že odmítá, aby někdo z čistě politických důvodů ohrožoval fantastické vztahy mezi Čechy a Slováky čistě z politických důvodů. Už ve středu šéf slovenského kabientu tvrdil, že česká vládní garnitura se rozhodla ohrozit slovensko-české vztahy jen proto, že má zájem podporovat válku na Ukrajině.

VIDEO: Po dvou letech snažení Rusové trefili HIMARS, doložili to nahrávkou

Vojákům ruské armády se po dvou letech války konečně podařilo zničit ukrajinský raketový systém HIMARS. Vysoce účinný raketomet, který získala Ukrajina od Spojených států v prvních měsících války, byl dlouhou dobu nedostižným cílem ruské palby, nakonec se jedno z těchto zařízení podařilo sestřelit na poli u města Nykanorivka v Doněcké oblasti. Informoval o tom například deník Forbes na základě videí zachycujících zničení raketového systému, která se šíří na sociálních sítích.

Největší podporovatelka Ukrajiny Nulandová končí v Bidenově administrativě

Po více jak 30 letech končí na americkém ministerstvu zahraničí Victoria Nulandová. Náměstkyně ministra Anthonyho Blinkena vystřídala v americké administrativě řadu pozic od velvyslankyně při NATO, po mluvčí ministerstva zahraničí. Dlouhodobě se zabývala Evropou a vztahy s Ruskem. Podporu Ukrajině vyjadřuje už od roku 2014, kdy byla v Kyjevě v době Euromajdanu a pomáhala demonstrantům. Po zabrání Krymu varovala, že to značí, že Rusko nechce fungovat v rámci mezinárodního práva.

Řecký premiér v ohrožení. Ruské rakety dopadly v Oděse zhruba 150 metrů od něj

Jihoukrajinské přístavní město Oděsa ve středu zasáhly ruské střely, útok si vyžádal mrtvé a zraněné. Na tiskové konferenci s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem, který ve středu Oděsu navštívil, to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Střely dopadly nedaleko místa, kde se nacházela kolona s oběma lídry, napsal řecký deník Proto Thema s odkazem na zdroje blízké řecké vládě. Střely dopadly asi 150 metrů od Mitsotakise.

EK navrhla vznik nového unijního programu na podporu obranného průmyslu

Evropská komise navrhla vznik nového programu na podporu evropského obranného průmyslu s 1,5 miliardy eur (38 miliard Kč), který bude financován z rozpočtu EU v letech 2025 až 2027. Vznik programu je součástí první Evropské strategie týkající se obranného průmyslu, kterou komise zveřejnila. Nová opatření mají například podpořit členské státy ve společném zadávání zakázek na obranný materiál. Součástí strategie je i větší spolupráce mezi unijním a ukrajinským obranným průmyslem.

Co žádal Putin za mír na Ukrajině: unikly ruské návrhy z dubna 2022

Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) dnes zveřejnil požadavky, kterými Rusové na jaře 2022 podmínili přerušení své invaze na Ukrajinu. Jde o materiály o návrhu mírové smlouvy z Istanbulu z dubna 2022, která byla odmítnuta. Moskva údajně žádala, aby se Ukrajina stala „trvale neutrálním státem, který se neúčastní vojenských bloků“, podpora Západu při obnovování ukrajinské armády měla být zakázána a Krym měl zůstat de facto pod ruskou kontrolou.

Nizozemsko dá dalších 150 milionů eur na munici pro Ukrajinu

Nizozemsko poskytne dalších 150 milionů eur (přes 3,8 miliardy korun) na českou iniciativu, jejímž cílem je nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu ze zemí mimo Evropskou unii. Při dnešní návštěvě Ukrajiny to oznámil nizozemský premiér Mark Rutte. Amsterdam už v pondělí avizoval uvolnění 100 milionů eur, celkem tedy podle Reuters přispěje na iniciativu 250 miliony eur. Šéf nizozemské vlády Rutte podle médií navštívil Charkov.

Kyjev vyšetřuje video, na kterém podle něj Rusové postříleli ukrajinské zajatce

Ukrajinská prokuratura vyšetřuje záběry sdílené ukrajinskými i ruskými kanály na telegramu, na kterých ruští vojáci údajně postříleli ukrajinské válečné zajatce. Video pořízené z dronu se podle prokuratury začalo šířit 24. února, v den druhého výročí ruské invaze na Ukrajinu, píše server Meduza. Prokuratura uvedla, že ruští vojáci zabrali pozice ukrajinských ozbrojených sil mezi obcemi Ivanivske a Chromove na západním okraje města Bachmut v Doněcké oblasti.

CIA využívá Ukrajince ke sledování Ruska, v zemi financovala 12 základen, zjistil The New York Times

Americká ústřední zpravodajská služba začala krátce po pádu ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče spolupracovat s ukrajinskými tajnými službami, ukrajinskou vojenskou rozvědkou a ukrajinskou civilní kontrarozvědkou (SBU). U hranic s Ruskem existuje nejméně 12 utajených základen, ze kterých Ukrajinci sbírají cenná data a odposlouchávají ruské jednotky. Všechny jsou financované a alespoň částečně vybavené americkou CIA. Vyplývá to z investigativní práce The New York Times.

Fialovi mráz po zádech z další podpory Ukrajiny, narozdíl od Fica, neběhá. Nebudeme lhostejní, vzkazuje

Velké obavy ze setkání evropských premiérů v Paříži o víkendu projevil slovenský premiér Robert Fico, když uvedl, že mu z informací o tématech, o kterých bude on a další premiéři jednat, „běhá mráz po zádech“. Fico se podle svých slov obává, že státy NATO chtějí navrhnout něco, co by znamenalo „totální eskalaci napětí“ na Ukrajině a „další bezmeznou finanční a vojenskou pomoc“ pro Ukrajinu. Vláda Petra Fialy (ODS) se přehnané podpory Ukrajiny neobává.

Za dva roky války podle Zelenského padlo 31 000 ukrajinských vojáků

Za dva roky války s Ruskem padlo 31 000 ukrajinských vojáků, prohlásil dnes na tiskové konferenci v Kyjevě ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Počet zraněných v ukrajinské armádě nechtěl komentovat, aby neposkytl ruské straně strategicky důležité informace. Uvedl také, že Kyjev už má plán na novou protiofenzivu. „Každý člověk je pro nás velkou ztrátou. V této válce zemřelo 31 000 ukrajinských vojáků,“ sdělil podle ukrajinské agentury Unian Zelenskyj.

„Počet hlupáků u moci na Západě roste.“ Medveděv ostře reaguje na Meloniovou

Italská premiérka Giorgia Meloniová, která o víkendu navštívila Kyjev, zaujala v sobotu publikovaným výrokem pro italský list Il Giornale. Politico si všímá jejího výroku, že „kdyby Rusko nenapadlo Ukrajinu, Hamás by s největší pravděpodobností nezahájil útok proti Izraeli“. Do předsedkyně italské vlády se obratem ostře pustil místopředseda Bezpečnostní rady Ruské federace Dmitrij Medveděv. Napsal, že Meloniová má „problémy s hlavou a vykazuje geny fašismu.“

Podněstří zřejmě požádá o připojení k Rusku, může tím ohrozit i Ukrajinu

Separatistická republika Podněstří zřejmě příští týden požádá Rusko o formální připojení. Podněstří, kvazistát rozkládající se na území, které je mezinárodně uznávané jako součást Moldavska, od občanské války ze začátku 90. let de facto funguje nezávisle. Dlouhodobě vyznává proruskou orientaci a na jeho území jsou rozmístěny jednotky ruské armády. Pokud by Putin na anexi skutečně přistoupil, vedlo by to nejen k destabilizaci Moldavska samotného, nýbrž i k případnému ohrožení Ukrajiny, která s Podněstřím přímo sousedí.

Každý přece někoho známe…

Při dvouletém výročí ruské invaze na Ukrajinu mnozí z nás vzpomínají, co dělali, když to začalo. Třeba já se náhle probral uprostřed noci s nejasným zlým pocitem, okamžitě jsem popadl telefon, otevřel zprávy a pochopil, že některé informace se napřed předávají jakousi energetickou vlnou – jinak bych se přece nevzbudil. Jiní třeba po takové době přehodnocují své někdejší názory a dumají, jaký boj to vlastně vedeme. A další, patřím k nim, se naopak ve svých názorech upevnili: skutečně nemáme na práci mnoho podstatnějšího než Rusy v jejich nehorázném chování zastavit.

Generální tajemník NATO vyvrátil pochybnosti o vstupu Ukrajiny do aliance: „Není otázkou zda, ale kdy“

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg vyzval Ukrajinu a její spojence, aby "neztráceli naději". Informovala o tom agentura AFP s odkazem na prohlášení, které Stoltenberg učinil při příležitosti druhého výročí invaze, kterou zahájil ruský prezident Vladimir Putin. "Situace na bojišti zůstává mimořádně obtížná. Cíl prezidenta Putina ovládnout Ukrajinu se nezměnil a nic nenasvědčuje tomu, že by se připravoval na mír. Nesmíme však ztrácet naději," prohlásil šéf NATO.

Slíbené granáty budou. Teď ne, ale do konce roku, ubezpečovala v Kyjevě Von der Leyenová

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová slíbila původně Ukrajině milion dělostřeleckých granátů ráže 155 mm do března 2024. Nyní posunula lhůtu dodání do konce letošního roku. Předsedkyně Evropské komise informaci uvedla na tiskové konferenci v Kyjevě. Více než půl milionu granátů bylo již dodáno, do konce roku by číslo mělo dosáhnout slíbeného milionu. O zprávě informuje agentura Unian.

Tisíce lidí přišly podpořit Ukrajinu proti ruské agresi, vystoupil i prezident Pavel

Tisíce lidí se shromáždily v Praze na Staroměstském náměstí při akci na podporu ukrajinského boje proti ruské agresi. Část přišla v průvodu z náměstí Kinských přes Karlův most. Shromáždění zahájil prezident Petr Pavel, ohlášený byl i videopozdrav ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho manželky Oleny. Lidé na náměstí mají vlajky Ukrajiny, Evropské unie a Severoatlantické aliance a transparenty na podporu napadené země. Akce je podle zpravodaje ČTK poklidná.

Myši žerou Ukrajincům západní ekologické zbraně

Po dvou letech války se Kyjev spoléhá na značně heterogenní vybavení své armády, složité na logistiku a údržbu a se západní vojenskou výzbrojí, které někdy není vhodná pro skutečnou frontu a slouží jen na prezentaci. Západní ekologické zbraně tváří v tvář válce ne vždy fungují, popisuje stav zbraní ukrajinské armády v deníku Le Figaro francouzský voják, který zřejmě působil na Ukrajině a dodává, že se například vůbec nepočítá s hlodavci.

„Nikdo nevěřil, ale Ukrajina věřila! Uvěřila, bojovala a přežila. Pomstíme se!“ řekl velitel Syrskyj

"Když se kolony tisíců ruských útočníků přesunuly ze všech směrů na Ukrajinu, když na naši zemi dopadly tisíce raket a bomb, nikdo na světě nevěřil, že přežijeme. Nikdo kromě ukrajinských obranných sil, které od prvních minut vstoupily do boje s nepřítelem,“ popsal dnes ve svém projevu na dvouleté výročí ruské invaze na Ukrajinu vrchní velitel armády Olexandr Syrskyj první dny války. O projevu informují ukrajinská média.

Švýcarsko plánuje velkou mírovou konferenci o Ukrajině. „Ztráta času,“ zní z Ruska

Švýcarsko chce uspořádat mírovou konferenci o Ukrajině do letošního léta. Dnes to řekl na Valném shromáždění OSN šéf švýcarské diplomacie Ignazio Cassis. O uspořádání konference již dříve tuto zemi, která je v zahraniční politice známá svou neutralitou, požádal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko se však staví k návrhu odmítavě, píše agentura AFP. Cassis uvedl, že Švýcarsko pracuje na uspořádání konference na vysoké úrovni ohledně míru na Ukrajině do léta.