Pro začátek je třeba uvést, že Netanjahuův konec vůbec není tak jistý, jak se může zdát. Ja’ir Lapid, bývalý novinář a populární moderátor, nyní lídr strany Ješ atid (doslova Budoucnost existuje), sice informoval prezidenta Re’uvena Rivlina, že má dostatek hlasů k sestavení vlády, ale jde o dost nesourodý slepenec. Kromě středové Lapidovy strany Ješ atid, která se opírá o hlasy sekulární střední třídy, je součástí koalice sedm dalších stran napříč politickým spektrem.
Lídr izraelské opozice Jair Lapid oznámil prezidentovi Reuvenovi Rivlinovi, že se mu podařilo sestavit vládní koalici. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na prezidentskou kancelář. Dohoda znamená konec dvanáctiletého období Benjamina Netanjahua na postu izraelského premiéra. Přišla jen krátce před koncem lhůty, kterou Netanjahuovi oponenti měli na vyjednávání o vládě, a podle agentury AP zabránila tomu, že by Izraeli hrozily páté parlamentní volby během pouhých dvou let
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes uvedl, že ozbrojenci v Pásmu Gazy za více než týden izraelského bombardování utrpěli ztráty, jaké nečekali. Premiér hovořil před bojovými letouny na základně Hacerim u jihoizraelské Beerševy. "Nepochybuji o tom, že jsme je vrátili o mnoho let zpět," řekl Netanjahu. Hamás podle něho utrpěl rány, jaké nečekal. "Jsem si jistý, že všichni naši nepřátelé kolem nás vidí cenu, kterou jsme si za agresi vůči nám vybrali, a jsem si jistý, že se z toho poučí," doplnil.
Předběžné výsledky izraelských voleb zatím nedávají pravicové straně Likud premiéra Benjamina Netanjahua šanci na snadné získání partnerů do příští koaliční vlády. Likud je ale podle nich znovu vítězem voleb a má nyní 30 ze 120 křesel, s případnými koaličními partnery pak 59 mandátů. Hned za Likudem je centristická strana Ješ Atid se 17 mandáty. Netanjahu už soupeře vyzval k účasti ve své vládě, jinak prý zemi hrozí další volby.
Izraelský premiér Netanjahu a šéf legendární tajné služby Mossad Josi Cohen se vypravili do Saúdské Arábie.
Americký prezident Donald Trump ve svém mírovém plánu pro Blízký východ navrhuje dvoustátní řešení, tedy vytvoření nezávislé Palestiny po boku Izraele. Informovala o tom agentura Reuters. Jeruzalém podle vyjádření Trumpa zůstane nerozděleným hlavním městem Izraele.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který čelí obvinění z podvodu, zneužití důvěry a korupce, ve středu oznámil, že požádá parlament o imunitu před trestním stíháním. Učinil tak krátce před tím, než mu o půlnoci vyprší lhůta pro podání této žádosti. Netanjahu obvinění odmítá a považuje je za politicky motivovaná a za pokus o převrat. Podle místních médií se premiér snaží oddálit začátek soudního procesu, protože parlament se jeho žádostí bude zřejmě zabývat až po volbách plánovaných na 2. března.
Izraelský generální prokurátor Avichaj Mandelblit obvinil premiéra Benjamina Netanjahua z podvodu, zneužití důvěry a podplácení. Oznámilo to ve čtvrtek izraelské ministerstvo spravedlnosti. Obvinění se týkají tří na sobě nezávislých případů, v nichž jde mimo jiné o ovlivňování vlastníků médií a přijímání štědrých darů výměnou za politické výhody. Netanjahu vinu odmítá. Ve čtvrtek v televizním projevu přirovnal obvinění své osoby z korupce k pokusu o převrat.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že se mu nepodařilo sestavit novou vládní koalici, a mandát na sestavení nového kabinetu tak vrací prezidentovi Reuvenu Rivlinovi. Kancelář hlavy státu mezitím informovala, že šanci na sestavení nové vládní koalice nyní bude mít Netanjahuův rival, lídr centristické strany Modrá a bílá, Benny Ganc. Informoval o tom izraelský list The Times of Israel.
Dvoje parlamentní volby za pět měsíců jsou i na poměry izraelské politiky výjimečné. Navíc když za rohem možná čekají třetí. Krátká rekapitulace: na jaře zvítězila konzervativní strana Likud dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua před novým centristickým hnutím Modrá a bílá generála Bennyho Gance. Pravice měla hladkou většinu, ale co zpočátku vypadalo jednoduše, skončilo po sedmi týdnech překvapivým neúspěchem. Nejen o těchto volbách jsme si povídali s britsko-izraelským expertem Jonathanem Spyerem.
Izraelský prezident Reuven Rivlin ve středu požádal dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua, aby sestavil i příští vládu. Zda má šanci uspět, není jisté. „Rozhodl jsem se dát vám příležitost sestavit vládu,“ řekl při nominaci Rivlin Netanjahuovi. „Úkol přijímám,“ uvedl Netanjahu. Nyní bude mít 28 dnů na to, aby sestavil vládu, případně může prezidenta požádat o dvoutýdenní prodloužení této lhůty. Pokud bude nyní politik úspěšný, stane v čele izraelské vlády už popáté.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu požaduje, aby v židovské osadě na Západním břehu Jordánu, u níž byl v pátek spáchán pumový útok, vzniklo 300 nových bytů pro osadníky. Při útoku zemřela sedmnáctiletá Izraelka a její otec a bratr byli zraněni.
Izraelský parlament ve středu schválil své rozpuštění, což má vést k dalším předčasným volbám, které by se mohly uskutečnit již v září. Poslední volby se v Izraeli konaly 9. dubna, vládní strana Likud ale nezískala dostatek hlasů pro sestavení jednobarevné vlády a premiérovi Benjaminu Netanjahuovi se navzdory prodloužené lhůtě na vyjednávání nepodařilo sestavit koalici.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil armádě pokračovat v útocích na radiály z palestinského Pásma Gazy. Za víkend odtud bylo na Izrael vypáleno více než 600 raket, uvedla izraelská armáda. Nová vlna izraelsko-palestinského násilí si od pátku podle médií vyžádala na palestinské straně 11 mrtvých, na izraelské tři. Izraelská armáda poslala na hranici pásma další brigádu a podle svého mluvčího se připravuje na několikadenní boj. Írán odsoudil podle něj „brutální“ útok Izraele na Pásmo Gazy.
Vůdce Islámského státu (IS) abú Bakr Bagdádí se po pěti letech objevil na propagandistickém videozáznamu. Na videu potvrzuje, že bitva v obci Baghúz, která byla poslední baštou islamistů v Sýrii, skončila. Slibuje nicméně pomstít bojovníky IS, kteří byli zabiti nebo uvězněni. Záznam zveřejnila propagandistická agentura IS Al-Furkán. Velikonoční útoky na Srí Lance byly podle něj odvetou za ztráty Islámského státu v Baghúzu.
Izraelský prezident Reuven Rivlin formálně pověřil dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua sestavením příští koaliční vlády. Netanjahuova pravicová strana Likud má po volbách nejširší podporu ostatních stran. Volby se konaly 9. dubna a Likud z nich vyšel s 35 mandáty ve 120členném parlamentu. Dobře si vedly i další pravicové strany, stejně jako náboženské, které chtějí jít s Likudem do vlády. Dohromady budou mít 65 mandátů.
Co bylo po ohlášení prvních odhadů nejisté, je při pohledu na sečtených 97 procent hlasů téměř na beton. Benjamin Netanjahu jde vstříc pátému premiérskému mandátu a pravděpodobně se stane nejdéle sloužícím premiérem v historii židovského státu. Chybějící tři procenta z vojenských základen a od krajanů už s výsledkem nemohou zahýbat.
Vítězem úterních parlamentních voleb v Izraeli je tamní pravice. Podle zatím předběžných výsledků, jež se opírají o sečtení 98 procent hlasů, bude mít ve 120členném parlamentu až 65 křesel. Premiér Benjamin Netanjahu tak má podle médií nakročeno k pátému mandátu. Palestinci výsledek hodnotí jako přitakání okupaci palestinských území. Netanjahuovi už začali gratulovat zahraniční politici včetně těch českých.
V Izraeli se v úterý uskuteční předčasné parlamentní volby, které jsou označovány za referendum o úspěšnosti současného premiéra Benjamina Netanjahua. Ten usiluje o celkem pátý a již čtvrtý po sobě jdoucí mandát, navzdory tomu, že nadále čelí korupčním kauzám. Hlavním rivalem Netanjahuovy pravicové vládní strany Likud je někdejší náčelník generálního štábu izraelské armády Benny Ganc a jeho nová středopravicová strana Modrá a Bílá.
Izrael je vlastí pouze židovských obyvatel. V neděli to na instagramu napsal izraelský premiér Benjamin Netanjahu v reakci na izraelskou herečku Rotem Selaová, která se zastala izraelských Arabů, kteří v devítimilionové zemi tvoří 20 procent populace. Netanjahu před blížícími se dubnovými volbami opakovaně prohlásil, že jeho rivalové chtějí vytvořit vládu s arabskými politickými stranami. Selaová se proti takovýmto komentářům ohradila.
Izraelský generální prokurátor Avichaj Mandelblit oznámil, že premiéra Benjamina Netanjahua obviní z korupce a podvodu. Podle místních médií ale nebude formálně obviněn před dubnovými volbami a prokurátor ho podle obvyklé právní praxe před obviněním ještě vyslechne. Netanjahu obvinění znovu odmítl a opět je označil za „politicky motivovaná“. A zatímco pravicové strany premiéra podpořily, levice ho vyzvala k odstoupení.
Že chtějí Izrael a středoevropské státy těsněji spolupracovat, je dobré pro Evropu. Ale že schůzka visegrádské čtyřky (V4) v Izraeli ztroskotala, ukázalo na jisté hranice. Historii není možné přepisovat, napsal německý deník Die Welt v souvislosti s roztržkou mezi Polskem a Izraelem. Ta vznikla kvůli výrokům izraelských vládních činitelů na adresu Polska a jeho postoje k Židům za druhé světové války.
Polsko se kvůli údajným protipolským výrokům nejvyšších izraelských představitelů nezúčastní summitu visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) v Jeruzalémě. S odkazem na vyjádření polského premiéra Mateusze Morawieckého o tom informovala polská tisková agentura PAP. Varšava zároveň požádala, aby se v pondělí v Bruselu na okraj summitu ministrů zemí Evropské unie sešli šéfové diplomacií visegrádských států.
Polsko vážně zvažuje, že zruší příští týden cestu premiéra Mateusze Morawieckého na summit visegrádské čtyřky (V4) v Izraeli, uvedl server Onet.pl s odvoláním na úvahy izraelských novinářů o důsledcích výroků izraelského premiéra. Benjamin Netanjahu šokoval polské hostitele údajným vyjádřením ve Varšavě, že Poláci za druhé světové války pomáhali nacistům zabíjet Židy. To ale posléze popřela velvyslankyně Izraele ve Varšavě.
Na dvoudenní konferenci o Blízkém východu pořádané Spojenými státy a Polskem, která skončila ve Varšavě, se soustředila hlavní pozornost na Írán. Ten označili americký viceprezident Mike Pence a šéf americké diplomacie Mike Pompeo za největší hrozbu stability regionu. Kritizovali též Evropu, že se nepřipojila k sankcím USA proti Íránu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu konferenci označil za historický zlom v boji proti Íránu. Mezi zástupci šedesátky zemí byla i desítka ministrů arabských států.
Izraelská levicová Strana práce v úterý ohlásila rozchod se svým dosavadním centristickým spojencem, jímž je strana Pohyb bývalé ministryně zahraničí Cipi Livniové. Obě strany získaly ve volbách v roce 2015 pod názvem Sionistický svaz 24 ze 120 poslaneckých mandátů a byly po vládním Likudu druhou nejsilnější parlamentní formací. Od roku 2017 vede Stranu práce Avi Gabbaj a o budoucnosti aliance se už nějakou dobu spekulovalo. Izraelský tisk ohlášení rozchodu obou stran označuje za dramatický vývoj. V Izraeli se mají 9. dubna konat předčasné parlamentní volby.
Největší šanci na vítězství v předčasných parlamentních volbách v Izraeli má současný premiér Benjamin Netanjahu se svou stranou Likud. Vyplývá to z prvního průzkumu veřejného mínění, který byl proveden po pondělním rozhodnutí izraelské vládní koalice rozpustit parlament a vypsat na duben nové volby. Průzkum agentury Panels Politics, který byl proveden mezi 500 respondenty a který zveřejnil deník Maariv, připisuje premiérově vládnoucí straně Likud ve 120členném parlamentu 30 křesel a také většinu pro jeho pravicovou koalici.
Izraelská vládní koalice se shodla na rozpuštění parlamentu. Předčasné volby se uskuteční příští rok 9. dubna, informovala izraelská média. Za rozhodnutím stojí koaliční krize, kterou způsobil zákon o výjimkách z povinné vojenské služby pro ultraortodoxní židy. Premiér Benjamin Netanjahu, který je ve funkci již čtvrté volební období, má ve 120členném parlamentu těsnou většinu 61 hlasů.
Prezident Miloš Zeman ve středu ukončil cestu do Izraele návštěvou hranice židovského státu s palestinským Pásmem Gazy. Společně s manželkou Ivanou měli možnost podívat se do tunelu, který vybudovali palestinští radikálové. Poté navštívili kibuc Nachal Oz, informoval na Twitteru Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček.
