Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že se mu nepodařilo sestavit novou vládní koalici, a mandát na sestavení nového kabinetu tak vrací prezidentovi Reuvenu Rivlinovi. Kancelář hlavy státu mezitím informovala, že šanci na sestavení nové vládní koalice nyní bude mít Netanjahuův rival, lídr centristické strany Modrá a bílá, Benny Ganc. Informoval o tom izraelský list The Times of Israel.
Dvoje parlamentní volby za pět měsíců jsou i na poměry izraelské politiky výjimečné. Navíc když za rohem možná čekají třetí. Krátká rekapitulace: na jaře zvítězila konzervativní strana Likud dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua před novým centristickým hnutím Modrá a bílá generála Bennyho Gance. Pravice měla hladkou většinu, ale co zpočátku vypadalo jednoduše, skončilo po sedmi týdnech překvapivým neúspěchem. Nejen o těchto volbách jsme si povídali s britsko-izraelským expertem Jonathanem Spyerem.
Izraelský prezident Reuven Rivlin ve středu požádal dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua, aby sestavil i příští vládu. Zda má šanci uspět, není jisté. „Rozhodl jsem se dát vám příležitost sestavit vládu,“ řekl při nominaci Rivlin Netanjahuovi. „Úkol přijímám,“ uvedl Netanjahu. Nyní bude mít 28 dnů na to, aby sestavil vládu, případně může prezidenta požádat o dvoutýdenní prodloužení této lhůty. Pokud bude nyní politik úspěšný, stane v čele izraelské vlády už popáté.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu požaduje, aby v židovské osadě na Západním břehu Jordánu, u níž byl v pátek spáchán pumový útok, vzniklo 300 nových bytů pro osadníky. Při útoku zemřela sedmnáctiletá Izraelka a její otec a bratr byli zraněni.
Izraelský parlament ve středu schválil své rozpuštění, což má vést k dalším předčasným volbám, které by se mohly uskutečnit již v září. Poslední volby se v Izraeli konaly 9. dubna, vládní strana Likud ale nezískala dostatek hlasů pro sestavení jednobarevné vlády a premiérovi Benjaminu Netanjahuovi se navzdory prodloužené lhůtě na vyjednávání nepodařilo sestavit koalici.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil armádě pokračovat v útocích na radiály z palestinského Pásma Gazy. Za víkend odtud bylo na Izrael vypáleno více než 600 raket, uvedla izraelská armáda. Nová vlna izraelsko-palestinského násilí si od pátku podle médií vyžádala na palestinské straně 11 mrtvých, na izraelské tři. Izraelská armáda poslala na hranici pásma další brigádu a podle svého mluvčího se připravuje na několikadenní boj. Írán odsoudil podle něj „brutální“ útok Izraele na Pásmo Gazy.
Vůdce Islámského státu (IS) abú Bakr Bagdádí se po pěti letech objevil na propagandistickém videozáznamu. Na videu potvrzuje, že bitva v obci Baghúz, která byla poslední baštou islamistů v Sýrii, skončila. Slibuje nicméně pomstít bojovníky IS, kteří byli zabiti nebo uvězněni. Záznam zveřejnila propagandistická agentura IS Al-Furkán. Velikonoční útoky na Srí Lance byly podle něj odvetou za ztráty Islámského státu v Baghúzu.
Izraelský prezident Reuven Rivlin formálně pověřil dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua sestavením příští koaliční vlády. Netanjahuova pravicová strana Likud má po volbách nejširší podporu ostatních stran. Volby se konaly 9. dubna a Likud z nich vyšel s 35 mandáty ve 120členném parlamentu. Dobře si vedly i další pravicové strany, stejně jako náboženské, které chtějí jít s Likudem do vlády. Dohromady budou mít 65 mandátů.
Co bylo po ohlášení prvních odhadů nejisté, je při pohledu na sečtených 97 procent hlasů téměř na beton. Benjamin Netanjahu jde vstříc pátému premiérskému mandátu a pravděpodobně se stane nejdéle sloužícím premiérem v historii židovského státu. Chybějící tři procenta z vojenských základen a od krajanů už s výsledkem nemohou zahýbat.
Vítězem úterních parlamentních voleb v Izraeli je tamní pravice. Podle zatím předběžných výsledků, jež se opírají o sečtení 98 procent hlasů, bude mít ve 120členném parlamentu až 65 křesel. Premiér Benjamin Netanjahu tak má podle médií nakročeno k pátému mandátu. Palestinci výsledek hodnotí jako přitakání okupaci palestinských území. Netanjahuovi už začali gratulovat zahraniční politici včetně těch českých.
V Izraeli se v úterý uskuteční předčasné parlamentní volby, které jsou označovány za referendum o úspěšnosti současného premiéra Benjamina Netanjahua. Ten usiluje o celkem pátý a již čtvrtý po sobě jdoucí mandát, navzdory tomu, že nadále čelí korupčním kauzám. Hlavním rivalem Netanjahuovy pravicové vládní strany Likud je někdejší náčelník generálního štábu izraelské armády Benny Ganc a jeho nová středopravicová strana Modrá a Bílá.
Izrael je vlastí pouze židovských obyvatel. V neděli to na instagramu napsal izraelský premiér Benjamin Netanjahu v reakci na izraelskou herečku Rotem Selaová, která se zastala izraelských Arabů, kteří v devítimilionové zemi tvoří 20 procent populace. Netanjahu před blížícími se dubnovými volbami opakovaně prohlásil, že jeho rivalové chtějí vytvořit vládu s arabskými politickými stranami. Selaová se proti takovýmto komentářům ohradila.
Izraelský generální prokurátor Avichaj Mandelblit oznámil, že premiéra Benjamina Netanjahua obviní z korupce a podvodu. Podle místních médií ale nebude formálně obviněn před dubnovými volbami a prokurátor ho podle obvyklé právní praxe před obviněním ještě vyslechne. Netanjahu obvinění znovu odmítl a opět je označil za „politicky motivovaná“. A zatímco pravicové strany premiéra podpořily, levice ho vyzvala k odstoupení.
Že chtějí Izrael a středoevropské státy těsněji spolupracovat, je dobré pro Evropu. Ale že schůzka visegrádské čtyřky (V4) v Izraeli ztroskotala, ukázalo na jisté hranice. Historii není možné přepisovat, napsal německý deník Die Welt v souvislosti s roztržkou mezi Polskem a Izraelem. Ta vznikla kvůli výrokům izraelských vládních činitelů na adresu Polska a jeho postoje k Židům za druhé světové války.
Polsko se kvůli údajným protipolským výrokům nejvyšších izraelských představitelů nezúčastní summitu visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) v Jeruzalémě. S odkazem na vyjádření polského premiéra Mateusze Morawieckého o tom informovala polská tisková agentura PAP. Varšava zároveň požádala, aby se v pondělí v Bruselu na okraj summitu ministrů zemí Evropské unie sešli šéfové diplomacií visegrádských států.
Polsko vážně zvažuje, že zruší příští týden cestu premiéra Mateusze Morawieckého na summit visegrádské čtyřky (V4) v Izraeli, uvedl server Onet.pl s odvoláním na úvahy izraelských novinářů o důsledcích výroků izraelského premiéra. Benjamin Netanjahu šokoval polské hostitele údajným vyjádřením ve Varšavě, že Poláci za druhé světové války pomáhali nacistům zabíjet Židy. To ale posléze popřela velvyslankyně Izraele ve Varšavě.
Na dvoudenní konferenci o Blízkém východu pořádané Spojenými státy a Polskem, která skončila ve Varšavě, se soustředila hlavní pozornost na Írán. Ten označili americký viceprezident Mike Pence a šéf americké diplomacie Mike Pompeo za největší hrozbu stability regionu. Kritizovali též Evropu, že se nepřipojila k sankcím USA proti Íránu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu konferenci označil za historický zlom v boji proti Íránu. Mezi zástupci šedesátky zemí byla i desítka ministrů arabských států.
Izraelská levicová Strana práce v úterý ohlásila rozchod se svým dosavadním centristickým spojencem, jímž je strana Pohyb bývalé ministryně zahraničí Cipi Livniové. Obě strany získaly ve volbách v roce 2015 pod názvem Sionistický svaz 24 ze 120 poslaneckých mandátů a byly po vládním Likudu druhou nejsilnější parlamentní formací. Od roku 2017 vede Stranu práce Avi Gabbaj a o budoucnosti aliance se už nějakou dobu spekulovalo. Izraelský tisk ohlášení rozchodu obou stran označuje za dramatický vývoj. V Izraeli se mají 9. dubna konat předčasné parlamentní volby.
Největší šanci na vítězství v předčasných parlamentních volbách v Izraeli má současný premiér Benjamin Netanjahu se svou stranou Likud. Vyplývá to z prvního průzkumu veřejného mínění, který byl proveden po pondělním rozhodnutí izraelské vládní koalice rozpustit parlament a vypsat na duben nové volby. Průzkum agentury Panels Politics, který byl proveden mezi 500 respondenty a který zveřejnil deník Maariv, připisuje premiérově vládnoucí straně Likud ve 120členném parlamentu 30 křesel a také většinu pro jeho pravicovou koalici.
Izraelská vládní koalice se shodla na rozpuštění parlamentu. Předčasné volby se uskuteční příští rok 9. dubna, informovala izraelská média. Za rozhodnutím stojí koaliční krize, kterou způsobil zákon o výjimkách z povinné vojenské služby pro ultraortodoxní židy. Premiér Benjamin Netanjahu, který je ve funkci již čtvrté volební období, má ve 120členném parlamentu těsnou většinu 61 hlasů.
Prezident Miloš Zeman ve středu ukončil cestu do Izraele návštěvou hranice židovského státu s palestinským Pásmem Gazy. Společně s manželkou Ivanou měli možnost podívat se do tunelu, který vybudovali palestinští radikálové. Poté navštívili kibuc Nachal Oz, informoval na Twitteru Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček.
Český prezident Miloš Zeman ve svém projevu v izraelském parlamentu slíbil, že udělá vše pro to, aby byla otevřena česká ambasáda v Jeruzalémě. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu předtím Českou republiku označil za nejlepšího přítele Izraele v Evropě. Zeman na to odvětil, že ho překvapuje, že jen v Evropě, a vysloužil si potlesk.
Německá kancléřka Angela Merkelová v Izraeli zdůraznila, že je třeba učinit vše pro to, aby se Írán nedostal k jaderným zbraním. V tom se podle ní Německo a Izrael shodují, liší se však v názoru, jak to zajistit. Merkelová byla v Izraeli od středy na dvoudenní návštěvě. Ve čtvrtek se setkala s izraelským prezidentem Reuven Rivlinem i premiérem Benjaminem Netanjahuem a předtím navštívila památník holokaustu Jad vašem a převzala čestný doktorát univerzity v Haifě.
Americký prezident Donald Trump ve středu řekl, že je zastáncem řešení izraelsko-palestinského konfliktu v podobě dvou států, tedy vytvoření nezávislého palestinského státu po boku Izraele. Jde zatím o nejasnější vyjádření Trumpovy administrativy pro takové řešení, píše agentura Reuters. V prosinci Trump uznal Jeruzalém jako hlavní město Izraele, navzdory spornému statusu města. Palestinská samospráva v reakci uvedla, že USA tímto krokem přišly o možnost dělat ve sporu zprostředkovatele.
Desetitisíce příslušníků izraelské drúzské menšiny a jejich židovských podporovatelů protestovaly v sobotu večer v Tel Avivu proti kontroverznímu zákonu, který podle nich ještě více prohloubí jejich postavení druhořadých občanů. Zákon přijatý v červenci definuje Izrael jako stát židovského národa a izraelské menšiny i řada židovských občanů země ho kritizuje jako diskriminační.
Izraelský parlament přijal kontroverzní zákon, který zemi definuje jako stát židovského národa. Arabština je podle něj už nikoli jedním ze dvou oficiálních jazyků, ale jazykem se speciálním statusem, židovské osady jsou národním zájmem a hlavním městem je celý Jeruzalém. Poslanci arabské menšiny, která tvoří pětinu z téměř devíti milionů obyvatel Izraele, zákon kritizovali, stejně jako izraelská opozice a mnohé židovské organizace v zahraničí, obavy z následků zákona vyjádřila také mluvčí šéfky evropské diplomacie.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu před zahraničními novináři řekl, že jaderná dohoda s Íránem musí být buď „výrazně opravena, nebo zcela zrušena“. Netanjahu podle agentury AP stupňuje kritiku dohody z roku 2015 před blížícím se termínem, kdy má americký prezident Donald Trump rozhodnout, zda USA od dohody odstoupí.
Západní mocnosti údajně dlouhodobě vědí o tom, že Írán se úplně nevzdal svého cíle vyrobit jadernou bombu. Reagovaly tak na pondělní izraelské prohlášení, že Írán po podpisu jaderné dohody v roce 2015 lhal a nadále rozšiřoval své schopnosti v oblasti vývoje jaderných zbraní. Spojené státy, které dohodu zpochybňují, uvedly, že izraelské informace poskytují nové a přesvědčivé detaily. Francie ale dohodu dál obhajuje a uvádí, že se tím dokládá její význam.
Írán po podepsání jaderné dohody v roce 2015 lhal a nadále rozšiřoval své schopnosti v oblasti vývoje jaderných zbraní. V mimořádném televizním projevu to podle agentury Reuters řekl izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Izrael podle něj disponuje kopiemi íránských archivů, které to dokazují.
