Evropská unie podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana v otázce války Izraele proti Hamásu nezaujala spravedlivý postoj. V důsledku toho je důvěra v sedmadvacítku hluboce otřesena, řekl podle agentury Reuters Erdogan tureckým médiím v pátek během letu z Kazachstánu. Podpora, kterou evropské země vyjadřují Izraeli, podle něho pochází "z jejich dluhů" vůči tomuto státu kvůli holokaustu.
Obyvatelé Pásma Gazy už nebudou smět pracovat v Izraeli, uvedl v noci na pátek na síti X izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Tisíce přeshraničních pracovníků z Pásma Gazy bylo v pátek posláno zpět do palestinské enklávy. Část jich z Izraele odešla přes přechod Kerem Šalom na jihu Pásma, uvedla agentura Reuters. Radikální palestinské hnutí Hamás z Gazy 7. října zaútočilo na Izrael, který reagoval odvetným bombardováním Pásma Gazy a v posledních dnech i pozemní operací.
Izraelské jednotky se při postupu proti bojovníkům z radikálního palestinského hnutí Hamás v severní části Pásma Gazy dostaly dále než na okraj města Gazy. Podle agentury Reuters to dnes prohlásil izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Izraelská armáda večer oznámila, že týden po zahájení pozemní operace na palestinském území "dokončila obklíčení města Gazy". Brigády Kasám, ozbrojené křídlo hnutí Hamás, varovaly, že Gaza bude pro Izrael "prokletím", a varovalo, že jeho vojáci ji opustí "v černých pytlích".
Politické dny izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jsou zřejmě sečteny, myslí si podle webu Politico Bílý dům. Američtí představitelé už údajně pokukují po jeho potenciálním nástupci. Joe Biden dokonce dal najevo pochybnosti i samotnému Netanjahuovi při jejich nedávném rozhovoru. Americký prezident zašel tak daleko, že Netanjahuovi navrhl, aby se zamyslel nad lekcemi, o které se podělí se svým případným nástupcem, uvedli webu nejmenovaní úředníci Bidenovy administrativy.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes vyloučil klid zbraní s Hamásem. Výzvy k příměří v Pásmu Gazy jsou podle něj výzvou, aby se Izrael vzdal teroristické skupině. Premiér to řekl anglicky v komentáři pro zahraniční média. Izrael podle Netanjahua nepřistoupí na příměří s Hamásem po útoku ze 7. října stejně jako by USA nepřistoupily na klid zbraní po japonském útoku na Pearl Harbor v prosinci 1941 nebo po teroristických útocích z 11. září 2001.
Palestinské islamistické hnutí Hamás dnes zveřejnilo video tří zajatých Izraelek. Na kameru hovoří jedna z nich, přičemž kritizuje izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a vyzývá jej, aby zajistil propuštění všech rukojmích, informuje zpravodajský web The Times of Israel (ToI). Agentura AP uvedla, že krátké naléhavé prohlášení pravděpodobně vzniklo pod nátlakem. Palestinští radikálové při krvavém útoku na jižní Izrael 7. října unesli zpět do Pásma Gazy přibližně 240 lidí.
Jak se změní podoba války v případě, že Izrael vyjede přímo do ulic města Gazy svými tanky a pustí svou pěchotu do hustě zastavěné oblasti? Již teď se předpokládá, že by Hamás v takové válce pravděpodobně měl výhody. Zkušenosti totiž ukazují, že městské boje bývají krvavé, pomalé a složité. Situaci analyzuje Times of Israel. Od brutálního útoku Hamásu na Izrael uplynuly asi tři týdny, jednou z teorií, která vysvětluje zpoždění slibované invaze, je tlak USA.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu večer na sociální síti X obvinil tajné služby ze selhání, které vedlo k útoku Hamásu na Izrael ze 7. října. Netanjahu také napsal, že od tajných služeb žádné varování ohledně případného teroristického útoku nedostal. Po široké kritice izraelských činitelů, včetně lídra opozice Bennyho Gance, který je nyní i ve válečném kabinetu, Netanjahu své vyjádření ze sítě X stáhl. Současně se premiér za své předchozí prohlášení omluvil. Informuje o tom v neděli deník Haarec a server The Times of Israel.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v neděli varoval libanonské šíitské hnutí Hizballáh před otevřením druhé válečné fronty s Izraelem. Takový krok by podle něj způsobil izraelské protiúdery „nepředstavitelných“ rozměrů, které by způsobily „devastaci“ Libanonu, uvedla agentura Reuters. Izraelské ministerstvo obrany dříve oznámilo, že má v plánu evakuovat dalších 14 obcí v blízkosti libanonské hranice.
Izraelské bezpilotní letouny a vojáci dnes zaútočili na ozbrojence, kteří vypálili rakety a protitankové střely směrem na severoizraelské vesnice poblíž hranice s Libanonem. Podle izraelského ministra obrany Joava Galanta za množícími se útoky na severní izraelské hranici stojí radikální šiítské hnutí Hizballáh, které je mohutně podporované Íránem. Západní státy dění na izraelsko-libanonské hranici sledují s napětím, jelikož se obávají rozšíření probíhající války v Pásmu Gazy do dalších oblastí regionu.
Osmdesát procent Izraelců si myslí, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu by měl přijmout zodpovědnost za selhání vlády, tajných služeb a bezpečnostních složek, které podle nich přispělo k překvapivému a bezprecedentnímu útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael ze 7. října. Vyplývá to z průzkumu deníku Maariv, o němž informoval server The Times of Israel (ToI). Pro pozemní operaci izraelské armády v Pásmu Gazy ovládaném Hamásem, o které se stále více spekuluje, se v průzkumu vyslovilo 65 procent dotazovaných, 21 procent ji nepodporuje.
Americký prezident Joe Biden dnes dopoledne přiletěl do Izraele, který vede od 7. října válku s palestinským hnutím Hamás. Na letišti v Tel Avivu ho osobně uvítali izraelský premiér Benjamin Netanjahu a prezident Jicchak Herzog. Biden v průběhu návštěvy mimo jiné prohlásil, že souhlasí s tvrzením izraelské armády ohledně včerejšího výbuchu u nemocnice v Gaze, podle kterého je za něj zodpovědná palestinská teroristická organizace.
Americký prezident Joe Biden ve středu navštíví Izrael, kterému po teroristických útocích radikálního palestinského hnutí Hamás vyjádří americkou sounáležitost. Dnes to po jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem uvedl šéf americké diplomacie Antony Blinken. Ten také prohlásil, že Spojené státy společně s Izraelem hodlají vypracovat plán, jak civilistům z Pásma Gazy dodat humanitární pomoc, aniž by z ní měl prospěch Hamás.
Izrael je ve válce, řekl dnes obyvatelům premiér Benjamin Netanjahu poté, co na zemi raketami a po zemi zaútočili ozbrojenci z palestinského radikálního hnutí Hamás. V dalším projevu pak večer slíbil, že Hamás bude za svůj útok tvrdě potrestán, varoval ale, že vojenská operace může trvat dlouho. Obyvatelům Pásma Gazy izraelský premiér vzkázal, aby opustili místa, kde se ozbrojenci Hamásu skrývají, protože armáda tam zasáhne "plnou silou".
Izrael je ve válce, řekl dnes obyvatelům premiér Benjamin Netanjahu poté, co na zemi raketami a po zemi zaútočili ozbrojenci z palestinského radikálního hnutí Hamás. Slíbil, že nepřítel za útok zaplatí cenu, jakou dosud nikdy nepoznal. Izraelská armáda podle listu The Times of Israel záhy vyhlásila, že Izrael je ve válečném stavu a že palestinští "teroristé" jsou stále na jeho území. "Občané Izraele, jsme ve válce," řekl Netanjahu ve videu publikovaném několik hodin po prvních zprávách o ofenzívě. "A vyhrajeme," pokračoval.
Stát Izrael byl vždy vnímán jako úspěšný experiment, jemuž nebezpečí hrozilo nanejvýš zvenčí. Teď se zdá, že největší nebezpečí číhalo uvnitř. Mnozí překvapeni nejsou, existuje dlouhá tradice vypočítávání vnitřních slabin židovského státu, ať vyslovovaná s obavami, nebo zadostiučiněním. Izraelsko-arabský nebo palestinský konflikt, zpětné dopady okupace, vztah státu a náboženství nebo růst ultraortodoxní komunity. Jenže to vše překryl zcela jiný spor, který má dva kořeny. Etnické napětí uvnitř židovského společenství a odlišnou představu o tom, co je demokracie.
Izrael směřuje k občanské válce. Řekl to britské televizi Channel 4 News bývalý izraelský premiér Ehud Olmert po pondělním schválení první části kontroverzní justiční reformy v izraelském parlamentu. Z přílišné moci nynější nacionalistické vlády premiéra Benjamina Netanjahua mají obavy i palestinští politici. Některé západní deníky dnes vyjadřují obavy o osud izraelské demokracie. Jiné však emoce mírní. Návrh zákona, který omezuje pravomoci nejvyššího soudu ve prospěch vlády, vyvolával vášně a protesty měsíce před schválením.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu byl dnes převezen do nemocnice poté, co se necítil dobře, informovala izraelská média. Premiérův úřad později potvrdil, že 73letý Netanjahu podstoupil vyšetření v nemocnici Šeba u Tel Avivu a že jeho stav je dobrý. Testy ukázaly, že izraelský vůdce trpí dehydratací. V nemocnici zůstane přes noc na pozorování. Pravidelná schůzka izraelské vlády byla posunuta z neděle na pondělí. Podle některých médií Netanjahu doma omdlel, spadl a uhodil se do hlavy, do nemocnice byl ale přivezen při vědomí.
Situace v Izraeli od mého minulého sloupku důkladně vygradovala. Teď už se počet lidí na ulicích blíží k milionu, což je v národě menším než Česká republika fascinující číslo. Premiér Netanjahu vyhodil ministra obrany Gallanta, který se odvážil zamýšlenou reformu kritizovat a upozorňoval na možné důsledky pro bojeschopnost armády. Největší odborová organizace v Izraeli, jež se za normálních okolností nikdy nezapojuje do politických sporů, vyhlásila generální stávku, ke které se připojily i univerzity.
Americký prezident Joe Biden se neobává, že současné protesty v Izraeli přerostou do občanské války. Uvedl to v pondělí bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby. Podle agentury Reuters dodal, že Biden své obavy ohledně situace v zemi sdělil přímo izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi. Ten uvedl, že ho Biden varoval, ať nepokračuje s reformou soudního systému.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odloží kontroverzní plánovanou reformu justice o několik týdnů, oznámila v pondělí koaliční strana Židovská síla. Věc se podle ní bude řešit až na dalším zasedání parlamentu po židovském svátku pesach. Justiční reforma, která by vládní koalici poskytla kontrolu nad jmenováním soudců nejvyššího soudu a umožnila přehlasovat soudní rozhodnutí prostou parlamentní většinou, vyvolává v Izraeli již několik týdnů masové protesty. Na pondělní demonstraci v Jeruzalémě se shromáždily desítky tisíc lidí.
Izraelská policie po několika hodinách masivních protestů v centru Tel Avivu rozehnala vodními děly demonstraci, která blokovala hlavní silniční tah. Premiér Benjamin Netanjahu a šéf ultraortodoxního uskupení Šas Arje Deri v noci na dnešek připustili, že by mohli pozastavit prosazování reformy justice, která vyvolala nepokoje v ulicích. Vláda by měla jednat o zastavení reformy od ranních hodin, píše The Times od Israel. V řádu hodin se také čeká premiérům projev k veřejnosti, píše Haarec.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v neděli odvolal ministra obrany Joava Galanta, který v sobotu vyzval k zastavení kontroverzní reformy soudnictví. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na premiérovu kancelář. Proti reformě, která v případě schválení podle kritiků omezí demokracii v zemi, demonstrují v Izraeli již řadu týdnů desítky tisíc lidí. Podle agentury AP odvolání Galanta signalizuje premiérovo odhodlání v plánu pokračovat.
Sto tisíc. Na tolik se odhaduje účast na demonstracích, které už celé týdny plní ulice Tel Avivu, Jeruzaléma a dalších izraelských měst. V devítimilionové zemi je to právě takové množství, aby bylo těžké určit další vývoj. Na revoluci málo, ale na mávnutí rukou zas příliš. Před padesáti lety smetlo podobné pouliční hnutí z premiérského křesla Goldu Meirovou, kterou demonstranti vinili z katastrofální nepřipravenosti tehdejšího Izraele na krátkou, ale krvavou jomkipurskou válku.
„Démos“ je řecky „politický lid“, do kterého se obvykle neřadí cizinci a návštěvníci. „Demokracie“ tím pádem „vláda lidu“ a „demografie“ studium toho, jak ten lid vlastně vypadá. Málokdo si ale klade otázku, jestli demokracie může vydržet zásadní demografické změny, a když ano, neklade ji raději nahlas. V Evropě jsou totiž demografické změny vesměs spojeny s masovou migrací z Afriky a Blízkého východu, takže kolem nich panuje atmosféra strachu.
Bývalý izraelský premiér Benjamin Netanjahu spolu se svými spojenci v úterních parlamentních volbách získal jasnou většinu mandátů, informovala dnes volební komise. Podle konečného součtu Netanjahuova pravicová strana Likud získala ve 120členném parlamentu 32 křesel a se spojenci bude mít v Knesetu 64 mandátů. Současný premiér Jair Lapid krátce před oznámením konečných výsledků Netanjahuovi pogratuloval k vítězství. Lapidova strana Ješ Atid získala 24 mandátů a na parlamentní většinu ani se spojenci nedosáhla.
Podle bývalého izraelského premiéra Benjamina Netanjahua je jeho strana Likud a její spojenci z náboženských a krajně pravicových stran blízko velkému volebnímu vítězství. Odhady výsledků naznačují, že by mohli získat těsnou většinu v parlamentu, což by pro Netanjahua znamenalo návrat do vedení Izraele. "Získali jsme obrovskou důvěru Izraelců," řekl Netanjahu svým stoupencům v ústředí Likudu v Jeruzalémě. "Blížíme se k velkému volebnímu vítězství," dodal před jásajícím davem.
V posledních týdnech dění v Izraeli dominovalo zprávám ze zahraničí. Nejdřív nepokoje okolo Chrámové hory v Jeruzalémě přerostly v násilnosti a nakonec v další válku mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Jen co toto drama skončilo, rozpoutalo se další. Benjamin Netanjahu, který stál v čele židovského státu patnáct let, z toho dvanáct nepřetržitě, skončil. Vytvořila se proti němu široká koalice stran, od pravice po levici, od sionistů po Araby, které spojuje jediný cíl: ukončit Netanjahuovu éru.
Pro začátek je třeba uvést, že Netanjahuův konec vůbec není tak jistý, jak se může zdát. Ja’ir Lapid, bývalý novinář a populární moderátor, nyní lídr strany Ješ atid (doslova Budoucnost existuje), sice informoval prezidenta Re’uvena Rivlina, že má dostatek hlasů k sestavení vlády, ale jde o dost nesourodý slepenec. Kromě středové Lapidovy strany Ješ atid, která se opírá o hlasy sekulární střední třídy, je součástí koalice sedm dalších stran napříč politickým spektrem.
Lídr izraelské opozice Jair Lapid oznámil prezidentovi Reuvenovi Rivlinovi, že se mu podařilo sestavit vládní koalici. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na prezidentskou kancelář. Dohoda znamená konec dvanáctiletého období Benjamina Netanjahua na postu izraelského premiéra. Přišla jen krátce před koncem lhůty, kterou Netanjahuovi oponenti měli na vyjednávání o vládě, a podle agentury AP zabránila tomu, že by Izraeli hrozily páté parlamentní volby během pouhých dvou let
