Jak se změní podoba války v případě, že Izrael vyjede přímo do ulic města Gazy svými tanky a pustí svou pěchotu do hustě zastavěné oblasti? Již teď se předpokládá, že by Hamás v takové válce pravděpodobně měl výhody. Zkušenosti totiž ukazují, že městské boje bývají krvavé, pomalé a složité. Situaci analyzuje Times of Israel.

Od brutálního útoku Hamásu na Izrael uplynuly asi tři týdny, jednou z teorií, která vysvětluje zpoždění slibované invaze, je tlak USA. Mnozí podotýkají, že USA a prezident Joe Biden dost možná usilují o to, aby Izrael nastalou situaci řešil jinak, než masivní pozemní operací, která by ohrozila přes dvě stovky rukojmích. Spojené státy přitom deklarují, že Izrael jedná samostatně a rozhodnutí o invazi je pouze na něm, varují však před velkým množstvím civilistů a nutností rozlišovat mezi nimi a teroristy Hamásu.

álčení ve městě stírá výhody, které útočící armádě přináší moderní technika. Nynější profesionální vojenské jednotky jsou navrženy pro manévrovací válku, cílem je rychle a masivně zasáhnout kritické oblasti nepřítele. V terénu města je ale nutné, aby se armáda rozdělila a pohybovala se v menších skupinách. Bitva se ve městě přesouvá do malého prostoru a uspět tak může i méně početný a méně technicky zdatný protivník, který může útočící jednotky ohrožovat například z budov.

V malém prostoru městského boje se proto snaží obránci nalákat útočící jednotky do tzv. zón smrti. Jednotkám útočníka dovolí obránci postup jen do míst vhodných pro přepadení. Následuje výpad, ostřelování či uličky plné výbušnin. Takové taktiky využívali obránci například v boji o somálské Mogadišo v roce 1993, v bitvě o čečenský Groznyj v roce 1994 nebo při obléhání Sadru na předměstí iráckého Bagdádu v roce 2008. Tímto způsobem byli obránci schopni efektivně zneškodnit i profesionální jednotky útočníka.

Tato taktika by pro Izrael představovala značnou nevýhodu. Moderní vybavení umožňuje boj na velkou vzdálenost, ale v prostředí města je taková schopnost k ničemu, protože je potřeba útočit zblízka. Bojovníci teroristických organizací se navíc mohou skrývat v podzemních tunelech, které je z dálky téměř nemožné zasáhnout.

K povaze městského boje se vyjádřil i Liam Collins, bývalý kariérní důstojník speciálních sil, který v současnosti vede Institut moderní války na americkém West Pointu. Dle jeho slov má městské válčení „trojrozměrnou povahu“. To znamená, že na vojáky můžou obránci útočit ze všech stran, z budov a v případě teroristické organizace Hamás i zezdola podzemními chodbami. Budovy ve městech navíc představují další obrannou linii.

Pro izraelskou armádu je důležitá izolace protivníka od zásobování a zbraní, například skrz rychle vybudované zdi. Tento způsob se osvědčil například na bagdádském předměstí Sadr, kde americké síly vztyčily masivní betonovou bariéru. Izolovat bojovníky Hamásu s množstvím podzemních tunelů bude samozřejmě obtížné. Izraelské síly by se měly také spoléhat na své moderní technologie, využívat drony, aby měly přehled o bojišti. Svoji technologickou výhodu mohou nejlépe využít během nočních útoků.