Velkou bouří nevole může vyvolat obnovené jednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Tato dohoda o volném obchodu byla předmětem masových demonstrací, které probíhaly zejména v Německu. Právě Německo chce o partnerství jednat na čtvrtečním summitu v Bruselu, kam dorazí prezident Spojených států Joe Biden.
S tím, jak na útočící Rusko dopadají další a další sankce, se čím dál častěji setkáváme s myšlenkou, že Rusko nyní padne do náruče Číny a ta pomůže zabránit jeho úplné porážce. Hodně se spekuluje o tom, že Číňané dokonce pošlou Rusům zbraně a vybavení coby náhradu za to, které Rusové ztratili na Ukrajině. Tyto úvahy vycházejí z myšlenky, že dvě autoritářské mocnosti znepřátelené se Západem k sobě musejí nutně najít cestu a vytvořit společný blok. Mám ale za to, že skutečnost bude jiná.
Záchranáři zatím nenašli žádné přeživší v troskách letadla společnosti China Eastern Airlines, které v pondělí havarovalo se 132 lidmi na palubě v horách na jihu Číny. S odvoláním na čínská státní média to v úterý uvedla agentura AP. Na videu, které zachytilo pád letadla, je vidět, že stroj se zřítil kolmo přední částí, což je podle odborníků velmi neobvyklé. Při běžné nehodě se piloti totiž snaží letadlo co nejdéle udržet v rovině.
Čím dál víc se začíná mluvit o tom, jak se Rusko bude snažit obchodní blokádu obejít přes třetí země, které na něj sankce zatím neuvalily. Izrael, arabské země, jihovýchodní Asii. Lavírovat se dá do chvíle, než vás někdo s jasným zájmem a velkou silou donutí se rozhodnout. Do této pozice se teď dostala Čína. Od ruského útoku na Ukrajinu před téměř měsícem lavírovala a manévrovala. Jestli se někomu Putinův atak opravdu nehodil do jeho plánů, byl to Peking.
Odsoudila Čína dostatečně ruskou agresi na Ukrajině, nebo se staví do role neutrálního arbitra? Známá jsou stanoviska čínského velvyslance v USA Qina Ganga, který odmítl, že by Čína „podporovala tuto válku“ a že by o ruské agresi předem věděla. Čínský velvyslanec na Ukrajině Fan Šianrong zase nabídl Ukrajině ekonomickou pomoc. Děje se tak ve chvíli, kdy Rusku po třech týdnech války dochází vojenský materiál a ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov při čtvrteční cestě do Pekingu obrátil letadlo zpět do Moskvy. Proč tak učinil, není jasné. Více jsme o tom psali zde.
Ukrajinská válka je první konflikt multipolární doby. Jistěže útok Ruska na Ukrajinu, která má podporu zemí NATO, vyvolává reminiscence na studenou válku. Ale jistě jste si všimli, jak bedlivě je sledována čínská reakce. Byli Číňané s invazí předem srozuměni, nevěděli o ní, anebo je dokonce Putin podvedl? Čínský byznys v situaci, kdy ještě evidentně nedostal pokyn zdola, funguje zatím jako normální soukromý byznys v nám známém světě globálního kapitalismu. Do pomoci Rusku se nehrne.
Ruská invaze na Ukrajinu nepřestává překreslovat geopolitické mapy. Zatímco osud samotné Ukrajiny je závislý na vývoji na bojišti, ostatní země se snaží situaci ukočírovat, aby se nevymkla kontrole, popřípadě aby z toho něco vytěžily pro sebe. V minulých dnech se množily další náznaky, že ruská agrese se nevyvíjí podle plánů. První byla zpráva, že Vladimir Putin údajně zavřel šéfa zahraniční sekce FSB a jeho zástupce do domácího vězení.
Prioritou Číny je zabránit tomu, aby se situace na Ukrajině vymkla kontrole, uvedlo v neděli čínské velvyslanectví ve Spojených státech. Učinilo tak v reakci na zprávy v některých médiích, podle nichž Moskva požádala Peking o vojenské vybavení poté, co podnikla invazi do sousední země. "O tom jsem nikdy neslyšel," reagoval na tyto informace podle agentury Reuters mluvčí ambasády. "Současná situace na Ukrajině je skutečně znepokojivá," uvedl mluvčí Liou Pcheng-jü.
Největší čínské technologické společnosti kvůli strmému pádu hodnoty rublu citelně omezují dodávky smartphonů do Ruska. Peking přitom tlačí na to, aby byl režim prezidenta Vladimira Putina ze strany Číny podporován co nejvíc, s fungováním trhu ale plně bojovat nedokáže. Informuje o tom server Financial Times. Společnosti Huawei, Oppo a Xiaomi omezily od začátku války na Ukrajině dodávky smartphonů do Ruska o asi 50 procent, a to navzdory tomu, že na ně Čína neuvrhla sankce.
Souběžně se skutečnou válkou na Ukrajině, která je hnusnější, než si asi dokážeme představit, se v naší části světa spouští jakýsi ideologický jarní úklid. Evropský parlament měl tento týden v úterý a ve středu na programu schůze Zprávu o zahraničním vměšování do všech demokratických procesů v EU, včetně dezinformací. V kostce je tato zpráva (čtenář návrh poslaný plénu zvláštním výborem stejného jména nalezne na stránce Evropského parlamentu pod šifrou A9-0022/2022) apelem Evropské komisi, v další fázi pak národním vládám scházejícím se na Evropské radě.
Čína nesouhlasí se sankcemi, jež některé země uvalily na Rusko kvůli uznání dvou proruských separatistických regionů na východě Ukrajiny. Sankce nejsou nejlepší způsob, jak řešit problémy, prohlásila dnes podle agentury Reuters mluvčí čínského ministerstva zahraničí Chua Čchun-jing na dotaz novinářů, zda se Peking k západním sankcím připojí. Čína zároveň obvinila Spojené státy, že svými dodávkami obranných zbraní Ukrajině a svými prohlášeními ke krizi vyvolávají strach a paniku.
Skončila olympiáda, možná ta nejhorší v dějinách. Nezapsala se do povědomí lidí ikonickými momenty nadlidské vůle, vítězstvími outsiderů či skvělou atmosférou. Naopak stadiony byly prázdné, nejdiskutovanější událostí byl doping patnáctileté ruské krasobruslařky, některá sportoviště byla umístěna do dystopických industriálních panoramat a nad vším bděla totalitní komunistická vláda.
Zřídka vídaná sněhová bouře v neděli dodala olympijským hrám v Pekingu správný zimní ráz. Možná ale také uhasila olympijský oheň na stadionu Ptačí hnízdo. Na snímcích, které v neděli odpoledne pořídil fotograf listu USA TODAY, není nad olympijskou pochodní umístěnou v obří vločce vidět žádný plamen. Podle pekingských organizátorů je ale všechno v pořádku. "Náš tým v Ptačím hnízdě uvedl, že pochodeň i plamen jsou v pořádku," uvedl v e-mailovém vyjádření mluvčí pekingských her.
Čína přestala nakupovat hovězí maso, mléčné výrobky a pivo z Litvy. S odvoláním na litevské úřady to uvedl server BBC. Mezi oběma zeměmi se tak prohlubuje spor kvůli vztahům Litvy s Tchaj-wanem. Čínská celní zpráva podle úřadů ve Vilniusu pozastavila vývoz s odkazem na „nedostatečnou dokumentaci“. Žádné další podrobnosti nejsou k dispozici. Tento krok ale přišel poté, co Litva umožnila Tchaj-wanu otevřít v zemi oficiální zastoupení.
Ester Ledecká skončila při obhajobě olympijského zlata v superobřím slalomu pátá. Od vítězné Švýcarky Lary Gutové-Behramiové dělilo trojnásobnou olympijskou vítězku 43 setin sekundy. Za bronzovou Michelle Gisinovou zaostala Ledecká v Jen-čchingu o třináct setin. "Na snowboarďačku dobrý," poznamenala závodnice, která v úterý zopakovala olympijský triumf v paralelním obřím slalomu na snowboardu. Pak měla jen dva tréninkové dny na lyžích.
Zimní olympiáda v Číně není tou globální událostí, kterou se dle plánů organizátorů asi stát měla – z mnoha důvodů. Časový posun sledování přenosů zrovna nepřeje, turnaj v ledním hokeji není kvůli neúčasti hráčů NHL moc atraktivní a především je světové publikum po dvou letech pandemie dost znavené, aby se vybičovalo k zájmu o to, jak zrovna kdo válí v curlingu v atmosféře, jež ani v televizi nepůsobí moc olympijsky – tedy radostně a družně.
Bývalý prezident Václav Klaus se v pondělí sešel s čínským velvyslancem v České republice Zhangem Jianminem. Podle jeho institutu se shodli na tom, že není přínosné vyvolávat mezi oběma zeměmi neshody a naopak je třeba udržovat oboustranně prospěšné vztahy. Klausův nástupce v prezidentském úřadu Miloš Zeman v minulých dnech čínskému prezidentovi poslal zdravici k lunárnímu novému roku a poblahopřál k pořádání zimních olympijských her v Pekingu.
Nejprve upoutala pozornost světových médií belgická skeletonistka Kim Meylemansová, která si na sociálních sítích doslova vyplakala převoz do olympijské vesnice z karanténního hotelu, kam ji pořadatelé umístili po pozitivním testu na covid-19 po příletu do Pekingu. A nyní se objevují zprávy o dalších stížnostech na podmínky v čínských hotelích, které organizátoři vyčlenili pro sportovce s pozitivním testem.
Čína a Rusko využili zahajovací den zimních olympijských her v Pekingu k uzavření takzvané bezlimitní dohody. Oficiálně s tak spojili proti „odporu“ Ukrajiny a Tchaj-wanu. Ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching se na jednání v Pekingu zavázali k hlubší spolupráci proti Západu, Čína mimo jiné podpořila ruský požadavek, aby Ukrajina nebyla přijatá do NATO. Obě země se chtějí podporovat v řadě oblastí včetně například kontroly internetu.
Není jednoduché vypadat bezcitněji než Tálibán, novozélandské vládě se to však povedlo. Když těhotné novinářce Charlottě Bellisové její vláda odmítla povolit návrat domů, obrátila se na Tálibán s prosbou, zda by jí nepomohl. Afghánští hrdlořezové souhlasili. Novozélanďanům se tak ze sebe podařilo udělat tyrany se srdci z kamene, vše kvůli stále pochybnější politice nulového covidu.
Čína a Rusko sjednotily postoj ohledně Ukrajiny, uvedlo to podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničních věcí po čtvrtečním setkání šéfů diplomacií obou zemí v Pekingu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se vydal do Pekingu společně s prezidentem Vladimirem Putinem, který se v pátek před slavnostním zahájením zimních olympijských her setká se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem.
Čínská ambasáda zveřejnila video se zdravicí k novému roku, které jí a „svému příteli“ – prezidentu Si Ťin-pchingovi – zaslal Miloš Zeman. Vzbudilo to předvídatelné a ve značné míře oprávněné reakce, prezidentova slova skutečně působí poněkud servilně.Především ale to video vskutku nevypadá jako projev státníka na vrcholu schopností, člověk by skoro řekl, že jeho zveřejněním čínský zastupitelský úřad svému oddanému spojenci neudělal zrovna nejlepší službu. S takovými přáteli nepřátel netřeba.
Bouře na sítích kvůli krátkému videu. Čínské velvyslanectví v České republice v pondělí večer zveřejnilo zdravici, kterou do Pekingu poslal prezident Miloš Zeman. Hlava českého státu v ní přeje vše nejlepší k čínskému novému roku, což rozčílilo politiky i běžné uživatele na internetu. Jedni Zemana tepou za to, že Čína dostala přednost před Ukrajinou nebo oslavami 28. října, ti druzí se zase v komentářích k příspěvku pustili do Pekingu a vyčítají mu porušování lidských práv v zemi.
Na olympiádu v Pekingu nepojedu ani já, ani nikdo z vlády. Premiér Petr Fiala (ODS) to řekl při jednání s předsedou Českého olympijského výboru (ČOV) Jiřím Kejvalem potvrdil. Fiala po schůzce sdělil, že českým sportovcům popřál hodně úspěchů. Olympijské hry se budou konat od 4. do 20. února, některé západní země v čele s USA oznámily jejich diplomatický bojkot kvůli porušování lidských práv v Číně. Fiala jednal s Kejvalem a místopředsedou ČOV Liborem Varhaníkem dnes dopoledne.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) a Vojenské zpravodajství doporučily účastníkům olympijských her v Pekingu, aby svá elektronická zařízení chránili novými hesly. Využívat by také měli aplikace se šifrováním, řekla mluvčí NÚKIB Aneta Nevšímalová. Úřady pro účastníky vydaly dvoustránkový manuál, který má celkem deset bodů. Větší část českých sportovců nominovaných na zimní hry odletí do Číny už ve čtvrtek.
To na stejné polokouli se chystá další vrcholová sportovní akce, ve státě, jenž je nepochybně autoritářský, a za ještě přísnějších covidových opatření. Řeč je o zimní olympiádě v Pekingu. Austrálie zase v kauze tenisové jedničky Novaka Djokoviče působí jako autoritářský stát. Na rozhodnutí, koho pustí do země, má však plné právo. Za normálních okolností pravice dává australský tvrdý imigrační režim za vzor.
Zimní olympijské hry v Pekingu se uskuteční za přísných protipandemických opatření. Kromě povinného testování, nošení respirátorů a karantény bude čínská olympiáda „plná“ robotů. Organizátoři chtějí využít inteligentní technologie v různých oblastech a olympijské hry přirovnávají k "neprodyšné smyčce". Roboti budou pomáhat v široké škále služeb: budou pracovat jako průvodci, provádět činnosti související s prevencí a kontrolou covidu-19 nebo zajišťovat rozvoz a přípravu jídla.
Totalita pokračuje rychle vpřed a na špici s Pekingem. Čínští vědci vyvinuli speciálního „robotického prokurátora“, který může sám rozhodovat v menších běžných případech zločinů. Může dokonce sám udělovat tresty. Umělá inteligence má nejen posuzovat důkazy, ale také zhodnotit, zda je podezřelý člověk nebezpečný pro veřejnost. Technologie je podle serveru deníku South China Morning Post nyní schopna identifikovat osm běžných zločinů či přestupků.
Kazachstánské ministerstvo vnitra dnes uvedlo, že při protestech bylo zabito 26 demonstrantů. Zatímco z Německa zazněla ostrá kritika použití ostré munice proti civilistům a šéfka Evropské komise vyzvala k ukončení násilí, čínský prezident Si Ťin-pching svůj kazachstánský protějšek pochválil za důraznou reakci a „rychlé zklidnění situace“
Pětice jaderných zemí – Rusko, Spojené státy, Čína, Francie a Británie – se shodly, že je třeba zabránit válce mezi jadernými mocnostmi a dalším závodům ve zbrojení. Vyplývá to ze společného prohlášení, které dnes publikoval na svých stránkách Bílý dům, Kreml, Elysejský palác , kancelář britského premiéra i čínské ministerstvo zahraničí. Moskva doufá, že prohlášení pomůže snížit mezinárodní napětí. Peking v něm vidí příležitost pro zvýšení důvěry mezi státy.
