Německo v odvetě za ruskou invazi na Ukrajinu podporuje možnost společného embarga Evropské unie na dovoz ropy z Ruska. V nočním pořadu televize ARD to prohlásila ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Německý ministr hospodářství Robert Habeck před týdnem řekl, že Německo by se už teď dokázalo bez ruské ropy obejít. Naopak Maďarsko dnes zopakovalo, že jakékoliv unijní embargo na dovoz ropy a plynu z Ruska nepodporuje.
Ceny nafty a benzínu stále rostou, prezident Biden nemůže splnit své sliby o snížení spotřeby fosilních paliv. Souběžně Evropa hledá cestu, jak ukončit svou energetickou závislost na Rusku. Americké společnosti se ale na zvýšenou těžbu ropy nechystají, bojí se poklesu její ceny. Pokud se tedy Evropa rozhodne odmítnout energie od Ruska, americkou ropou svou spotřebu v blízké době nepokryje.
Ruské úřady přestávají zveřejňovat údaje o vládním dluhu, obchodních statistikách a o produkci ropy. Tváří v tvář sankcím jde o opatření, které má západním zemím zkomplikovat přijímání dalších opatření proti Rusku a ztížit vyhodnocení účinku už zavedených sankcí. Informuje o tom deník The Wall Street Journal. „Snaží se zakrýt podobu své ekonomiky,“ uvedla ekonomka Elina Ribaková, zástupkyně hlavního ekonoma Institutu pro mezinárodní finance (IIF).
S rostoucím napětím mezi Západem a Ruskem kvůli válce na Ukrajině vyvstává otázka, zda se Evropská unie zcela odpojí od ruských energií. Před tím však paradoxně varuje americká ministryně financí Janet Yellenová, podle které by takový krok způsobil škody i globální ekonomice. Samy Spojené státy přitom k zákazu dovozu ruské ropy nyní přistoupily. Německo by v tomto případě spadlo do recese, cena ropy by vylétla až nad 170 dolarů za barel, což by vystřelilo ceny pohonných hmot v Česku minimálně na 60 korun za litr, upozorňuje ekonom Lukáš Kovanda.
Německo do konce letošního roku zastaví dovoz ropy z Ruska. Podle agentury Reuters to ve středu řekla ministryně zahraničí Annalena Baerbocková po schůzce s resortními kolegy z Pobaltí. Podobně se už koncem března vyjádřil německý ministr hospodářství Robert Habeck. „Do léta snížíme ropu na polovinu a do konce roku budeme na nule a potom bude ve společné evropské cestovní mapě následovat plyn, protože náš společný odchod, úplný odchod Evropské unie, je naší společnou silou,“ dodala Baerbocková .
Kompletní odpojení od ruských energií by každého dospělého Čecha stálo průměrně 7600 korun za rok, celkem 66 miliard podle analytického týmu francouzské vlády. Uvedl to hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. V důsledku ruské invaze na Ukrajinu by EU chtěla sankce proti Rusku výrazně zpřísnit. Na pondělní tiskovce to řekl německý vicekancléř a zároveň ministr hospodářství Robert Habeck. Ruská ekonomika se již nyní potýká s negativními dopady sankcí.
Česká republika má zásoby plynu přibližně na jeden měsíc, zásoby ropy a ropných produktů na více než 90 dní. V současnou chvíli jsou veškeré dodávky energií stabilní, uvedl dnes po jednání krizového štábu ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Tisková konference byla bez dotazů novinářů. Firmy z Evropské unie budou podle ministra pokračovat v platbách za energie Rusku v té méně, ve které byly kontrakty sjednány, a jakékoliv jednostranné změny budou považovány za porušení těchto smluv.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hodnotí celkovou situaci na Ukrajině i přes dílčí úspěchy ukrajinské armády z posledních dnů jako napjatou. Podle agentury DPA to hlava státu v noci na dnešek řekla ve svém pravidelném videoposelství. Ukrajinští obránci podle Zelenského dokázali vytlačit ruské jednotky z města Irpiň nedaleko Kyjeva, boje tam i v dalších částech země nicméně pokračují. Ruská vojska drží sever Kyjevské oblasti pod svou kontrolou a mají nadále k dispozici zdroje a síly, uvedl Zelenskyj.
Řidiči si zlevňující paliva mohli vychutnat jen krátce. V minulém týdnu totiž došlo k dalšímu navyšování, i když ne tak razantnímu, jako tomu bylo na začátku ruské invaze na Ukrajinu. Cena ropy v letošním týdnu začala poklesem a dá se tak očekávat, že v následující době zase zlevní. Cena je tak stále jako na houpačce a bude trvat delší čas, než se znovu ustálí. Na cenu má totiž kromě války také vliv i jednání OPEC, dohoda s Íránem, či oslabená česká koruna.
Platba pouze v rublech za ruský plyn či ropu může prodražit Čechům život. Zároveň to však ukazuje, že západní sankce skutečně fungují. Ruská centrální banka má totiž zmrazené devizové rezervy a od začátku invaze na Ukrajinu silně oslabil rubl. Ruskou měnu se nyní snaží prezident Ruska Vladimir Putin posílit tím, že požaduje platby po Evropě za plyn a ropu právě v rublech. Platí to pro ty státy, které jsou brány z ruské strany jako nepřátelské.
Stejně jako zemní plyn, je i ropa pro Rusko hlavním zdrojem exportního příjmu. Západní sankce směřované na vývoz těchto ruských surovin by Kreml těžce ochromily, státy EU jsou však na nich silně závislé a proto se zdráhají embargo uvalit. Už nyní se navíc objevují varování před ropnými šoky, pokud by na trh přestaly velké objemy ruských dodávek proudit.
Zatímco Austrálie, Británie, Kanada a Spojené státy nákup ruské ropy kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu zakázaly, v Evropské unii není na tuto problematiku jasný názor. Členské země chtějí návrhy na takový zákaz projednat v nejbližších dnech a už jen představa, že návrh schválí, přispívá k dalšímu růstu cen ropy na světových trzích. Před unáhlenými zákazy ale v EU varuje například Německo nebo Nizozemsko.
Od invaze Česko poslalo Rusku za plyn a ropu desetkrát více peněz, než kolik vybralo v historicky rekordní sbírce na Ukrajinu. V ní se na kontech neziskových organizací sešlo okolo dvou miliard korun, dalších 660 milionů poslali Češi ukrajinské ambasádě v Praze na nákup zbraní. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy by nejúčinnější „sbírkou“ pro Ukrajinu bylo odstřižení od ruských energií. Připravuje se na něj i EU.
Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na rusko-ukrajinský konflikt představila návrhy na snížení spotřeby ropy. Desetibodový plán zahrnuje například snížení maximální povolené rychlosti na dálnicích minimálně o deset kilometrů za hodinu, využívání práce z domova, zlevnění veřejné dopravy, podporu cyklistiky a chůze či větší využívání vysokorychlostní železniční dopravy místo letadel.
Cena severomořské ropy Brent poprvé od začátku března klesla pod 100 dolarů za barel, na vývoj má i nadále značný vliv válka na Ukrajině. Země s Ruskem znovu jedná o příměří, rozhovory tak zmírňují obavy z dalšího přerušení dodávek suroviny na globální trh. Prudký nárůst počtu nově nakažených nemocí covid-19 v Číně pak vyvolává obavy ze snížení poptávky po ropě. Krátce před 13:00 SEČ vykazoval Brentu pokles o 7,5 procenta zhruba na 98,90 dolaru za barel.
Rusko v sobotu varovalo Evropskou unii před růstem cen energií způsobeným západními sankcemi uvalenými za ruskou invazi na Ukrajinu. Je připraveno na konfrontaci s evropským blokem v energetickém sektoru, pokud to bude nutné, uvedla agentura Interfax s odkazem na představitele ruského ministerstva zahraničí. Rusko v pondělí večer poprvé od napadení Ukrajiny otevřeně pohrozilo přerušením dodávek plynu, který do Německa proudí plynovodem Nord Stream 1, pokud Západ zakáže dovoz ruské ropy.
Evropské embargo na dovoz ruské ropy a plynu je stále ve hře. K tomuto kroku se rozhodly USA s Británií v úterý. Chtějí tak potrestat Rusko za vojenskou invazi na Ukrajinu. EU však s touto sankcí váhá a znovu počítá, zda by se jí to vyplatilo. To je příklad Německa, které by odstřihnutí od plynu a ropy ekonomicky poškodilo. Česká republika by nemusela embargo na ruské dodávky tolik pocítit. Ruská ropa se dá nahradit z celosvětových dodávek a na plynu není v tuzemské energetice závislá většina elektráren.
Americký prezident Joe Biden dnes oznámil, že Spojené státy zakazují dovoz ropy, zemního plynu a uhlí z Ruska. Tento krok udělaly kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Biden řekl, že USA chápou, že mnoho amerických spojenců nebude schopných udělat to samé vzhledem k tomu, že jsou závislejší na dodávkách energetických surovin z Ruska. "Nebudeme se podílet na dotování Putinovy války," řekl šéf Bílého domu. Ruský prezident Vladimir Putin 24. února zahájil invazi na Ukrajinu.
Prezident USA Joe Biden může zcela zakázat dovoz ropy z Ruska, nezávisle na svých spojencích v Evropě. Informuje o tom s odvoláním na dva zdroje agentura Reuters. Lídři Spojených států, Německa, Francie a Británie jsou společně odhodláni dál stupňovat opatření namířená proti Moskvě za pokračování ruské invaze na Ukrajině. Podle prohlášení Berlína se také čtveřice shodla, že ochrana civilistů na Ukrajině musí být prvořadým úkolem a že trvá na požadavku stažení ruských vojáků.
Německý kancléř Olaf Scholz odmítl navrhované evropské embargo na dovoz ruské ropy. Tvrdí, že se Německo raději zaměří na „udržitelný“ tlak na Moskvu, který by Němce příliš nezatížil, uvádí server Financial Times. Britský premiér Boris Johnson zatím slíbil Ukrajině další finanční podporu, kanadský premiér Justin Trudeau zase oznámil další protiruské sankce. „Všechny naše kroky jsou navrženy tak, aby Rusko tvrdě zasáhly a byly dlouhodobě udržitelné,“ uvedl Scholz v pondělním prohlášení.
Dolar dosáhl dvoutýdenního maxima, ropa atakuje sedmileté maximum a evropské akciové trhy prudce klesají – investoři bedlivě sledují situaci na ukrajinských hranicích. Americký dolar se v pondělí vyšplhal na dvoutýdenní maximum vůči koši měn, podporují ho obavy investorů z napětí kolem Ukrajiny. Jednotná evropská měna euro kolem 17:45 vůči dolaru ztrácela téměř 0,4 procenta na 1,1309 USD. Dále roste i cena ropy, která se pohybuje poblíž sedmiletých maxim.
Britsko-nizozemská ropná společnost Royal Dutch Shell kvůli tlaku části akcionářů zjednoduší podnikovou strukturu a svůj daňový domicil přenese do Británie. Firma dnes oznámila, že ukončí také duální akciovou strukturu a bude mít pouze jednu třídu akcií. Z názvu pak zmizí slova Royal Dutch a skupina ponese jen stručný název Shell Plc. Přesun hlavního sídla do Británie se nelíbí nizozemské vládě, která uvedla, že plány skupiny ji nepříjemně překvapily.
Motoristy, kteří v posledních dnech přijíždějí tankovat k čerpacím stanicím, čekají nepříjemné pohledy na tabule s cenami. Ceny za pohonné hmoty rostou prakticky každým dnem a začínají se blížit až ke čtyřicetikorunové hranici. Benzin a nafta jsou tak nejdražší za posledních sedm let a vyhlídky na to, že by mohly jejich ceny opět klesnou, nejsou na blízku.
Uprostřed pandemie čínského koronaviru si připomínáme 75. výročí konce největšího konfliktu v celých dějinách lidstva. S pandemií souvisí také turbulentní dění na trzích s ropou, která stále zůstává jednou z klíčových surovin globální ekonomiky, ovšem stojí za zmínku, že také druhá světová válka těsně souvisela s ložisky „černého zlata“. A aby toho nebylo málo, lze najít i úzký vztah mezi ropou a propuknutím první světové války.
Zástupci Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jejích spojenců včetně Ruska se dnes dohodli na prodloužení rekordního snížení těžby ropy o měsíc, tedy do konce července, informovala o tom agentura Reuters.
Ruský prezident Vladimir Putin ve středu schválil vyhlášení stavu nouze v polárním městě Norilsk, kde z tamní elektrárny a teplárny uniklo velké množství ropného paliva do řeky. Putin v přímém televizním přenosu káral vysoce postavené hodnostáře, že se o všem dozvěděli příliš pozdě a nedokázali správně reagovat.
Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) s dodáním v květnu v pondělí ztratila veškerou hodnotu a dostala se do mínusu. Prodejci tak museli svým zákazníkům za barel ještě platit.
Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a další přední světoví těžaři v čele s Ruskem se dohodli na snížení těžby v květnu a v červnu o 9,7 milionů barelů denně
Jako mnoho jiných organizací vznikl i spolek zemí vyvážejících ropu vlastně jako ochrana proti mocnějším hráčům. Brzy se však začal chovat jako oni.
Šoky většinou chodí v sériích. Přesně v takové sérii teď dostává zásah světová ekonomika. K epidemii koronaviru, která zasáhla vedle Číny, Koreje a Spojených států už také většinu evropských zemí, se přidal ropný šok. Od těch předchozích se liší v tom, že tentokrát neletí cena strategické suroviny prudce nahoru, ale naopak se propadla na nejnižší úroveň od války v Perském zálivu v roce 1991. V pondělí večer, kdy odcházelo toto číslo Týdeníku Echo do tiskárny, se cena severomořské ropy Brent propadla k 28 dolarům za barel. Je to náhlý, velmi prudký pád. Vyvolala ho svým rozhodnutím Saúdská Arábie, největší producent udávající tón ropnému kartelu OPEC. Rozjela rychlou cenovou válku proti Rusku, které chce připravit o jeho podíl na trhu. Obětí Saúdských Arabů jsou ale také američtí těžaři, kteří pumpují ropu z břidlicových ložisek. Technologie frakování je finančně dost náročná a od určité cenové hranice se těžba přestává vyplácet. V pondělí se cena propadla pod tuto laťku.
