Summit G7 se v pondělí přiblížil k realizaci ostrého a dosud neozkoušeného plánu – stanovit maximální cenu za barel ropy a dražší nekupovat. O čím dál reálnějších obrysech tohoto plánu informuje deník New York Times, už dříve na něj upozornilo Echo24. Podle expertů je tento krok mimo jiné oficiálním přiznáním toho, že dosavadní embarga a sankce vůči Rusku nefungují tak, jak si Západ původně představoval.

Dosavadní snahy Západu ochromit ruskou ekonomiku zatím podle NYT nefunguje vůbec podle očekávání, například rubl už se v podstatě plně zotavil z prvních prudkých ztrát po začátku války. I vojensky Rusko podle pozorovatelů postupuje, byť velmi pomalu.

Už v neděli se lídři G7 shodli na zablokování dovozu ruského zlata, což je zjevný krok ve snaze najít nové možnosti izolace Moskvy od světového finančního systému. Nyní potvrdili, že jednají o již dříve avizovaném plánu, tedy zastropování cen ropy na světovém trhu a tím omezit příjmy, které Moskvě z prodeje tečou.

Už začátkem června informovalo Echo24 o tom, že s nápadem na zastropování cen, za něž budou západní země nakupovat ruskou ropu, přišel italský premiér a bývalý prezident Evropské centrální banky Mario Draghi. Deník NYT upozorňuje, že se realizace chopila šéfka americké státní kasy Janet Yellenová. Nyní se zdá, že detaily a samotná realizace tohoto - podle některých expertů - agresivního plánu by mohly být připraveny za několik týdnů.

V té době bude nutné projít sérií intenzivních jednání mezi ministry financí G7, soukromými společnostmi a lídry státu jižní Ameriky, Afriky a kdekoliv, kde kupují ruskou ropu. Podle odborníků nicméně není žádná jistota, že tento plán může zafungovat. Draghi navrhoval dvě možnosti.

Tou první je založení kartelu kupujících, který by spolupracoval při vyjednáváních o cenách, druhou je přesvědčení Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), aby se velcí producenti spojili a zvýšili tak svou vyjednávací sílu.

Německý poslanec Evropského parlamentu za Zelené Michael Bloss, tvrdí, že by EU měla vytvořit kartel spotřebitelů ropy s dalšími vyspělými zeměmi včetně USA, Japonska, Jižní Koreje a Velké Británie, které představují „obrovský podíl spotřeby ropy“ na světovém trhu. „Pokud společně řeknou, že toto je cena, kterou budeme platit, ale ne více, prodejci ji budou muset dodržovat… Tato zvláštní doba vyžaduje zvláštní opatření,“ řekl Bloss.

Problémem jsou země jako například Čína nebo Indie. Jde totiž o státy, které se nepřipojily k bojkotu ruské ropy a nadále ji tak z Moskvy odebírají. Těm by podle NYT musel Západ nabídnout nějakou možnost nákupu ropy za levnější cenu, než za jakou nakupují nyní z Ruska.

Představitelé Bidenova kabinetu nicméně věří, že celý plán může být hotový poměrně rychle a že by mohl fungovat. Yellenová tvrdí, že plán by mohl uspět na základě zcela jednoduché ekonomické logiky. Státy podle ní vždy chtějí platit co nejméně za tak důležitou komoditu, jakou je ropa, bez ohledu na jejich politické pozice směrem k ukrajinské válce. Zároveň by podle Yellenové nemuselo nutně dojít ke stažení ruské ropy ze světového trhu, ale výrazně by se snížil objem peněz, který za její prodej do Moskvy teče. Plán zatím nemá podle zdrojů blízkých jednání G7 jednoznačnou podporu Evropské unie.

Rusko se kvůli útoku na Ukrajinu stalo terčem rozsáhlých sankcí ze strany západních zemí. Evropská unie začátkem tohoto měsíce definitivně schválila šestý balík sankcí, jehož součástí je mimo jiné zákaz dovozu většiny ruské ropy od přelomu roku.

Západ se po napadení Ukrajiny rozhodl co nejrychleji snížit energetickou závislost na ruském plynu, ropě a uhlí. Problematická je především stávající potřeba ruského plynu, která je u zemí střední a východní Evropy mimořádně vysoká. Snížení nezávislosti na ruských energetických surovinách zároveň připraví Moskvu o značné finanční prostředky, které nyní využívá pro vedení války.